OSLI 23 C 84/2025-45
- Soud:
- Okresní soud v Liberci
- Spisová značka:
- 23 C 84/2025-45
- Datum rozhodnutí:
- 2025-04-29
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSLI:2025:23.C.84.2025.1
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta se sídlem v Anonymizováno.
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel či jako poskytovatel úvěru) tvrdila, že uzavřela se žalovanou (dále označená též jako dlužník) dne datum smlouvu o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná strana se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splatit, společně s dalšími smluvními poplatky. Žalobkyně zaslala finanční prostředky žalované na bankovní účet č. č. účtu dne datum. Jelikož žalovaná strana neuhradila úvěr řádně a včas, dostala se do prodlení se 3 splátkami, věřitel v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil.
3. Z uvedené smlouvy dlužník dluží:
a) dlužnou jistinu: částka
b) poplatek za bezpečnou splátku: částka (4 x částka)
c) úrok částka
d) účelně vynaložené náklady: částka (3x částka za upomínky ze dne datum, datum, datum, datum a částka za výzvu k zaplacení úvěru ze dne datum)
e) smluvní pokutu: částka (3x částka)
f) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum.
g) zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částka od datum do zaplacení
4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“
5. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana s takovým postupem souhlasila.
6. Listinou zachycující obsah smlouvy o úvěru uzavřené mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem, jakož i formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smlouvy o úvěru, o jeho výši částka, sazbě úroku částka za každých půjčených částka od druhého měsíce trvání úvěru, poplatku za úvěr částka a dalších poplatků (částka express výplata, částka bezpečná splátka, částka SMS servis, částka korunový odklad prodloužení doby splatnosti o 30 dnů), které se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Smlouva dále odkazovala na Sazebník. Ve smlouvě bylo sjednáno oprávnění žalobkyně dluh zesplatnit v případě prodlení dlužníka se splácením.
7. Z předloženého sazebníku soud zjistil, že bylo ujednáno placení účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty částka za nezaplacení splátky.
8. Poskytnutí částky částka na účet žalované strany dne datum bylo prokázáno z opisu výpisu proplacení smlouvy. Bilanci dluhu žalobkyně doložila výpisem čerpání, splátek a úhrad.
9. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta, posouzení úvěruschopnosti klienta, potvrzení o výplatě mzdy na účet a dokladu o platební kartě bylo zjištěno, že žalobkyně posoudila schopnost dlužníka úvěr splácet.
10. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne datum a podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že dluh byl zesaplatněn.
11. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne datum a podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná strana byla vyzvána k plnění a upozorněna, jak bude žalující strana postupovat, pokud nebude dluh splněn.
12. Z předžalobní výzvy k plnění sepsané dne datum ve spojení s podacím archem ze dne datum soud zjistil, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta advokátem žalující strany.
13. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Věřitel prokázal uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí peněž dlužníkovi. Dlužník měl ve sjednané době peníze vrátit spolu se smluveným úrokem. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl.
14. Ze smlouvy o úvěru má dlužník povinnost poskytnutý úvěr vrátit a platit z poskytnutého úvěru úroky (§ 2395 o. z), neboť smlouva o úvěru je vždy úplatná, přičemž úplata může být vyjádřena jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným úrokem, někdy označovaným jako poplatek či jiným výrazem vyjadřujícím úplatu spojenou s poskytnutím úvěru (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 21 Cdo 869/2012, jehož závěry jsou použitelné i nadále: Způsob úročení lze přitom dohodnout nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí). Dlužník toto nesplnil, a proto byla žaloba co do jistiny úvěru a smluvního úroku shledána po právu.
15. Dlužník se ve smlouvě zavázal k placení dalších poplatků, avšak tyto poplatky neuhradil. Protože se v rámci smlouvy o úvěru lze zavázat k dalším platbám a na jejich výši byl dlužník upozorněn (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2 o.z., § 106 odst. 1 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb.), vznikl mu závazek k placení těchto poplatků a za situace, kdy nebylo zjištěno, že by poplatky byly zaplaceny či povinnost k jejich placení jinak zanikla, mu soud uložil tyto poplatky zaplatit.
16. Věřiteli dále náleží nárok na smluvní pokutu (§ 2048 o.z.). Ujednání o smluvní pokutě (bod 2 sazebníku) a její výši nebylo shledáno nepřiměřenou (zneužívající) smluvní podmínkou (§ 1813 o.z. Výše smluvní pokuty odpovídá § 122 odst. 2 a 3 zákona č. 257/2016 Sb. Proto bylo žalobě vyhověno i co do smluvní pokuty.
17. Věřiteli dále náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s vymáháním (§ 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb.). Náhradu účelně vynaložených nákladů lze požadovat, pokud byly ve smlouvě sjednány a spotřebitel byl o tomto právu věřitele písemně informován (§ 110 odst. 5 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb). Věřitel dostatečně zdůvodnil výši nákladů, a proto bylo žalobě vyhověno i v tomto rozsahu.
18. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z., § 122 odst. 1 písm. b) z.s.ú.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
19. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.
20. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. 29 Cdo 4388/2013. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.
21. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu byla určena dle § 14b AT, a tedy částka částka. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT částka. Zástupce poskytl celkem hodnota úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). Mimosmluvní odměna a paušální náhrada hotových výdajů činí celkem částka.
22. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.
23. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty, a tedy částka částka.
24. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.