OSLI 19 C 130/2023-85

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce A., IČ: IČO žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného: Jméno žalobce B, advokátkou ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1) Jméno žalované A, nar. Datum narození žalované A ⟪LB:lb_007⟫ 2) Jméno žalované B, nar. Datum narození žalované B ⟪LB:lb_008⟫ oba bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_009⟫ zastoupeným Jméno žalované C, advokátem ⟪LB:lb_010⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_011⟫ 3) Jméno advokáta, nar. Datum narození advokáta ⟪LB:lb_012⟫ bytem Adresa advokáta ⟪LB:lb_013⟫ zastoupené Jméno Zástupce, advokátem ⟪LB:lb_014⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_015⟫ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zrušení spoluvlastnictví k nemovité věci – stavbě č. p. Anonymizováno v části obce adresa, která je postavena na pozemku parc. č. hodnota, zapsané na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území jméno FO, obec jméno FO, mezi žalobcem a prvním žalovaným a druhou žalovanou, a nařízení prodeje této nemovité věci v dražbě, kdy výtěžek z prodeje by byl rozdělen mezi žalobce a prvního žalovaného a druhou žalovanou podle výše jejich spoluvlastnických podílů.

II. Žaloba se rovněž zamítá v části, v níž se žalobce eventuálně domáhal zrušení spoluvlastnictví k nemovité věci – stavbě č. p. Anonymizováno v části obce adresa, která je postavena na pozemku parc. č. hodnota, zapsané na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území jméno FO, obec jméno FO, mezi žalobcem a prvním žalovaným a druhou žalovanou, a přikázání této nemovitosti do společného jmění manželů prvního žalovaného a druhé žalované za přiměřenou náhradu ve výši stanovené soudem.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zrušení spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, zapsaným na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území jméno FO, obec jméno FO, mezi žalobcem a třetí žalovanou, a nařízení prodeje těchto nemovitých věcí v dražbě, kdy výtěžek z prodeje by byl rozdělen mezi žalobce a třetí žalovanou podle výše jejich spoluvlastnických podílů.

IV. Žaloba se rovněž zamítá v části, v níž se žalobce eventuálně domáhal zrušení spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, zapsaným na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území jméno FO, obec jméno FO, mezi žalobcem a třetí žalovanou a přikázání těchto nemovitostí do výlučného vlastnictví třetí žalované za přiměřenou náhradu ve výši stanovené soudem.

V. Žalobce je povinen nahradit prvnímu žalovanému a druhé žalované náklady řízení ve výši částka, k rukám jejich právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce je povinen nahradit třetí žalované náklady řízení ve výši částka, k rukám jejího právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Návrh žalovaných na přerušení řízení a návrh třetí žalované na vyloučení vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům uvedeným ve výroku III. tohoto rozsudku k samostatnému řízení se zamítá.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedeným nemovitostem. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/2 na stavbě č. p. Anonymizováno v části obce adresa, která je postavena na pozemku parc. č. hodnota, zapsané na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území jméno FO, obec jméno FO, (dále jen „stavba“). Žalobce je dále vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/2 na nemovitých věcech, a to pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota, zapsaných na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území jméno FO, obec jméno FO, (dále jen „pozemky“), (stavba a pozemky jsou dále také označovány jako „nemovitosti“).

2. Žalobce je spolu s prvním žalovaným a druhou žalovanou, kteří jsou manžely a stali se účastníky řízení na základě usnesení Okresního soudu v Anonymizováno č. j. spisová značka ze dne datum, kterým bylo připuštěno, aby vstoupili do řízení namísto původního prvního žalovaného jméno FO, nar. datum, bytem adresa, spoluvlastníkem výše uvedené stavby, kdy každý ze spoluvlastníků je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/2 na stavbě. Dále je žalobce spolu s třetí žalovanou spoluvlastníkem výše uvedených pozemků, kdy každý ze spoluvlastníků je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/2 na pozemcích. Předmětná stavba je postavena na pozemku parc. č. hodnota, přičemž zbývající dva pozemky parc. č. hodnota a 2666 tvoří zahradu k předmětnému rodinnému domu. Z toho důvodu se žalobce domnívá, že je dána funkční souvislost mezi stavbou a pozemky, a je tak vhodné rozhodnout o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k těmto nemovitým věcem společně.

3. Žalobce nemá zájem na dalším setrvávání ve spoluvlastnictví k oběma nemovitostem. Žalobce se pokoušel dohodnout s žalovanými na zrušení spoluvlastnictví, avšak neúspěšně. Zaslal proto žalovaným prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku, ve které vyzval žalované ke smírnému vyřešení věci. Vzhledem k tomu, že ani jeden ze žalovaných na předžalobní upomínku nereagoval, ačkoliv předžalobní upomínka byla oběma žalovaným doručena dne datum, nezbylo žalobci, než se obrátit na soud.

4. Protože faktické rozdělení nemovitostí na rovnocenné části není dle názoru žalobce možné ani u stavby, ani u pozemků, jeví se žalobci jako vhodný způsob vypořádání spoluvlastnictví k oběma nemovitostem jejich prodej ve veřejné dražbě. V případě, že by žalovaní projevili o vlastnictví podílů žalobce skutečný zájem a prokázali, že jsou dostatečně solventní, pak by žalobce souhlasil s přikázáním podílu na stavbě i na pozemcích do vlastnictví žalovaných, případně některého z nich.

5. V průběhu soudního jednání žalobce uvedl, že již nemá zájem na převzetí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví a navrhnul, aby tyto byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaných nebo byl nařízen jejich prodej.

6. První žalovaná a druhý žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že mají zájem převzít předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Jsou rovněž připraveni vyplatit žalobci (případně třetí žalované) vypořádací podíl. Byli by proto ochotni uzavřít mimosoudní dohodu, případně soudní smír. Dohoda ani smírné řešení však nejsou momentálně možné, neboť spoluvlastnický podíl žalobce je postižen exekučním příkazem vydaným dne datum pod č. j. spisová značka soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO Anonymizováno, tituly za jménem a žalobce je proto omezen v nakládání se spoluvlastnickým podílem. Za této situace první žalovaný a druhá žalovaná navrhli, aby žaloba byla zamítnuta, neboť žalobce se vypořádání domáhá v nevhodnou dobu a ke škodě žalovaných, ačkoliv komplikace jsou způsobeny výhradně důvody na straně žalobce. Namítali rovněž, že se ze strany žalobce jedná o zneužití práva. V případě, že by soud tomuto návrhu nevyhověl, požadovali první žalovaný a druhá žalovaná, aby jim byl spoluvlastnický podíl žalobce přikázán. Nařízení prodeje předmětných nemovitostí odmítali, neboť mají zájem stát se výlučnými vlastníky předmětných nemovitostí a disponují finančními prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobce i třetí žalované.

7. Třetí žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nemá zájem o odkoupení spoluvlastnického podílu žalobce na pozemcích. Je ochotna svůj spoluvlastnický podíl odprodat prvnímu žalovanému a druhé žalované. Dohodě či smírnému řešení mezi účastníky však brání exekuční řízení vůči žalobci. Třetí žalovaná by rovněž souhlasila s nařízením prodeje předmětných nemovitostí. Třetí žalovaná dále navrhovala, aby bylo řízení o vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům vyloučeno k samostatnému řízení.

8. Všichni žalovaní pak shodně navrhovali, aby bylo řízení přerušeno do skončení exekučního řízení vůči žalobci, neboť žalobce se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v nevhodnou dobu, ke škodě žalovaných. Důvody znemožňující mimosoudní či smírné vypořádání a přitom spočívají na straně žalobce.

9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti:

10. Z výpisů z katastru nemovitostí LV č. hodnota a Anonymizováno (čl. 5, 6 a 27) vedeného Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrálním pracovištěm adresa bylo zjištěno a mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce a první žalovaný společně s druhou žalovanou jsou podílovými spoluvlastníky předmětné stavby, každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/2. Dále bylo zjištěno a je nesporným, že žalobce a třetí žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků, každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/2.

11. Z předžalobních výzev adresovaných žalovaným ze dne datum a potvrzení o odeslání ze dne datum (čl. 7 – 10) bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně před podáním žaloby vyzval žalované k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem s tím, že žalobce požadoval za prodej svých spoluvlastnických podílů na stavbě a pozemcích dohromady částku částka. Žalobce ve výzvě žalované upozornil, že nedojde-li k dohodě, podá žalobce u soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

12. Z insolvenčního rejstříku ve spojení s rozhodnutími Anonymizováno č. j. Anonymizováno spisová značka-právnická osoba ze dne datum a Anonymizováno ze dne datum (čl. 50 – 52) bylo zjištěno, že insolvenční návrh žalobce jako dlužníka byl pravomocně odmítnut.

13. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávající jméno FO a žalobcem jako kupujícím ze dne datum (čl. 65) bylo zjištěno, že žalobce od prodávající jméno FO koupil spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/2 na předmětných nemovitostech (stavbě i pozemcích) za celkovou kupní cenu ve výši částka.

14. Z exekučního příkazu vydaného dne datum pod č. j. spisová značka soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO Anonymizováno, tituly za jménem, Exekutorský úřad adresa, bylo zjištěno, že byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu žalobce na předmětných pozemcích, kterým bylo žalobci zakázáno se spoluvlastnickým podílem nakládat.

15. Návrh žalobce na doplnění dokazování o znalecký posudek ke stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí soud zamítnul, neboť tento s ohledem na níže uvedené závěry soudu shledal nadbytečným.

16. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, kdy soud dle ust. § 132 o.s.ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

17. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem.

18. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky je nesporným, že žalobce a první žalovaný společně s druhou žalovanou jsou podílovými spoluvlastníky předmětné stavby, každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/2. Dále bylo prokázáno a je nesporným, že žalobce a třetí žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků, každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/2.

19. Předmětné nemovitosti jsou rodinným domem se zahradou, kdy spoluvlastníkem ideální jedné poloviny rodinného domu je žalobce, druhá ideální polovina je ve společném jmění manželů prvního žalovaného a druhé žalované. Pozemky jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a třetí žalované, kdy každý z nich je spoluvlastníkem jedné ideální poloviny.

20. Dle ust. § 1140 odst. 1 zákona čl. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

21. Dle ust. § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

22. Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

23. Dle ust. § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

24. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

25. Judikaturou Nejvyššího soudu je pak dlouhodobě zastáván názor, že exekuce vedená na spoluvlastnický podíl některého ze spoluvlastníků obecně nebrání zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 3373/2013, 22 Cdo 300/2016).

26. Účastníky bylo učiněno nesporným, že nemovitosti tvoří jeden funkční celek (jedná se o rodinný dům se zahradou) a tyto nejsou reálně dělitelné.

27. Žalobce ani třetí žalovaná o nemovitosti nemají zájem. O převzetí spoluvlastnických podílů na nemovitostech mají zájem pouze první žalovaný a druhá žalovaná, kteří jsou ochotni tyto nabýt do společného jmění manželů a vyplatit žalobci, případně třetí žalované vypořádací podíl. Všichni účastníci pak v průběhu řízení deklarovali ochotu k uzavření dohody či soudního smíru.

28. V průběhu řízení bylo zjištěno, že vůči žalobci bylo zahájeno insolvenční řízení, a to na základě dlužnického návrhu podaného samotným žalobcem. Následně však byl insolvenční návrh pravomocně odmítnut shora uvedenými rozhodnutími Anonymizováno. Insolvenční řízení proto není překážkou zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

29. V řízení bylo dále prokázáno a mezi účastníky je rovněž nesporným, že proti žalobci je vedena exekuce, kdy exekučním příkazem vydaným dne datum pod č. j. spisová značka soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO Anonymizováno, tituly za jménem, Exekutorský úřad adresa, byl nařízen prodej spoluvlastnického podílu žalobce na předmětných pozemcích. Tímto exekučním příkazem zároveň bylo žalobci zakázáno se spoluvlastnickým podílem nakládat, což žalobce omezuje v dispozicích a vylučuje uzavření soudního smíru či mimosoudní dohody.

30. Tato skutečnost pak prakticky vylučuje také možnost, aby byly předmětné nemovitosti přikázány v rámci vypořádání žalovaným, neboť nařízená exekuce by postihla nabyvatele podílu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 3373/2013 ze dne datum). Exekuce žalobce tak sice nebrání zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, prakticky však vylučuje způsob vypořádání, který preferují všichni účastníci řízení, tj. nabytí nemovitostí jako celku prvním žalovaným a druhou žalovanou a vyplacení vypořádacího podílu žalobci a třetí žalované.

31. V úvahu tak reálně připadá pouze poslední (krajní) varianta vypořádání, tj. nařízení prodeje předmětných nemovitostí. S touto variantou však nesouhlasili první žalovaný a druhá žalovaná, kteří měli, jako jediní ze spoluvlastníků, zájem nabýt nemovitosti jako celek do svého výlučného vlastnictví (společného jmění manželů).

32. Žalovaní proto navrhovali řízení přerušit do skončení exekučního řízení vůči žalobci. Soud však tomuto návrhu nevyhověl, neboť shledal důvody k postupu dle ust. § 1140 odst. 2 o.z. Přerušovat za této situace řízení by dle názoru soudu bylo neúčelným.

33. Soud rovněž neshledal důvod pro vyloučení vypořádání pozemků k samostatnému řízení, jak navrhovala třetí žalovaná, neboť s ohledem na reálnou nedělitelnost nemovitostí a shora uvedené postoje účastníků je zřejmé, že vypořádání podílového spoluvlastnictví by bylo vhodné provést najednou a za účasti všech spoluvlastníků (nejlépe mimosoudní dohodou či soudním smírem), byť se jedná o dvě různá podílová spoluvlastnictví. Tímto způsobem je dle názoru soudu možné sjednotit vlastnictví stavby a pozemků, ideálně do rukou prvního žalovaného a druhé žalované, kteří mají o převzetí nemovitostí zájem.

34. Nutno proto dospět k názoru, že rozumnému a všemi účastníky akceptovanému způsobu vypořádání podílových spoluvlastnictví k předmětné stavbě a pozemkům brání okolnosti mající původ výlučně na straně žalobce (exekuce na spoluvlastnický podíl žalobce). Pokud by této této překážky nebylo, byla by mezi účastníky s největší pravděpodobností uzavřena mimosoudní dohoda, či soudní smír.

35. Je rovněž vhodné připomenout, že žalobce není schopen ani ochoten předmětné nemovitosti převzít do svého výlučného vlastnictví, a to z důvodu špatné finanční situace, která byla mimo jiné důvodem podání dlužnického insolvenčního návrhu žalobcem a zahájení exekuce na majetek žalobce.

36. Pokud žalobce za dané situace trvá na zrušení a vypořádání podílových spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, v podstatě tedy na jejich prodeji ve veřejné dražbě, nezbývá než dospět k závěru, že tak činí v nevhodnou dobu a k újmě prvního žalovaného a druhé žalované ve smyslu ust. § 1140 odst. 2 o.z.

37. Žalobce by přitom mohl využít například postupu předvídaného v ust. § 44a odst. 4 zákona č. 126/2001 Sb., exekuční řád, v rozhodném znění.

38. Bez významu pak dle názoru soudu není ani skutečnost, že žalobce nabyl (teprve v Anonymizováno) předmětné spoluvlastnické podíly v rámci své podnikatelské činnost, a to nikoliv za účelem užívání předmětných nemovitostí, ale za účelem zisku. Tento zisk se pak žalobce snaží realizovat bez ohledu na překážky plynoucí z jeho špatné finanční situace, a to za využití ustanovení o.z. směřujících k ochraně podílových spoluvlastníků. Postup žalobce pak poškozuje zejména prvního žalovaného a druhou žalovanou, které v podstatě nutí akceptovat prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Nebýt finančních potíží a probíhající exekuce na majetek žalobce, mohlo by přitom být vypořádání jednoduše dosaženo trojstrannou mimosoudní dohodou či soudním smírem, kterou by navíc bylo možné dosáhnout žádoucího sjednocení vlastnictví stavby a pozemků. Dle názoru soudu se proto ze strany žalobce jedná o zneužití práva ve smyslu ust. § 8 o.z., které nepožívá právní ochrany.

39. Shora uvedené závěry soudu nejsou v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 3373/2013, 22 Cdo 300/2016) a vychází z konkrétních okolností daného případu, které jsou odlišné od případů řešených v minulosti Nejvyšším soudem.

40. Soud proto žalobu, jíž se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí v celém rozsahu zamítnul.

41. O nákladech řízení soud rozhodnul dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o.s.ř.“) a náhradu nákladů řízení přiznal ve věci zcela úspěšným žalovaným.

42. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se jedná o tzv. iudicium duplex, ve kterém se obvykle nedá hovořit o úspěchu ve věci a náhrada nákladů řízení se proto zpravidla nepřiznává. Pokud je však žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zamítnuta z důvodů uvedených v § 1140 dost. 2 o.z., je dle názoru Ústavního soudu třeba aplikovat ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznat náhradu nákladů řízení ve věci úspěšným žalovaným (srov. nález Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 404/22 ze dne datum).

43. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud z tarifní hodnoty věci dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v rozhodném znění (dále jen „a.t.“), neboť hodnota předmětných nemovitostí nebyla v řízení zjišťována. Soud proto pro účely stanovení nákladů řízení vycházel z tarifní hodnoty ve výši částka, kdy odměna právního zástupce za jeden úkon právní služby činí částka (§ 7 bod 4. a.t.).

44. Vzhledem k tomu, že právní zástupce prvního žalovaného a druhé žalované náklady řízení soudu nevyúčtoval, vycházel soud z obsahu spisu. Prvnímu žalovanému a druhé žalované tak byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto jsou tvořeny odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po částka (převzetí věci a příprava zastoupení, účast na jednání datum a účast na jednání datum) a 3 režijními paušály po částka. Vzhledem k tomu, že uvedení žalovaní jsou manželé a předmětem řízení je spoluvlastnický podíl, který je v jejich společném jmění manželů, přičemž zastupování obou žalovaných nebylo spojeno se zvýšenou náročností pro právního zástupce, neshledal soud důvody pro zvýšení odměny dle ust. § 12 odst. 4 a.t.

45. Třetí žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto jsou tvořeny odměnou právního zástupce za 4 úkony právní služby po částka (převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast na jednání datum a účast na jednání datum) a 4 režijními paušály po částka. Třetí žalované byla dále přiznána náhrada cestovních výdajů právního zástupce ve výši 2 x částka, a náhrada za ztrátu času ve výši 2 x částka za dvě cesty k soudnímu jednání (adresa a zpět) dne datum a datum. Dále byla přiznána náhrada 21 % DPH z uvedených částek ve výši částka, neboť právní zástupce třetí žalované prokázal, že je plátcem DPH.

46. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočce v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.