OSLI 19 C 200/2025-21

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ⟪LB:lb_001⟫ - částku ve výši částka s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_002⟫ - částku ve výši částka, ⟪LB:lb_003⟫ - částku ve výši částka, ⟪LB:lb_004⟫ - částku ve výši částka, ⟪LB:lb_005⟫ - částku ve výši částka, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to tak že částka částka byla převedena na účet určený žalovaným a částka částka byla převedena na účet zprostředkovatele jako jeho provize. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s příslušenstvím, tedy celkem částku ve výši částka, a to v pravidelných 40měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje datum. Žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části, tedy úvěr nesplácel řádně a včas, došlo proto k zesplatnění úvěru. Žalobce odeslal žalovanému upomínky ze dne datum a Zesplatnění pro smlouvu č. hodnota ze dne datum, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva, přičemž za každou upomínku či dopis je žalovaný povinen uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka, tj. v tomto případě celkem částka. Ke dni zesplatnění byl žalovaný v prodlení s úhradou částky částka, z toho nesplacená jistina činila částka, částka pak činil dluh na splátkách. Ve smlouvě si strany ujednaly rovněž roční zápůjční úrokovou sazbu ve výši 27,28 %, smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení a smluvní pokutu ve výši částka za každý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost zaplatit mluvní pokutu ze splatné, avšak nezaplacené částky úvěru ve výši částka za období od datum do datum ve výši částka, a rovněž smluvní pokutu z prodlení s úhradou dvou měsíčních splátek v celkové výši částka. Žalovanému rovněž vznikla povinnost k úhradě úroku z úvěru do data zesplatnění tj. ve výši částka a dále z částky částka ve výši 27,28 % ročně od datum do datum a dále ve výši 12 % ročně od datum až do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobce dne datum žalovanému odeslal předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobcem smlouvu o úvěru, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku částka, a to ve 40měsíčních splátkách po částka, vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje první splátkou splatnou datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 27,28 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě ujednaly rovněž smluvní pokutu za prodlení žalovaného ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu ve výši částka za každý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru a povinnost žalovaného nahradit výdaje spojené s upomínáním ve výši částka za každou upomínku. Z potvrzení o provedení úhrad bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky v souladu se smlouvou. Z listiny označené jako tabulka umoření byla zjištěna splatnost jednotlivých splátek a jejich započtení na jistinu a úrok. Z listiny označené bonita smlouvy pak bylo zjištěno, jak žalovaný dluh umořoval. Z upomínek zaslaných žalovanému žalobcem má soud za prokázané, že žalobce žalovanému odeslal 2 upomínky a to dne datum a datum, vzniklo mu tedy právo požadovat výdaje spojené s upomínáním ve výši částka. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne datum došlo k zesplatnění úvěru k témuž dni. Žalovaný nesplatil jistinu ve výši částka a splátky ve výši částka, smluvní pokuta z neuhrazeného zůstatku úvěru za období od datum do datum činí částka, smluví pokuta za prodlení se dvěma splátkami částka, úrok do zesplatnění částka. Celková dlužná částka činí částka.

5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalovaný svůj závazek neuhradil řádně a včas, žalobce je tedy oprávněn požadovat smluvní pokutu.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit spolu se sjednaným úrokem. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení nákladů na upomínání. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani nezanikl jinak a uložil žalovanému vyčíslenou dlužnou částku žalobci zaplatit.

9. Stejně tak shledal soud za oprávněnou žalobcem požadovanou smluvní pokutu za jednotlivé případy prodlení s úhradou splátek ve výši částka (2x částka), a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, když ustanovení o těchto smluvních pokutách je obsaženo přímo ve Smlouvě (čl. IV. bod 2) a jejich výše není vzhledem k výše poskytnutých prostředků nepřiměřená, nemravná a ani ujednání o nich nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou.

10. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

12. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje částka.

13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.