OSLI 15 C 170/2012

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného, žalobkyně a žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalovaného, žalobkyně a žalované ⟪LB:lb_007⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení částky 12 936 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 12 936 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky ode dne 18. 3. 2015 do zaplacení, a to žalovanými společně a nerozdílně, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady tohoto řízení ve výši 39 582 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich advokáta.

1. Žalobkyně dne datum zahájila řízení o zaplacení výše uvedené částky s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaných na její úkor. K výzvě soudu později doplnila, že jde konkrétně o 24 měsíců ekvivalentu tržního nájemného v období od datum do datum po 539 Kč měsíčně za užívání garáže žalovanými, o které tvrdila, že patří do společných částí bytového domu adresa v ulice ulici v obec. Nárok opírala o to, že na základě kupní smlouvy ze dne datum, jejíž právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly datum, je vlastnicí bytové jednotky číslo v tomto bytovém domě, k níž náleží i podíl o velikosti číslo mj. na společných částech budovy. Žalovaní pak užívají a v režimu společného jmění manželů jsou vlastníky další jednotky v tomto domě, číslo na základě kupní smlouvy ze dne datum, registrované Státním notářstvím v obec dne datum, kdy k jejich jednotce náleží podíl na společných částech o velikosti číslo. Později začala tvrdit, že vlastníky nejsou, protože smlouva, kterou jednotku nabyli, je absolutně neplatná. Do konce května rok nedošlo k účinkům vkladu, a poté ji anonymizováno už nemohl žalovaným prodat. Jednotka v této podobě také nikdy neexistovala, vytvořili ji žalovaní úpravami suterénu a spojením s ním tzv.„ na černo“, a z toho tedy nemohou těžit, protože to neměli povolené a v pořádku. Ohledně garáže žalobkyně tvrdila, že je stavebně i funkčně propojena s domem, je přístavbou k němu, a tedy i součástí společných prostor domu, ke kterým jí svědčí podíl. Žalovaný si ji nechal zapsat jako své vlastnictví do katastru základě zfalšovaného kolaudačního rozhodnutí ze dne datum v roce rok, záznam byl učiněn datum. Žalobkyně na stavebním úřadu prověřila spis a zjistila, že kolaudační rozhodnutí z něho se neshoduje s vyhotovením rozhodnutí předloženého před zápisem katastrálnímu úřadu, a neosvědčuje tak vlastnické právo žalovaného ke garáži. Podala proto trestní oznámení, jakož i návrh na opravu chyby v katastru a docílila výmazu záznamu vlastnického práva žalovaného. Garáž ale nadále užívají žalovaní, a to zcela. Z částky tržního nájemného 1 300 Kč měsíčně za garáž připadá na podíl žalobkyně o velikosti číslo žalovaná měsíční částka 539 Kč, kterou nárokuje po žalovaných v režimu společně a nerozdílně vydat.

2. Žalovaní od počátku nárok žalobkyně odmítali s tím, že je žalobkyně křivě obviňuje. Garáž je ve vlastnictví žalovaného, který žádal o stavební povolení, garáž postavil, celou stavbu plně uhradil, zkolaudoval, a proto ji užívá. Na stavebním i katastrálním úřadu jsou originály listin, žalovaná potvrdila i to, že jde o výlučné vlastnictví žalovaného. Žalobkyně zaměňuje ručně psaný podklad a strojopisné vyhotovení kolaudační zprávy. Garáž funkčně ani stavebně s domem spojena není, což potvrdil znalec, a žaloba je jen účelová a slouží ke zdržování jiných kauz, které se týkají domu. Všechny náklady na stavbu nesl žalovaný, pozemek pod garáží je územní celek, žalovaný jej má pronajatý a řádně hradí nájemné, ze společných prostředků vlastníků jednotek nešlo vůbec nic. Naopak touto žalobou se snaží bezdůvodně obohatit žalobkyně, když na stavbu nic nepřispěla, a nemá nárok ani právní ani morální.

3. Při prvním jednání, které se ve věci konalo, doplnily obě strany ve věci tvrzení. Žalobkyně uvedla, že byt jí její předchůdkyně jméno příjmení ukázala, rovněž dům, který obešly zvenčí, uvnitř jí ukázala sklepy a půdu. Garáže si všimla žalobkyně sama, a protože je z oboru, dovodila si, že je součástí domu a jde o společnou část. Bylo vidět, že ze střechy garáže vstupují žalovaní do své jednotky, měli tam dveře i zvonek a nějaké posezení na její střeše. Se slečnou příjmení garáž nijak neřešily, jen šly prostě okolo. příjmení dostala od bytu, domu a také od sklepa a půdy. Myslela si, že garáž užívají dle nějaké dohody žalovaní, ale písemně nebylo nic. Jak to je, nezjišťovala, soustředila se na byt. Až později studiem spisů zjistila, že v domě je spousta věcí v nepořádku, že se zabíraly společné prostory a budovaly další byty bez povolení, vztahy v domě jsou vyhrocené. Ohledně garáže se jí nevybavuje, zda byla někde ve smlouvě zachycená, se slečnou příjmení to neřešily, ale ve smlouvě jsou konkrétně definované společné části. Také si všimla, že z domu vychází trubka a po fasádě jde do garáže, z čehož také dovodila, že to propojené je. Co vše by mělo k bytu jako společné patřit, se domnívala podle svého úsudku, vycházela ze svých znalostí. Že ji slečna příjmení nebrala do garáže, jí nepřipadalo divné, protože stejně tak nebyla v uzamčených kójích na půdě a ve sklepě, které užíval někdo jiný.

4. Žalovaní uvedli, že byt měli od roku rok v nájmu od„ byťáku“. Později si byty koupili právě nájemníci, kdy žalovaný ještě před prodejem požádal v roce rok o úpravy a připojení suterénu, aby si tam mohli vybudovat přímý samostatný vchod do jednotky. Byty v domě byly totiž úplně původně velké, pak v rámci tehdejšího hospodaření se dělily, a zůstaly tam tak společné přístupové prostory, které musely dva byty jinak používat společně. Jeho žádosti bylo vyhověno, požádal proto o stavební povolení na tyto úpravy, současně žádal i o garáž. Povolení dostal až po dlouhé době, kdy už úpravy suterénu dokončoval, šlo o květen rok, garáž byla dokončena později. Nový vchod suterénem slouží jen pro jejich jednotku a vede do ní přímo z vnějšku, čímž je jejich jednotka tak oddělena, že se z ní už do žádných společných prostor domu nevstupuje. V tomto stavu si potom i byt koupili se žalovanou. Když si postavil vedle domu ještě garáž, tak přes ni se dá do jednotky dostat také. Na střechu garáže vede kovové schodiště a z její střechy je rovněž možnost vstupu do jednotky, ale s jednotkou to nemá nic společného. Povolení dostal na vše společné, stejně tak na kolaudaci přišel úřad při jednom, v anonymizováno, když už dokončil i garáž. Má originál rozhodnutí, jak povolení, tak kolaudace, a to tak, jak je založil do spisu, kdy zdůraznil, že na zadní straně kolaudačního rozhodnutí je vidět, že úřad v této podobě sám udělal i dvě ověřené kopie, a to v říjnu rok a v prosinci rok. S„ byťákem“ projednával jak úpravy bytu, tak stavbu garáže, kdy v místě byla původně stará kůlna města. Vše musel udělat na své náklady, dali mu jen souhlas, protože to město nechtělo, nechtělo se o to starat. Kromě žalobkyně si nikdo nikdy na garáž žádné nároky z těchto důvodů nedělal, a v řízení sp. zn. spisová značka, kde se řeší prohlášení vlastníka, zastávají všichni stanovisko, že garáž nepatří k domu, a je jen žalovaného. Nebyl proto ani důvod cokoliv s dřívějšími ostatními nájemníky a městem sepisovat. K námitkám žalobkyně, že na kolaudačním rozhodnutí je jen suterén a vchod, a až k tomu dopsáno později, že garáž a rozšíření terasy, kdy se z tečky udělala čárka, vysvětloval žalovaný, že ke kolaudaci mu takto bez garáže a terasy přivezli vyhotovené rozhodnutí. Ohradil se proti tomu, že to tam chybí, takže si papíry pan příjmení z úřadu odvezl zpátky, a skutečně to tam doplňoval, ovšem na úřadu, kde si je žalovaný doplněné a opravené v podobě, kterou sám má, vyzvedl. Protože je liknavější, doložku právní moci řešil až v roce rok a ještě tehdy před ním tuto listinu třikrát razítkovala ze spisu paní příjmení, dvě paré dostal, a třetí zůstala na úřadu.

5. Soud ve věci rozhodl již rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým žalobu zamítl, tento však byl zrušen usnesením název soudu – pobočka obec č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kdy dospěl k závěru, že okresní soud měl vyhovět žádosti žalobkyně o odročení jednání, při kterém věc skončil. Toto jednání tak bylo za přítomnosti žalobkyně opakováno, kdy žalobkyně začala nově, jak je již uvedeno výše, popírat i vlastnictví žalovaných k jednotce s tím, že toto dle ní má význam, žalovaní nebyli v dobré víře, že byt je bytem, nemají platnou smlouvu, jde o vážné argumenty, kdy kolaudace byla vydána pro anonymizováno a ne pro žalované, a přestože na toto poukazuje žalobkyně i v řízení sp. zn. spisová značka, nikdo se tím nechce zabývat. Opakovaně namítala, že žalovaní„ na černo“ předělávali suterén, zabírali prostory v domě, a nemohou tak z údajného vlastnictví jednotky, která není bytem, nijak těžit. Popsala historii změn v domě, zejména pokud jde o suterén, kdy mapovala situaci z hlediska stavebních povolení a rozhodnutí, a s poukazem na to, že rozhodný je stav stavby v době jejího dokončení, tvrdila, že garáž musí být součástí domu, protože přes ni byl jediný vchod do bytů žalovaných, jak původního pronajatého v prvním nadzemním podlaží, tak druhého, který vybudovali v suterénu, když se dokončila.

6. Soud provedl listinné důkazy navržené a předložené oběma stranami. Z výpisů z listů vlastnictví, resp. z informace o jednotce a stavbě, soud zjistil, že žalobkyně je zapsána jako vlastník jednotky číslo s podílem na společných částech budovy adresa v kat. území obec o velikosti číslo, kdy stavba se nachází na p. číslo jako další vlastníci jednotek jsou zapsáni žalovaní, jméno příjmení a územní celek.

7. Z kupní smlouvy žalovaných a znaleckého posudku, na který smlouva odkazuje, a který tvoří její přílohu, vyplývá, že žalovaní koupili jednotku číslo dle smlouvy podepsané včetně schvalovací doložky dne datum, smlouva byla registrována Státním notářstvím v obec dne datum. Ve smlouvě ani ve znaleckém posudku se garáž nijak nezmiňuje, ve společných částech domu uvedena není. Znalec příjmení jméno příjmení prováděl místní šetření dne datum, kdy zachytil byt včetně suterénní části, ve společných částech pak uváděl sklepy, chodby, schodiště a půdu, a v souladu s tímto popisem a odkazem na posudek byl byt smlouvou žalovaným prodán.

8. Ze žádosti žalovaných (doplňovaný formulář, předtištěný s vynechanými místy k doplnění) adresované anonymizováno ze dne datum vyplývá, že žalovaní žádají o prodej bytů 1+1 a 1+3, dopsáno do volného místa k vyplnění ve formuláři nad sebou, kdy má jít o čísla bytů 1+2, kategorie 2., které užívají v domě v ul. ulice a číslo. Dopisem datovaným datum oznamuje BPML interně svým složkám jako účtárna atp., že dle kupní smlouvy byl prodán žalovaným do vlastnictví byt číslo o velikosti 1+3 s příslušenstvím 2. kategorie v přízemí, patrně v 1. NP (špatně čitelné) se spoluvlastnickým podílem 30,20 % na společných částech a současně bylo zřízeno právo bezplatného užívání k pozemku včetně přilehlé zahrady, kde výměry ani čísla konkrétně uvedeny nejsou.

9. Z kupní smlouvy manželů příjmení a znaleckého posudku k ní plyne, že jednotku žalobkyně číslo koupili od státu kupní smlouvou podepsanou včetně schvalovací doložky dne datum a ani tato smlouva o garáži nijak nehovoří. Společné části zachycují mj. sklepy, půdu, garáž však nikoliv. K její registraci státním notářstvím došlo datum. Ing. jméno příjmení prováděl místní šetření datum, tj. před tvrzenou dobou výstavby garáže nebo během ní, nicméně sama smlouva, a to na nezměněný předmět převodu, byla podepsána až poté.

10. Z kupní smlouvy manželů příjmení vyplývá, že tato byla na jednotku číslo včetně schvalovací doložky podepsána dne datum, a k registraci státním notářstvím došlo datum, o garáži se rovněž nijak nezmiňuje. Kupní smlouva žalobkyně pak byla podepsána s jméno příjmení, která nabyla jednotku jako dědictví, dne datum, právní účinky vkladu do katastru nastaly dnem datum O společných částech nijak nehovoří, znalecký posudek žalobkyně nepředložila, soudu se jej nepodařilo získat ani od finančního úřadu, stejně tak se nepodařilo získat z katastru znalecký posudek ke smlouvě manželů příjmení.

11. Z dopisu anonymizováno odboru anonymizováno, datovaného datum, bylo zjištěno, že byt v suterénu domu adresa, nacházející se asi 120 cm pod úrovní zahrady, byl prohlídkou zjištěn jako neobývaný, zdevastovaný vlhkostí, což by nemusela adaptace vyřešit, a je doporučováno vyloučení z bytového fondu. Dne datum je rozhodnutím hygienika vydán posudek – souhlas s vydáním dodatečného povolení do trvalého užívání dílny v suterénu budovy adresa v ulice ulici. Vedoucí odboru dne datum žádá o povolení změny užívání anonymizováno, a toto je Odborem územního plánování stejný den dodatečně povoleno na dílnu, zřízenou ze suterénního bytu pro zdravotní závady, s datem datum je na listinu připsáno, že se jedná o dílnu údržbářů provozovny anonymizováno dočasného charakteru.

12. Z technické zprávy anonymizováno na akci rekonstrukce anonymizováno na ulice a číslo plyne, že byt (aniž by zde bylo konkrétně uvedeno, o jaký byt přesně v domě jde) je vytápěn plynovými kamny a je navrženo jeho etážové teplovodní vytápění s umístěním kotle v koupelně. Z připojeného nákresu pak není v podstatě nic čitelné. Ze stavebního povolení datovaného datum vydaného pro anonymizováno bylo zjištěno, že k žádosti z datum se povoluje instalace topení v bytě domu adresa v obec, v bytě paní příjmení, kdy součástí je projektová dokumentace bez bližší specifikace.

13. Z technické zprávy na termín výstavby číslo - číslo pro žalovaného jako stavebníka, která je součástí projektové dokumentace, se podává, že budou zprovozněny na jeho náklady dosud neužívané suterénní prostory a provedena jejich sanace, tyto budou sloužit následně jako sklepní prostory a samostatný vstup do bytu, zazdí se pak dveře v 1. NP, suterén se propojí bočním dřevěným schodištěm, v suterénu bude kotel pro vytápění upravených prostor. Jde o výčet bodů, evidentní součást původního textu, značeno pořadově jednak písmeny, jednak toto plyne i z vizuálního provedení, kdy zde nemohlo být zfalšovaně, jak tvrdila žalobkyně, nic dopsáno.

14. S datem datum je anonymizováno žádán o vyvolání přestupkového řízení se žalovanou, která si pravděpodobně bez souhlasu odboru v nebytovém prostoru domu vybudovala samostatný vstup do bytu. Odbor územního plánování s datem datum zahájil řízení a nařídil místní šetření.

15. Ze smlouvy ze dne datum uzavřené mezi anonymizováno a žalovanou jako uživatelkou bytu 1+3 v ulice ulici adresa se sjednává vybudování samostatného vstupu přes suterén domu a instalace ÚT na plyn pro bytovou jednotku, které si uhradí uživatel, smlouva je podepsána v zastoupení žalovaným, připojeno je jeho zmocnění.

16. Ze stavebního povolení s datem datum soud zjistil, že je vyřizoval pan příjmení, je adresováno žalovanému, dle rozdělovníku zasíláno i anonymizováno a anonymizováno, stavba má být dokončena anonymizováno a jde o instalaci plynového etážového topení v adresa v ulice ulici v bytové jednotce žalovaného a vybudování samostatného vstupu do jednotky, za čárkou je dále uvedeno rozšíření stávající terasy, garáže. Zejména slovo„ garáže“ nenavazuje zcela na předchozí text, kdy zatímco u topení je uvedeno (povolení)„ k instalaci“,„ a vybudování“ vstupu,„ rozšíření“ terasy, tak slovo„ garáže“ není zcela v kontextu. Kolaudační rozhodnutí je pak vystaveno datum opět panem příjmení a s odkazem na místní šetření se povoluje užívání plynového etážového topení a samostatného vstupu do jednotky, za čárkou pak ještě terasy a garáže. Je opatřeno doložkou právní moci vystavenou paní příjmení, která nastala dne datum.

17. Z dopisu paní příjmení stavebnímu úřadu, doručeného dne datum, plyne, že byla dodatečně povolena garáž, přestože dříve měli povolení příjmení na dostavbu balkonu, kterou tak nelze uskutečnit. Z dopisu sestry paní příjmení, jméno příjmení, ze dne datum okresnímu úřadu plyne, že byla na černo postavena terasa s dalším vchodem do bytu žalované, která brání dostavbě balkonu anonymizováno, a dále žalovaná neoprávněné změnila užívání a provedla stavební úpravy sklepních prostor pro podnikání, kdy je odmítáno, aby se umožnilo dodatečné doložení dokladů žalovanou a povolení stavby. V odpovědi ze dne datum uvádí okresní úřad, že kromě aktivit ohledně bytové jednotky žalované tento správní orgán nic jiného neví, a předá jej k vyřízení (vcelku logicky) stavebnímu úřadu jako příslušnému úřadu 1. stupně. V dopisu jméno příjmení ze dne datum stavebnímu úřadu je mj. uvedeno, že ve sklepních prostorách má žalovaná soukromou školu bez souhlasu všech majitelů, a to, že dostavba balkonu povolená datum byla znemožněna dodatečným stavebním povolením žalovaným na terasu, kdy z terasy žalovaných chce paní příjmení umožnit přístup k dostavbě balkonu.

18. Z dopisu žalovaného jako stavebníka paní příjmení ze datum vyplývá, že chce od sousedky souhlas s rekonstrukcí vchodu, kde uvádí, že v této době vstupuje do svého bytu přes střechu garáže venkovním schodištěm a chce vybudovat nový vchod v boční části objektu, a v bytě si změnit dispozici příčkou, kdy oddělí WC a koupenu. Tvrzení žalobkyně, že toto dokládá jediný vchod přes garáž, z textu neplyne, toto je dopsáno na listinu jen propisovací tužkou, patrně samotnou žalobkyní. Na spodní části žádosti žalovaného, k tomu připravené, pak dopisuje paní příjmení nesouhlas, kdy dle ní nejde jen o rekonstrukci vstupu, jsou potřeba doklady pro stavební povolení, a argumentuje i nedořešenými aktivitami neoprávněného užívání prostor v podkroví a suterénu, změnou účelu užívané stavby bez souhlasu spoluvlastníků a užíváním nezkolaudované stavby, aniž by tato byla blíže konkretizována, kdy žalovaní měli zabrat sklep anonymizováno a půdu, v dodatku je pak brojeno proti podnikání anonymizováno, kdy ta by měla být mimo obytné domy, nechť si toto za peníze sponzorů někde žalovaní zbudují. příjmení příjmení se pak dopisem doručeným dne datum obrátila i na kontrolní odbor magistrátu, kde si stěžovala na špatný postup stavebního úřadu a neoprávněné užívání nebytových prostor, kdy žalovaná zabrala půdu anonymizováno, namítá, že žalovaná zazdila jejich dveře ve sklepě, kde neoprávněně podniká, v jejich sklepě, a nyní chce dát stavební úřad povolení na úpravy vchodu, kdy se ale zasáhne do konstrukce domu a změní jeho vzhled. Sklep zabraný žalovanou chce pro svoji vnučku nazpět.

19. příjmení jméno příjmení nazvaný Rekonstrukce vstupní části bytu z května rok, pak vymezuje řešení, které by nahradilo nevyhovující vstup žalovaných přes střechu garáže zbudováním nového vchodu schodištěm vedle objektu, nad vstupem do kanceláře v suterénu, kdy poměrně malými zásahy je možné zřízení nového vstupu. Rozhodnutím ze dne datum bylo pro kategorický nesouhlas dvou spoluvlastníků zamítnuto povolení zřízení nového vstupu. S datem datum vyrozuměl magistrát – stavební úřad, paní příjmení, že podle dochovaných archivních materiálů nevydával povolení ani opatření na provádění úprav v suterénních prostorách domu číslo v ulice ulici v obec.

20. Dne datum přípisem postoupil anonymizováno úřad obec stížnost paní příjmení jako opatrovnice slečny příjmení stavebnímu úřadu magistrátu, kde jej rovněž zavázal, aby zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby – spojovacích dveří mezi rohovou místností, kdy zároveň nařídil obnovení dveří do sklepních prostor bývalé kotelny, neboť žalovaná nepředložila žádné písemnosti týkající stavebních úprav. Konkrétně schází podklady ke dveřím do druhé, sporné, suterénní místnosti, která byla propojena otvorem o velikosti dveří s první, rohovou, místností, a dveře, které měly být původně dle archivní projektové dokumentace do této místnosti ze sklepních prostor (bývalé kotelny), zde nebyly. anonymizováno úřad vyzýval žalovanou, aby doložila písemnosti týkající se suterénních místností, které užívá v rámci suterénního bytu, aby vyřešil zazdění jedněch dveří a zřízení dalších dveří. Poskytnutá lhůta však uplynula marně a k dispozici je řádná dokumentace jen k instalaci etážového plynového topení, kdy došlo ke kolaudaci datum, a kdy dle výkresové dokumentace bylo povoleno topení do vstupního zádveří, haly a jedné místnosti v suterénu, ale ne do druhé, kam nejsou ani namalovány dveře, přesto byla propojena, jak se zjistilo při místním šetření datum. Vychází se tak z toho, že tyto úpravy byly provedeny bez povolení.

21. Z čestného prohlášení jméno příjmení ze dne datum vyplývá, že jako spoluvlastník nedával souhlas ke změně účelu užívání, kdy v podkroví užívá od roku rok podkrovní byt jméno celé jméno žalované v rozporu se stavebním povolením, v suterénu, kde měli příjmení sklep, začali prostory užívat o prázdninách rok žalovaní, udělali si tam kanceláře anonymizováno, a nyní tam bydlí dvě rodiny, žalovaná nechala zazdít vchod do sklepa ze zadního vchodu.

22. Ze znaleckého posudku Ing. jméno příjmení vyplývá, že si jej objednalo územní celek, vypracován byl datum, předmětem ocenění byly mj. jednotky v domě adresa, kde u jednotky žalovaných znalec uvádí, že terasa této jednotky je na střeše vlastní garáže přistavěné k domu, není s ní proto počítáno v podlahové ploše bytu. Byt je dvoupodlažní, jak v 1. NP, tak v 1. PP. Garáž není zahrnuta ve společných částech, ani celého domu, ani k užívání s touto jednotkou, a snahou zde bylo vyřešit velikosti spoluvlastnických podílů, kdy při dílčích převodech a vzhledem k další půdní vestavbě, zde došlo k nesrovnalostem, podklady nejsou úplné, vztahy v domě narušené a směřoval k finančním vyrovnáním včetně úpravy podílů na pozemcích.

23. Z podání žalovaného doručeného katastrálnímu úřadu dne datum vyplývá, že ohlásil stavbu garáže na st. p. číslo která byla kolaudována datum pod číslo, připojen je geometrický plán, i toto kolaudační rozhodnutí. Dle anonymizováno vzniká z původní parcely číslo oddělením nová parcela číslo o výměře 20 m2, čímž se zmenšuje původní parcela číslo z 576 m2 na 556 m2 anonymizováno je vyhotoven dne datum a schválen katastrálním úřadem dne datum.

24. Z rozhodnutí stát. instituce, Katastrální pracoviště Liberec (dále jen„ anonymizováno“) ze dne datum plyne, že se žalobkyně snažila s obdobnou argumentací jako v tomto řízení docílit toho, aby evidence ohledně garáže zapsané tehdy ve vlastnictví žalovaného, byla opravena, neboť se podle ní jedná nikoliv o samostatnou stavbu, ale o přístavbu k domu adresa v ulice ulici. Pod číslo jednací bylo rozhodnuto, že opravu k návrhu žalobkyně ze dne datum úřad neprovede (již s datem datum byl vyrozuměn žalovaný, že tuto opravu anonymizováno neprovedl a toto zasláno všem dotčeným účastníkům). V jeho odůvodnění se mj. uvádí i to, že anonymizováno při bezúplatném převodu majetku na územní celek ohledně garáže žádné listiny nepředložil, a ani územní celek nárok na tuto garáž nikdy neuplatňovalo. Ve správním řízení pak ani nikdo další ze spoluvlastníků budovy, kteří byli vyzváni, žádné nároky neuplatnil ani nedoložil. Žalovaný předložil kolaudační rozhodnutí s doložkou právní moci. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala, kdy její odvolání ze dne datum bylo rovněž přečteno, dříve pak, dle textu předložené listiny, sepsala s datem datum trestní oznámení a rovněž předložila žalobkyně i nedatovaný návrh na zápis poznámky spornosti, kde poukazovala na to, že budova stojí na dvou pozemcích, ne jednom, protože její součástí je garáž, a ta stojí na samostatné parcele.

25. Z rozhodnutí anonymizováno a katastrálního anonymizováno v obec (dále jen„ anonymizováno“) ze dne datum bylo zjištěno, že rozhodnutí anonymizováno z datum bylo zrušeno a věc vrácena k novému rozhodnutí poté, co bylo vyžádáno stavební povolení a kolaudační rozhodnutí od stavebního úřadu, a který předložil znění, na kterých je uvedeno jen etážové topení a samostatný vstup do jednotky, ohledně garáže v těchto listinách nic není. anonymizováno proto uzavřel, že je třeba vyzvat stavebníka, aby předložil řádnou kolaudaci garáže, a pokud tak neučiní, její zápis zrušit. Z usnesení anonymizováno ze dne datum vyplývá, že anonymizováno vyzval žalovaného dle názoru svého odvolacího orgánu a řízení přerušil za účelem doplnění na 90 dnů, i proti tomu se však žalobkyně odvolala. Původní rozhodnutí anonymizováno o přerušení tak bylo změněno pouze na dnů 30, anonymizováno lhůtu zkrátil, neboť nebylo žádáno, aby žalovaný zkolaudoval v mezidobí garáž, ale jen doložil kolaudaci.

26. Z rozhodnutí KÚ ze dne datum plyne, že zápis stavby garáže na parcele číslo na jehož základě byla na list vlastnictví evidována garáž žalovaného, se ruší, pozemek bez evidované stavby bude veden jako„ ostatní plocha“ s využitím„ jiná plocha“, neboť listiny předložené při zápisu žalovaným a ze stavebního úřadu nejsou totožné, a jiné ve lhůtě pro to stanovené nebyly dodány. Současně však v odůvodnění anonymizováno uvádí i to, že ze zprávy stavebního úřadu ze dne datum bylo potvrzeno, že garáž není součástí domu adresa, nejde proto o přístavbu, a ani sama žalobkyně tento svůj návrh ničím nedokládá. Proto byl toliko zrušen zápis garáže. Proti tomu se odvolal dle textu listiny s datem datum žalovaný, dle vyrozumění datovaného datum o tom byli vyrozuměni ostatní účastníci řízení, a dle konečného rozhodnutí anonymizováno ze dne datum nebylo odvolání žalovaného vyhověno, neboť postup anonymizováno byl shledán za daného stavu správným. Současně v textu anonymizováno upozornil, že zrušením zápisu není dotčeno vlastnické právo stavebníka a zápis bude do katastru proveden na základě ohlášení odvolatele s ověřeným podpisem a při splnění dalších náležitostí, pokud předloží listinu upravující práva mezi ním a vlastníkem pozemku, kdy náležitosti listin z minula si musí odvolatel vyřešit nejprve se stavebním úřadem.

27. Z protokolu stavebního úřadu datovaného datum ohledně stavebních úprav garáže a objektu adresa v obec vyplývá, že k žádosti žalobkyně ze dne datum provedl prohlídku garáže a suterénních prostor, stavební úpravy nebylo možné posoudit, v garáži je plná stěna. Žalobkyně se domáhala provedení sond, neboť levá stěna garáže byla dostavěna v mezidobí a bez nich kvalitu změny nelze posoudit, tj. pohledem. S tím nesouhlasila žalovaná. V suterénu pak byly zjištěny práce na kanalizaci, nebylo zjištěno schodiště, které je zakresleno ve výkresové dokumentaci, ani okno mezi místnostmi garáže a chodbou.

28. Dokazování bylo doplněno nájemní smlouvou uzavřenou mezi územní celek a žalovaným, ze které plyne, že si žalovaný pronajal na dobu neurčitou ode dne datum pozemek pod stavbou garáže, adresa v kat. úz. obec, za účelem zápisu této stavby do katastru. Ze smlouvy vyplývá, že jde o stavbu žalovaného, který se pronajímateli zavazuje oznámit případnou změnu vlastníka.

29. Rovněž byly k důkazu prohlédnuty žalobkyní předložené fotografie, které zachycují vnitřní prostor vzadu s neomítnutou stěnou, vlevo s omítnutou, kde uvnitř je zachycen i žalovaný, na jedné fotografii je vyfocen i venku před domem, případně je vyfocená před domem dodávka, vedle které se žalovaný nachází. Uvnitř jsou uskladněné lyže, případně je focen nepořádek pracovního charakteru, dále jsou vyfocena zavřená garážová vrata, roh, kde se napojuje dům a garáž, a detail trubky v místě tohoto styku. Dále pak kovové schodiště s dřevěnými stupni, vedoucí na střechu garáže ke dveřím do domu, kdy dveře nejsou klasické vchodové, ale spíše balkonového typu, prosklené s úchytem do„ U“ namísto kliky, mají zámek, a vedle nich je vyfocen zvonek, dále je připojen detail zvonku a foto plných dřevěných jiných dveří, ke kterým se schází do suterénu po několika schodech, s klasickým vchodovým zámkem s „ koulí“.

30. Mezi účastníky a dalšími vlastníky prostor v domě pak probíhalo před zdejším soudem řízení pod sp. zn. spisová značka, pro které bylo původně i toto řízení přerušeno, a kde bylo předmětem nahrazení projevu vůle při prohlášení vlastníků bytových jednotek, které ostatním odmítala žalobkyně podepsat. Z listin k důkazu z tohoto spisu navržených soud zjistil z rozsudku č. j. číslo jednací, že soud nahradil dne datum projev vůle žalobkyně k prohlášení, které je obsaženo ve výroku rozsudku, ovšem nikde není uvedeno nic ohledně garáže, a to ani v odůvodnění. Toto se pak stalo odvolacím argumentem, neboť žalovaní na toto reagují v písemném vyjádření k odvolání, stejně jako všichni ostatní účastníci na jejich straně tak, že garáž není společnou částí domu, ale jde o garáž přistavěnou k domu, a to v odst. 36, kdy vyjádření k odvolání bylo podáno soudu datum. V konečném rozsudku ve věci z datum, a to odvolacího soudu, č. j. číslo jednací nebylo toto nijak věcně dořešeno, když odvolací soud přehodnotil dřívější stanovisko, a rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl, tedy se nevyjadřoval k dalším výhradám poté, co zjistil, že prohlášení není správné a upravovat jej ze strany soudu nelze. V průběhu řízení však bylo zadáno posuzování garáže několika znalcům, jejichž výstupy byly provedeny zde také k důkazu.

31. Dne datum podal znalecký posudek JUDr. Ing. jméno příjmení, který na dotazy soudu odpověděl, že garáž je vizuálně samostatná, nepropojená s domem. ulice povrch stěny garáže je od obvodové zdi domu vzdálen 20 cm, na této zděné konstrukci jsou uloženy nosníky střešních desek, a ty tvoří pochůznou vodorovnou střechu garáže. Garáž může být od domu oddělena, aniž by se tím znehodnotil fyzicky či technicky dům, ten bude nadále v plné míře sloužit původnímu účelu, nedojde k jeho hospodářskému poškození, ani ke ztrátě peněžité hodnoty, ani k estetickému zhoršení vzhledu domu, a ani k žádnému jinému znehodnocení. K námitkám účastníka (dle jejich obsahu patrně žalobkyně) pak znalec doplnil, že v garáži nejsou rozvody, původně existoval přívod vody, který je přerušen, a tedy nefunkční, ale garáž nemusí být napojena na inženýrské sítě. Garáž je od domu oddělena vlastní obvodovou zděnou konstrukcí, k jejím základům se bez narušení podlah sondou nelze vyjádřit. ulice obvodová zeď garáže je pak tvořena zdí domu, bez které nemůže plnit svou funkci garáž, resp. vyžádalo by si to úpravy, ať již vyzdění vlastní zdi, anebo umístění nosníků stropu. Zda nosníky nesoucí stropní desky jsou jen na zdi garáže, nebo až na zdi domu, bez sond nelze určit. Znalec pak na stavebním úřadu zjistil, že tam není uložena projektová dokumentace garáže, pouze s datem číslo dokumentace na úpravu suterénních prostor a pro samostatný vstup do bytu, kdy ke garáži nepředložili dokumentaci ani účastníci. V přílohách znaleckého posudku je pak i kopie stavebního povolení z datum, kdy text povolení zní na samostatné plynové etážové topení jednotky žalovaného a samostatný vstup do ní, čímž text končí, za bytovou jednotkou je tečka, o terase ani garáži zde nic není. Totéž pak platí pro rozhodnutí kolaudační, kdy se povoluje užívání etážového plynového topení a samostatného vstupu do b.j., kdy za touto zkratkou je již tečka a konec výroku. V další příloze pak znalec přikládá stavební povolení doplněné o rozšíření stávající terasy, v další pak kolaudační rozhodnutí rozšířené o užívání terasy a garáže, tj. dokumenty odlišného obsahu, kdy bohužel neuvádí konkrétně, odkud byla ta která listina získána, nicméně tyto zmiňuje samostatně, uvádí, že hledal podklady na stavebním úřadu, a u použitých podkladů tyto listiny uvádí samostatně s tím, že dále má v samostatné položce výčtu informace a podklady převzaté jak od žalovaných, tak žalobkyně. Tedy toto nasvědčuje, že různá vyhotovení obou listin jsou ze stavebního úřadu, nikoliv převzaté od účastníků. Z pořízených kopií pak lze ještě shledat, že v obou zněních stavebního povolení je uvedeno, že jeho součástí jsou 1x podmínky a 1x PD, tedy projektová dokumentace, kterou znalec nalezl, ale jen k plynovému topení a novému vstupu (kdy i sám žalovaný v řízení uvedl, že neexistovala, garáž stavěl bez ní, ovšem znalec uvádí, že pro stavební povolení je nezbytná). Kopie povolení v kratším znění je pak kopií průpisu, s největší pravděpodobností přes tzv.„ kopírák“, zatímco kopie rozšířeného textu je„ čistější“, resp. čistá a patrně jde o vrchní dále propisovaný originál. Totéž platí i pro kopie různých znění kolaudačního rozhodnutí, kdy kratší text, jen po„ b.j.“ je propsaný a neostrý, doplnění o terasu a garáž, není úplně čistým, ale jde rozhodně o průpis originálu bližší, na něm je pak i vyznačená doložka právní moci. Obecně je známo, že běžnou praxí za doby, kdy neexistovala PC technika, bylo vydávat originál (vrchní list) adresátu, průpisy kopírované pak zůstávaly archivované. Lze tedy s vysokou mírou pravděpodobnosti dovozovat, že původně byly vyhotovené texty kratších rozsahů, a změny byly provedeny dodatečně a jen na vyhotoveních předaných adresátu, tedy žalovanému.

32. Dne datum vyhotovil znalecký posudek dále Ing. jméno příjmení, který situaci na místě i podrobně zfotil, snímky jsou součástí posudku. Tento znalec se ne zcela držel své role a pracoval s právní úpravou, byť měl provádět revizi posudku JUDr. Ing. jméno příjmení, kdy lze mít vůči jeho práci kromě této i další výhrady. V ustanovení znalce č. j. číslo jednací bylo zcela konkrétně znalci dle textu uloženo, aby určil, zda je dána stavební sounáležitost garáže a domu, tedy zda garáž může být oddělena, aniž by se dům znehodnotil fyzicky či technicky, nemohl by pak tedy sloužit původnímu účelu v plné míře, ztratil by na hodnotě, esteticky by utrpěl, kdy takto konkrétně měl znalec stanovené zadání. Přínos posudku je tak spíše v barevné fotodokumentaci, kterou poskytuje a některých věcných zjištěních. V posudku se uvádí, že vlastnická práva ke garáži náleží žalovanému, z čeho vychází konkrétně, není uvedeno, když v době zpracování posudku již byla garáž z katastru vymazána. Dále, že jde o garáž na pozemku číslo ve vlastnictví územní celek. V popisu znalec uvádí, že jde o bytový dům, kdy později byla přistavěna garáž s terasou, garáž je využívána ke krytému parkování a jako sklad, terasa jako vstupní prostor do bytu žalovaného. Dovozuje, že garáž je součástí domu, protože slouží jako komunikační terasa pro vstup do bytu žalovaných. Ti sice mají i vstup z chodby domu (což je ovšem v rozporu se soudem zjištěným stavem), ale v případě odstranění garáže by vchod tudy neplnil účel a změnila by se dispozice bytu. Z toho dovozuje dle citované právní úpravy, že odstraněním garáže by se znehodnotila jednotka jako věc hlavní (nikoliv dům), když nebude možné využívat jeden z vchodů a dojde ke ztrátě terasy, čímž se zmenší hodnota (opět) bytu a nikoliv domu, přijde o užitnou plochu. Garáž neplní jen funkci garáže, ale i terasy, přes kterou se vstupuje, z toho dovozuje znalec, že stejně jako je součástí domu vstupní schodiště, je i tato garáž součástí předmětného bytu a domu. Provozně sice s domem spojena není, ale má terasu, a ta provozně spojena je, čímž je naplněno pravidlo pro součást věci.

33. V řízení pod sp. zn. spisová značka, byl dále vyslýchán dne datum znalec příjmení jméno příjmení k jím podanému znaleckému posudku, který uvedl, že jeho úkolem v podstatě bylo zpracovat podklad pro prohlášení vlastníka. Dokumentace k jednotkám a domu je však velmi chabá, přímo na stavebním úřadu pak zjistil, že není k dispozici dokumentace, která by byla ověřená, tzn. rozhodnutí s razítkem, pokud jde o kolaudační rozhodnutí ze datum, kde jsou spory ohledně terasy a garáže. Konkrétně ke garáži znalec uvedl, že je mimo jeho znalecký úkol, protože je názoru, že součástí domu není. Na tom si setrval i přes konfrontaci se žalobkyní.

34. Po skutkové stránce tak soud dospěl k závěru, že dům adresa v ulice ulici byl původně ve vlastnictví státu a hospodařil s ním anonymizována tři slova územní celek s. p., kdy jím neprodaný byt nájemcům za doby tohoto hospodaření, později přešel do majetku nyní územní celek, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí anonymizováno, který majetek státu na majetek města přepisoval, a kdy se, jak je anonymizováno uváděno, garáže nedomáhalo ani město, ani jiný z vlastníků bytů. Z původních nájemců zůstali zapsanými vlastníky bytu v něm již jen žalovaní, v případě manželů příjmení a anonymizováno přešlo vlastnictví na děti, ze slečny příjmení potom na žalobkyni, jeden z bytů pak zůstal anonymizováno městu obec, jak plyne z rozsudků a účastenství ve věci sp. zn. spisová značka a z kupních smluv na bytové jednotky. Poplatné tehdejší době a všem těmto změnám faktickým i ve vlastnictvích došlo k tomu, že dokumentace týkající se domu není v pořádku a úplná, prováděla se řada faktických změn včetně půdní vestavby, jak je zřejmé z rozhodnutí a vedlejšího účastenství v řízení sp. zn. spisová značka. Převod každého z bytů se realizoval separovaně, takto se vyhotovovaly i znalecké posudky, kdy znalci nebyli stejní, doba šetření a informace, kterými znalci disponovali, pak nebyly zcela shodné či z totožných zdrojů, což nepochybně založilo na pozdější neshody.

35. Žalovaní uzavřeli kupní smlouvu na svoji jednotku v roce rok, v podobě zaznamenané znalcem, tj. včetně části v suterénu a tam vybudovaného samostatného vchodu do ní. Převodce k tomuto neměl žádných výhrad a smlouvu se žalovanými takto uzavřel, tato byla schválena a registrována. Ještě před žalovanými uzavírali smlouvu na bytovou jednotku, nyní ve vlastnictví žalobkyně, manželé příjmení, a to v srpnu rok, kteří byli prvními v pořadí, komu anonymizováno s. p. byt převáděl. Druzí, na přelomu roku rok a rok pak byli manželé příjmení. V době, dokud byt žalovaných patřil státu, byla vyhotovena projektová dokumentace na úpravy jejich bytu v suterénu, na topení, a na vybudování vchodu v této části, a to již v roce rok, což zjistil na stavebním úřadu i znalec příjmení příjmení, a plyne to i z dalších důkazů, které doplnila sama žalobkyně, rovněž to potvrzuje i korespondence vedená s úřady. S datem datum bylo vydáno s odkazem na projektovou dokumentaci stavební povolení a kolaudováno bylo datum O rozsahu toho, co bylo povoleno a zkolaudováno, a zda šlo jen o úpravy v suterénu a o vchod do bytu žalovaných, aby mohl být zazděn společný vchod v 1. NP, nebo i o garáž a rozšíření terasy, zůstává spor. Existují různá provedení těchto listin, aniž by bylo najisto postaveno, kdo v nich změny provedl. Evidentní je, že do listin s původně užším rozsahem (suterén/topení a vchod), byla terasa a garáž dopsána až později. Zda tak učinil sám žalovaný, jak tvrdí žalobkyně, anebo tak učinil pan příjmení ze stavebního úřadu, jak tvrdí žalovaný, zjištěno nebylo a pro tuto věc to ani není nezbytné. Jak poznamenal při svém výslechu znalec příjmení, na stavebním úřadu není jediná z těchto listin v plné podobě, včetně razítek, kterou by bylo možno považovat za ověřenou a správnou, se kterou je pak možné ony další porovnávat. V tomto směru stavební úřad selhal, nicméně neumožňuje to uzavřít, která z variant byla tedy správná a od ní odvíjet další závěry. Vše spíše nasvědčuje tomu, že garáž mohla být postavena skutečně tzv. na černo, neboť jak uvedl rovněž znalec příjmení příjmení, k její stavbě byla nutná projektová dokumentace a ta nikdy neexistovala, což uvedl i sám žalovaný s tím, že stavěl bez ní. Za situace, kdy neměl potřebné podklady, by mu tedy neměla být povolena, nicméně při kvalitě spisu stavebního úřadu a jeho práce s ním, toto rovněž nelze říci s naprostou jistotou.

36. S tím souvisí závěr, že nelze ani jednoznačně stanovit, kdy byla garáž skutečně postavena, když o stavební a kolaudační rozhodnutí nelze opřít spolehlivé závěry. Jednoznačně byla na místě zjištěna její existence znalcem příjmení příjmení v roce rok, sám žalovaný ji pak dal zapsat anonymizováno až v roce rok, postavena musela být ještě před létem rok, neboť v tu dobu si na ni jako již chybně dodatečně povolenou stěžuje paní příjmení, jednající jako opatrovnice slečny příjmení, předchůdkyně žalobkyně. Pátrat po konkrétnější době však nemělo v řízení smysl, jak bude osvětleno následně, neboť právní úprava ohledně součásti věci byla shodná v letech anonymizováno i v roce rok. V každém případě si žádný nárok na garáž nečinili ostatní nájemci bytů ani v době, kdy uzavírali smlouvy kupní, kde uvedena není, ani kdykoliv později, a tato jejich pozice je stále shodná, kdy kromě žalobkyně všichni ostatní odmítají i v prohlášení vlastníka, viz spor sp. zn. spisová značka, i v roce rok, tuto činit součástí domu s poukazem na to, že s ním nemá nic společného a je vlastnictvím žalovaného. Ani žalobkyně pak nemá žádný jiný důvod pro své závěry a nároky, než to, že si vyhodnotila, dle svých znalostí a toho, co na místě viděla, že jde o přístavbu a společnou část domu adresa. Nikdo z ostatních spoluvlastníků netvrdí, že by se na stavbě jakkoliv, ani finančně podílel, žalobkyně uvádí, že neví, kdo stavbu financoval, od své předchůdkyně neobdržela ohledně garáže žádné konkrétní informace, tedy ani nic v tom směru, že by měla mít na garáž a proč jakýkoliv nárok, či že je zde nevypořádaná účast na této stavbě atp. Za situace, kdy by žalovaný obsadil garáž postavenou někým jiným, či spolufinancovanou i ostatními, by s pravděpodobností blížící se jistotě, uplatňovala nejen žalobkyně ve vztahu k ní nároky, ať již na její užívání nebo vypořádání vložených prostředků či její užívání. Jestliže tak nikdo jiný nikdy neučinil, ani nikdo kromě žalobkyně s jejím odůvodněním zde, nebrojil proti dříve učiněnému zápisu garáže jako vlastnictví žalovaného, lze mít jeho tvrzení, že garáž sám stavěl a vše sám i platil, za pravdivé. Garáž je umístěna přímo u domu, nikomu z jeho uživatelů nemohla uniknout ani její stavba, ani její užívání žalovaným. Nemohl tedy ani nastat ten případ, že by o tom nevěděli, a proto se nikdy dříve neohradili, i kdyby jaksi zapomněli, že by na něco přispěli. Nelze pak ani přijmout argument, že žalobkyně nepřispěla ani na společné části, a tyto také v podílu má, když ty společně s jednotkou kupovala, ovšem tak, jak je nabyli její předchůdci. Pokud se garáž stavěla až dodatečně, musela být hrazena i její výstavba, na které se nepodílela sama žalobkyně, ale nelze dovodit ani to, že by tak činili její předchůdci, ani že by existovala o výstavbě mezi žalovaným s nimi jakákoliv dohoda, ze které by pak měli i nároky, jak je výše zdůvodněno.

37. Garáž je pak umístěna u domu tak, že její jedna stěna zcela a druhá částečně přiléhá, či je dokonce tvořena stěnou domu adresa, kdy pro stavbu byl využit příhodný výklenek domu. Lze si jistě představit, že pokud by o to vlastník domu stál, mohl by ji s domem propojit i vnitřkem, udělat ji průchozí, a i esteticky a vizuálně ji včlenit fasádou atp. tak, že by nebylo ani zjistitelné, zda jde o část původní stavby. To se však v daném případě nestalo, vizuálně je garáž samostatná, do jejího prostoru se vstupuje garážovými vraty a nikam dále se z garáže nedá dostat. Garáž pak má pochozí střechu, uživatelnou a užívanou jako terasu, což je možné u řady staveb se střechou plochou odpovídajícího technického provedení, pokud je na ni i přístup. Ten je zde zajištěn venkovním schodištěm, a jako terasa je střecha garáže také žalovanými využívána, kdy nahoře mají umístěné i sezení, které bylo vyfoceno, a na které žalobkyně poukazovala. Existence garáže pak žalovaní využili, a na terase na její střeše si vybudovali další vchod do jejich bytu, umístili zde prosklené dveře a zvonek, když výška stavby toto zjevně umožňuje. Tento vchod by pak samozřejmě užívat nemohli, pokud by zde garáž nebyla, nebo jim nepatřila a neměli k ní jiné právo, které by jim to umožňovalo. Z hlediska jejich bytu by však přišli toliko o výhodu jednoho ze dvou existujících a možných vstupů do bytu, který by nadále přístup zajištěn měl, a to v původní podobě, jak byl dříve zřízen, aby nemusely být užívány, a to vůbec, společné prostory domu, a v jaké ho rovněž i zakoupili. Změnil by se tedy komfort současných dvou vchodů a možnost pobývání na střeše garáže, kde je terasa, a to výlučně pro uživatele bytu ve vlastnictví žalovaných, nikoho jiného z domu. Na dům jako takový by toto vliv nemělo žádný, odstraněním garáže by nic jiného v domě a nikdo další, než uživatelé bytu žalovaných, neztratil.

38. Tyto závěry pak činí i znalec příjmení příjmení, který jediný z celkem čtyř znalců, vybočil svým názorem a uvažoval o tom, že garáž je součástí ovšem právě jednotky žalovaných. Další tři znalci odmítli, že by šlo o součást domu, a setrvali na tom, že jde o samostatnou stavbu. V této souvislosti je nutné připomenout, že znalec příjmení pak hovoří výslovně o tom, že provozně sice s domem garáž spojena není, ale má terasu, a ta provozně spojena je, kdy tak zcela opomíjí, že ona terasa/střecha garáže není samostatnou věcí, jde právě a jen o střechu garáže. Nelze její střechu nejprve separovat, uvažovat o ní jako o něčem samostatném, a následně říci, že když tedy střecha, tak i celá stavba a znovu účelově k nejprve jaksi oddělené střeše vztáhnout i celý zbytek stavby, a to navíc za situace, kdy primární funkcí oné stavby pod střechou není držet střechu a„ poskytovat“ ji k účelu přístupu a posezení, ale naprosto opačně má střecha sama jen takové další vedlejší využití navíc. Až absurdně pak působí závěr, že střecha je vlastně schodiště, když se po ní chodí k bytu, a že schodiště jsou společné části, proto i celá garáž je společnou částí domu. V každém případě je na místě jediný závěr, že oddělením garáže zůstane celý dům v původním stavu, zůstanou mu původní obvodové zdi, ať již má garáž svoje vlastní nebo sdílí i zdi domu, zůstanou zachovány vstupy do všech jednotek, pouze bude omezena jediná jednotka, a to jednotka žalovaných, kde nebude možné užívat druhé později vybudované dveře, kdy touto úpravou si žalovaní zvyšovali svůj komfort, využívali střechu žalovaným vystavěné garáže, a těžili z toho, že tuto garáž si žalovaný postavil, a mohou ji tak využít i jinak.

39. Soud se pak i zcela ztotožňuje se žalobkyní v tom směru, že o tom, zda jde o přístavbu nebo stavbu samostatnou, rozhoduje stav v době dokončení takové stavby. Na tom zakládala žalobkyně argumentaci, že garáž nemůže být samostatná, neboť plní funkci jediného vstupu a vchodu do jednotky žalovaných, a k čemu zakládala celou řadu listin. Z žádné z listin nevyplynulo, že by se ale touto garáží měl jediný vchod do jednotky zřídit, takové údaje v nich uvedené nikde nejsou, buď se hovoří o zřízení vchodu, anebo výslovně o zřízení dalšího vchodu do jednotky, kdy pokud i následně žalovaný žádal o ještě další nový vchod a stříšku, uváděl, že využívá přístup přes garáž, nikdy netvrdil, že jde o jediný vstup do jednotky, a tedy ani poté, co už garáž byla postavena. Argumentace žalobkyně, že garáž je součástí domu, neboť se jí zřídil jediný přístup do jednotky, pak neobstojí ani z hlediska obyčejné logiky, neboť jednotka je žalovanými po celou dobu užívána, nestavěla se nově současně s garáží. Již jen z toho je zřejmé, že do jednotky museli žalovaní mít jiný vchod, kterým do ní vstupovali. V době, kdy se tedy garáž dokončila, existoval mimo jakoukoliv pochybnost vstup do jednotky žalovaných, aniž by takto jejich jednotka, natož pak celý dům, závisely funkčně na stavěné garáži. Na samostatnou stavbu garáže pak nemůže mít vliv a nemá ani to, na jakém pozemku se vystavěla, neboť to se posuzované samostatné funkčnosti domu bez garáže nijak netýká, stejně jako to, že se tím zmenšil pozemek o zastavěnou část, a to ani, když tím byly zmenšeny metry pozemku, které užívají všichni spoluvlastníci domu, a mají to ve smlouvách. To, že tím byla dotčena jiná jejich práva, je věc jiná, s touto funkčností nesouvisející a bez vlivu na ni. Samotná nájemní smlouva na garáží zastavěnou část pozemku pak má ve vztahu k předmětu sporu, bez ohledu na svou platnost, která je zde zcela nepodstatná, vypovídací hodnotu jen v tom směru, že město si žádné nároky na garáž nedělalo, a ke garáži přistupovalo jako k vlastnictví žalovaného. Pouze tak podporuje jeho tvrzení o tom, že ji vystavěl a ze svého.

40. Jelikož provedeným dokazováním, které i tak bylo velice široké, zjistil soud vše shora uvedené a mohl věc posoudit, nebyl žádný důvod pokračovat v něm ještě výpověďmi svědků, které by na věci nic nezměnily, neboť rozhodné skutečnosti v potřebném rozsahu byly plně zjištěny. Kromě toho si ani sama žalobkyně nepamatovala údaje z doby nabytí jednotky v roce rok, což je zcela pochopitelné, možnost, že by si stavební detaily a kroky dospělých pamatovala v té době 12 letá její právní předchůdkyně, po desítkách let, je v podstatě vyloučené. Volat pak paní vysokého věku aby ke svým písemnostem doplňovala detaily s odstupem skoro třiceti let, by rovněž bylo bez efektu, i bez ohledu na její zjevně velmi špatné vztahy se žalovanými, které by při hodnocení výpovědi musel vzít soud v potaz. Přinést pro věc nemohlo nic ani to, že na sebe účastníci činili, resp. žalobkyně, trestní oznámení. Tyto návrhy na dokazování tak byly zamítnuty.

41. Po právní stránce uplatnila žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení, ke kterému mělo dojít před datum, tj. za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku (dále jen„ obč. z.“), a dle kterého je nutné je tedy posuzovat podle § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Toto ustanovení totiž stanoví, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, a současně, že právní poměry, kromě výslovně upravených jinak, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy. I na tyto se ale použijí podle § 3030 o. z. ustanovení první části hlavy I. Zde je mimo jiné stanoveno v § 2 odst. 3, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, jakož i v § 8, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

42. Bezdůvodné obohacení do 31. 12. 2013 bylo upraveno v § 451 a násl. obč. z., kdy bezdůvodným obohacením se rozumí majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Ten, kdo se bezdůvodně na úkor jiného obohatí, je povinen toto obohacení vydat. Pravdu má žalobkyně v tom, že za bezdůvodné obohacení se považuje dle ustálené judikatury i užívání věci ve větším rozsahu, nad rámec spoluvlastnického podílu konkrétního spoluvlastníka. Pro posouzení, zda tu tedy takový nárok z titulu bezdůvodného obohacení je či nikoliv, bylo nezbytné vyhodnotit, zda garáž, tak jak žalobkyně tvrdí, je ve spoluvlastnictví účastníků, kdy má jít o spoluvlastnictví společných částí budovy, kde účastníci vlastní bytové jednotky. O tom byl také základ sporu, tedy zda garáž je samostatnou stavbou, anebo jde o její součást.

43. Garáž nepochybně existovala již v roce rok, tj. za účinnosti obč. zák., žalovaný tvrdil, že ji vystavěl v roce rok. Právní úprava stanovící, co je součástí věci, byla v § 120 obč. z. Ten měl až do 31. 12. 1991 pouze jeden odstavec, který ovšem zůstal totožný i po tomto datu, až do 31. 12. 2013, a stanovil, že součástí věci je vše, co k ní podle povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Od 1. 1. 1992 pak byl pouze přidán odstavec druhý, který stanovil, že stavba není součástí pozemku, což do té doby bylo vykládáno shodně, pouze to nebylo výslovně upraveno.

44. Aby tedy garáž byla součástí domu, musela by k němu v prvé řadě náležet podle povahy, a nebylo by ji možné oddělit, aniž by se tím dům znehodnotil. Jak právní teorie, tak i soudní praxe vykládá toto ustanovení tak, že součástí věci je vše, co k této věci podle její povahy náleží, a to jak fyzicky, tak i funkčně. Musí zde být dána vzájemná sounáležitost mezi věcí, tzv. věcí hlavní, a její součástí, kdy toto spojení nelze přerušit, aniž by se věc hlavní znehodnotila, nikoliv její oddělená část. Ta na rozdíl od věci hlavní může tuto újmu utrpět. Podstatné je, zda po oddělení, případně i zničení oddělené části, může nebo nemůže hlavní věc nadále sloužit svému původnímu účelu vůbec, tedy oddělení by také vedlo k jejímu zničení v plné míře, anebo by ztratila svou hodnotu, byla tedy poškozena hospodářky, nebo esteticky tak, že by již nebyla schopna sloužit svému původnímu účelu buď vůbec, nebo z velké části.

45. Všechny tyto podmínky by musely být splněny, aby se mohla stát i přístavba součástí věci hlavní, jinak k tomu nedojde, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2001 ve věci sp. zn. 20 Cdo 1191/2000. Závěry o výše uvedené sounáležitosti pak byly judikovány např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne ze dne 26. 9. 2005 ve věci sp. zn. 22 Cdo 1671/2005, ze kterého je třeba ještě vyzdvihnout, že bylo připuštěno i to, že lze použít, aniž by došlo k tomu, že se věc stane součástí věci druhé, i zeď jednoho domu k přistavění stále samostatného dalšího domu, byť jsou zde pak dvě relativně nesamostatné části téže zdi, kdy ale tato dělicí zeď není samostatným předmětem právních vztahů, je součástí dvou sousedících budov, a lze vymezit, kde začíná jedna budova a kde druhá. Jinak by ostatně byla popřena běžná realita vlastnických vztahů nemovitostí, které mají společnou jednu zeď. Takto Nejvyšší soud připustil i samostatné vlastnictví přístavby, kdy vztahy a provedení budov mohou být skutečně velmi různorodé, od řadových domů, přes domy nastavené terasově na sebe, atd.

46. Současně byl vysloven v témže rozhodnutí závěr, že patří-li přírůstky, které jsou technicky spojeny i s nemovitostí nesoucí zatížení (zde by to mohla být budova domu, pokud by o ni byla garáž opřena a neměla zdi vlastní), podle povahy k nemovitosti, která představuje zatížení (opřená garáž), a nemohou být od ní odděleny (přistavěné zbývající zdi garáže a její střecha), aniž by se znehodnotila (garáž), a naopak nemají žádný význam pro nemovitost nesoucí zatížení (dům), tvoří součást opřené nemovitosti (garáže). Obvodová zeď přistavěné garáže, která spočívá na obvodové zdi sousedící nemovitosti, se tak nestane součástí této sousedící nemovitosti, jestliže přistavěná zeď neplní pro sousedící nemovitost žádný účel a naopak podle povahy náleží k opírající se nemovitosti a nemůže být od ní oddělena, aniž by se tím opřená nemovitost znehodnotila.

47. Z výše uvedeného vyplývá, že garáž, která slouží samostatně k parkování vozidel a jako skladovací prostor, i kdyby ke svému obvodu využívala některou ze zdí budovy, není její součástí. I když byla přistavěna až k domu, a s největší pravděpodobností není o něj ani opřena, je samostatnou stavbou, kterou lze zbourat, aniž by dům nadále nemohl fungovat stejně jako před tím, než byla přistavěna, i esteticky by se pak dům vrátil jen k původní podobě. Žádné dotčení na jeho původním účelu by nenastalo, a to nejen zcela, ale ani z velké části, jak je vyžadováno, jako kritérium pro vyhodnocení garáže jako jeho součásti. Dotčení domu jako takového by nenastalo v podstatě vůbec žádné, dotčena, a to nijak zásadně, by byla maximálně bytová jednotka žalovaných, kdy při zbourání garáže by jí zůstaly dveře balkonového typu, které by nebylo již možné používat jako druhý vstup do jednotky. Vchod do ní, samostatný, by pak byl nadále zachován, na funkčnosti jednotky samotné by se toto také v tom směru, že by nemohla plnit svůj účel zcela či alespoň z velké části, nijak neprojevilo.

48. Pokud žalobkyně tvrdí, že by nebylo možné užívání domu, protože z těchto dveří by bylo vysoko a odporovalo by to bezpečnostním předpisům, tak samozřejmě jako dveře ve výšce by tyto nadále sloužit jednotce, nikoliv celému domu, nemohly, a musely by být zajištěny, jako je u francouzských oken běžné, zábradlím, ať již skleněnou stěnou, která se běžně užívá, nebo zábradlím vnitřním či vnějším, pokud by zde byly ponechány. I když pak jde o úpravu, která se týká obvodu domu, nelze si představit, že by stavební úřad nařídil odstranění stavby garáže jako nepovolené, aniž by současně mohlo být bráněno žalovaným, byť i spoluvlastníky, v tom, aby ony balkonové dveře vedoucí dříve na střechu garáže, řádně zajistili právě kvůli bezpečnosti. Závěr, že z hlediska správního práva bude nařízeno odstranění černé stavby, a současně nebude moci být realizováno bezpečnostní zajištění otvoru, vyžadované týmž správním právem, je neakceptovatelný. Navíc by toto nemělo vliv na funkčnost celého domu, ale opět jen dané jednotky. Při existenci dalšího vstupu do ní pak nepochybně nelze dovodit, že by zcela nebo z velké části byla jednotka dotčena.

49. Nelze pak přijmout vybočující závěry jediného znalce ze čtyř celkem, že k domu sice nepatří garáž, ale že její střecha, resp. terasa, má funkční propojení a tedy celá garáž patří k domu, i když je sama nemá. Střecha garáže, která by jinak pochozí vůbec být nemusela, a stále by stavba jako garáž sloužila, je jednou věcí. Střechu nelze oddělit, ani uvažovat samostatně, zde naopak jde o typickou součást budovy, kdy při takové úvaze o„ jen terase“ na její střeše, by byla sama garáž bez střechy nefunkční pro kryté státní a zásadně znehodnocena funkčně i esteticky, jakož i na hodnotě. Musí být tedy posuzováno, nikoliv zda střecha garáže, ale garáž jako taková splňuje kritéria součásti věci hlavní, míněno jednotky a jen jednotky. Nelze totiž ani přehlédnout, že v domě byly jednotky vymezeny, tedy i jednotka žalovaných, která jediná tak i může být hypoteticky postižena za popisované situace druhého vchodu, o který by přišla. Sama je totiž předmětem právních vztahů, a to, co platí pro ni, neplatí automaticky i pro celou budovu.

50. Soud tak dospěl k závěru, že garáž je samostatnou stavbou, a že žalovaní toliko těží z toho, že žalovaný i ke garáži získal její výstavbou původní vlastnické právo. Za tohoto stavu, kdy jim svědčí titul k užívání obou nemovitostí, z nich vytěžují maximum, když terasu na střeše garáže i klasicky garáž může užívat její vlastník zcela samostatně, stejně jako bytovou jednotku, ve spojení toto však dává zde zjištěný komfort s možností nejen terasy, ale i druhého vchodu do jednotky. Argumenty žalobkyně, že nemohou žalovaní těžit z něčeho, co neměli řádně povolené, nelze přijmout. Ono„ těžení“ plyne z jejich vlastnictví, resp. vlastnictví žalovaného, které nabyl výstavbou. I černá stavba je předmětem vlastnictví, kdy žalobkyně odmítá přijmout rozdíl mezi správními předpisy a soukromým právem. Soud zde nečiní závěry, zda žalovaní mají ohledně stavebního práva a správních předpisů vše v pořádku, či nikoliv, patrně má i žalobkyně pravdu v tom, že nemají, ale to nic nemění na tom, že ona stavba jim vlastnicky patří, tedy jednomu z nich. Vzájemně se to nevylučuje, kdy následkem porušení správního práva, absence povolení, by mohly být zákazy užívání, či dokonce nařízení odstranění takové stavby, ale rozhodně ne to, že se stavba vlastnicky rozdělí, připadne i někomu jinému, změní svůj režim, nebo dokonce vznik povinnosti hradit za ni něco ostatním vlastníkům jednotek. Toto z ničeho nevyplývá, pro takové závěry nebo nároky neexistuje žádný podklad. Nelze jaksi„ za trest“ vygenerovat občanskoprávní nároky někomu jinému, protože bylo porušeno správní právo.

51. Jelikož tedy žalobkyně nemá ke garáži spoluvlastnické právo, není užíván žalovanými ani její neexistující podíl na ní, a žádné obohacení žalovaných na její úkor nevzniklo ani v žalovaném období. Na tom nemůže nic změnit ani to, že docílila výmazu zápisu garáže v katastru, ani to, že stavba mohla být stavbou tzv. černou a její kolaudace nebyla prokázána. Katastr je evidencí s vyvratitelnou domněnkou, stavební předpisy pak jsou veřejným právem s možností sankce při jejich porušení, ovšem ze strany těchto orgánů směrem k žalovanému, nikoho jiného se to netýká.

52. Vliv na to pak nemá ani to, zda žalovaní jsou skutečně vlastníky jednotky, nebo ne. Pokud garáž není ve spoluvlastnictví žalobkyně, nemohli se na její úkor obohatit. Především ale obohacení vzniká z užívání cizí věci, je zcela nepodstatné, zda ji užívá vlastník jiné jednotky nebo úplně cizí osoba, sama otázka vlastnictví, jakkoliv je přesvědčena žalobkyně o opaku, je pro vznik bezdůvodného obohacení zcela nepodstatná. Naopak, kdyby se mohl obohatit jen vlastník jednotky, a žalobkyně začala tvrdit, že žalovaní vlastníky jednotky nejsou, pak by soud tuto žalobu musel žalobkyni zamítnout rovnou, už jen pro tuto změnu tvrzení, neboť sama taková žaloba by uplatňovaný nárok vylučovala. Jakkoliv je zřejmé, že žalobkyně by chtěla„ napravit“ všechny nesrovnalosti v domě, toto není předmětem tohoto řízení, a nelze v něm toho docílit. To, že žalovaní neměli vše v pořádku, což je pravda, nezakládá na druhé straně žalobkyni nároky ke garáži, či povinnost platby z užívání garáže žalovanými ve prospěch žalobkyně, žádný takový vztah tu v právní rovině prostě není.

53. Rovněž bez vlivu na předmět tohoto sporu je pak i zabírání suterénu či půdy. Tyto vztahy mezi spoluvlastníky mohou sice vyvolat nároky mezi nimi, a mohou být i předmětem soudních sporů, ovšem ani ty se nemohou„ přetavit“ v nárok týkající se garáže a obohacení z jejího užívání. Je nezbytné si uvědomit, že to, co konkrétně prodá kdysi původní vlastník žalovaným, a nakolik si chránil svá práva, bylo čistě na něm. Jestliže tedy žalovaní řešili topení a jednu místnost v suterénu, a nakonec zabrali, a možné to je, i další část suterénu, to, co akceptoval tehdejší vlastník a„ pokryl“ svými dalšími úkony, byla jeho věc. Samozřejmě okamžikem, kdy další jednotku nabyl další vlastník, pak již měl do toho co hovořit on, a mohl vyvolat spor a domáhat se nápravy. Ovšem cestou žaloby na vydání obohacení za zcela jiné prostory to není možné. Jakkoliv mohli žalovaní zabrat prostory ve spoluvlastnictví v suterénu nebo na půdě, nelze z toho odvodit povinnost platby z užívání garáže. Rozčarování žalobkyně a její námitky, že z takového protiprávního a nemravného chování nemohou žalovaní těžit, jsou zcela nepřípadné, pokud jsou vznášeny ve sporu o užívání zcela jiných prostor, protože jde o zcela odlišné záležitosti, které nelze směšovat. A neznamená to, že by soud jakkoliv akceptoval či odsouhlasoval případné užívání suterénních či půdních prostor žalovaných nad rámec jejich vlastnictví, protože tuto problematiku tu vůbec neřeší.

54. Žaloba byla proto jako nedůvodná zamítnuta, a jelikož soud neshledal základ nároku, neprováděl ani důkazy, jimiž by měla být prokazována jeho výše. Pro úplnost pak soud uvádí, že za situace, kdy se sama žalovaná dle své kupní smlouvy a smlouvy svých předchůdců neměla žádného důvodu domnívat, že by si koupila i podíl na garáži, u které disponuje řadou dokladů, z nichž vyplývá, že byla stavěna dodatečně žalovaným, nikoliv za součinnosti a po dohodě s ostatními, ale naopak v neshodě s opatrovnicí její předchůdkyně, nebyla uvedena v žádné ze smluv k domu ve společných částech, na její stavbě se nijak nepodílela, a ani z ničeho neplynulo, že by tak činili její předchůdci, a z toho, co vystavěl a zaplatil tedy někdo jiný, by nyní chtěla těžit, posoudil by soud uplatnění tohoto nároku, jako nemravné a žalobu jako zjevné zneužití práva, i kdyby se garáž součástí jednotky či budovy stala. Nárok ze spoluvlastnického podílu by totiž žalobkyni svědčil jen formálně a bez ohledu na to, co vše porušil z hlediska stavebních předpisů případně žalovaný, by jeho uplatnění bylo snahou domoci se nemravně plnění, kdy žalobkyni nepřísluší nijak těžit z případného porušení veřejného práva žalovaným, a už vůbec ne získat plnění z úsilí a investice jen někoho jiného, bez jakéhokoliv vlastního přičinění, či přičinění předchůdců.

55. Účelem tohoto řízení pak zjevně nebylo získat primárně 539 Kč měsíčně, ale jak žalobkyně po celé řízení zdůrazňovala, zamezit, aby žalovaní těžili z toho, že stavěli na černo, a neměli povolení a kolaudace v pořádku, či si zabírali prostory v domě, tj. byl hledán způsob, jak si kompenzovat toto jejich počínání, či je za ně postihnout, a to právě využitím možného jiného nároku. Takové využití práva je ovšem v rozporu s jeho účelem, jde o jeho zneužití k něčemu jinému, než k čemu slouží. Za takového stavu, i kdyby garáž přistavěl žalovaný v rozporu se svou vůlí jako společnou, neměl by být nárok na vydání takto vznikajícího bezdůvodného obohacení formálně všem spoluvlastníkům využit k tomu, aby žalovaní„ zaplatili“ za to, že šlo o stavbu černou či špatně zúřadovanou. A už vůbec by takový nárok neměl saturovat zabrání jiných společných částí domu, když k tomu jsou jiné odpovídající prostředky, a měly by být řešeny právě ty konkrétní prostory zabrané, ne konstruován nárok za prostory jiné a ten vymáhán. V tomto směru lze odkázat např. na rozhodnutí NS ČR ze dne 23. 4. 2020 ve věci sp. zn. 22 Cdo 895/2020, kde NS uzavřel, že zneužitím práva je právě i výkon práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak vzhledem k okolnostem je nepřijatelný, nebo na rozhodnutí z 19. 12. 2019 ve věci sp. zn. 29 Cdo 2929/2018, kdy jako zneužití práva byl označen takový výkon práva, jehož smyslem a účelem není smysl sledovaný právní normou, ale který je vedený úmyslem způsobit jinému účastníkovi újmu, kdy soud nevidí důvod toto aprobovat ani pokud by mělo jít o jednání„ odvetné“ za jinou předchozí křivdu.

56. V řízení s ohledem na jeho výsledek byli plně úspěšní žalovaní, kterým tak vzniklo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Tyto jim proto byly přiznány výrokem II., když byť jde o manžele, mohl být každý z nich žalován v této věci samostatně (každý mohl i případně užívat cizí věc, ale jen protože jde o manžele, současně nemusel), a tedy nejsou v postavení solidárním. Náklady proto náleží každému rovným dílem, když jejich náklady byly shodné, proto nebylo stanoveno, že jsou z tohoto nároku oprávněni společně a nerozdílně.

57. Konkrétně jsou pak náklady tvořeny odměnou za zastupování obou žalovaných advokátem, který věc převzal, vyjádřil se k věci samé, zúčastnil se dvou jednání ve dnech datum a 25. anonymizováno rok, každé v délce přes dvě hodiny, vyjádřil se k odvolání, a zúčastnil se dvou jednání ve dnech datum a datum, rovněž v délce přes dvě hodiny. Náleží mu tak odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 936 Kč sestávající z částky 1 296 Kč za každý úkon uvedený v § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a. t., v rozsahu 3 úkonů a 4 dvojnásobné hodnoty, kdy u společných úkonů při zastupování dvou osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 % (plný úkon z tarifní hodnoty činí 1 620 Kč, snížený pak 1 296 Kč, x 11), tedy 14 256 Kč za každého žalovaného, celkem 28 512 Kč.

58. K jednotlivým úkonům náleží paušální náhrada výdajů po 300 Kč, jako náhrada advokátových hotových výdajů, náležejících k jednotlivým úkonům právní služby podle § 13 odst. 4 a. t.. Za 14 provedených úkonů celkem za oba žalované činí paušální náhrada dalších 4 200 Kč.

59. Z částek pak advokátu náleží i náhrada za DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., a tedy z částek 28 512 Kč a 4 200 Kč, kdy DPH činí 6 870 Kč zaokrouhleno. Celkem proto soud přiznal 39 582 Kč.

60. Náklady jsou splatné dle § 149 o.s.ř. k rukám advokáta, neboť žalovaní byli zastoupeni. Lhůta k plnění byla stanovena jako základní zákonná pro peněžité plněné dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat datovou schránkou, řádně podepsané elektronicky, anebo písemně ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, mohou se žalovaní domáhat výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.