OSLI 31 C 200/2025-75

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka ve lhůtě 3 dní od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši částka ve lhůtě 3 dní od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, úroku 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení na základě tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně“) a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota po posouzení úvěruschopnosti žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně poskytla žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše částka, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná vyčerpala celkem částku ve výši částka. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu Anonymizováno o vystavení rozpisu plateb byla žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle smlouvy. Žalovaná se rovněž zavázala hradit právní předchůdkyni smluvní úrok, poplatky a náklady ve výši dle smlouvy. Právní předchůdkyně svou povinnost splnila, žalovaná však nesplnila smluvní podmínky řádně a včas dle smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky ve smyslu čl. 11.1 písm. c) smluvních podmínek. Proto právní předchůdkyně v souladu s čl. 11.3 smluvních podmínek zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl v souladu se smlouvou a s čl. 11.3 smluvních podmínek zesplatněn ke dni datum. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku částka. Ke dni datum provedla právní předchůdkyně vyčíslení, kdy dlužná jistina činila částku částka, dlužný poplatek částku částka, dlužný úrok z jistiny do zesplatnění částku částka, kapitalizovaný úrok od datum do datum částku částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od datum do datum částku částka. Žalobkyně rovněž po žalované požaduje úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužného poplatku ve výši částka od datum do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši částka žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 14,75 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od datum, do datum (den účinnosti postoupení pohledávky). Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši částka žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně počítaný z aktuální dlužné částky ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od datum, do datum (den účinnosti postoupení pohledávky). Pohledávka byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. K výzvě soudu žaloba doplnila, z čeho se skládá poplatek částka (3 upomínky s poplatkem částka), že před zesplatnění vyzvala do 30 dní k doplacení v dopise z datum, že ověřila totožnost žalované před uzavření smlouvy, kdy ona sama žalovaná vyplnila na stránkách předchůdce návrh smlouvy a předchůdce jej přijal a oznámil to v účtu i potvrzující SMS žalované a že úvěruschopnost zkoumal na účtu žalované.

3. Soud k věci nařídil jednání, které konal i bez přítomnosti řádně omluvené žalované. K věci samé se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně neměla další návrhy ani po poučení soudu při jednání.

4. Žalobkyně svá tvrzení doložila listinnými důkazy, z nichž soud zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že mělo dojít k jejímu uzavření mezi osobou podnikající v oboru spotřebitelských úvěrů právnická osoba, IČ: IČO a žalovanou označeným jako fyzická osoba nepodnikající, přenechán měl být úvěr v celkové výši částka. Dle smlouvy měla žalovaná hradit právní předchůdkyni minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud žalovaná neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které měla žalovaná uhradit právní předchůdkyni, měla být sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který měl být dostupný online na účtu Anonymizováno. Minimální měsíční platba měla být splatná ke 2. dni každého kalendářního měsíce. Úrok byl sjednán ve výši 48 % ročně a RPSN ve výši 61,13 %. Jednalo se o účet bezúčelový. Dle čl. 8.4. smlouvy v případě prodlení s úhradou částek uvedených v rozpisu plateb delší než čtrnáct dní byla právní předchůdkyně oprávněna zaslat žalované upomínku k úhradě dlužné částky, vždy však maximálně dvě za měsíc, a účtovat žalované poplatek ve výši částka za každou takto odeslanou upomínku. Dle čl. 11.1. písm. c) ve spojení s čl. 11.3. smlouvy v případě nesplnění platebních povinností dle smlouvy o spotřebitelském úvěru měla právní předchůdkyně možnost požadovat po žalované úhradu všech nesplacených dlužných částek.

6. Proces uzavření smlouvy na dálku byl popsán mezi stranami v čl. 2 smluvních podmínek, podle toho žalovaná datum podala žádost o poskytnutí úvěru jako návrh na uzavření smlouvy, otevřen tak byl účet na webových stránkách a zaslán PIN Anonymizováno k přihlášení, žalovaná doložila sovu totožnost a dokumenty před přijetí návrhu žalobou. K ověření totožnost byla doložena kopie OP a dále tisk stavu internetového přihlášení žalované jako smluvní strany včetně vygenerovaného PINU.

7. Dle webových stránek ČNB ARAD úroková sazba spotřebitelského úvěru k Anonymizováno činila 9,57% ročně.

8. V účtu žalované jako zákaznice bylo evidováno schválení úvěru na částka s 4% úrokem měsíčně, uvedla své příjmy částka, částka jiné závazky a částka další výdaje s tím, že žalobce při jednání vysvětlil, že se jedná o Kč, byť žalovaná použila eurový formulář.

9. Z potvrzení o provedení transakce ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně poskytla na bankovní účet žalované č. č. účtu celkem částku ve výši částka.

10. Z tabulky umoření bylo zjištěno, jak žalovaná úvěr čerpala, a jak jej splácela, přičemž čerpala celkem částku ve výši částka a na splátkách úvěru uhradila celkem částku ve výši částka. Čerpání bylo doloženo výpisy účtu předchůdce a účet sám koresponduje s účtem doloženým k ověření úvěruschopnost, kde majitelkou je žalovaná.

11. Č.l. 54-67 výstup z účtu a výpis dle CRIF – příjem Anonymizováno tis. Kč z důchodu, množství půjček, zjištěno částka měsíčně na půjčkách

12. Z výstupů databáze CRIF za dobu od datum do datum k žalované plyne její pravidelný příjem z důchodu Anonymizováno tis. Kč, z výpisu účtu pak ještě množství jiných půjček jako příjmové položky a zatížení jinými závazky z půjček částka měsíčně. Z daného ověření dle soudu plyne, že pravidelný příjem nemohl postačovat na plnění dalšího závazku s přihlédnutím k základním nákladům na živobytí a bydlení.

13. Z výzvy před zesplatněním dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši částka, a to nejpozději do 30 dnů od zaslání této upomínky. Doloženy byly ještě předchozí dvě upomínky a rozpisy úhrad.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou právě na žalobkyni. Žalovaná byla o této skutečnosti právní předchůdkyní vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, k tomu bylo doloženo i prohlášení předchůdce o doručování hybridní poštou právnická osoba.

15. Doložena byla i předžalobní upomínka s právním rozborem ze dne datum s podacím lístkem.

16. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp. zn. OS adresa Anonymizováno ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z datum C-679/18. Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti, ale při jeho dobrovolném splnění, v NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne datum lze vnímat jako ustálenou judikaturu, nadto v dané byl podán euro konformní výklad rozhodnutí ESD C – 755/22 z datum, který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli.

21. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

22. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne datum, Radlingerovi v. právnická osoba. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli. To dle soudu více odpovídá nové úpravě oddělitelnosti dle § 576 o.z., oproti staré úpravě v § 41 z.č. 40/1964, ten se zaměřoval jen na formální oddělitelnost, zatímco nová úprava směřuje i k materiálnímu pojetí, hodnotit se má zájem obou stran na sjednání.

24. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

27. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

28. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

29. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

30. Soud má za prokázané postoupení pohledávky na žalobkyni včetně oznámení žalované a tedy účinků postoupení vůči ní a poskytnutí částky částka žalované právní předchůdkyní, kde původním titulem byla smlouva o spotřebitelském úvěru. Nedošlo však na zkoumání úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, když pravidelný příjem z důchodu Anonymizováno tis. Kč nemohl při zjištěných závazcích dřívějších 12 tis. Kč dostačovat na úhradu živobytí a bydlení i kdybychom srovnávali s životním minimem a normativními náklady bydlení. Z výpisu účtu žalované je patrné, že příjmy si utváří braním dalších půjček či úvěrů a další závazek tedy nemohl vést nikam jinak než do dluhové pasti, vytloukání dluhu dalším dluhem. Takové postup nemůže požívat právní ochrany, zákon i judikatura na to reaguje závěry o absolutní neplatnosti smluvního vztahu a přiznat lze jen zbývající jistinu, zde částka jako rozdíl čerpání částka a dosud zaplaceného plnění částka. Ve zbytku pak soud musel žalobu zamítnou. Jako nepřeměřený se pak jevil i smluvený úrok více než trojnásobně překračující obvyklou sazbu bank dle evidence ČNB ARAD, soud by zde hodnotil i udržitelnost platnosti smlouvy jako celku, když úrok si zde prosadila silnější smluvní strana a významně zvyšoval možnosti uspokojit pohledávku.

31. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že svůj dluh vůči žalobkyni splnila, že jí povinnost k zaplacení celkové dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud tedy přiznal jistinu částka a ve zbytku žalobu zamítl.

32. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť žalovaná v řízení zůstala nečinná a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Ke dni vyhlášení rozsudku činil žalovaný nárok částka a úspěch tak činil 53%, v rozdílu s neúspěchem jsou zde k náhradě náklady žaloby z 6%. Konkrétně 6% z nákladů soudního poplatku částka, čtyř odměn za převzetí právního zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvy a účast jednání po částka s tím, že paušální náhradu jsou dvě před rokem 2025 po částka a dvě po roce 2025 po částka a nahrazuje se rovněž 21% DPH s nákladů advokáta, ty pak vyplývající z § 7, 8/1, § 11 odst. 2 a § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, celkem z částky částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.