OSLI 24 C 191/2020-40

Soud:
Okresní soud v Liberci
Spisová značka:
24 C 191/2020-40
Datum rozhodnutí:
2021-04-12
ECLI:
ECLI:CZ:OSLI:2021:24.C.191.2020.1

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr Ing Danou Semirádovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 6 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum doplněnou podáním ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení s tím, že žalobkyně (pod původní právnická osoba s.r.o.) uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo smlouva byla ukončena dne datum, podle článek zvláštních podmínek pro službu kombinované televize anonymizována dvě slova bylo povinností žalované do počet dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, a to set top box a přístupovou kartu číslo což neučinila, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení set-top-boxu a ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Žalovaná byla vyzvána k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty dopisem žalobkyně ze dne datum a dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum, své závazky vůči žalobkyni však nesplnila. Žalobkyně spolu se zaplacením smluvní pokuty nárokovala i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši datum, když právní zástupcem žalobkyně byla žalované poskytnuta dodatečná lhůta k plnění do datum.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast u jednání soudu omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí dnem datum (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

5. V dané věci bylo podle žalobkyní odkazovaného čl. 4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize v případě ukončení smlouvy povinností žalované vrátit žalobkyni technické zařízení ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do počet dnů od ukončení smlouvy. Odvíjela-li žalobkyně svůj nárok na smluvní pokutu právě od porušení této povinnosti žalovanou, bylo primárně její povinností, aby tvrdila a prokázala, že smlouva byla ukončena. K tomu žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena na dobu počet měsíců, žalovaná se dostala do prodlení s úhradou odměny za poskytovanou službu, upomínkou ze dne datum, která byla z ekonomických důvodů odeslána obyčejnou poštou, byla žalované poskytnuta dodatečná lhůta k plnění odměny do datum a žalovaná byla upozorněna, že v případě neuhrazení dlužné odměny do datum bude smlouva k tomuto datu ukončena z důvodu odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná odměnu za službu do datum neuhradila, došlo k tomuto datu k ukončení smlouvy na základě odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně.

6. Odstoupení od smlouvy je obecně skutečností způsobilou přivodit zánik smluvního vztahu (§ 2001 o. z.). Odstoupení od smlouvy představuje jednostranné adresované právní jednání, které ke své účinnosti vyžaduje, aby projev vůle jednající smluvní strany byl došel adresátovi, resp. aby se dostal do sféry dispozice druhé smluvní strany tak, jak je tento pojem judikatorně vyložen (např. rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 3951/2009). To ostatně koresponduje i s ustanovením čl. 10 všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, podle něhož smlouva zaniká dnem, kdy bylo písemné oznámení o odstoupení řádně doručeno druhé straně.

7. I kdyby soud vůbec připustil, že listina ze dne datum označená jako výzva k úhradě dluhu by co do svého obsahu mohla být i projevem vůle žalobkyně k odstoupení od smlouvy - jinou listinu, jíž by mělo dojít k odstoupení od smlouvy, totiž žalobkyně nezmiňuje - muselo by být v řízení dále zjištěno, že se tato listina také dostala do sféry dispozice žalované. O tom, kdy a jakým způsobem se tento listina dostala do sféry dispozice žalované, žalobkyně ničeho netvrdila, nebylo tak ani co prokazovat, z jejího tvrzení o tom, že listinu odeslala žalované obyčejnou poštou, lze dovozovat, že ani nedisponuje žádným dokladem o odeslání, což ovšem musí jít k její tíži.

8. Podle smluvního ujednání účastnic byla smlouva sice uzavřena na dobu určitou 24 měsíců, která tak uplynula dne datum, smlouva samotným uplynutím této doby však nezanikla, neboť ujednání účastnic dále pokračovalo tak, že účastník se zavazuje využívat služby objednané touto smlouvou nejméně po dobu počet měsíců, nedohodnou-li se smluvní strany před uplynutím této doby na prodloužení vázanosti, přechází smlouva uplynutím této doby do režimu smlouvy na neurčité v souladu s čl. 5 všeobecných podmínek.

9. V řízení tak nebylo zjištěno, že účastnicemi dne datum uzavřená smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací zanikla, nelze proto učinit závěr o tom, že došlo k aktivaci (vzniku) povinnosti žalované vrátit žalobkyni do počet dnů od zániku (ukončení) smlouvy předmětná zařízení. Musí pak být logicky zamítnuta žaloba, jíž žalobkyně nárokuje zaplacení smluvní pokuty ujednané pro případ porušení povinnosti, jejíž existenci neprokázala.

10. Nebylo třeba dále zabývat se tím, zda žalobkyně skutečně předala žalované předmětná technická zařízení, zda účastnice platně ujednali smluvní pokutu za jejich nevrácení v případě ukončení smlouvy, ani zda žalobkyně vyzývala žalovanou k vrácení zařízení či k zaplacení smluvní pokuty, když prokázání těchto skutečností by ničeho ve výsledku věci již nezměnilo.

11. Soud byl při jednání dne datum připraven žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poskytnout poučení o nutnosti doplnit skutková tvrzení o rozhodných skutečnostech tak, jak jsou uvedeny shora, a o nutnosti označení důkazů potřebných k prokázání těchto skutkových tvrzení. Žalobkyně se však o možnost poučení připravila svou neúčastí u jednání soudu. Při jiném úkonu než při jednání (nebo při přípravném roku) se poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 4314/2008).

12. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastnicemi rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy ve věci úspěšné žalované nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).