OSLI 23 C 308/2025-28

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta se sídlem v Praze.

1. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené dne datum mezi žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) a žalující stranou (dále jen dodavatel), na jejímž základě byla dlužníkovi dodávána energetická komodita do odběrného místa adresa. Za období od datum do datum vyúčtoval dodavatel odebranou komoditu v částce částka ve faktuře č. hodnota.

2. Ze strany žalovaného nebyla výše uvedená vyúčtovaná částka uhrazena, a proto je učiněna předmětem tohoto řízení společně s úrokem z prodlení.

3. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“

4. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.

5. Smlouvou o poskytování služeb ze dne datum bylo prokázáno tvrzení žalující strany, že s žalovanou stranou uzavřela tvrzenou smlouvu pro odběrné místo adresa na dodávku elektřiny. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky a ceník, na které obě smlouvy odkazovaly.

6. Z faktury č. hodnota, včetně přílohy, bylo zjištěno, že za období od datum do datum byla vyúčtována cena odebrané elektřiny ve výši částka, se splatností dne datum.

7. Předžalobní výzvou právního zástupce žalující strany ze dne datum, ve spojení s podacím lístkem z téhož dne, bylo zjištěno, že žalovaná strana byla vyzvána k úhradě dlužných částek.

8. Mezi stranami smlouvy došlo k sjednání smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s cenou sjednanou podle ceníku uvedeného ve smlouvě za dodanou komoditu a související služby (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Na základě uzavření těchto smluv se pro strany staly závazné i obchodní podmínky, na které každá odkazuje (§ 1751 odst. 1 o.z.). Dodavatel energie plnil – dodával energii a poskytoval spojené služby. Na základě toho provedl vždy vyúčtování za poskytnuté plnění, v němž uvedl cenu a termín splatnosti ceny, avšak žalovaná strana vyúčtované ceny nezaplatila. Za dodanou energii, na kterou se právně pohlíží jako na věc hmotnou, zuživatelnou, je zákazník povinen zaplatit (§ 2079 odst. 1, § 497, § 500 o.z.).

9. Pokud jde o žalovanou částku, leží na žalované straně břemeno tvrzení ohledně zpochybnění tvrzení žalující strany, že každé vyúčtování obdržela, zpochybnění správnosti každého vyúčtování a břemeno důkazní, že platební povinnost vždy splnila, či dluh jinak zanikl. Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila ani neprokazovala.

10. Protože žalovaná strana za dodané energie nezaplatila, bylo jí uloženo dlužné částky zaplatit.

11. Žalující straně náleží také úrok z prodlení (§ 1958 odst. 1, § 1970 o.z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky k dni okamžiku prodlení.

12. Žalobkyně v petitu žaloby dlužnou částku zaokrouhlila na celé koruny. Vzhledem k tomu, že celková cena dle faktury byla částka a v případě bankovního převodu je možné tuto částku uhradit, soud toto posoudil toliko jako formální nepřesnost petitu, aniž by žalobu částečně zamítal.

13. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. 29 Cdo 4388/2013. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.

15. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT, a tedy částkou částka. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT částka. Zástupce poskytl celkem hodnota úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění).

16. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde o výrazové a jazykové obraty, skutková vylíčení i právní argumentaci, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že návrhy podávané žalující stranou v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o dodávce energetické komodity mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření, případně jinak konkretizovat pohledávku. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Žaloba odpovídá vymezení tzv. formulářové žaloby tak, jak ji definoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 3923/11. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.

17. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty.

18. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.