OSLI 23 C 328/2009-437

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o určení členství v bytovém družstvu a vlastnictví družstevního podílu

I. Určuje se, že jméno příjmení, datum narození, zemřelá datum, byla ke dni datum členkou bytového družstva ulice bytové družstvo anonymizováno stavby obec, sídlem adresa, IČO, a výlučnou vlastnicí družstevního podílu v bytovém družstvu ulice bytové družstvo anonymizováno stavby obec, sídlem adresa, IČO, se kterým je spojen nájem družstevního bytu číslo o velikosti anonymizováno + anonymizováno s příslušenstvím v anonymizováno nadzemním podlaží domu adresa v anonymizováno ulici v obec.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 23 716 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Liberci na náhradu nákladů řízení částku 22 788,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum ve znění její změny připuštěné usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jméno příjmení, datum narození, zemřelá datum, byla ke dni datum členkou bytového družstva ulice bytové družstvo anonymizováno stavby obec, sídlem adresa, IČO, a výlučnou vlastnicí družstevního podílu v bytovém družstvu ulice bytové družstvo anonymizováno stavby obec, sídlem adresa, IČO, se kterým je spojen nájem družstevního bytu číslo o velikosti anonymizováno + kk s příslušenstvím v anonymizováno nadzemním podlaží domu adresa v anonymizováno ulici v obec.

2. jméno příjmení byla původně účastnicí řízení na straně žalované, dne datum zemřela, řízení ve vztahu k ní bylo zastaveno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí.

3. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (po připuštěné změně žaloby) zrušil ve vztahu žalobkyně a žalovaná rozsudek Okresního soudu v Liberci č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ve znění opravného usnesení téhož soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí Odvolací soud ve svém rozsudku konstatoval, že úmrtí jméno příjmení nastolilo, pokud jde o relevantní skutečnosti, jiný skutkový stav, a že nemohou nadále obstát ty závěry okresního soudu, které se opíraly o nemožnost přiznat žalobě důvodnost v situaci, kdy jméno příjmení mohla disponovat se svými právy.

4. V průběhu odvolacího řízení bylo doplněno dokazování listinami, a to usnesením Okresního soudu v Liberci ve věcí řízení o pozůstalosti po jméno příjmení č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jež nabylo právní moci dne datum, a potvrzením soudní komisařky JUDr. jméno příjmení ze dne datum. Bylo tak zjištěno, že řízení bylo zastaveno, když zůstavitelka zanechala majetek pouze nepatrné hodnoty a ten byl vydán vypravitelce pohřbu celé jméno žalované Odvolací soud tak vyslovil závěr, že:“ Nelze tudíž nadále upřít důvodnost argumentaci žalobkyně, jež namítá možnost vzniku majetkové újmy ve své sféře nastalé tím, že jediná majetková hodnota, přicházející v úvahu coby součást dědictví, jíž byla zemřelá jméno příjmení nadána, se v důsledku žalobkyní tvrzeného neplatného dvoustranného právního úkonu, jehož účastníky byly jméno příjmení na straně jedné a žalovaná na straně druhé, nestala předmětem projednání v dědickém řízení. Odvolací soud má při posuzování otázky naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení – se zřetelem na situaci, jež nastala v průběhu odvolacího řízení - za to, že skutkové okolnosti dané věci umožňují aplikaci právních závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1826/2004 ze dne 6. října 2004: Spor o to, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení typově řeší žalobou na určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci. Okolnost, že dosud nebylo zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví, nemá z pohledu naléhavého právního zájmu význam. Skutečnost, že předmětem tohoto řízení je určení vlastnictví družstevního podílu v bytovém družstvu, podle názoru odvolacího soudu použití výše uvedených právních závěrů na danou věc nebrání; družstevní podíl má věcně obdobnou povahu jako podíl v obchodní korporaci a je věcí ve smyslu práva, která spadá do sféry vlastnictví člena družstva (viz důvodová zpráva k § 595 zák. č. 89/2012 Sb.)“

5. Odvolací soud věc ve zrušeném rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení za účelem shromáždění skutkových zjištění z provedených důkazů, případně doplnění důkazů o pravdivosti tvrzení žalobkyně v tom směru, že dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v Stavebním bytovém družstvu anonymizováno stavby obec se sídlem v obec, včetně práva nájmu bytu číslo o velikosti anonymizováno + kk s příslušenstvím v domě adresa v anonymizováno ulici v obec, uzavřená dne datum mezi jméno příjmení a celé jméno žalované, trpí takovými vadami, jež působí její neplatnost, a proto nedošlo k zamýšleným účinkům, v důsledku toho zemřelá jméno příjmení byla ke dni datum členem bytového družstva ulice bytové družstvo anonymizováno stavby obec a výlučným vlastníkem družstevního podílu v bytovém družstvu ulice bytové družstvo anonymizováno stavby obec, IČO, se sídlem adresa, se kterým je spojen nájem družstevního bytu číslo o velikosti 2 + kk s příslušenstvím v anonymizováno NP domu adresa, v anonymizováno ulici v obec.

6. Posuzovaná dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v Stavebním bytovém družstvu anonymizováno stavby obec mezi jméno příjmení a žalovanou byla uzavřena dne datum za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, dále je„ obč. zák.“. Se zohledněním ustanovení § 3028 hlavy II. přechodných a závěrečných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, dále jen„ o. z.“, podle něhož se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1) a není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2), postupoval soud v dané věci podle dosavadních právních předpisů (obč. zák.).

7. Podle ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. je neplatný právní úkon osoby jednající v anonymizováno poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

8. Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13, ve věci týkající se důkazního standardu pro vyslovení neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu jednající osoby zdůraznil, že shledává důkazní standard„ zcela jednoznačného skutkového závěru“ a„ bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“ používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi zmíněnými relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s anonymizováno postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob.

9. Problematikou tzv. důkazního standardu ve sporech o platnost právního úkonu podle ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. a reflexí označeného nálezu Ústavního soudu se Nejvyšší soud zabýval např. v usnesení ze dne 27. května 2015, sp. zn. 30 Cdo 821/2015, v němž mimo jiné vyložil:„ Sám Ústavní soud např. ve svém usnesení ze dne 30. května 2013, sp. zn. II. ÚS 3492/12, ve shodě s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu, zaujal právní názor, že ‚závěr o neplatnosti právního úkonu ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. nezbytně předpokládá, aby bylo vždy bezpečně zjištěno, že jeho subjekt buď nedokáže posoudit následky svého právního úkonu anebo tento právní úkon ovládnout, popř. obojí.‘ Judikatura Nejvyššího soudu ovšem nikdy nebyla postavena na závěru, že k aplikaci § 38 odst. 2 obč. zák. lze přistoupit pouze na základě ‚stoprocentně‘ zjištěného skutku. Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích připomínal, že nelze mechanicky přejímat odborné závěry znalců obsažených v jimi zpracovaných posudcích v daných sporech, ale že je zapotřebí – způsobem předvídaným v § 132 o. s. ř. – tyto posudky hodnotit i ve spojitosti s dalšími důkazními prostředky. A právě v této souvislosti bylo zdůrazňováno, že poněvadž neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu nedokáže posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout (srov. např. Sborník IV, ročník 1970, str. 456), je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které i přes důkazní verifikaci soudu ve smyslu § 132 o. s. ř. neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačný skutkový závěr, na nějž by bylo lze aplikovat ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. Soudy totiž v některých případech vybudovaly závěr o skutkovém stavu pouze na zjištěních čerpaných ze znaleckých posudků, které neobsahovaly zcela jednoznačnou informaci o tom, zda předmětná osoba v inkriminovaný okamžik měla (a pokud ano, pak v jakém rozsahu) snížené ovládací a rozpoznávací schopnosti. Ve znaleckých posudcích byly často neurčité či do jisté míry vzájemně si odporující dílčí závěry, případně absence anonymizováno dokumentace a relevantních informací o anonymizováno stavu (již nežijící) osoby k období, ve kterém učinila sporný právní úkon, byla nahrazována různými odbornými dedukcemi, odhady či předpoklady tehdejšího možného anonymizováno stavu posuzovaného, na což Nejvyšší soud reagoval těmito závěry:

Duševní poruchou je nejenom duševní porucha, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoli jiná těžká duševní odchylka, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností (např. jednorázový stav opilosti, drogové opojení, hypnóza atd.). Má-li být učiněn právní závěr, že právní úkon je podle § 38 odst. 2 obč. zák. neplatný, musí být bez pochybností prokázáno (učiněno jistým v procesním smyslu), že předmětná osoba jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by ji činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu neschopnou. Nikoliv tedy každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout;

Neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu v době, kdy učinil právní úkon, nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. V řízení je tedy zapotřebí zjistit existenci duševní poruchy, a zda tato duševní porucha měla vliv na schopnost jednající osoby posoudit následky svého jednání a ovládnout svou vůli. Zjišťování těchto právně významných skutečností si (z povahy věci) vyžaduje znalecké posouzení. Znalecký posudek by tedy měl být (z hlediska odborného posouzení zdravotního stavu osoby, jež v předmětném období měla učinit právní úkon v duševní poruše) odborným podkladem ve formě důkazu, který ve spojitosti s dalšími důkazy by měl soud vést k tvorbě jeho závěru o tom, zda posuzovaná osoba v inkriminovaný okamžik při uzavírání předmětného právního úkonu jednala v duševní poruše či nikoli.

10. Pro posouzení věci byly rozhodné skutečnosti o tom, jak se jméno příjmení běžně chovala v každodenním životě, jak se starala o své potřeby, jak hospodařila s finančními prostředky, případně jak se chovala v různých životních situacích v období, kdy byla uzavřena předmětná dohoda o převodu členských práv a povinností.

11. Žalobkyně tvrdila, že jméno příjmení je od roku rok v nepravidelné péči ambulantního anonymizováno, na podzim roku rok došlo ke zhoršení celkového stavu a výraznému zhoršení psychiky, které si vyžádalo anonymizováno na anonymizováno oddělení, s odkazem na znění anonymizováno zpráv ze dne datum a datum se žalobkyně domnívá, že jméno příjmení nebyla vzhledem ke svému anonymizováno stavu způsobenému duševní poruchou způsobilá uzavřít dohodu o převodu členských práv a povinností a tento její úkon je podle ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. neplatný. Žalovaná si musela být vědoma jednak toho, že její matka není schopna uvědomit si důsledky podpisu dohody, a jednak toho, že uzavřením dohody může být dotčena majetková sféra žalobkyně, jednání žalované je v příkrém rozporu s dobrými mravy, které povede k jejímu obohacení a současně k zásahu do majetkové sféry žalobkyně, uzavření dohody je proto absolutně neplatným právním úkonem podle ustanovení § 39 obč. zák. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila, že v období před uzavřením dohody byly v chování jméno příjmení na první pohled patrné známky a příznaky demence, měla časté výpadky paměti, její představy se často mísily s realitou, např. viděla osoby, které tam nebyly, popisovala, jak ve dveřích viděla majitelku bytu, která již nežila, měla halucinace, nepoznávala své bývalé kolegy ze zaměstnání, nebyla schopna cokoli vyřídit na úřadech, ani samostatně zařídit nákup, svůj byt neopouštěla bez další osoby, jídlo jí většinou zajišťovala žalobkyně, její finanční záležitosti řešila žalovaná. Po hospitalizaci v anonymizováno Krajské nemocnice obec převzala jméno příjmení žalovaná, u ní pak bydlela v obec, při návštěvě se stávalo, že žalobkyni nepoznávala, byla dezorientovaná, bez časové orientace, bylo zřejmé, že její stav se zhoršuje. Účastnice jsou sestry, jméno příjmení byla jejich matka, žalobkyně k nim měla tomu odpovídající běžný vztah, k žalované však jen do doby, než došlo k předmětnému převodu družstevního podílu, o němž žalobkyni nejsou známy žádné bližší informace, dověděla se o něm, až když byl vyměněn zámek.

12. Žalovaná se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila, navrhovala zamítnutí žaloby, uvedla, že maminka byla klidná, milá, velmi snaživá, dělala vše proto, aby se její stav zlepšil a mohla být více samostatná, komunikovala s rodinou i pečovatelkami, každý večer mluvila se svojí sestrou jméno příjmení. příjmení s rodinou žalované v bytě v obec, kde měla svůj pokoj, ze začátku potřebovala výraznější asistenci, časem se ve výkonu svých potřeb stávala samostatnější, dokázala i pomoci s drobnějšími domácími pracemi. Učila se znovu psát a chodit, jak jí postupně přestávaly působit léky, po kterých zatuhla, bavily ji aktivity na procvičování paměti, zpívání a cvičení s pečovatelkami, v anonymizováno rok na její přání navštívili její přátele na chalupě v anonymizováno ráji, kde nad fotkami společně vzpomínali, byli i v obec na rodinném setkání. Doručovatelce podepisovala převzetí důchodu ve výši 9 000 Kč a příspěvku na péči ve výši 8 000 Kč, které přenechávala žalované k placení svých potřeb, žalovaná k tomu vedla jednoduché účetnictví, které spolu probíraly. Před anonymizováno maminka zvládla být v zásadě samostatná, její zdravotní stav se zhoršil po nasazení léku anonymizováno v anonymizováno rok, začala po něm tuhnout, hůře se jí chodilo, její pohyby byly nepřirozené, asi po třech týdnech jí lékařka nasadila lék anonymizováno, po kterém po třech dnech nastala velká zmatenost a musela být dne datum anonymizováno v anonymizováno léčebně obec, poté v LDN v obec. Bylo zřejmé, že se maminka o sebe nedokáže postarat, kvůli špatné medikaci, utlumení léky, dehydrataci a velkým dekubitům, které měla na obou nohách, rozhodla se proto žalovaná se svojí rodinou a souhlasem maminky, že si ji vezmou začátkem anonymizováno rok do péče. Převod bytu navrhla maminka asi po třech měsících a několika konzultacích se svojí sestrou, měla obavy, že jí žalobkyně bude přemlouvat k prodeji bytu, jako již v předchozí době, chtěla zajistit, aby se tohoto tlaku, který ji velmi trápil, zbavila a měla jistotu, že bude k dispozici příjem z nájmu, který pomůže financovat její potřeby. Byla si vědoma, že nebude schopna samostatně žít z důvodu fyzického omezení (špatná chůze, závratě), že její příjmy nejsou dostatečné na pokrytí výdajů s jejími potřebami (pečovatelky, rehabilitace, pomůcky), součástí dohody bylo to, že žalovaná zajistí péči v domácím prostředí, pokud to jen bude možné, a následně i to, aby se nedostala do podobného prostředí jako v LDN v obec. Dohodu o převodu družstevního podílu vyhotovil manžel žalované příjmení jméno příjmení, dohodu spolu s maminkou konzultovali, dohodu velmi dobře chápala, prohlásila přitom„ já to znám, vždyť jsem s tím dlouho pracovala“, dlouhá léta totiž pracovala na bytovém družstvu pozemních staveb v obec, na oddělení, kde se řešily právě převody bytů. Při podpisu dohody, k němuž došlo v bytě žalované, se setkala s JUDr. příjmení, který jí vysvětlil důvod své návštěvy a dále s ní hovořil.

13. Mezi účastnicemi nebylo sporu o jejich rodinném poměru, nesporné bylo i to, že k převodu členských práv a povinností spojených s členství v bytovém družstvu došlo na základě dohody ze dne datum, listina byla provedena k důkazům. příjmení bylo i to, že od anonymizováno rok (po hospitalizaci v anonymizováno a v LDN v obec) jméno příjmení žila společně s rodinou žalované v obec. příjmení zůstalo to, zda jméno příjmení byla v den uzavření dohody o převodu práv a povinností členských práv a povinností k tomuto právnímu úkonu způsobilá.

14. Svědek příjmení jméno příjmení uvedl, že na smlouvě ověřoval podpisy účastnic, pamatuje si, že jméno příjmení měla fyzické problémy, špatně chodila, byla nedoslýchavá, neví přesně, zda mohla chodit bez pomoci, neboť seděla. U starších lidí se ptá, zda smlouvu chápou, kontroluje občanský průkaz, do roku rok se tam zapisovalo omezení způsobilosti k právním úkonům. příjmení příjmení věděla, co podepisuje, svědek byl v bytě, kde se smlouva podepisovala, asi 15 minut, během nich průběžně hovořil s paní příjmení, průvodcem mu byla žalovaná, byl tam ještě anonymizováno paní příjmení a zdravotní sestra v civilu, jeho služby objednala žalovaná.

15. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že pracovala v centru sociálních služeb a asi dva roky pečovala o jméno příjmení, která jako klientka přistoupila v roce rok, chodila k ní dvakrát denně od pondělí do pátku, dělaly různé aktivity, chodily, zpívaly, luštily křížovky apod., podle toho na co byla nálada, paní příjmení věděla, co dělá, učily se i nové písničky, špatně chodila, trénovaly i ruku, aby mohla psát. U paní příjmení byla hlavně proto, aby se rozhýbala, aby nebyla ztuhlá.

16. Svědek příjmení jméno příjmení uvedl, že je anonymizováno jméno příjmení, žalovaná je jeho matka, žalobkyně je její anonymizováno, ví o tom, že anonymizováno měla byt v obec, často tam jezdili, anonymizováno byt přepsala na maminku, byl u podpisu, bylo to v bytě, kde spolu s anonymizováno bydleli, anonymizováno určitě věděla, co dělá, dohodu podepsala osobně, neví, zda na ni byl nějaký nátlak. Žalobkyně chtěla byt prodat, aby měla peníze na rekonstrukci svého nového bydlení s tím, že do něj vezme i anonymizováno, té se nechtělo, ani nechtěla byt prodat. Matně si vzpomíná, že chtěla byt pronajímat, bylo to pro ni finančně náročné. V době podpisu dohody špatně chodila, ale psychicky na tom byla dobře.

17. jméno příjmení byla zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům rozsudkem název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že zejména obsahem znaleckého posudku znalce příjmení jméno jméno, CSc. ve spojení s jeho výpovědí bylo prokázáno, že jméno příjmení trpí demencí příjmení tělísek těžkého stupně. Demence u posuzované byla poprvé diagnostikována v roce rok při hospitalizaci v psychiatrické léčebně obec, v té době bylo anonymizováno diagnostikováno jako vaskulární demence se stavem neklidu a zmatenosti. Dále bylo v řízení prokázáno i to, že posuzovaná nadále trpí závažnou progredující duševní poruchou, která není jen přechodného charakteru, nýbrž charakteru trvalého. V důsledku tohoto psychického onemocnění není posuzovaná schopna rozhodovat se o jakémkoli svém majetku, činit žádné právní úkony, není schopna zabezpečovat své nezbytné životní potřeby, je plně odkázána na pomoc třetích osob. V rámci znaleckého posudku znalec uvedl, že s ohledem na doložené anonymizováno zprávy lze předpokládat, že posuzovaná nebyla způsobilá k právním úkonům již koncem roku rok, neboť podle propouštěcí zprávy z psychiatrické léčebny v anonymizováno již v té době trpěla demencí těžkého stupně.

18. Se sdělení anonymizováno části obec a číslo ze dne datum rozhodnutí ke sp. zn. spisová značka o provedeném sociálním šetření vyplývá, že pracovnicím humanitního odboru se jméno příjmení jeví jako způsobilá nakládat s finančními prostředky a majetkem a vyřizovat svoje záležitosti pouze omezeně, ve všech oblastech potřebuje pomoc druhé osoby, jejíž míra závisí na aktuálním zdravotním stavu. příjmení příjmení je vážně anonymizováno, prodělala pět infarktů, má bypassy, s vážnými potížemi se léčí na neurologii. Její anonymizováno, paní celé jméno žalované, si ji vzala do své péče z gerontologického oddělení anonymizováno léčebny obec, tehdy byla stáleležícím anonymizováno s nedostatečnou orientací v realitě, částečně pravděpodobně způsobenou i utlumující medikací, poté, co ji převzala do péče anonymizováno klinika anonymizováno v obec, se její stav výrazně zlepšil, paní příjmení dnes bez pomoci sedí, chodí pomocí chodítka, dokáže s podporou sejít i jedno patro schodů, dokáže se účastnit rodinného života, většinu dne tráví četbou, nejčastěji cestopisů, a luštěním křížovek. V době šetření byla duševně svěží, orientovaná, dokázala jasně formulovat své myšlenky, projevovala humor a spokojenost, jediným problémem komunikace je, že špatně slyší, je nezbytné mluvit na ni nahlas, pomalu a zřetelně, ona sama má však velmi kultivovaný projev. Celodenní péče je zajištěna pomocí pečovatelských služeb, obě stálé pečovatelky uvádějí, že stav paní příjmení je proměnlivý, během posledních měsíců se zhoršuje, trpívá poruchami paměti i orientace, stává se inkontinentní. V přítomnosti sociální pracovnice se jméno příjmení vyjádřila tak, že vyřizování svých záležitosti předala dceři, už se jimi zabývat nechce, s tímto uspořádáním je spokojená.

19. Součástí spisového materiálu v nyní projednávané věci je dostupná anonymizováno dokumentace jméno příjmení, jakož i znalecký posudek vypracovaným dne datum pro potřeby soudního řízení pod sp. zn. spisová značka znalcem příjmení jméno jméno, CSc. Tyto listiny měla k dispozici soudem ustanovená znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví anonymizováno, celé jméno znalkyně, která dne datum podala znalecký posudek číslo dne datum jeho dodatek a dne datum byla vyslechnuta při jednání soudu. Úkolem znalkyně bylo zodpovědět, zda jméno příjmení byla s ohledem na svůj zdravotní stav způsobilá uzavřít dne datum dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu včetně nájmu družstevního bytu.

20. celé jméno znalkyně dospěla ke znaleckému závěru, že zemřelá jméno příjmení nebyla schopna pro duševní poruchu uzavřít dne datum dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu. Znalkyně vycházela z dostupné zdravotní dokumentace zemřelé jméno příjmení, přičemž jak sama uvedla, k dispozici měla dostatečně rozsáhlou anonymizováno dokumentaci zemřelé, z různých dokumentů bylo možné zhodnotit její duševní stav, a to i delším časovém období. Měla k dispozici různé zdravotní zprávy, paní příjmení byla sledována neurologem, byla hospitalizována v psychiatrické léčebně, byl vypracován znalecký posudek pro účely soudního řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům, veškeré listiny byly ve vzájemné shodě o zdravotním stavu a z jejich souhrnu a kontextu dovodila svá zjištění. Znalkyně zjistila, že posuzovaná byla za svého života v péči psychiatrů, ze zprávy praktické lékařky posuzované příjmení jméno příjmení ze září rok vyplývá, že posuzovaná byla v nepravidelné péči ambulantního psychiatra MUDr. příjmení v obec, na podzim rok došlo podle praktické lékařky ke zhoršení celkového stavu a výraznému zhoršení psychiky, které si vyžádalo hospitalizaci na psychiatrickém oddělení v anonymizována dvě slova – datum) a poté na oddělení LDN v obec (anonymizováno – datum), praktická lékařka konstatuje, že se jedná o polymorbidní anonymizováno, v popředí dominují projevy smíšené demence. Ze zpráv posuzované v Psychiatrické nemocnici obec a oddělení LDN vyplývá, že byla přijata na anonymizováno pro stav neklidu a zmatenosti, zřejmě vlivem medikace došlo k rozvoji tzv. extrapyramidových nežádoucích účinků, které měly výrazně negativní vliv na hybnost posuzované, v lékařských zprávách se konstatuje, že posuzovaná má problémy s orientací v místě a čase, po stabilizaci stavu je propuštěna do domácí péče orientována jen vlastní osobou, posuzované je proveden test kognitivních funkcí Mini mental State Examination (právnická osoba) s výsledkem anonymizováno bodů, což odpovídá středně těžké demenci. Ve zprávě z datum neurolog MUDr. příjmení konstatuje mimo jiné – odpovídá krátce, vcelku přiléhavě, je však dezorientována místem a časem – v závěru potom uvádí, že anonymizováno je vedená jako vaskulární demence (demence cévního původu), symptomatika však prakticky splňuje kritéria pro příjmení body disease (jedná se o jiný typ demence). Následují lékařské vyšetření, resp. znalecký posudek spadá až do období po podpisu předmětné dohody, znalec - anonymizováno Doc. MUDr. jméno jméno, CSc. posuzovanou vyšetřil, posudek vypracoval v únoru rok, kdy uzavřel, že posuzovaná trpí demencí těžkého stupně s příjmení tělísky, znalec uvádí, že demence byla poprvé diagnostikována v roce rok při hospitalizaci v anonymizováno, v té době jako vaskulární demence se stavem neklidu a zmatenosti, svědčí o tom propouštěcí zpráva z anonymizováno nemocnice obec. Z uvedeného je podle znalkyně nepochybné, že posuzovaná trpěla minimálně od konce roku rok demencí. Demence se projevuje úbytkem kognitivních funkcí (tj. poznávacích funkcí jako je paměť, intelekt, pozornost, motivace), když dojde vlivem anonymizováno k podstatnému snížení kognitivních funkcí oproti úrovně v předchorobí, pak hovoříme o demenci. Ve většině případů je nejprve postižena paměť, postupně také soudnost a logické uvažování, exekutivní funkce, orientace. Kromě intelektu postihuje demence také často emotivitu a afektivitu. Na demenci mohou nasedat přechodně tzv. deliria (stavy zmatenosti), kdy bývá anonymizováno neklidný, má narušený cyklus spánku a bdění a jeho kontakt s realitou bývá narušen, objevují se poruchy chování. V dostupné anonymizováno dokumentaci je uváděna jednak vaskulární demence nebo příjmení body disease (česky anonymizováno s příjmení tělísky). Vaskulární demence vzniká na podkladě cévních změn tepenného řečiště mozku, vzniká často poměrně rychle nebo dokonce náhle, průběh zhoršování kognitivních funkcí je schodovitý, průběh bývá kolísavý. Nemoc s příjmení tělísky je demencí neurodegenerativního původu, která má plynut progredientní charakter, v krátkodobém horizontu se však vyskytuje výrazná fluktuace stavu, podobně jako u vaskulární demence. Při tomto typu demence se často vyskytují extrapyramidové neurologické příznaky (projevují se ztuhlostí a třesem kosterního svalstva a sníženou schopností pohybu), anonymizováno bývají citliví k podání antipsychotik, které u nich pak vyvolávají silné extrapyramidové nežádoucí účinky (takové jsou právě popisovány ve zprávách o hospitalizaci u paní příjmení). Pro forenzní posouzení schopnosti právně jednat není rozhodující, jakým typem demence posuzovaná trpěla, rozhodující je, jaká byla tíže demence v době podpisu předmětné dohody. Z dokumentace vyplývá, že posuzovaná v předmětném období trpěla pravděpodobně středně těžkou demencí. Odpovídají tomu poruchy orientace, které jsou uváděny ve zprávách k obec, LDN i z ambulantní zprávy MUDr. příjmení z dubna rok, na oddělení LDN byl prováděn test kognitivních funkcí, tzv. právnická osoba, kde posuzovaná dosáhla výsledku anonymizováno bodů, což rovněž svědčí pro středně těžkou demenci. příjmení zprávu z předmětného období znalkyně k dispozici nemá, v době, kdy byl vypracován znalecký posudek (anonymizováno rok), již prokazatelně trpěla demencí těžkou. Nelze s jistotou určit, kdy došlo k progresi ze středně těžké do těžké demence, pro danou situaci to však není rozhodující, neboť forenzní posouzení je totožné, současná forenzní psychiatrie nepřipouští existenci tzv.„ lucidního intervalu“, který by dočasně vedl ke schopnosti uvědomit si důsledky právního jednání při středně těžké demenci. Člověk se středně těžkou demencí již není schopen samostatného života bez pomoci, bývá dezorientován časem, často i místem, není schopen již vyjmenovat např. některé základní údaje ze svého života, např. si nepamatuje své telefonní číslo, své nejbližší však poznává, jeho schopnost uvědomit si veškerý svůj majetek a schopnost domýšlet následky právních jednání bývá již vážně narušena. Středně těžká demence je obecně důvodem pro omezení svéprávnosti, zejména v oblasti nakládání s majetkem a v oblasti hospodaření s financemi, středně těžce dementní člověk již není schopen pořizovat pro případ smrti. Znalkyně tak uzavřela, že posuzovaná jméno příjmení nebyla schopna pro duševní poruchu složitějších právních jednání v rozhodném období června rok.

21. Po doplnění zdravotnické dokumentace jméno příjmení, zejména lékařských zpráv MUDr. jméno příjmení z anonymizováno fakultní nemocnice v obec, neurologické ambulance, včetně zprávy ze dne datum, na niž zejména poukazovala žalovaná, vypracovala znalkyně v anonymizováno rok doplněk znaleckého posudku, v němž setrvala na svém původní závěru o tom, že jméno příjmení nebylo pro středně těžkou demenci činit v období anonymizováno rok složitější právní jednání, tedy ani nebyla schopna uzavřít dne datum předmětnou dohodu o převodu členských práv a povinností. Znalkyně zopakovala skutečnosti vyplývající ze zprávy z Psychiatrické nemocnice obec a oddělení LDN a dále uvedla, že ve zprávě ze dne datum neurolog MUDr. příjmení konstatuje mimo jiné, že pacientka odpovídá krátce, vcelku přiléhavě, je však dezorientována místem a časem, v závěru potom uvádí, že pacientka je vedená jako vaskulární demence (demence cévního původu), symptomatika však prakticky splňuje kritéria pro příjmení body disease (jedná se o jiný typ demence). Následující lékařské vyjádření MUDr. příjmení je z datum, kdy lékař konstatuje, že po snížení Ebixy na 10 mg nárůst celkové zmatenosti, zvažuje příjmení body disease, dále Parkinsonovu nemoc s demencí, ačkoli CT dosti sugestivní pro vaskulární expy anonymizováno s demencí. Pak ovšem dne datum pozoruje výrazné zlepšení neurologického a kognitivního výkonu po nasazení Madoparu, až do pásma mírné kognitivní poruchy (právnická osoba anonymizováno bodů), ještě v anonymizováno rok shledává stabilní kognitivní výkon kolem anonymizováno bodu v právnická osoba, což je však v kontrastu s výsledkem psychologického vyšetření provedeného MUDr. jméno příjmení dne datum na stejném pracovišti. Praktická lékařka se k datum vyjadřuje tak, že u paní příjmení dominují projevy smíšené demence, zbavení způsobilosti by bylo na místě, vznik stavu nezpůsobilosti by podle ní bylo možné datovat anonymizováno rok. Závěrem tak znalkyně konstatovala, že duševní stav jméno příjmení tak, jak je popisován v různé zdravotnické dokumentaci do konce roku rok minimálně do anonymizováno rok odpovídal demenci středně těžkého stupně, ať již tato byla jakéhokoliv původu. To vyplývá shodně ze všech dostupných lékařských zpráv, následné informace z dokumentace MUDr. příjmení (anonymizováno rok) svědčí pro zlepšení celkového tělesného i anonymizováno stavu, v období anonymizováno rok však i MUDr. příjmení konstatoval kognitivní vývoj odpovídající demenci. Je pozoruhodné, že MUDr. příjmení nachází o tolik zlepšený kognitivní vývoj u anonymizováno v období od datum až datum v průběhu tří kontrol, kdy mezitím psycholog v anonymizováno rok nachází středně těžkou demenci. Nesrovnalosti v hodnocení kognitivního vývoje v období anonymizováno rok až anonymizováno rok mohly souviset s různou mírou zaléčení pacientky po neurologické i psychiatrické stránce a různými podmínkami testování kognitivních funkcí. K posuzovaného období anonymizováno rok však není pochyb o tom, že kognitivní výkon jméno příjmení odpovídal demenci, a to demenci středně těžké, nepochybně minimálně od konce roku rok do anonymizováno rok odpovídal její duševní výkon středně těžké demenci.

22. Při svém výslechu před soudem dne datum znalkyně vysvětlila, že test právnická osoba představuje vyšetření duševního stavu se zaměřením na kognitivní funkce, jedná se o velmi orientační vyšetření, které však zejména pojišťovny vyžadují při předepisování určitých léků, nejedná se o vyšetření podrobné, to se provádí jinými způsoby a jinými testy. Sadou otázek se orientačně zjišťuje kognitivní deficit, tedy úbytek kognitivních funkční, otázky jsou zaměřeny na orientaci časovou, místní, na novopaměť, na vizuální a prostorové schopnosti. Maximální počet bodů je 30, normální hodnota číslo, pokud se dále snižuje, jde o úbytek kognitivních funkcí, pro středně těžkou demenci je uvažováno s hodnotami číslo bodů. Znalkyně si neuvědomuje, že by součástí zdravotnické dokumentace byly i konkrétní otázky, vždy pouze zjištěný výsledek. Znalkyně dále uvedla, že není nezbytným příznakem středně těžké demence, že by osoba nemohla běžně komunikovat nebo psát, taková osoba bude pravděpodobně v komunikaci dezorientovaná, může mít problém poznat jiné osoby, v psaném projevu budou chyby, mohou se objevovat konfabulace, kdy osoba vymýšlí určité skutečnosti, aby zakryla nedostatky paměti. Podpis smlouvy o převodu bytu je složitým právním jednáním, které vyžaduje zachované kognitivní funkce, jejich postižením a jejich deficitem jsou sníženy rozpoznávací schopnosti, které brání řádnému vyhodnocení všech důsledků právního úkonu, který osoba činí, a člověk se středně těžkou demencí takového jednání již není schopen. V obecné rovině pak znalkyně uvedla, že lidé s duševní poruchou jsou snáze ovlivnitelní jinými lidmi, jsou snadněji zmanipulovatelní. Pokud obě z dcer určitým způsobem po paní příjmení něco chtěly či na ni i tlačily, což však ona nevím, je možné, že tímto způsobem mohla být ovlivněna, lidé s duševní poruchou jsou snáze ovlivnitelní a sugestibilní. Znalkyně vyloučila u jméno příjmení možnost tzv. světlých chvilek, kdy současná forenzní psychiatrie tzv. světlé chvilky nepřipouští, tyto vylučuje, duševní porucha buď přítomna je, nebo není, je to současným koncensem poznatků forenzní psychiatrie, ta nepřipouští tzv. lucidní intervaly, kdy by osoba se závažnou demencí byla po určitou dobu schopna si uvědomit veškeré souvislosti. Znalkyně si je vědoma toho, že znalec příjmení jméno připustil světlé chvilky, ona však vychází z aktuálního vědeckého koncensu, zejména z literatury a díla profesora příjmení, který samostatnou stať této problematice věnuje a uzavírá tak, že tzv. světlé chvilky se nepřipouští, tyto jsou vyloučeny. V minulosti byl náhled jiný, světlé chvilky se připouštěly, je možné, že MUDr. jméno je na tyto závěry zvyklý s přihlédnutím k jeho věku. Znalkyně je toho názoru, že při středně těžké demenci paní příjmení již nemohla být schopna takových výkonů jako v pozici na bytovém družstvu, její exekutivní funkce byly oslabeny, byl narušen kontakt zásadním způsobem s realitou a to, že v minulosti pracovala v bytovém družstvu a věnovala se převodu družstevních podílů, nemůže mít na závěry posudku vliv. Dále se vyjádřila tak, že měla k dispozici zdravotní dokumentaci MUDr. příjmení, z té vycházela, nedomnívá se, že pokud by s ním mohla hovořit, mělo by to vliv na zjištěné skutečnosti. Jak vyplývá z jeho zprávy ze dne datum, nasadil lék Yasnal, jedná se o kognitivum určené k léčbě demence, dále pravděpodobně užívala lék na ředění krve a na vysoký krevní tlak a Tiapridal, který může způsobovat ospalost, ale z vyjádření advokáta přítomného podpisu smlouvy nevyplývá, že by paní příjmení nebyla v bdělém stavu, lze se domnívat, že užívaná medikace neměla vliv na její schopnosti. Kognitivum je lék, který se užívá ke zpomalení progrese demence, a to z dlouhodobého hlediska, jinak nemá další např. tlumivý účinek, který by v tu chvíli zhoršoval schopnosti dané osoby, např. schopnost koncentrovat se. V kontextu toho, jak se vyvíjel zdravotní stav paní příjmení, si znalkyně samozřejmě všimla i rozkolísaných hodnot právnická osoba, tato skutečnost však nemá vliv na závěry znaleckého posudku, není zřejmé, za jakých konkrétních okolností byly zvýšené hodnoty zjištěny, hlavně však mezi tyto tři hodnoty jsou zasazeny i výsledky psychologického vyšetření na témže pracovišti, jehož závěr vyznívá pro to, že paní příjmení nebyla způsobilá ke složitějším právním jednáním, znovu pak znalkyně zdůraznila i to, že vyšetření právnická osoba je pouze orientační.

23. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle ustanovení § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad uvedeného ustanovení. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, nebo nález Ústavního soudu ze dne 6. května 2003, sp. zn. I. ÚS 483/01). Soud při hodnocení znaleckého posudku musí zkoumat, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel soudem uložené zadání (zodpověděl na otázky, resp. zadání soudu k předmětu znaleckého úkonu s určitě a srozumitelně vyloženým závěrem, který má oporu v podkladových materiálech, netrpí rozpory atd.).

24. V dané věci je evidentní, že vztahy v rodině jsou zásadním způsobem narušené a ovlivněné rozdílnými zájmy účastnic na vypořádání majetku po jejich zemřelé matce, tomu odpovídají i tvrzení obou účastnic o chování a jednání jejich matky v rozhodné době. Je proto i z tohoto důvodu obtížné hodnotit výpověď svědka příjmení jméno příjmení, který byl sice osobně přítomen podpisu předmětné dohody, jedná se však o osobu blízkou žalované – o jejího anonymizováno, nicméně z jeho výpovědi nevyplynuly žádné skutečnosti, jež by svědčily o nezpůsobilosti jméno příjmení k uzavření předmětné dohody, ale ani žádné konkrétní anonymizováno, z nichž by bylo možné usuzovat, že si byla vědoma svého jednání a jeho následků. Bez vztahu k zůstavitelce byl advokát JUDr. jméno příjmení, který přišel se zůstavitelkou krátce do styku při vlastním podpisu písemnosti, kdy z jeho výpovědi nevyplynulo nic o tom, že on sám by si všiml něčeho zvláštního v jednání či chování jméno příjmení, co by vypovídalo o její nezpůsobilosti uzavřít předmětnou dohodu. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, sociální pracovnice, vyplynulo toliko to, že k jméno příjmení chodila dvakrát denně od pondělí do pátku, dělaly různé aktivity, na které byla nálada, zejména chodily, zpívaly, luštily křížovky, trénovaly, aby se paní příjmení rozhýbala a nebyla zatuhlá.

25. Rovněž znalkyně měla obsah výpovědí svědků při zpracování znaleckého posudku k dispozici, tvrzení notáře (správně má být advokáta) přítomného podpisu smlouvy, že posuzovaná věděla, co podepisuje, pokládá za zpochybnitelné. Pro rozhodnutí, zda je člověk schopen podepsat smlouvu není určující, zda na otázku, zda chápe smlouvu, odpoví kladně, ale zda si je vědom celého svého majetku, zda si je vědom svých aktuálních příjmů, kolik má v tomto případě dědiců, jaké bude mít důsledky darování bytu jedné z anonymizováno atd., z výslechu však není patrné, zda advokát takto podrobně s posuzovanou hovořil. Před soudem znalkyně doplnila, že je třeba požadovat, aby tázaná osoba odpovídala v rozvitých větách, aby bylo možné usuzovat, zda všechny tyto možné souvislosti chápe, není možné spokojit se s tím, že osoba pouze odpovídá ano – ne, na otázku, zda souvislosti chápe. Stejnou optikou je podle názoru soudu třeba hodnotit i svědeckou výpověď jméno příjmení, která obecně popsala činnosti, které s jméno příjmení běžně dělaly, aniž by bylo zřejmé, jakým konkrétním způsobem probíhala jejich komunikace, jakým konkrétním způsobem jméno příjmení reagovala na pokyny či otázky svědkyně a jaké konkrétně. S ohledem na to, jak znalkyně popsala projevy středně těžké demence, se podle názoru soudu nijak nevylučuje to, aby jméno příjmení zvládla aktivity uváděné svědkyní, tím spíše, kdy nebylo zjištěno, s jakou zdatností je skutečně také zvládala. Znalkyně dále vysvětlila, že k poskytnutým svědectvím musí přistupovat velmi obezřetně, vyjadřovat se může spíše k informacím, které poskytly nestranné a nezúčastněné osoby, z výpovědí rodinných příslušníků nelze vycházet, ve sporu jsou zainteresováni a mohou nahrávat jedné či druhé straně, může tomu tak být i u advokáta, jež je advokátem jedné ze stran. Znalkyně zopakovala, že při zpracování znaleckého posudku vycházela zejména ze zdravotnické dokumentace, kterou měla k dispozici v širokém rozsahu, toto je nejobjektivnější zdroj obsahující lékařské zprávy.

26. Žalovaná tvrdila, že převod bytu navrhla maminka, a to po konzultacích se svojí sestrou jméno příjmení, chtěla se tímto krokem zbavit tlaku ze strany žalobkyně, která ji přemlouvala k prodeji bytu, a chtěla mít jistotu, že bude k dispozici příjem z nájmu, který pomůže financovat její potřeby. Žalovaná měla s maminkou dohodu, že pokud bude žít, bude s bytem nakládat v souladu s jejím přáním, tedy byt neprodat, ale pronajímat ho a z nájemného financovat její potřeby, v tomto směru je třeba vykládat formulaci ve zprávě Městské části obec a číslo ze dne datum, že s bytem bude nakládáno tak, jako by se jednalo o maminčin majetek. K tomu soud poukazuje na vyjádření znalkyně, která uvedla, že lidé trpící duševní poruchou jsou v obecné rovině snáze ovlivnitelní jinými lidmi, jsou snáze zmanipulovatelní a sugestibilní, pokud tedy anonymizováno po paní příjmení něco chtěly, či na ni tlačily, což však znalkyně neví, je možné, že byla tímto ovlivněna. Žalovanou tvrzený důvod, který vedl k převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, však není pro rozhodnutí věci rozhodnou skutečností, tou je objektivní stav jméno příjmení v době podpisu předmětné dohody. Jinak ze zprávy Městské části obec a číslo (kdy však tato je datována až dne datum), nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti, jež by měly být v rozporu se závěry znaleckého posudku.

27. K námitce žalované spočívající v tom, že znalec příjmení jméno při svém výslechu před soudem ve věci sp. zn. spisová značka připustil tzv. světlé chvilky, znalkyně s odkazem na současný konsenzus poznatků psychiatrie uvedla, že tato tzv. světlé chvilky nepřipouští a vylučuje je. I kdyby přesto soud přihlédl k možnosti tzv. světlých chvilek, kdy znalec příjmení jméno při jednání před soudem ve věci sp. zn. spisová značka dne datum rozhodnutí uvedl, že:„ při demenci příjmení tělísek se mohou objevovat tzv. světlé chvilky, četnost těchto světlých chvilek však není možno stanovit s určitostí ani do budoucna ani do minula, je pravdou, že tyto světlé chvilky se objevují, nelze však přesně specifikovat v jakém konkrétním období, většinou to souvisí se zdravotním pohodou a příznivým zdravotním stavem anonymizováno“, pak by muselo být jednoznačně skutkově zjištěno, že dne datum nastala u jméno příjmení tzv. světlá chvilka, kdy její ovládací a rozpoznávací schopnosti nebyly předmětnou duševní poruchou podstatně omezeny. K tomu, že jméno příjmení skutečně jednala dne datum v tzv. světlé chvilce, však žalovaná žádná konkrétní tvrzení nesměřovala, tedy neuvedla a nespecifikovala žádné konkrétní projevy chování jméno příjmení při podpisu dohody dne datum, z nichž přítomnost tzv. světlé chvilky dovozovala. Pro takový závěr nebyly zjištěny ani žádné konkrétní informace o chování a jednání zůstavitelky ze strany vyslechnutých svědků.

28. Soud ustanovená znalkyně na základě dostatečných podkladů důvodně vyslovila vysoce pravděpodobný závěr (ve smyslu judikatury Ústavního soudu) o tom, že v anonymizováno rok kognitivní výkon jméno příjmení odpovídal demenci, a to demenci středně těžké, a že jméno příjmení nebyla pro tuto středně těžkou demenci schopna činit složitější právní jednání, tedy ani nebyla schopna uzavřít dne datum dohodu o převodu členských práv a povinností. Není rozhodující, jakým typem demence trpěla, rozhodující je, jaká byla tíže demence v době podpisu předmětné dohody, člověk se středně těžkou demencí již není schopen samostatného života, úbytek kognitivních (poznávacích) funkcí je již takový, že brání řádnému vyhodnocení všech důsledků právního úkonu. Zásadní zjištění znalkyně mají oporu v lékařských zprávách z období anonymizováno posuzované v Psychiatrické léčebně obec a LDN v obec na přelomu roku rok rok a neurologa MUDr. příjmení z anonymizováno rok, znalecký posudek soud hodnotí jako přesvědčivý, znalkyně své závěry podrobně odůvodnila v souladu s konkrétní zdravotnickou dokumentací a její znalecké závěry nejsou v rozporu ani s výpověďmi svědků tak, jak je soud hodnotil. Advokát JUDr. jméno příjmení jako laik bez odborných znalostí z oboru psychiatrie a bez znalosti každodenního života jméno příjmení mohl usoudit, pokud zůstavitelka byla schopna se s ním bavit, že žádnou duševní poruchou netrpí, navíc byla v domácím prostředí s lidmi, jimž důvěřovala. Nemusí tak usoudit ani sociální pracovnice jméno příjmení, jež se soustředí na rozpohybování jméno příjmení a provádí s ní jednoduché úkony podle její nálady. Znalkyně byla schopna vyhodnotit stav jméno příjmení správně na základě všech podkladů, které bylo možno pro vyslovení znaleckého závěru obstarat a podrobně a srozumitelně soudu vysvětlila, že duševní onemocnění jméno příjmení mělo takový vliv na její kognitivní funkce, jakož i na její emoční složku, že nebyla schopna se samostatně rozhodovat, vysvětlila, že na její závěry by již neměl vliv výslech MUDr. příjmení. Znalkyně se řádně vypořádala i s námitkami žalované, tyto osvětlila při svém výslechu, k nim soud pouze dodává, že na rozdíl od žalované má za to, že darování (bezúplatný převod) členských práv a povinností v bytovém družstvu, včetně práva nájmu družstevního bytu, nelze považovat za zcela jednoduchý úkon a jeho důsledky je třeba vždy vážit k aktuálním okolnostem. I kdyby jméno příjmení skutečně kdy smýšlela o převodu družstevního podílu na žalovanou, aby se zbavila tlaku ze strany žalobkyně a zejména zajistila, aby se o její finanční záležitosti v souvislosti se anonymizováno stavem starala žalovaná, byť v době svého plného duševního zdraví tak činit i mohla, ke dni datum jednala ve smyslu ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. v duševní poruše, která způsobila absolutní neplatnost dohody o převodu členských práv a povinností.

29. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.

30. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastnicemi rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. S ohledem na skutečnost, že argumentace žalobkyně (jež namítala možnost vzniku majetkové újmy ve své sféře nastalé tím, že jediná majetková hodnota, přicházející v úvahu coby součást dědictví, jíž byla zemřelá jméno příjmení nadána, se v důsledku žalobkyní tvrzeného neplatného dvoustranného právního úkonu, jehož účastnicemi byly jméno příjmení a žalovaná, nestala předmětem projednání v dědickém řízení) nabyla své důvodnosti až v důsledku úmrtí původně žalované jméno příjmení dne datum, čímž došlo k významné změně skutkových okolností a řízení nabylo fakticky charakter sporu o to, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc (zde družstevní podíl), považuje soud za náklady vynaložené účelně toliko náklady počínaje návrhem na připuštění změny žaloby podáním žalobkyně ze dne 11. 4. 2016, které tak tvoří: 17 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobkyně z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, se sazbou odměny za jeden úkon právní služby ve výši 2 500 Kč podle ustanovení § 7 bod 5. a. t. za 7 úkonů právní služby (podání ve věci samé ze dne 11. 4. 2016 s návrhem na změnu žaloby, účast u jednání před odvolacím soudem dne datum, účast u jednání před okresním soudem dne datum, datum, datum, datum a datum) + 3 675 Kč 21 % DPH a 2 100 Kč náhrada hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. à 300 Kč za uvedených 7 úkonů právní služby + 441 Kč 21 % DPH, tj. celkem částka 23 716 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně.

31. Žalobkyni nepřísluší náhrada nákladů za úkon právní služby spočívající v písemném podání ze dne 6. 12. 2019, když se jednalo o doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu, nikoli o podání ve věci samé ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za které je třeba považovat jen takové podání, z něhož vyplývají pro věc nové skutkové, či právní okolnosti a argumenty.

32. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má soud vůči ve věci neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, které platil, a to 1 402,20 Kč svědečné JUDr. jméno příjmení a 11 900 Kč + 5 250 Kč + 4 236 Kč znalečné celé jméno znalkyně, tj. celkem částka 22 788,20 Kč.

33. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení k rukám advokáta je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávněné podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.