OSLI 22 C 59/2023-53
- Soud:
- Okresní soud v Liberci
- Spisová značka:
- 22 C 59/2023-53
- Datum rozhodnutí:
- 2023-11-30
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSLI:2023:22.C.59.2023.1
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 74 700 Kč s přísl.
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 74 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 152.200,- Kč od 3. 1. 2022 do 11. 7. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 127.200,- Kč od 13. 7. 2022 do 23. 8. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 102.200,- Kč za dobu od 25. 8. 2022 do 12. 9. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 77.200,- Kč za dobu od 14. 9. 2022 do 17. 10. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 74.700 Kč za dobu od 19. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 35 046,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se v tomto řízení domáhá nároku na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle žalobce tento nárok vznikl z titulu nezaplacené kupní ceny za zboží, které žalobce dodal žalovanému.
2. Soud zjistil, že dne datum uzavřeli žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující Kupní smlouvu č. hodnota a dne datum její Dodatek č. hodnota (dále jen „kupní smlouva“). V kupní smlouvě se žalobce jako prodávající zavázal odevzdat žalovanému jako kupujícímu zboží, a to Anonymizováno přesně specifikovaný co do množství i druhu a umožnit žalovanému nabýt vlastnické právo ke Anonymizováno a žalovaný se zavázal Anonymizováno převzít a zaplatit žalobci sjednanou kupní cenu. Žalobce uvedl, že dne datum dodal žalovanému granulovaný Anonymizováno Anonymizováno v smluveném množství a druhu a žalovaný od žalobce Anonymizováno převzal, a to konkrétně 140 kg Anonymizováno Anonymizováno ze sklizně 2017, 60 kg odrůdy Anonymizováno Anonymizováno ze sklizně 2018, dále 200 kg odrůdy Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze sklizně 2020 a 120 kg odrůdy Anonymizováno ze sklizně 2020. Soud dále zjistil, že žalobce následně vyzval žalovaného k zaplacení kupní ceny Anonymizováno fakturou č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum, splatnou dne 2. 1. 2022 a znějící na částku 152.200 Kč. Žalovaný dle žalobce tuto fakturu převzal. Účastníci řízení učinili (při jednání datum) nesporným, že výše uvedená kupní smlouva byla uzavřena a že k dodání zboží dle této smlouvy došlo.
3. Žalobce uvedl, že žalovaný kupní cenu uhradil pouze částečně, a to dne datum zaplacením částky 25.000,- Kč, dne datum zaplacením částky 25.000,- Kč, dne datum zaplacením částky 25.000,- Kč a dne datum zaplacením částky 2.500,- Kč. Žalovaný tak žalobkyni stále dluží na kupní ceně za dodaný Anonymizováno žalovanou částku s příslušenstvím.
4. Žalobce prokázal, že žalovaného opakovaně upomínal o zaplacení dluhu, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 18. 1. 2023, na kterou žalovaný reagovala e-mailem jednatele žalovaného ze dne 18.1.2023. Jednatel žalovaného v něm uvádí, že navrhuje vrácení Anonymizováno jako úhradu doplatku, dle žalobce se tak jedná o potvrzení o existenci dluhu s nabídkou naturálního plnění. Žalobce však o toto nemá zájem.
5. Žalobce požaduje současně za prodlení se zaplacením dluhu zákonný úrok z prodlení, a to ve výši 11,75 % ročně z částky 152.200,- Kč za dobu od 3. 1. 2022 do 11. 7. 2022, z částky 127.200,- Kč za dobu od 13. 7. 2022 do 23. 8. 2022, z částky 102.200,- Kč za dobu od 25. 8. 2022 do 12. 9. 2022, z částky 77.200,- Kč za dobu od 14. 9. 2022 do 17. 10. 2022, z částky 74.700 Kč za dobu od 19. 10. 2022 do zaplacení.
6. Žalovaný se věci bránil, poprvé v odůvodněné odporu z datum, tvrzením, že předmětnou dodávku zboží reklamoval co do kvality z důvodu Anonymizováno Anonymizováno. Z tohoto důvodu se podle žalovaného prodané zboží stalo pro žalovaného neupotřebitelným.
7. Soud, jelikož tvrzení žalovaného o údajných vadách zboží a o jejich oznámení žalobci, bylo zcela nekonkrétní a žalovaný pro něj ani neoznačil žádné důkazy, žalovaného (při jednání datum) vyzval v souladu s § 118a odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby pokud tvrdí, že předmětnou dodávku reklamoval co do kvality, tak aby vylíčil bez zbytečného odkladu veškeré rozhodné skutečnosti týkající se tvrzených vad zboží a aby pro tato svá tvrzení v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř. bez zbytečného odkladu označil veškeré potřebné důkazy a poučil ho o tom, že následkem nesplnění této výzvy pro něho bude, že tato jeho tvrzení nebudou prokázána. Právní zástupce žalovaného v reakci na výše uvedené poučení uvedl, že tvrzení je schopný doplnit hned při tomto jednání, pokud jde o označení důkazů, požádal soud o poskytnutí přiměřené lhůty. Soud pro doplnění veškerých rozhodných tvrzení a označení veškerých potřebných důkazů dle poučení výše poskytl žalovanému lhůtu do datum.
8. Žalobce uvedl, že není pravda, že by žalovaný něco reklamoval, pro toto své tvrzení soudu předložil jako důkaz čestné prohlášení žalobce ze dne datum ve kterém žalobce uvádí, že od vzniku obchodního vztahu za účelem dodávek Anonymizováno datovaného do roku 2013 mezi účastníky řízení nebyla do dnešního dne přijata jediná písemná reklamace ze strany žalovaného, není evidován žádný písemný záznam o reklamaci žalobcem dodaného Anonymizováno.
9. Žalovaný reagoval na výše uvedené procesní poučení soudu podáním ze dne datum. V něm uvedl, že žalovaný měl u žalobce dlouhodobý kontrakt uzavřený Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v letech Anonymizováno-Anonymizováno, na základě něho žalovaný čerpal Anonymizováno na Anonymizováno vyjádřeni dlouhodobou splatností. Dále, že bohužel u amerického Anonymizováno Anonymizováno se objevila infikace Anonymizováno i přes vakuové balení 5kg, které vytvořila společnost právnická osoba z větších balíků dodaných z Anonymizováno. V této fázi zřejmě došlo k Anonymizováno infikaci Anonymizováno. Žalovaný žádal pouze odečtení ceny Anonymizováno z Anonymizováno, škoda na vyrobeném Anonymizováno však byla mnohem větší a zahrnovala mzdové náklady, Anonymizováno, další Anonymizováno, likvidaci i poškozenou pověst u odběratele. Z výše citovaného vyjádření žalovaného předně vyplývá, že žalovaným tvrzená Anonymizováno Anonymizováno se týká Anonymizováno odrůdy Anonymizováno (Anonymizováno), tj. jiné odrůdy Anonymizováno, nežli byl žalobcem žalovanému dodaný Anonymizováno, jehož zaplacení se žalobce v tomto řízení domáhá. Žalovaný označil jako jediný důkaz Protokol o místním šetření („celní protokol“) ze dne datum. Ani žalovaným označený (jediný) důkaz, celní protokol, žádným způsobem tvrzení žalovaného, že žalovaný žalobcem dodaný Anonymizováno dle kupní smlouvy u žalobce reklamoval neprokazuje. Nevyplývá z něho ostatně ani to, že by žalovaný u žalobce z jakéhokoliv důvodu reklamoval dodávku americké odrůdy Anonymizováno.
10. Žalobce se k výše uvedenému vyjádřil ve sém podání z datum. Uvedl, že prověřil kvalitu dodaného Anonymizováno Anonymizováno dodaného v roce 2018 podle odebraného vzorku, a to bez toho, že by žalovaný dodávku Anonymizováno odrůdy Anonymizováno u žalobkyně z jakéhokoliv důvodu reklamovala. Žalobce nechal na své náklady provést rozbor vzorků shora uvedeného Anonymizováno u renomované laboratoře právnická osoba v Anonymizováno. Na základě výstupu analýzy byla vyvrácena jakákoliv kontaminace Anonymizováno, které by měly ovlivnit výslednou kvalitu Anonymizováno. Žalobce žalovaného s výsledky analýzy seznámil a tím obě strany tuto záležitost uzavřely. Žalobce uvedl, že disponuje jednak e-mailovou korespondencí s žalovaným prokazující jeho tvrzení, jakož i výsledky předmětné analýzy. Žalobce uvedl, že s ohledem na skutečnost, že se jedná o argumentaci mimo předmět tohoto soudního sporu, je připraven tyto důkazy soudu předložit, bude-li k tomu soudem vyzván. Žádnou žádost o náhradu škody ani žádost na snížení ceny Anonymizováno z Anonymizováno žalovaný žalobkyni nedoručil.
11. Soud žalovaného (při jednání datum) vyzval podle § 118a/1 o.s.ř. a podle § 118a/3 o.s.ř. (podruhé a naposledy), vzhledem k tomu, že ani přes poučovací povinnost, které se mu ze strany soudu dostalo při jednání datum:
dosud nevylíčil veškeré rozhodné skutečnosti týkající se tvrzených vad předmětu koupě („zboží“), tj. zejména kdy, jakým způsobem, u jaké konkrétní dodávky zboží, měl žalovaný tvrzené vady žalobci oznámit,
dosavadními důkazy, zjevně nezpůsobilými, nebylo jeho tvrzení o tom, že předmětnou dodávku zboží reklamoval co do kvality prokázáno, aby bez zbytečného odkladu vylíčil veškeré rozhodné skutečnosti, pokud jde o tvrzené vady zboží a pro tato svá tvrzení označil veškeré důkazy a poučil ho o tom, že následkem nesplnění této výzvy pro žalobce bude neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene, pokud jde o tvrzené vady zboží a jejich oznámení žalovaným žalobci.
12. Právní zástupce žalovaného v reakci na výše uvedené druhé procesní poučení uvedl, že není schopný dnes při jednání soudu bezprostředně reagovat na výše uvedené procesní poučení a znovu požádal o poskytnutí dodatečné lhůty. Soud k tomu uvádí, že poskytování další dodatečné lhůty již není na místě. Soud považuje za podstatné, že žalovaný poukazoval na údajné vady dodaného zboží a jejich reklamaci žalovaným již ve svém podání ze dne datum, pro tato svá nekonkrétní tvrzení neoznačil žádné důkazy. Žalovaný ani po prvém poučení soudu při jednání datum, při kterém mu byla poskytnuta dostatečně dlouhá lhůta a kdy byl soudem výslovně upozorněn, že má v této lhůtě a doplnit veškerá rozhodná tvrzení a označit veškeré potřebné důkazy, tato tvrzení nekonkretizoval a označil jediný důkaz, kterým své tvrzení o údajné reklamaci neprokázal (celní protokol, viz výše odstavec devátý odůvodnění rozsudku). Žalovanému nic nebránilo (a bylo jeho povinností), aby doplnil veškerá potřebná tvrzení a označil veškeré potřebné důkazy již v rámci běhu lhůty, která mu pro toto byla poskytnuta soudem poté, co byl o tomto poprvé poučen podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), další příležitost mu soudem byla poskytnuta při druhém jednání soudu, kdy byl o tomto poučen znovu, podruhé.
13. K problematice opakovaného poučení účastníka soudem srovnej Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1290/2021, které rozpracovává dosavadní judikaturu NS vyjadřující se k možnostem opakovaného poučení účastníka o hrozící prohře ve sporu podle § 118a odst. 1 až 3 OSŘ. Zdůrazňuje, že opakované poučení o hrozícím neúspěchu je sice možné, ale jde o výjimečnou záležitost. Dojde k němu pouze tehdy, když účastník v době původního poučení, na které měl možnost reagovat označením důkazů ve svůj prospěch, nemohl tušit, že jím předložené důkazní prostředky nebudou soudu k prokázání jeho tvrzení stačit. Naopak je věcí účastníka, aby už při prvním poučení označil veškeré důkazní prostředky, které mají soud vést k závěru o pravdivosti jeho tvrzení. Z citovaného rozhodnutí: „Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu přitom plyne, že opakované poučení o neunesení důkazního břemene ze strany účastníka poté, co byly provedeny veškeré účastníkem navrhované důkazní prostředky ohledně sporné skutečnosti, je možné (srov. například rozsudek NS z 29. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2604/2009, rozsudek NS z 23. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4260/2015). Smyslem této judikatury však není ukotvení pravidelné a opakované poučovací povinnosti ve smyslu § 118a odst. 3 OSŘ, je-li ze zákona zřejmé, že poučení podle § 118a odst. 1 až 3 OSŘ se v zásadě má uskutečnit pouze jednou, v souvislosti s nastolením tzv. koncentrace řízení. K opakovanému poučení, že účastník po provedení jím označených důkazních prostředků neunáší důkazní břemeno svého tvrzení, má dojít jen tehdy, když účastník v době prvního poučení nemohl předpokládat, že jím na základě poučení označené důkazní prostředky soud nepovedou k nepochybnému závěru, že sporná skutečnost je jejich prostřednictvím prokázána.“
14. Soud výše zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce následovně. Předmětná kupní smlouva (ze dne datum) byla uzavřena po 1. 1. 2014, a proto je třeba práva a povinnosti z ní plynoucí posuzovat v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, ve znění pozdějších předpisů.
15. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
16. Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.
17. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.
18. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
19. Podle § 2002 odst. 1 věta druhá o. z. podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
20. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, vyložil, že podle nynější právní úpravy má prodávající povinnost odevzdat kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení; nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. Nemá-li věc stanovené vlastnosti, je vadná (§ 2095 ve spojení s § 2099 odst. 1 o. z.). Posouzení, zda předmět koupě je v „ujednaném množství, jakosti a provedení“ nebo zda je v „jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy“, nebo „v jakosti a provedení pro účel obvyklý“, bude odvislé vždy od konkrétních skutkových okolností dané věci.
21. V případě zjištění, že prodávajícím poskytnuté plnění je vadné, je třeba dále zkoumat, jaká práva z vadného plnění může kupující vůči prodávajícímu uplatnit. Pro tento účel nynější právní úprava určuje v § 2106 a § 2107 o. z. dvojí režim práv kupujícího z vadného plnění s tím, že rozlišujícím kritériem je, zda prodávajícím poskytnuté plnění představuje podstatné nebo nepodstatné porušením smlouvy. Smyslem tohoto rozlišení je stanovení měřítka, jímž by bylo možno odlišit zvlášť závažné právní následky, které jsou důvodem k tomu, aby kupující byl oprávněn použít nejvýznamnější právo z odpovědnosti za vady od kupní smlouvy odstoupit (srov. TICHÝ, L.; PIPKOVÁ, P. J.; BALARIN, J. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 176). Vzhledem k tomu, že právní úprava koupě nestanovuje další kritéria pro odlišení podstatného a nepodstatného porušení smlouvy, je pro toto vymezení potřeba použít obecné ustanovení § 2002 o. z. Za vadu, která je podstatným porušením smlouvy, tak lze považovat takovou, o které prodávající ví nebo musí rozumně předpokládat, že v případě jejího výskytu by kupující smlouvu neuzavřel a věc si nekoupil (srov. BEDNÁŘ, V., KASÍK, P. in HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2014, s. 74, marg. č. 2).
22. Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.
23. „Předpokladem uskutečnění práv z odpovědnosti prodávajícího za vady je povinnost kupujícího mu vady oznámit (notifikovat). Předmětem oznámení je každé pochybení (vada) prodávajícího ohledně kvality a kvantity plnění (věci). Kupující musí vadu relativně přesně určit. Smysl tohoto požadavku spočívá v tom, že prodávající musí být uvědomen takovým způsobem, aby jasně zjistil, jak má reagovat, tj. např. dodatečným dodáním (výměnou) věci, opravou apod. Oznámení by mělo být určitým způsobem odůvodněno. V zásadě však oznámení nemusí obsahovat nic jiného než poukaz na vadu věci. Obsahuje-li oznámení též volbu práva z odpovědnosti, musí být projev vůle jasný a srozumitelný tak, aby bylo zřejmé, které právo kupující zvolil.
24. Režim uplatňování práv z odpovědnosti za vady předpokládá notifikaci (oznámení) vady jako jednostranný projev vůle, který adresuje kupující prodávajícímu. Zákonodárce tím sleduje zájem prodávajícího, neboť časově omezuje uskutečnění uplatňování nároku kupujícím. Notifikovat vadu musí kupující včas. Včasné oznámení vyplývá z § 2112 o. z. Musí se tak stát bez zbytečného odkladu poté, co kupující mohl vadu při prohlídce nebo jinak s využitím dostatečné péče zjistit. Používá-li zákonodárce formulaci "bez zbytečného odkladu", znamená to relativně velmi krátkou lhůtu nepřekračující několik dní od zjištění vady. Vyděluje tak z obecného režimu nároků z odpovědnosti za vady právo na odstoupení od smlouvy, které podřizuje vlastnímu režimu. Odstoupení od smlouvy je ultima ratio řešení nároku kupujícího. Proto zákonodárce jako sankci za včasné neoznámení vady stanoví prekluzi. Zřetelně tak odlišuje ostatní druhy nároků z odpovědnosti z vad, jejichž včasné neoznámení stíhá pouhou sankcí promlčení. Neoznámením vady či včasným neoznámením vady právo kupujícího z odpovědnosti prodávajícího za vady odstoupit od smlouvy zaniklo.“ (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 33 Cdo 2488/2020).
25. Soud tedy při právním posouzení věci vyšel ze skutkových okolností, že účastníci řízení učinili nesporným, že výše uvedená kupní smlouva byla uzavřena, že k dodání zboží dle této smlouvy došlo a dále že žalovaný kupní cenu částečně uhradil. Soud, vzhledem k tomu, že žalovaný, jehož (jediná) procesní obrana spočívala v tvrzení o oznámení (reklamaci) vad, toto své tvrzení (ani přes opakované poučení soudu) neprokázal, shledal nárok žalobce na zaplacení zbývající části kupní ceny za důvodný. Podle základního ustanovení upravujícího kupní smlouvu, tj. podle § 2079 o. z., se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním svého závazku k zaplacení kupní ceny zboží, žalobce má proto právo požadovat vedle zaplacení zbývající části kupní ceny zboží i zaplacení úroku z prodlení.
26. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 046,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 735 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 700 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 15. 9. 2022, z částky 2 050 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 18. 1. 2023, z částky 4 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 2. 2023, z částky 4 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 4 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovních výdajů podle § 13 a. t. v celkové částce 4 752 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 a. t. v celkové částce 2000 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 950 Kč ve výši 4 609,50 Kč.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.