OSLN 12 C 276/2019-43

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíková, ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 60 136,67 Kč, úrokem ve výši 29,04 % ročně z částky 15 000 Kč od 27.9.2019 do zaplacení, a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlen ve výši 15 798,56 Kč za dobu od 24.12.2005 do 26.9.2019, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu na zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný v souladu s ustanovení § 497 a násl. zák. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, uzavřel s původním věřitelem dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, kdy byla posuzována jeho příjmová a výdajová stránka. Sjednaný úvěrový rámec měl 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách výše pravidelné měsíční splátky byla 9,33 % z výše uvedeného sjednaného rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na 20. den v kalendářním měsíci. Žalovaný vyčerpal částku ve výši 15 000 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil částku 1 200 Kč. Protože žalovaný porušoval svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v hl. 8 § 2 úvěrových podmínek, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. K zesplatnění došlo k 9.12.2005. Žalovaný pak byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 9.12.2005. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalovanému zaslána doporučeně poštou. I přes výzvy žalobce uhradil žalovaný po zesplatnění úvěru na svůj dluh pouze částku ve výši 600 Kč, přičemž jednotlivé částky byly započítány způsobem uvedeným v přiloženém splátkovém kalendáři

2. Žalobce tak eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 15 000 Kč, sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč a příslušenství tedy úrok, kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 60 136,67 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, viz. přiložený Splátkový kalendář, a to při zohlednění úhrad žalovaného po zesplatnění). Kapitalizovaný úrok ve výši 60 136,67 Kč byl spočten jak je uvedeno ve splátkovém kalendáři a to jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 29,04 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 10.12.2005 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. dne 26.9.2019 z částky 15 000 Kč. Dále pak úrok ve výši 29,04 % p.a. od 27.9.2019 do zaplacení z částky 15 000 Kč (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení). Úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 15 798,56 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu, a to při zohlednění úhrad žalovaného po zesplatnění. Žalobce uplatňuje dle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten, jak je uvedeno ve Splátkovém kalendáři, přiloženému k žalobnímu návrhu, tj. od 15. dne po zesplatnění úvěru (tedy ode dne následujícího po uplynutí 14ti denní lhůty, uvedené ve výzvě ke splacení celého úvěru z 9.12.2005, přiložené k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) tj. ode dne 24.12.2005 do dne 26.9.2019, tj. do dne sepsání návrhu na vydání EPR, a to sazbou 8,75 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut a to při zohlednění úhrad žalovaného po zesplatnění úvěru. Dále úrok z prodlení v zákonné výši od 27.9.2019 (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 15 000 Kč. Tento nárok však v žalobním petitu není uveden, proto o něm soud nerozhodoval.

3. Poté co žalovaný ani na předžalobní výzvu k plnění svůj dluh neuhradil, podal žalobce pro vymožení své pohledávky dne 30.9.2008 žaloby ke Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. Následně po vydání rozhodčího nálezu sp. zn. C 2740/2008 ze dne 21.11.2008, který nabyl právní moci 25.11.2008, podal žalobce dne 4.2.2009 exekuční návrh, exekuci vedl soudní exekutor titul jméno příjmení, exekutorský úřad sp. zn. spisová značka. V důsledku změny rozhodovací praxe, týkající se rozhodčích doložek, soudní exekutor usnesení č.j. číslo jednací ze dne 9.8.2019 pro formální nevykonatelnost exekučního titulu exekuci zastavil. Žalobce tak analogicky s § 16 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů uplatňuje dále svou pohledávku v soudním řízení.

4. Žalovaný k uvedenému návrhu namítl, že dle jeho názoru je tento nárok již promlčen.

5. S námitkou promlčení zástupce žalobce nesouhlasil a uvedl, že nárok ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo byl žalobcem zesplatněn dne 9.12.2005, tj. od 10.12.2005 začala běžet promlčecí doba podle zák. č. 513/1991 Sb. Dne 30.9.2008 podal žalobce pro vymožení své pohledávky žalobu k advokátovi titul příjmení a následně po vydání rozhodčího nálezu sp. zn. spisová značka ze dne 21.11.2008, který nabyl právní moci 25.11.2008, bylo dne 4.2.2009 přistoupeno k exekuci. Z promlčecí doby tehdy uplynulo pouze 1 096 dní. Exekuce byla vedena soudním exekutorem titul jméno příjmení. Exekuční řízení bylo na návrh žalovaného zastaveno usnesením soudního exekutora č.j. číslo jednací ze dne 9.8.2019, které nabylo právní moci 31.8.2019. Žalobce pak následně dne 30.9.2019 uplatnil svoji pohledávku v soudním řízení, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.6.2016 sp. zn. 23 ICdo 19/2015, kdy Nejvyšší soud učinil ve skutkově obdobném případně jednoznačný závěr o nepromlčení pohledávek, resp. o stanovení promlčecí lhůta k podání žaloby k rozhodčímu soudu na základě později shledané neplatné rozhodčí doložky. Tento názor potvrzuje Ústavní soud v nálezu č. j. II. ÚS 996/18 ze dne 4.6.2019, kde konstatoval, že„ Jak plyne ze shora uvedeného, pokud uplatnili rozhodčí doložku před 11.5.2011, učinili tak v období neustálené změny judikatury obecných soudů k rozhodčím doložkám a aplikuje se na ně ustanovení o stavění promlčecí lhůty. Protiústavní postup (zneužití práva) lze přičítat pouze těm poskytovatelům úvěrů, kteří rozhodčí žaloby podali vědomě po uvedeném datu…“. Tyto závěry byly uplatněny i v novějším nálezu Ústavního soudu č.j. I. ÚS 1091/19 ze dne 17.7.2019. Opět je zde jednoznačný závěr, že pokud věřitelé uplatnili rozhodčí doložku před 11.5.2011, tedy před vydáním sjednocujícího usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce, činili tak v období neustálení změny rozhodovací praxe obecných soudu k rozhodčím doložkám a použije se na ně ustanovení o stavení promlčecí doby. Z uvedeného je patrné, že na tento případ se vztahují uvedené závěry o stavení promlčecí doby a nárok tedy promlčen není.

6. Ve věci pak bylo provedeno dokazování, a to výpisem z obchodního rejstříku žalobce, úvěrovou smlouvou z 28.2.2005 včetně obchodních podmínek, výpisem čerpání splátek a úhrad, usnesením o zastavení exekuce č. j. číslo jednací z 9.8.2019, rozhodčím spisem soud anonymizována dvě slova obec sp. zn. 67 Nc 4560/2009 a spisem Okresního soudu v Lounech sp. zn. 7 Nc 3793/2009 Z výpisu obchodního rejstříku žalobce bylo zjištěno, že právnická osoba anonymizována dvě slova se sídlem adresa, okres okres vznikla rozdělením společnosti právnická osoba, IČO se sídlem adresa žalobkyně, okres okres a přešlo na ní jmění společnosti právnická osoba, které bylo uvedeno v projektu rozdělení; současně se společností právnická osoba vznikal společnost právnická osoba anonymizováno se sídlem adresa. Z úvěrové smlouvy číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a celé jméno žalovaného, rodné číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum, k údajům ohledně klienta pak bylo zjištěno, že pracuje ve právnická osoba anonymizována dvě slova anonymizováno s čistým měsíčním příjmem 13 300 Kč. Výše úvěru činila 15 000 Kč, termín splatnosti měsíční splátky byl stanoven vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátku je povinen zaplatit do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž klient čerpal úvěr. Výše měsíční splátky pak činila 1 400 Kč. Z výpisu čerpání splátek a úhrad pak bylo zjištěn průběh plateb a výpočtu dlužných úroků. Z rozhodčího spisu sp. zn. 67 Nc 4560/2009 bylo zjištěno, že dne 1.10.2008 byla podána žaloba o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím k rozhodci titul jméno příjmení, který ve věci vydal rozhodčí nález dne 21.11.2008, který nabyl právní moci 25.11.2008 a uložil jím žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 15 000 Kč spolu s úrokem 3 742,55 Kč, smluvní pokutu 936,76 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu a náklady řízení ve výši 13 388 Kč. Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. 7 Nc 3793/2009 bylo zjištěno, že návrh na nařízení exekuce na základě shora uvedeného rozhodčího nálezu byl podán 9.2.2009. Dále bylo usnesením vydaným titul jméno příjmení, soudním exekutorem exekutorský úřad č.j. číslo jednací ze dne 9.8.2019 prokázáno, že exekuce nařízená usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 24.2.2009 č.j. 7 Nc 3793/2009 – 3 byla zastavena, usnesení nabylo právní moci 31.8.2019.

7. Na základě provedeného dokazování bylo po skutkové stránce prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, dále bylo prokázáno, že v důsledku neplnění podmínek smlouvy došlo k zesplatnění úvěru k datu 9.12.2005 a bylo prokázáno, že žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil pouze částku 1 200 Kč, která byla započítána na úroky, poplatky a jistinu. Dále bylo prokázáno, že dne 1.10 1.10.2008 byla podána žaloba o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím k rozhodci titul jméno příjmení, který ve věci vydal rozhodčí nález dne 21.11.2008, který nabyl právní moci 25.11.2008. Dne 9.2. 2009 bylo zahájeno exekuční řízení, nařízena exekuce usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 24.2.2009 č.j. 7 Nc 3793/2009 – 3 a usnesením vydaným titul jméno příjmení, soudním exekutorem exekutorský úřad č.j. číslo jednací ze dne 9.8.2019 byla zastavena, usnesení nabylo právní moci 31.8.2019.

8. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný.

9. Dříve než soud posuzoval věc po právní stránce, zabýval se námitkou promlčení uplatněného nároku, vznesenou žalovaným.

10. Soud věc posuzoval ve smyslu ust. § 3 028 obč. zák. podle právní úpravy platné v době uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 497 zák. č. 513/1991 Sb. obch. zákoník smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 392 Sb. obch. zák. u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním. Podle § 397 obch. zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba 4 roky. Podle § 112 zák. č. 40/1964 Sb. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

11. Pokud se týká námitky promlčení, uplatněné žalovaným, dospěl soud k závěru, že tato námitka není důvodná. Promlčecí doba začala, poté kdy z důvodu neplnění podmínek žalovaným došlo k zesplatnění úvěru ke dni 9.12.2005, běžet ode dne 10.12.2005 a podle obchodního zákoníku platného v době uzavření smlouvy činila 4 roky, tedy 1460 dní. Zásadní otázkou pro posouzení, zda došlo k promlčení uplatněného nároku či nikoliv, bylo posouzení otázky, zda se doba, po kterou byla pohledávka vymáhána v rozhodčím řízení a následně v exekučním řízení staví. Soud dospěl k závěru, že tomu tak je, vycházeje ze shora uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23ICdo 19/2015, Ústavního soudu č.j. II. ÚS 996/18 z 4.6.2019 a I. ÚS 1091/19 z 17.7.2019. Ve smyslu těchto rozhodnutí, pokud došlo k uplatnění rozhodčí doložky před 11.5.2011, tedy v době změny judikatury obecných soudů, kdy nebylo zřejmé, jakým způsobem se bude přistupovat k rozhodčím doložkám, se na tyto rozhodčí nálezy aplikuje ustanovení o stavení promlčecí lhůty, což je tento případ, když na základě rozhodčí doložky žalobkyně podala žalobu pro vymožení pohledávky k rozhodci 01.10. 2008, tedy před datem 11.5.2011. V daném případě tedy došlo ke stavení promlčecí doby po dobu rozhodčího řízení, tedy od 01.10.2008 – podání žaloby do 25.11.2008, kdy nabyl právní moci rozhodčí nález a po dobu exekučního řízení od 9.2.2009 – podání návrhu na nařízení exekuce do 31.8.219, kdy bylo pravomocně exekuční řízení zastaveno. Promlčecí doba podle obchodního zákoníku činí čtyři roky, což je 1 460 dnů a v důsledku stavění promlčecí doby po dobu rozhodčího řízení a exekučního řízení došlo k uplynutí promlčecí doby za dobu od 10.12.2005 do 30.9.2008 - 1 025 dní, od 26.11.2008 do 8.2.2009 - 74 dní a za dobu od 1.9.2019 do 29.9.2019, když 30.9.2019 byla podána žaloba v této věci, tedy z promlčecí doby 1460 dní do podání žaloby, která je předmětem tohoto řízení uplynulo 1127 dní. Nárok tedy promlčen není a soud dospěl k závěru, že je na místě posuzovat věc podle práva.

12. V daném případě bylo prokázáno, že byla ve smyslu § 497 zák. č. 513/1991 Sb. obch. zákoník uzavřena úvěrová smlouva, úvěr byl žalovanému poskytnut, tento to ani nesporoval, bylo také prokázáno, že za celou dobu uhradil pouze částku 1 200 Kč, a proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný jak pokud jde o jistinu, tak kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 29,04% p.a., a to jako součet nezaplacených úroků do zesplatnění úvěru dne 9.12.2005 a ode dne následujícího po zesplatnění úvěru 10.12.2005 do sepisu návrhu 26.9.2019, i úrok z prodlení, jehož výše je stanovena ve smyslu ust. § 1970 o.z. a vyhl.. č. 351/2013 Sb., a to za dobu od 15. dne po zesplatnění úvěru tj. ode dne 24.12.2005 do dne 26.9.2019 tedy sepsání návrhu, další úrok z prodlení od 27.9.2019 pak v žalobním návrhu požadován nebyl, proto o něm soud nerozhodoval.

13. Pokud se týká námitky žalovaného, spočívající v tom, že nesouhlasil s úhradou požadovaných úroků, a to jak obchodního úroku, tak i úroku z prodlení s tím, že není jeho vinou, že exekuční řízení trvalo tak dlouhou dobu, soud se s tímto názorem neztotožnil, neboť žalovaný věděl o tom, že si úvěr vzal, že je povinen ho splácet, a že takto nečiní. Bylo tedy v jeho moci dlužnou částku uhradit řádně a včas bez sankčních úroků a nečekat až na skončení rozhodčího řízení a vymáhání celé pohledávky exekučním způsobem. Mohl tedy dlužnou částku zaplatit dle smlouvy a vyhnul by se tak povinnosti platit požadované úroky, které mu za dobu, kdy řádně nesplácel, vznikly. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný, pokud se týká požadované jistiny i požadovaných úroků, a to jak obchodních, tak úroků z prodlení.

14. Pokud se týká náhrady nákladů řízení, o těch bylo rozhodnuto ve smyslu § 142a o.s.ř. tak, že žalobci nebyla přiznána úhrada nákladů řízení, protože neprokázal doručení výzvy podle § 142a o.s.ř. a jeho zdůvodnění spočívající v tom, že lze na tento případ pohlížet jako na případ zvláštního zřetele hodný, protože žalovaný o své povinnosti prokazatelně věděl se nejeví soudu jako důvodné, a proto náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).