OSLI 24 C 239/2020-51
- Soud:
- Okresní soud v Liberci
- Spisová značka:
- 24 C 239/2020-51
- Datum rozhodnutí:
- 2021-04-12
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSLI:2021:24.C.239.2020.1
Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní titul titul Danou Semirádovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u soudu dne datum doplněnou podáním ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení s tím, že žalobkyně (pod původní právnická osoba s.r.o.) uzavřela se žalovaným dne datum: smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo jejímž předmětem bylo poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu anonymizována dvě slova, smlouva byla ukončena dne datum, podle čl. 4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize anonymizována dvě slova bylo povinností žalovaného do počet dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení, a to anonymizována dvě slova anonymizováno, což neučinil, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo jejímž předmětem byla služba přístupu k internetu anonymizována dvě slova, smlouva byla ukončena dne datum, podle čl. 13 zvláštních podmínek pro službu anonymizována dvě slova bylo povinností žalovaného do počet dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení, a to modem anonymizována dvě slova, což neučinil, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč.
Žalovaný byl vyzván k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty žalobkyní dne datum a datum a právním zástupcem žalobkyně dne datum, své závazky vůči žalobkyni však nesplnil. Žalobkyně spolu se zaplacením smluvních pokut nárokovala i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši datum, když právní zástupcem žalobkyně byla žalovanému poskytnuta dodatečná lhůta k plnění do datum.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast u jednání soudu omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí dnem datum (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).
4. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
5. V dané věci bylo podle žalobkyní odkazovaného čl. 4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize a čl. 13 zvláštních podmínek pro službu internet v případě ukončení smlouvy povinností žalovaného vrátit žalobkyni technická zařízení ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Odvíjela-li žalobkyně svůj nárok na smluvní pokutu právě od porušení této povinnosti žalovaným, bylo primárně její povinností, aby tvrdila a prokázala, že obě smlouvy byly ukončeny. K tomu žalobkyně tvrdila, že smlouvy byly uzavřeny na dobu 24 měsíců, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou odměny za poskytované služby, upomínkou ze dne datum (u smlouvy číslo) a upomínkou ze dne datum (u smlouvy číslo), které byly z ekonomických důvodů odeslány obyčejnou poštou, byly žalovanému poskytnuty dodatečná lhůty k plnění odměny do datum a do datum a žalovaný byl v obou případech upozorněn, že v případě neuhrazení dlužné odměny do uvedeného data bude smlouva k tomuto datu ukončena z důvodu odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný odměny za služby do datum a do datum neuhradil, došlo k těmto datům k ukončení smluv na základě odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně.
6. Odstoupení od smlouvy je obecně skutečností způsobilou přivodit zánik smluvního vztahu (§ 2001 o. z.). Odstoupení od smlouvy představuje jednostranné adresované právní jednání, které ke své účinnosti vyžaduje, aby projev vůle jednající smluvní strany byl došel adresátovi, resp. aby se dostal do sféry dispozice druhé smluvní strany tak, jak je tento pojem judikatorně vyložen (např. rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 3951/2009). To ostatně koresponduje i s ustanovením čl. 10 všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, podle něhož smlouva zaniká dnem, kdy bylo písemné oznámení o odstoupení řádně doručeno druhé straně.
7. I kdyby soud vůbec připustil, že listiny ze dne datum a datum označené jako výzva k úhradě dluhu by co do svého obsahu mohly být i projevem vůle žalobkyně k odstoupení od smlouvy - jinou listinu, jíž by mělo dojít k odstoupení od smlouvy, totiž žalobkyně nezmiňuje - muselo by být v řízení dále zjištěno, že se tato listina také dostala do sféry dispozice žalovaného. O tom, kdy a jakým způsobem se tyto listiny dostaly do sféry dispozice žalovaného, žalobkyně ničeho netvrdila, nebylo tak ani co prokazovat, z jejího tvrzení o tom, že listiny odeslala žalovanému obyčejnou poštou, lze dovozovat, že ani nedisponuje žádným dokladem o odeslání, což ovšem musí jít k její tíži.
8. Podle smluvního ujednání účastníků byly obě smlouvy sice uzavřeny na dobu určitou anonymizováno měsíců, která tak uplynula dne datum, smlouvy samotným uplynutím této doby však nezanikly, neboť ujednání účastníků dále pokračovalo tak, že účastník se zavazuje využívat služby objednané touto smlouvou nejméně po dobu anonymizováno měsíců, nedohodnou-li se smluvní strany před uplynutím této doby na prodloužení vázanosti, přechází smlouva uplynutím této doby do režimu smlouvy na neurčité v souladu s číslo listu všeobecných podmínek.
9. V řízení tak nebylo zjištěno, že účastníky dne datum uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (kombinované televize a internetu) zanikly, nelze proto učinit závěr o tom, že došlo k aktivaci (vzniku) následné povinnosti žalovaného vrátit žalobkyni do počet dnů od zániku (ukončení) smlouvy předmětná zařízení. Musí pak být logicky zamítnuta žaloba, jíž žalobkyně nárokuje zaplacení smluvní pokuty ujednané pro případ porušení povinnosti, jejíž existenci neprokázala.
10. Nebylo třeba dále zabývat se tím, zda žalobkyně skutečně předala žalovanému předmětná technická zařízení, zda účastníci platně ujednali smluvní pokutu za jejich nevrácení v případě ukončení smlouvy, ani zda žalobkyně vyzývala žalovaného k vrácení zařízení či k zaplacení smluvní pokuty, když prokázání těchto skutečností by ničeho ve výsledku věci již nezměnilo.
11. Soud byl při jednání dne datum připraven žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poskytnout poučení o nutnosti doplnit skutková tvrzení o rozhodných skutečnostech tak, jak jsou uvedeny shora, a o nutnosti označení důkazů potřebných k prokázání těchto skutkových tvrzení. Žalobkyně se však o možnost poučení připravila svou neúčastí u jednání soudu. Při jiném úkonu než při jednání (nebo při přípravném roku) se poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 4314/2008).
12. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy ve věci úspěšné žalované nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).