OSLI 29 Co 10/2024-443

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň Mgr. Heleny Bláhové a Mgr. Kateřiny Kupkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně 7 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená opatrovníkem městem Jméno opatrovníka A ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa opatrovníka A ⟪LB:lb_010⟫ 2. Jméno opatrovníka B, narozená dne Datum narození opatrovníka B ⟪LB:lb_011⟫ bytem Adresa opatrovníka B ⟪LB:lb_012⟫ 3. Jméno opatrovníka C, narozený dne Datum narození opatrovníka C ⟪LB:lb_013⟫ bytem Adresa opatrovníka C ⟪LB:lb_014⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_015⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_016⟫ 4. Jméno advokáta C, narozená dne Datum narození advokáta C ⟪LB:lb_017⟫ bytem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_018⟫ 5. Jméno advokáta D, narozený dne Datum narození advokáta D ⟪LB:lb_019⟫ bytem Adresa advokáta D ⟪LB:lb_020⟫ o zaplacení částky 180 856 Kč s příslušenstvím, o odvolání 1. žalované a 4. žalované proti rozsudku Okresního soudu České Lípě ze dne 12. 9. 2023, č. j. 34 C 132/2020-269,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I ve vztahu mezi žalobkyní a 4. žalovanou potvrzuje.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou se rozsudek okresního soudu ve výroku I mění tak, že 1. žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a v požadavku na zaplacení této částky společně a nerozdílně s ostatními žalovanými se žaloba zamítá, a dále se zamítá žaloba ve vztahu k 1. žalované v požadavku na zaplacení částky částka a úroků z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do datum.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou nemá žádná z účastnic právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

IV. 4. žalovaná je povinna společně a nerozdílně s 2. žalovanou, 3. a 5. žalovaným zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku u advokáta Jméno advokáta A.

V. 4. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku u advokáta Jméno advokáta A.

1) převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT) – odměna částka

2) předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna částka

3) sepis a podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna částka

5) návrh na přerušení řízení ze dne datum (§ 11 odst. 3 AT ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) AT) – částka

6) vyjádření ve věci samé ze dne datum (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna částka

7) účast na jednání soudu dne datum (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna částka

8) účast na jednání soudu dne datum (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna částka

9) účast na jednání soudu dne datum (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna částka

10) návrh na vstup 2. a 3. žalovaného do řízení (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna částka

11) návrh na vstup 4. a 5. žalovaného do řízení (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna částka

12) vyjádření k odvolání 3. žalovaného proti usnesení okresního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka (§ 11 odst. 2 písm. c) AT) – odměna částka

13) vyjádření k odvolání 4. žalované proti usnesení okresního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka (§ 11 odst. 2 písm. c) AT) – odměna částka

14) účast na jednání soudu dne datum (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna částka

15) účast na jednání soudu v dočasně vyloučené věci dne datum (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna částka

16) účast na jednání soudu dne datum (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna částka.

Na odměně tak právnímu zástupci žalobkyně náleží celkem částka částka. Pokud jde o úkon ad 5) má odvolací soud za to, že za jednoduchý procesní návrh nelze přiznat odměnu v plné výši jako za návrh ve věci samé, neboť jde pouze o návrh procesní, jímž se žalobkyně domáhá pouze jednoduchého procesního postupu. Žalobkyni dále náleží výdajové paušály k výše uvedeným úkonům dle § 13 odst. 1 a 4 AT ve výši částka jeden, tj. celkem částka. Advokát žalobkyně má též nárok na náhradu cestovného na soudní jednání. Advokát žalobkyně má sídlo v Praze. Cestě do adresa a zpět odpovídá vzdálenost 184 km. Dle technického průkazu vozidla použitého k přepravě na jednání šlo o vozidlo typu Anonymizováno, používající jako palivo benzin s kombinovanou spotřebou paliva 8,7 l/100 km. Žalobkyni proto náleží náhrada cestovného jejího advokáta na jednání konané dne datum ve výši částka (sazba dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.), na jednání konaná ve dnech datum a datum ve výši částka jedno (sazba dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a dle vyhlášky č. 47/2022 Sb.) a na jednání konaná ve dnech datum, datum a datum ve výši částka jedno (sazba dle vyhlášky č. 467/2022, vyhlášky č. 85/2023 Sb. a vyhlášky č. 191/2023 Sb.). Cestovné celkem za všech 6 soudních jednání takto činí částka. Za všechna jednání má nárok i na náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve výši částka za jednu půlhodinu, a to v rozsahu 6x 6 půlhodin za šest cest, tj. celkem za 36 půlhodin částka. Protože je právní zástupce žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátcem DPH, náleží mu též náhrada DPH z těchto částek ve výši celkem částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem náklady žalobkyně v řízení před okresním soudem představuje částka částka. Rozdíl oproti částce přiznané okresním soudem je způsoben jinou výší přiznané odměny za návrh na přerušení řízení. Výsledná částka byla snížena o částku částka, která by připadla na 1. žalovanou a zůstatek tak činí částka.

Taktéž v odvolacím řízení byla ve smyslu § 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 o.s.ř. 4. žalovaná neúspěšná. Odvolacího řízení se účastnila spolu s 1. žalovanou, která byla úspěšná, přísluší jí tak naradit žalobkyni polovinu nákladů odvolacího řízení. Žalobkyně v odvolacím řízení učinila následující úkony: 1) vyjádření k odvolání 4. žalované, 2) vyjádření k odvolání 1. žalované (§ 11 odst. 2 písm. c) AT), 3) účast na jednání dne datum v délce přesahující 2 hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) tj. 4 úkony po částka a 4 režijní paušály po částka a náhrada cestovného jejího advokáta na jednání konané dne datum ve výši částka (sazba dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.). Cestovné zahrnuje jízdu automobilem Anonymizováno, při kombinované spotřebě benzínu 7,2 l/100 km, vzdálenosti adresa km. Dále žalobkyně má právo náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve výši částka za jednu půlhodinu, a to v rozsahu 1x 6 půlhodin částka. Náhrada 21% DPH z těchto částek činí částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem náklady žalobkyně v odvolacím řízení představuje částka částka, z toho polovina činí částka.

17. Odvolací soud se proto zabýval dále námitkou 1. žalované, že přiznání nároku je v rozporu s dobrými mravy, přičemž tuto námitku neshledal důvodnou. 1. žalovaná v odvolání rozpor s dobrými mravy spatřovala ve dvou skutečnostech: a) žalobkyně si při uzavírání smlouvy byla vědoma toho, že manžel 1. žalované ve stejném odběrném místě odebíral energii v předchozím období a nezaplatil za ni, a přesto neprověřila osobu obláta, a b) 1. žalovaná byla obětí ostatních žalovaných, kteří zneužili její bezbrannost, zranitelnost a ovlivnitelnost. Ani z jednoho z těchto důvodů však rozpor s dobrými mravy neplyne. Z ničeho nelze dovodit, že žalobkyně měla nebo musela již při uzavírání smlouvy vědět o tom, že cena dodané energie nebude 1. žalovanou hrazena, protože manžel 1. žalované (5. žalovaný) žalobkyni cenu energie dodané v předchozím období neuhradil. Smlouva totiž byla uzavřena již dne datum, tj. v době, kdy ještě nebyla vystavena ani jedna z mimořádných faktur č. RČ a č. RČ, jimiž byla cena energie manželu 1. žalované za předcházející období vyúčtována. Faktury byly vystaveny až dne datum a datum, tj. více než měsíc po uzavření Smlouvy, a dalších 14 dní se řešila reklamace vyúčtování, kterou manžel 1. žalované po doručení vyúčtování učinil. Sama skutečnost, že je převáděno odběrné místo z jednoho manžela na druhého pak neznamená vůbec nic. Obvyklý důvod takového požadavku je ten, že jeden z manželů nebude nadále v odběrném místě bydlet. Po žalobkyni nelze požadovat, aby při takovém požadavku bez dalšího předpokládala, že odcházející klient svého manžela zneužívá. Ani to, že manželé využívají společný e-mail nemusí pozornost dodavatele vzbudit, a to tím spíše, pokud mu manžel, na něhož je odběrné místo převáděno, zavolá a svou vůli mu telefonicky potvrdí (viz záznamy z klientské linky žalobkyně). Pro úplnost možno dodat, že z judikatury zmiňované 1. žalovanou v odvolání, tj. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka a nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1292/21, plyne jen tolik, že objektivní povaha vztahu z bezdůvodného obohacení jednoznačně nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporujícím dobrým mravům. Takovou okolností hypoteticky může být skutečnost, že druhá smluvní strana věděla o nesvéprávnosti spotřebitele, smlouvu uzavřela ze zištných důvodů a úmyslně při uzavírání smlouvy opomněla své zákonné povinnosti (např. prověřit úvěruschopnost spotřebitele), nebo skutečnost, že žalovaný ze sjednaného kontraktu neměl žádný prospěch, neboť se stal nástrojem jiných osob, jež zneužily jeho rozumové nedostatečnosti a následně jej připravily o vyplacené peněžité plnění. To však není případ dané věci. Pokud jde o zneužití 1. žalované, i kdyby ostatní žalovaní skutečně 1. žalovanou při uzavírání smlouvy o odběru elektrické energie zneužili, nic to nemění na tom, že i 1. žalovaná v odběrném místě bydlela a dodanou energii spolu s ostatními žalovanými odebrala a spotřebovala. Není nic nemravného na tom, že žalovaná má nahradit škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny, která byla použita především na vytápění objektu, v němž se sama zdržovala.

18. Odvolací soud proto uzavírá, že základ nároku je dán a 1. žalovaná i 4. žalovaná jsou povinny žalobkyni v penězích nahradit škodu, která jí vznikla neoprávněným odběrem elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 51 odst. 3 zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) účinného v rozhodném období. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

19. V daném případě byla výše škody požadována v rozsahu vyúčtovaného skutečně poskytnutého plnění, a to jednak fakturou č. tel. číslo ze dne datum na částku částka za období datum až datum a fakturou č. tel. číslo ze dne datum na částku částka za období datum až datum. Stanovená výše škody se podle energetického zákona odvíjí od množství odebrané elektřiny. To bylo v dané věci zaznamenáno měřícím zařízením a rozsah spotřeby ani stanovení ceny nebyly nijak zpochybněny. Nejvyšší soud v související judikatuře zdůraznil, že náhradu škody je třeba pojímat jako platbu za celkovou spotřebu elektřiny uskutečněnou v daném období, kdy trval neoprávněný odběr (rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Zaplacením vyčíslené škody je tak de facto náhradním způsobem plněna povinnost zaplatit cenu odebrané elektřiny, k stanovení ceny nebyla vznášeny žádné námitky, odvolací soud tak ve shodě s okresním soudem vyšel z předloženého vyúčtování.

20. Energetický zákon neobsahuje žádné ustanovení, které byl upravovalo situaci, kdy je škoda neoprávněným odběrem způsobena více škůdci, proto se uplatní úprava obecná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, kde byla takto povinnost k náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny odvolacími soudy při pluralitě škůdců uložena a dovolání bylo odmítnuto). Podle § 2915 odst. 1 o. z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. Podle § 2915 odst. 2 o. z. jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

21. Odvolací soud shledal pouze v případě 1. žalované důvody zvláštního zřetele hodné podle § 2915 odst. 2 o.z. spočívající v její sociální situaci, v které při své omezené svéprávnosti nemohla ovlivňovat plně to, v jakém společenství osob žije a domýšlet a ovlivňovat celkové dopady spotřeby jiných osob ve vztahu ke své osobě. Je patrné, že její postavení bylo zneužito dalšími osobami a hrozí riziko, že při společné odpovědnosti a nemajetnosti ostatních žalovaných by mohla nést tíži náhrady v plném rozsahu sama. Odvolací soud proto vydělil podíl žalované v rozsahu 1/5 jako samostatný, což představuje částku částka a v požadavku na zaplacení této částky a zbývající částky částka společně a nerozdílně s ostatními žalovanými žalobu zamítl. Nesprávné shledal též stanovení počátku běhu úroku z prodlení z částky částka, neboť splatnost nelze odvíjet z předložené fakturace ani předžalobní výzvy, když tyto nebyly doručeny opatrovníku 1. žalované prodlení tak nastalo až dnem následujícím po doručení žaloby datum, tj. datum, rozsudek okresního soudu byl tak částečně ve vztahu k 1. žalované změněn podle § 220 odst. 1, písm. a) o.s.ř. tak jak je uvedeno ve výroku II. V případě 4. žalované žádné takové důvody nebyly shledány, povinnost jí stanovená okresním soudem tak zůstává v rozsahu omezeném uložením samostatné povinnosti 1. žalované zachována, tedy byl rozsudek Okresního soudu výrokem II. ve vztahu mezi žalobkyní a 4. žalovanou podle § 219 o.s.ř. potvrzen.

22. 1. žalovaná byla v řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. převážně úspěšná, nároku na náhradu nákladů vůči žalobkyni se však vzdala, bylo tak rozhodnuto, že nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

23. 4. žalovaná naopak byla podle § 142 odst. 1 plně neúspěšná. S ohledem na změnu rozsudku ve vztahu k 1. žalované však bylo nutno opětovně rozhodnout o náhradě nákladů řízení, kterou je 4. žalovaná povinna společně a nerozdílně zaplatit s 2. žalovanou, 3. a 5. žalovaným úspěšné žalobkyni, a to před soudem prvního stupně ve výši částka. Náklady žalobkyně v řízení před okresním soudem jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši částka a náklady vynaloženými na zastoupení ve sporu, jejichž výše se stanoví podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT). Odměna advokáta se ve smyslu § 6 odst. 1 AT stanoví podle počtu úkonů právní služby, které vykonal. Při stanovení výše odměny se vychází z tzv. tarifní hodnoty sporu (§ 8 odst. 1 AT). Tu představuje částka částka. Této tarifní hodnotě odpovídá odměna určená podle § 7 bod 5 AT ve výši částka, jde-li o úkony ve smyslu § 11 odst. 1 AT, a ve výši částka, jde-li o úkony ve smyslu § 11 odst. 2 AT nebo obdobné. V řízení právní zástupce žalobkyně učinil celkem hodnota úkonů právní služby, a to:

4) vyjádření ve věci samé ze dne datum (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna částka

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Lze proti němu podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel musí být již pro sepis dovolání zastoupen advokátem, pokud není fyzickou osobou, která má právnické vzdělání, nebo právnickou osobou, za kterou jedná osoba s právnickým vzděláním.