OSLI 16 C 218/2022-71

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) jméno celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ b) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_003⟫ oba bytem adresa žalobkyně zákonným zástupcem matkou celé jméno žalobkyně, bytem adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_004⟫ zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupen advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnictví

I. Žaloba, aby soud určil, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí p. p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa, rodinný dům a p. p. číslo ostatní plocha, p. p. číslo ostatní plocha, p. p. číslo trvalý travní porost, p. parcelní číslo ostatní plocha, vše zapsáno na list vlastnictví pro katastrální uzemí, okres okres, u stát. instituce, stát. instituce, je ke dni úmrtí anonymizováno jméno celé jméno žalovaného, datum narození, bytem naposledy ulice a číslo, okres anonymizováno – ulice anonymizováno, PSČ okres, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 27 464 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobci se domáhali určení, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí p. p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa, rodinný dům a p. p. číslo ostatní plocha, p. p. číslo ostatní plocha, p. p. číslo trvalý travní porost, p. parcelní číslo ostatní plocha, vše zapsáno na list vlastnictví pro katastrální uzemí, okres okres, u stát. instituce, stát. instituce (dále jen„ předmětné nemovitosti“), je ke dni úmrtí anonymizováno jméno celé jméno žalovaného, datum narození, bytem naposledy ulice a číslo, okres anonymizováno – ulice anonymizováno, PSČ okres (dále též jen„ zemřelý otec“). Žalobu odůvodnili zejména tím, že jsou dětmi anonymizováno jméno celé jméno žalovaného, narozeného datum, zemřelého datum. Manželství rodičů dětí bylo rozvedeno rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne 21. 3. 2013. Otec žalobců zemřel bez zanechání závěti, dědictví je projednáváno notářkou titul příjmení pod sp.zn. spisová značka otec žalobců daroval dne datum předmětné nemovitosti žalovanému, darovací smlouva byla sepsána formou notářského zápisu notářkou anonymizováno jméno příjmení v její kanceláři. V době uzavření smlouvy byl však zemřelý otec vážně anonymizováno a upoutaný na lůžko a nebyl schopen se do kanceláře JUDr. příjmení dostavit. V danou dobu byl také pod silnou medikací a nebyl proto schopen posoudit důsledky svého chování. Naléhavý právní zájem spatřují v tom, že je v jejich zájmu, aby bylo určeno, zda zde jejich právo je, či nikoliv, a aby se předmětné nemovitosti vrátily do dědického řízení a pozůstalost byla vypořádána tak, jak by byla, kdyby nedošlo k uzavření darovací smlouvy, a nebyla krácena práva žalobců z vypořádání dědictví.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zejména uvedl, že nárok uplatněný v žalobě v plném rozsahu neuznává. Žalovaný namítal nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně, za níž považoval matku nezletilých dětí celé jméno žalobkyně, narozenou datum, neboť ta nemá žádný právní zájem na učení vlastnictví předmětných nemovitých věcí. Žalovaný uvedl, že za žalobkyni považuje matku nezletilých, jak je uvedeno v původním znění žaloby, neboť toto nelze změnit pouhým doplněním žaloby, v němž budou bez souhlasu žalovaného měněni účastníci řízení. Žalovaný uvedl, že k záměně účastníků souhlas neuděluje. Nezletilé děti nemají na určení vlastnictví naléhavý právní zájem, neboť nejsou v žádném právním vztahu k žalovanému. Žalovaný dále uvedl, že není možné formulovat žalobní petit, jak byl uvedený v žalobě, neboť přiznává právo již neexistující osobě. Žalovaný dále nesouhlasil s tvrzením, že by předmětná darovací smlouva měla být neplatná. Zemřelý otec byl v době uzavřené smlouvy plně svéprávná a nijak nebyla omezena jeho způsobilost k tomuto právnímu jednání. Zemřelý otec v době uzavření darovací smlouvy zároveň netrpěl žádnou anonymizováno poruchou, která by ho jakkoli omezovala v jeho právním jednání a byl si plně vědom obsahu a podstaty svého právního jednání ve formě darovací smlouvy. Zemřelý otec se rozhodl vzhledem ke svému zhoršujícímu se anonymizováno stavu darovat nemovité věci označené v Darovací smlouvě jednomu ze svých dětí. Žalovaný byl se zemřelým otcem v posledních dnech jeho života, nezletilé děti nejevily o otce zájem. Tvrzení ohledně anonymizováno stavu zemřelého otce uvedená v žalobě jsou zcela nepravdivá.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění: Z notářského zápisu NZ číslo sepsaného dne datum notářkou anonymizováno jméno příjmení bylo zjištěno, že mezi anonymizováno jméno celé jméno žalovaného a žalovaný byla ve formě notářského zápisu uzavřena darovací smlouva, kterou anonymizováno jméno celé jméno žalovaného žalovanému daroval předmětné nemovitosti. Notářka mj. potvrdila, že právní jednání obsažené v tomto notářském zápise je v souladu s právními předpisy, zejména s občanským zákoníkem a katastrálním zákonem a případně dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis.

4. Z rodných listů žalobců bylo zjištěno, že jsou dětmi zemřelého anonymizováno jméno celé jméno žalovaného a celé jméno žalobkyně, narozené datum.

5. Z usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, spisová značka vydaného anonymizováno jméno příjmení jako soudní komisařkou, bylo zjištěno, že žalovaný byl ustanoven správcem celé pozůstalosti po zemřelém otci, a to zejména ve vztahu k jeho obchodnímu závodu a podnikatelské činnosti vykonávané pod identifikačním číslo jakož i ve vztahu k podílu zůstavitele ve společnosti právnická osoba, identifikační číslo PSČ anonymizováno, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo. Dále bylo zjištěno, že účastníky dědického řízení byli pozůstalý syn celé jméno žalovaného (žalovaný), pozůstalý syn jméno celé jméno žalovaného, pozůstalá nezletilá dcera celé jméno žalobkyně a pozůstalý nezletilý syn jméno celé jméno žalovaného. Soud tímto usnesením potvrdil dědictví dědicům ze zákona v I. dědické třídě ve smyslu uvedené dohody.

6. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že soud udělil za nezletilé děti souhlas k podání předmětné žaloby.

7. Z usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, spisová značka vydaného anonymizováno jméno příjmení jako soudní komisařkou, bylo zjištěno, jakým způsobem bylo vypořádáno dědictví po zemřelém otci. Dědictví bylo vypořádáno dohodou dědiců, na základě které mj. žalobci nabyli rovným dílem, tedy každý jednou polovinou spoluvlastnický podíl 1/2 na jednotce bytu číslo vymezené v budově adresa v části územní celek anonymizováno - anonymizováno (byt. dům) stojící na pozemku parcele číslo v katastrální uzemí, která je jako celek spojena s podílem číslo na společných částech budovy adresa v části územní celek anonymizováno - anonymizováno (byt. dům) stojící na pozemku parcele číslo v katastrální uzemí a se stejným podílem, tedy podílem číslo na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí jako parcela číslo (zastavěná plocha a nádvoří), vše v katastrální uzemí, uvedené nemovitosti jsou zapsány na listech vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, a to proti povinnosti uhradit dluh zůstavitele vůči společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, z titulu smlouvy o hypotečním úvěru, reg. číslo na základě které vedla pro zůstavitele úvěrový účet číslo bankovní účet, ve výši ke dni úmrtí zůstavitele dle sdělení společnosti částka. Pozůstalý syn jméno celé jméno žalovaného nežádal z pozůstalosti ničeho.

8. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům:

9. Účastníci jsou dětmi zemřelého otce příjmení jméno celé jméno žalovaného. Zůstavitel dne datum uzavřel se žalovaným formou notářského zápisu darovací smlouvu, kterou na žalovaného převedl vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Dne datum otec zemřel. Pozůstalostní řízení bylo vedeno u název soudu pod sp. zn. spisová značka a jeho účastníky byli pozůstalý syn celé jméno žalovaného, pozůstalý syn jméno celé jméno žalovaného, pozůstalý syn jméno celé jméno žalovaného a pozůstalá dcera celé jméno žalobkyně jako dědicové ze zákona v I. dědické třídě. Dědictví bylo rozděleno dohodou dědiců, na základě které byla pozůstalost rozdělena mezi pozůstalého syna celé jméno žalovaného, pozůstalého syna jméno celé jméno žalovaného a pozůstalou dceru celé jméno žalobkyně. Pozůstalý syn jméno celé jméno žalovaného nežádal z pozůstalosti ničeho.

10. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Žalovaný předně namítal, že na žalující straně v řízení nevystupují nezletilé děti, nýbrž matka nezletilých dětí je celé jméno žalobkyně, datum narození, jak bylo uvedeno v původním znění žaloby, neboť nedošlo k záměně účastníka na straně žalobce, se kterým by jako žalovaný nesouhlasil, a matka nezletilých dětí není aktivně legitimována k podání. Námitku žalovaného považuje soud za nedůvodnou. Dle názoru soudu v řízení na straně žalobců vystupují jako žalobci, což vyplývá z obsahu žaloby a rovněž z rozhodnutí opatrovnického soudu o schválení právního jednání. Změnu označení účastníků na základě doplnění žaloby soud považuje za pouhé upřesnění označení účastníků, nikoliv záměnu. Na účastenství pak nemá vliv označení účastníků v informačním systému soudu, na základě kterého jsou sestavována záhlaví vzorových usnesení, jako např. výzev k vyjádření k žalobě. Nezletilé děti jsou jako dědicové zemřelého otce k podání žaloby aktivně legitimovány.

12. K tomu, aby se žalobkyně mohla domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, vyžaduje zákon existenci naléhavého právního zájmu. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71).

13. Žalobce se podle konstantní judikatury může domáhat určení, že jeho právní předchůdce byl ke dni úmrtí vlastníkem nemovitostí; na základě takového určení lze žádat o projednání nemovitostí v dědickém řízení (např.rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4.2007, sp. zn. 22 Cdo 1020/2005). Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o. s. ř.); z toho vyplývá, že výrok rozsudku o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, je závazný jen pro účastníky řízení a nikoliv pro ty dědice, kteří se tohoto řízení nezúčastnili. Pak nemůže být plně závazný ani pro soud v dědickém řízení; ostatní dědicové by totiž mohli vlastnické právo zůstavitele zpochybňovat a nebylo by vůči nim možné vyjít z toho, že o něm bylo již rozhodnuto. Proto účastníky řízení o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musejí být známí dědicové; pokud účastníky nejsou, nemá žalobce na určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., neboť takové rozhodnutí neodstraní stav nejistoty v právním vztahu a nemůže být spolehlivým základem pro projednání věci v dědickém řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. 22 Cdo 585/2012).

14. Žalobci svůj naléhavý právní zájem opírali o odstranění nejistoty, zda předmětné nemovitosti mají být vypořádány v dědickém řízení, aby nedošlo ke krácení jejich práv. Běžná praxe tento postup, tedy žalobu dědiců na určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem věci, připouští (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1897/98 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1020/2005). Z takového určení nevyplývají žalobcům vůči žalovaným žádná práva, ale lze pak žádat o projednání nemovitostí v dědickém řízení (srov. rozsudek ze dne 16. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1020/2005). Naléhavý zájem je však dán pouze tehdy, jsou-li účastníky řízení o určení vlastnictví všichni známí dědicové. Je tomu tak z toho důvodu, že výrok pravomocného rozsudku je závazný jen pro účastníky řízení. K odstranění nejistoty, zda byly předmětné nemovité věci k dni úmrtí ve vlastnictví zůstavitele a mají být vypořádány v rámci dědického řízení, je třeba aby bylo vlastnické právo postaveno najisto vůči všem dědicům. Rozhodnutí, které není závazné vůči všem dědicům, stav nejistoty neodstraňuje, neboť vůči dědicovi, který není účastníkem řízení o určení vlastnictví, není o vlastnickém právu k nemovité věci rozhodnuto. Pokud se ostatní dědicové nechtějí k žalobě připojit, je třeba je označit jako žalované (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. 22 Cdo 585/2012)

15. Dědicem zemřelého otce a účastníkem dědického řízení, v němž byla vypořádána pozůstalost, byl kromě účastníků tohoto řízení také pozůstalý syn jméno celé jméno žalovaného. jméno celé jméno žalovaného je jako syn zemřelého dědicem ze zákona ve stejné dědické třídě jako účastníci řízení a není pro projednávanou věc relevantní, že v dědickém řízení v rámci dědické dohody z dědictví ničeho nepožadoval. Totožní účastníci by byli jako dědici účastníky i případného řízení o dodatečném projednání pozůstalosti. Vzhledem k tomu, že pozůstalý syn jméno celé jméno žalovaného není účastníkem tohoto řízení, by výrok rozhodnutí by nebyl pro pozůstalého syna závazný a určením, že vlastníkem předmětných nemovitostí byl ke dni úmrtí zemřelý otec by k odstranění pochybností ohledně vlastnického práva k předmětným nemovitostem nedošlo. Pokud by pozůstalý syn vlastnické právo zůstavitele zpochybňoval, nebylo by možné vůči němu vyjít z toho, že o vlastnickém právu bylo pravomocně rozhodnuto. Aby tomu tak bylo, musel by být pozůstalý syn účastníkem tohoto řízení.

16. Pokud by pozůstalý syn neměl zájem se k žalobě připojit na žalující straně, měl být označen na straně žalované. V době, kdy žaloba byla podána již probíhalo dědické řízení a žalobci, resp. jich zástupci měli informace o tom, kdo je účastníkem dědického řízení. Žalobcům tak nic nebránilo, aby žalobu směřovali vůči všem známým dědicům, tedy i jméno celé jméno žalovaného, že účastníky řízení nejsou všichni známí dědicové, nebude výrok rozhodnutí závazný vůči všem dědicům a neodstranil by stav nejistoty v právním vztahu. Vzhledem k tomu, že naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, nemají za situace, kdy jméno celé jméno žalovaného není účastníkem tohoto řízení, žalobci na určení vlastnictví nemají naléhavý právní zájem. Soud proto žalobu s odkazem na ustanovení § 80 o. s. ř. zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení ve výši 27 464 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, další porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne datum, další porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne datum, vyjádření ve věci samé ze dne datum a účast na jednání soudu dne datum) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., a dále cestovní náhrada v celkové výši 2 297,40 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum za 230 ujetých km v částce 1 697,40 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 697,40 Kč ve výši 4 766,50 Kč.

18. Žalovaný požadoval náklady na právní zastoupení zvlášť vůči každému z žalobců, tedy za každý úkon právní služby a náhrady hotových výdajů ve dvojnásobné výši. Vzhledem k tomu, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, jsou žalobci podle § 140 o. s. ř. povinni platit náklady řízení společně a nerozdílně. Toto ustanovení se analogicky vztahuje i na hrazení nákladů řízení. Žalobci byli rovněž zastoupeni stejným právním zástupcem a v řízení argumentovali totožně a společnými podáními. Právní zástupce žalovaného pak v řízení zastupoval pouze jednoho účastníka. Úkony právní služby tak byly učiněny pouze jednou bez ohledu na pluralitu účastníků na žalující straně. Soud proto žalovanému přiznal náhradu nákladů za právní zastoupení včetně náhrady hotových výdajů za každý jednotlivá úkon pouze jednou. Při určení odměny advokáta pak soud vycházel v souladu s ustanovením § 9 odst. 4 písm. b) a. t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, neboť předmětem sporu je zurčení vlastnického práva k nemovité věci.

19. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.