OSLI 24 C 133/2026-43

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 31 386 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 31 386 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 9. 6. 2025 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 16. 2. 2026 žalobkyně nárokovala vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené její právní předchůdkyní společností právnická osoba, IČO IČO, a žalovaným dne 30. 1. 2025 zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 23 100 Kč a smluvního úroku ve výši 8 286 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 9. 6. 2025 do zaplacení. Uvedla, že smlouva byla uzavřena o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, žalovaný využil práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 23 100 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 8. 6. 2025, zavázal se rovněž k zaplacení smluvního úroku ve výši 8 286 Kč. Žalovaný úvěr nevrátil, dnem následujícím po splatnosti se dostal do prodlení. Pohledávku za žalovaným žalobkyně nabyla od společnosti právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast při jednání omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému spolu se žalobou doručeno do datové schránky s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem 5. 6. 2026 (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů).

4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatňuje k zaplacení pohledávku vůči žalovanému, kterou měla od původní věřitelky právnická osoba nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.

5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.

9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.

10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy, kým, jakým způsobem a zda vůbec byl žalovaný o postoupení pohledávky původní věřitelkou společností právnická osoba žalobkyni vyrozuměn, neuvedla. Součástí příloh žaloby pak byla listina datovaná 16. 10. 2025 označená „Věc: Oznámení postoupení pohledávky“, adresovaná žalovanému a podepsaná za společnost právnická osoba, tedy postupitele, oznamující žalovanému, že pohledávka ze smlouvy: Anonymizováno ve výši 25 765,38 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny, poplatku, penále a úroku, byla postoupena žalobkyni. Připojen bylo potvrzení o podání zásilky dne 20. 10. 2025 odesílatelem Jméno advokátky, advokátkou. Potvrzení o podání však svědčí pouze o tom, že listina byla žalovanému prostřednictvím pošty odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná zásilka se také dostala do sféry dispozice žalovaného. Vyrozumění (oznámení) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z k žalobě připojených listin nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2025 bylo žalovanému doručeno, tedy že jej převzal či že se jinak dostalo do sféry jeho dispozice. Vedle toho je však podstatné i to, že číslo smlouvy, jímž je identifikována pohledávka v oznámení o postoupení pohledávky, neodpovídá číslu hodnota uvedenému žalobkyní v žalobě, jakož i ve smlouvě samotné. Nebylo tak prokázáno, že postupitel vyrozuměl žalovaného (dlužníka) o postoupení pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení, žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou postoupení pohledávky prokázala.

11. Žalobkyně k žalobě připojila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024 mezi společností právnická osoba jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. Z obsahu smlouvy vyplývá, že jde o rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, tato byla uzavřena ještě v době předcházející uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Podle bodu 3.1 smlouvy k postupování pohledávek bude docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek a následně je popsán postup, jakým budou tyto dílčí smlouvy uzavřeny s tím, že rámcová smlouva představuje návrh postupníka na uzavření dílčích smluv a dílčí smlouva o postoupení pohledávek bude uzavřena okamžikem doručení datové pásky (datového souboru, jehož obsahem je soubor jednotlivých pohledávek, které mají být předmětem postoupení podle dílčí smlouvy) postupníkovi na uvedenou e-mailovou adresu (v bodě 9.2) Podle bodu 4.1 postupitel okamžikem uzavření dílčí smlouvy postupuje na postupníka pohledávky uvedené v datové pásce jako celek a postupník postoupené pohledávky přijímá jako celek a stává se jejich věřitelem.

12. Předložena byla dále listina označená jako „seznam“, jde o tabulku s identifikací jednotlivých pohledávek, jehož součástí je i pohledávka vůči žalovanému uplatněná žalobou. K tomu, kdy a jakým způsobem byl tento seznam, resp. příslušná datová páska takový seznam obsahující doručena žalobkyni, zda vůbec či zda se tak stalo způsobem sjednaným v rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, žalobkyně ničeho netvrdila a žádná z k žalobě připojených listin o těchto skutečnostech ničeho nevypovídala. Nebylo tudíž zjištěno, zda došlo uzavření dílčí smlouvy, na jejímž základě byla žalobkyni sjednaným způsobem postoupena právě pohledávka za žalovaným, tj. k jakému okamžiku byla na e-mailovou adresu žalobkyně doručena příslušná datové páska (seznam pohledávek). Jelikož nebylo možné učinit závěr o tom, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným a je tedy aktivně legitimována k jejímu uplatnění u soudu, soud žalobu zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.

13. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě vyjasnit identifikaci postupované pohledávky, uvést a prokázat, kdy a jakým způsobem se oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2025 dostalo do sféry dispozice žalovaného či uvést a prokázat, kdy a jakým způsobem došlo k uzavření dílčí smlouvy o postoupení, jejímž předmětem byla žalovaná pohledávka. Žalobkyně se však svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy ve věci zcela úspěšnému žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.