OSLN 13 C 74/2020-126

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Svobodovou, v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek parc. číslo (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba adresa, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pro katastrální území a územní celek a vyklizenou předat žalobkyni ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 209,08 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž bude žalované uložena povinnost vyklidit nemovitou věc, a to pozemek par. číslo o výměře výměra, jehož součástí je stavba adresa, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pro katastrální území a územní celek (dále jen jako„ Nemovitost“) a vyklizenou Nemovitost předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně k věci dále uvedla, že žalovaná v Nemovitosti užívá pouze„ bytovou jednotku“ v 1. nadzemním podlaží s okny do ulice ulice a společné prostory Nemovitosti, přičemž neexistuje prohlášení vlastníka, kterým by došlo k vymezení konkrétním jednotek. Žalobkyně argumentovala tím, že na základě kupní smlouvy ze dne datum nabyla Nemovitost do svého výlučného vlastnictví od jméno jméno jako prodávajícího. Žalovaná přitom bez právního titulu užívá za účelem bydlení v Nemovitosti prostor o velikost přibližně výměra. Žalobkyně již v minulosti žalovanou vyzvala k vyklizení nemovitosti, žalovaná tak však neučinila, ani nedoložila titul, který by jí opravňoval k užívání Nemovitosti. Žalobkyně současně podotkla, že vzhledem k přítomnosti žalované nemůže Nemovitost dále pronajímat, čímž jí uchází zisk, žalovaná navíc v Nemovitosti bezplatně užívá energie. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení Nemovitosti před podáním projednávané žaloby dopisem ze dne datum s tím, že žalovaná této výzvě nevyhověla a nadále Nemovitost užívá bez právního důvodu.

2. Žalovaná se k projednávané žalobě vyjádřila s tím, že uplatněný nárok neuznává a uvedla, že ohledně vlastnického práva k Nemovitosti se vede řízení u název soudu, když její syn, jméno jméno, má za to, že smlouva o převodu nemovitosti, kterou se žalobkyní uzavřel, je neplatná. Má tedy za to, že žaloba není důvodná, neboť jejímu synu nadále svědčí vlastnické právo k Nemovitosti, právo užívat byt nacházející se v Nemovitosti proto odvozuje od vlastnického práva svého syna. Žalovaná dále uvedla, že by se soud měl zabývat také sociálním hlediskem věci, když upozornila na svůj špatný zdravotní stav a uvedla, že je anonymizována tři slova, a současně majetkové poměry, kdy není schopna hradit nájemné, neboť její důchod činí pouze částka. Z důvodů sociálních a zdravotních má za to, že by soud měl rozhodnout o jejím právu na náhradní byt či náhradní ubytování. Navrhla, aby soud z uvedených důvodů žalobu zamítl.

3. Z listiny označené jako kupní smlouva datované dne datum soud zjistil, že si žalobkyně uvedeného dne sjednala s panem jméno jméno, že jméno jméno jako prodávající převede vlastnické právo k Nemovitosti na sjednaných podmínek na žalobkyni jako kupující. jméno jméno a žalobkyně si sjednali kupní cenu ve výši částka.

4. Z listiny označené jako informace o pozemku, datované datum, soud zjistil, že se jedná o pozemek par. číslo jehož součástí je budova adresa na adrese adresa žalované, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce na listu vlastnictví číslo pro katastrální území a územní celek, když jako vlastník je zde uvedena žalobkyně.

5. Z listiny označené jako Výzva k vydání bezdůvodného obohacení datované datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně tímto vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení spočívající v ušlém nájemném za období, za které žalovaná užívá byt v Nemovitosti s tím, že nájemné za obdobné prostory v obec činní průměrně částka měsíčně. Zástupce žalobkyně vyčíslil bezdůvodné obohacení na částku částka za období od datum do datum a vyzval žalovanou, aby uvedenou částku uhradila nejpozději do datum, současně vyzval žalovanou, aby do téhož data Nemovitosti vyklidila. Z podací stvrzenky České pošty, s.p., datované datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně podal uvedeného dne k přepravě zásilku adresovanou žalované.

6. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že tímto soud žalobu, kterou se žalobce jméno jméno domáhal vydání rozsudku, jímž soud určí, že žalobce je výlučným vlastníkem Nemovitosti, zamítl. Okresní soud v Lounech své rozhodnutí odůvodnil s tím, v této věci žalobkyně při uzavření kupní smlouvy ze dne datum, uzavřené s panem jméno jméno, jejíž předmětem byl převod vlastnického práva k Nemovitosti, nezneužila svého postavení, kupní smlouvu ze dne datum nelze označit za smlouvu neplatnou z důvodu jejího lichevního charakteru a to ani, pokud je posuzována v kontextu vzájemných plnění stran. Dále soud uzavřel, že k převodu vlastnictví Nemovitosti z jméno jméno na žalobkyni došlo kupní smlouvou ze dne datum platně.

7. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že název soudu tímto potvrdil rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací.

8. Z listiny označené jako výpis z katastru nemovitostí datované dne datum soud zjistil, že se jedná o pozemek par. číslo jehož součástí je budova adresa na adrese adresa žalované, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce na listu vlastnictví číslo pro katastrální území a územní celek, když jako vlastník je zde uvedena žalobkyně.

9. Z kopie půdorysného zobrazení Nemovitosti soud zjistil, že žalovaná v Nemovitosti užívá prostor o velikosti výměra.

10. Soud neprovedl důkaz účastnickou výpovědí žalované a jejího syna jméno jméno, neboť dospěl k závěru, že pro zjištění skutkového stavu věci je jejich provedení nadbytečné, což soud odůvodnil níže.

11. Ze všech shora citovaných důkazů jednotlivě, v jejich vzájemné souvislosti, s přihlédnutím ke všemu, co za řízení vyšlo najevo a včetně toho, co uvedli účastníci, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně je na základě kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní na straně kupující a panem jméno jméno na straně prodávající, vlastníkem Nemovitosti. Nemovitost není prohlášením vlastníka rozdělena na jednotky. Žalovaná užívá část Nemovitosti, a to prostor -„ bytovou jednotku“ o výměře výměra a společné části Nemovitosti bez právního důvodu. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vyklizení Nemovitosti a současně k zaplacení bezdůvodného obohacení spočívající z nájemného za užívání„ bytové jednotky“ a společných prostor Nemovitosti ve výši částka, což žalovaná k výzvě, která ji byla zaslána poštou dne datum, neučinila.

12. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14. Podle § 160 odst. 1 uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má po proběhlém dokazování za prokázané dvě základní skutečnosti, a to, že žalobkyni svědčí vlastnické právo k předmětné Nemovitosti a rovněž skutečnost, že zde není dán žádný právní titul, na jehož základě by žalovaná Nemovitost užívala. Za těchto okolností je zřejmé, že žalobkyně je oprávněna domáhat se ochrany svého vlastnického práva, které jako absolutní věcné právo působí proti všem ostatním osobám, které nesmí činit nic, co by vlastníka ve výkonu jeho práva jakýmkoliv způsobem omezovalo. Prostředkem ochrany tohoto práva je pak dle ustanovení § 1040 občanského zákoníku žaloba na vydání věci, resp. v případě nemovitosti žaloba na vyklizení nemovité věci. Vzhledem k tomu, že žalovaná obývá Nemovitost bez právního důvodu a zasahuje tak výrazným způsobem do vlastnického práva žalobkyně, jehož výkon je tak pro část Nemovitosti užívanou žalovanou prakticky znemožněn, je soud toho názoru, že vyklizení předmětné nemovitosti je jediným prostředkem, který je v dané situaci způsobilý poskytnout žalobkyni dostatečnou a úplnou ochranu jejího vlastnického práva. Zájem na ochraně vlastnického práva má přitom přednost před zájmem žalované na zajištění bydlení, a to i za situace, kdy by bylo v řízení prokázáno, že žalovaná se nachází ve špatné majetkové situaci, je nepohyblivá a její zdravotní stav není uspokojivý. Z uvedených důvodů soud neprovedl důkaz výslechem žalované a jejího syna jméno jméno, jak jej žalovaná navrhovala. Soud má v této souvislosti za to, že i přes špatný zdravotní stav je žalovaná schopná i prostřednictvím syna zajistit si přiměřené bydlení odpovídající její majetkové situaci a zdravotnímu stavu. V této souvislosti se soud při svém rozhodování zabýval rovněž otázkou, zda není postup žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, přičemž i v tomto případě dospěl k závěru, že tomu tak není. Dle ustálené judikatury je možné uvažovat o zamítnutí žaloby na vyklizení nemovitosti pro rozpor s dobrými mravy až jako o poslední možnosti, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona v situaci, kdy by se odložené či podmíněné vyklizení bytu jevilo jako krajně nespravedlivé, zpravidla tehdy, pakliže by vyhovění žalobě vážně poškodilo uživatele věci, zejména pokud jde o jeho právo bydlení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2012, sp. zn. 26 Cdo 649/2012). Dle názoru soudu se však v daném případě nejedná o tento případ, neboť žalovaná v průběhu řízení netvrdila žádnou skutečnost, pro kterou by mohl soud důvodně předpokládat, že by si náhradní bydlení nemohla zajistit. Vyhovění žalobě, resp. výkon vlastnického práva žalobkyní proto dle soudu nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Soud při svém rozhodování nicméně zohlednil tvrzený špatný zdravotní stav a majetkové poměry žalované a stanovil lhůtu pro vyklizení delší než zákonnou 15 denní a žalované uložil vyklidit Nemovitost ve lhůtě 3 měsíců.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Při stanovení tarifní hodnoty soud vycházel z § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen jako„ vyhláška“) s tím, že v projednávané věci nelze hodnotu Nemovitosti zjistit, resp. lze ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, neboť žalovaná užívá jen část Nemovitosti o velikosti výměra z celkové plochy Nemovitosti, zároveň není ke dni vyhlášení rozhodnutí známa hodnota Nemovitosti. Náhrada nákladů řízení tedy v dané věci činí celkem 15 209,08 Kč a sestává se ze zaplaceného soudního poplatku za návrh ve věci samé ve výši 5 000 Kč, odměny za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč dle § 7 a, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k vyklizení, sepis žaloby, účast na jednání dne 28. 4. 2022), celkem tedy 6 000 Kč. Žalobkyni dále náleží 4 náhrady hotových výdajů v paušální částce po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, tedy celkem 1 200 Kč. Žalobkyni rovněž náleží náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas jejího zástupce, kdy tento vykonal jízdu značka automobilu z obec do obec a zpět (celkem 128 km), a to k jednáním u název soudu dne datum ve výši 1 237,26 Kč za 128 ujetých km v částce 837,26 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l číslo km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 vyhlášky a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 vyhlášky. Vzhledem k tomu, že je zástupce žalobkyně plátce daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni rovněž náhrada DPH ve výši 21% z odměn a náhrad, tj. z částky 8 437,26 Kč ve výši 1 771,82 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).