OSLI 31 C 167/2023-57

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 14 692,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 917 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 5,5 % ročně z částky 3 917 Kč od 1.6.2002 do 20.6.2002 a z částky 3 917 Kč od 1.7.2002 do zaplacení, částku 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 5,5 % ročně od 22.7.2002 do zaplacení z částky 100 Kč a od 25.8.2022 do zaplacení z částky 100 Kč, částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 5,5 % ročně od 15.6.2002 do zaplacení z částky 5 000 Kč a od 15.7.2002 do zaplacení z částky 5 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 060 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 692,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení z titulu postoupené pohledávky za žalovanou na základě nezaplacené částky 14 692,80 Kč dle smlouvy o finančním leasingu uzavřené s právnická osoba (pod dřívějším názvem právnická osoba) dne datum. Na základě uzavřené Smlouvy původní věřitelka přenechala žalované, jakožto leasingovému nájemci, k užívání předmět leasingu blíže specifikovaný ve Smlouvě, a to na dobu 24 měsíců. Žalovaná se současně ve Smlouvě zavázala za užívání předmětu leasingu uhradit původnímu věřiteli celkem 24 pravidelných měsíčních leasingových splátek. Výše splátek a doba jejich splatnosti byla sjednána přímo ve Smlouvě. Pro prodlení delší 30 dnů původní věřitelka vypověděla smlouvu s účinky ke dni datum. Žalovaná uhradila poslední splátku dne datum. V souladu se Smlouvou a s VOP byl původní věřitel oprávněn v případě předčasného ukončení Smlouvy z důvodu hrubého porušení smluvních podmínek žalovanou požadovat po žalované zaplacení souhrnu všech splátek za dobu, na kterou byla Smlouva původně sjednána, veškerých nákladů a poplatků spojených s ukončením Smlouvy včetně případného pojištění a smluvních pokut. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany původní věřitelky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Dlužná částka ke dni postoupení činila 14 692,80 Kč s příslušenstvím.

2. Z leasingové smlouvy číslo ze dne 19. 4. 2002 bylo zjištěno, že původní věřitel právnická osoba (dnes právnická osoba) poskytl k užívání žalované vozidlo anonymizována tři slova, příjmení anonymizováno, o čemž byl sepsán i předávací protokol, celková pořizovací cena použitého vozidla a výše spotřebitelského úvěru činila dle smlouvy 75 000 Kč, RPSN 46,6%. Žalovaná se zavázal uhradit prověřovací poplatek ve výši 1 250 Kč a zálohu na splátky ve výši 15 000 Kč a dále pravidelné splátky v 24 měsících po 3 917 Kč měsíčně s dobou leasingu 36 měsíců. Cena za odprodej vozidla činila 1 000 Kč. Účastníci si dohodli, že smlouva je uzavírána podle § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) jako nepojmenovaná smlouva. Žalovaná vystupovala pod svým rodným číslem, jménem a adresou jako nepodnikající subjekt, smlouvu podepsala. Původní věřitel působil v rámci svého oboru podnikání dle IČO.

3. Součástí smlouvy byl stranami podepsaný splátkový kalendář, ze kterého vyplývá, že první splátka byla splatná dne 1. 5. 2002, poslední splátka byla dne 1. 4. 2004 a k odprodeji předmětu leasingu mohlo dojít dne 19. 4. 2005. Splatnost vždy k 1. dni v měsíci vyplývala i z Všeobecných podmínek finančního leasingu právnická osoba verze 1/ 2002 č.l. VI. Bod 3.

4. Z Protokolu o odebrání a převzetí vozu zjistil soud, že přenechané vozidlo dle Smlouvy bylo žalované dne 15.7.2002 odebráno ve prospěch právního předchůdce žalobce, to žalovaná stvrdila svým podpisem na protokolu.

5. Dle Všeobecných podmínek finančního leasingu právnická osoba verze 1/ 2002 (dále VOP) č.l. XII byl právní předchůdce žalobce oprávněn pro prodlení se splátkou delší 30 dnů smlouvu vypovědět dle č.l. XII 1.2, s takovým předčasným ukončením se pojila povinnost vrátit předmět leasingu dle č.l. XIII. a zaplatit splátky do doby ukončení leasingu dle č.l. XII bodu 6. Okamžité odebrání předmětu leasingu pro neplacením předpokládal č.l. XI bodu 3 VOP. V č.l. XI. 1. byla uživateli uložena povinnost v případě prodlení se splátkou zaplatit dohodnutý úrok z prodlení ve výši 0,3% denně z dlužné částky a 100 Kč za každou písemnou upomínku. V době 2. tohoto článku byla sjednána pokuta smluvní za prodlení se splátkou delší 14 dní ve výši 5 000 Kč se splatností ve lhůtě 14 dní od porušení povinnosti. Tvrzení o splatnosti jednotlivých součástí pohledávky doložil žalobce jednotlivými fakturami, podle nich žádal po žalované splátku 3 917 Kč splatnou 1.7.2002, se splatností datum žádal dohodnuté úroky z prodlení za 2. splátku a poplatek 100 Kč, úroky z prodlení za 3. splátku a poplatek 100 Kč do 24.8.2002 a smluvní pokutu 10 000 Kč do datum.

6. VOP nebyly stranami podepsány, dle smlouvy byly nedílnou součástí a žalovaná podpisem smlouvy potvrdila seznámení se s nimi. Ve VOP ani ve smlouvě nebylo ujednáno úročení úroku z prodlení či to, že by se úrok stával jistinou.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum bylo zjištěno ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, že pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany původního věřitele postoupena žalobci. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne datum. Ze dne datum byla doložena předžalobní výzva. K oznámení i výzvě byly doloženy doklady o vypravení.

8. Podle ustanovení 269 odst. 2 obch. zák. mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 32 Odo 1289/2005 finanční leasing je specifický soukromoprávní institut; leasingová smlouva je nepojmenovaná smlouva. Práva a povinnosti jejích účastníků se řídí především ustanoveními leasingové smlouvy. Ujednání leasingové smlouvy nelze rozštěpit na část týkající se závazků spojených s „ nájmem“ předmětu leasingu a na část vztahující se k závazku převodu předmětu leasingu do vlastnictví leasingového nájemce. Podstatou finančního leasingu je, že pronajímatel zajistí financování předmětu leasingu, který opatří a předmět leasingu předá nájemci do užívání.

9. Její režim bylo možné podřídit režimu obchodního zákoníku dle § 262 odst. 1, ovšem je třeba respektovat ustanovení odst. 4: Ve vztazích podle § 262 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku (srov. k potřebě užít úpravu občanského zákoníku KS obec 15 Co 707/2008, PrRo číslo).

10. Dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. z.) účinném v době uzavření smlouvy k 19.4.2002 se spotřebitelem podle ust. § 52 odst. 3 rozuměla osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti (obdobně vymezení v zákoně č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru § 2). V souladu s § 55 odst. 1 věta prvá smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohla odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele.

11. Ustanovení § 517 odst. 2 obč. z. upravovalo úroky z prodlení tak, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, a to nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinné dle vzniku prodlení. Dle § 1 vyhlášky výše úroků z prodlení činila ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. V souladu s judikátem Rc 26/06 povaha ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. vylučuje, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanoví právní předpis, který toto ustanovení provádí. Jedná se tedy o kogentní ustanovení. Podle Rc 5/06 občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. Úroky z prodlení může věřitel požadovat, i když nebyly sjednány (podle NS 33 Odo 518/2003).

12. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. V souladu s inominátní leasingovou smlouvu a obchodními podmínkami vznikl žalobkyni nárok na zaplacení splátky 3 917 Kč, na zaplacení dvou poplatků upomínání po 100 Kč a na smluvní pokutu. Protože se odpovědnost za porušení smluvní povinnosti řídí tehdejší občanskoprávní úpravou není možné přiznat úroky z prodlení v dohodnuté výši, pouze ve výši zákonné, ta činila 5,5% ročně v případě splátky 3 917 Kč pro prodlení od datum do datum a pro prodlení od datum do zaplacení. Stejně pro prodlení od datum a od datum do zaplacení ze smluvních pokut a v případě prodlení od datum a datum z poplatků po 100 Kč vždy do zaplacení. Přičemž není možné přiznat úrok z prodlení z úroků z prodlení jako příslušenství pohledávky, to totiž mezi stranami sjednáno nebylo. U smluvní pokuty a potažmo i u ujednání o poplatcích upomínání má soud za to, že bylo prokázáno jejich platné sjednání i v rámci všeobecných obchodních podmínek v souladu s tehdejší právní úpravou a judikaturou, když žalovaná podpisem smlouvy potvrdila seznámení se s podmínkami i jejich obdržení v souladu s požadavkem shora citované judikatury. K výši smluvní pokuty má soud za to, že je ještě souladná s dobrými mravy, neboť naplňuje i ve vztahu k splátkám 3 917 Kč měsíčně a předpokládané částce 75 000 Kč k vrácení své zajišťovací, uhrazovací a sankční funkce a smluvní pokuty požaduje žalobce jen za prodlení se splátkami za dobu před odebrání předmětu leasingu. Soud pak nemohl nárok přiznat pro kapitalizované dohodnuté úroky z prodlení za dobu od datum do datum ve výši 235,02 Kč a ve výši 340,78 Kč za dobu od datum do datum vždy z částky 3 917 Kč, ovšem bylo možné z částky 3 917 Kč přiznat zákonné úroky z prodlení od datum do datum a od datum do zaplacení. V případě poplatků a smluvní pokuty bylo třeba ctít jejich splatnost tak, jak byla prokázána, tedy nebylo možno zákonné úroky z prodlení požadovat od datum, ale tak je uvedl soud ve výroku I.

14. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy v zásadě prokázala svá tvrzení, zatímco žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná, nedotvrdila ani neprokázala, že by jí povinnost k úhradě nevznikla, nebo zanikla zaplacením či jiným způsobem. Soud proto žalobě nevyhověl pouze v nepatrném rozsahu.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, resp. byl neúspěšný jen v nepatrném rozsahu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 060 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepsání žaloby, tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 1 260 Kč, když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.