OSLN 5 C 130/2026-25

Okresní soud v Lounech rozhodl soudkyní JUDr. Evou Kopeckou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 33 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně od 22. 6. 2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně od 22. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 324 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 33 100 Kč, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené Smlouvy o úvěru číslo hodnota na částku 20 000 Kč, uzavřeného dne datum. Žalovaný se zavázal uhradit částku celkem 39 000 Kč (jistina 20 000 Kč, souhrnný poplatek 19 000 Kč). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnosti žalovaného úvěr splácet.

2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 22. 5. 2026, č.j. 5 C 130/2026-20, které nabylo právní moci dne 8. 6. 2026 byl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému bylo usnesení doručeno uložením dne 8. 6. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.

4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že účastníci uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo hodnota na částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 39 000 Kč za půjčenou jistinu a souhrnný poplatek ve výši 19 000 Kč. adresa 000 Kč byla vyplacena žalovanému v hotovosti. Žalovaný na úhradu úvěru zaplatil celkem částku 5 900 Kč. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru uvedl žalovaný, že je svobodný, žije sám, nemá nezaopatřené děti, v minulosti měl úvěr u společnosti, pracuje na plný úvazek u zaměstnavatele právnická osoba jako svářeč se mzdou 19 905 Kč, přičemž z doložených výplatních listů byla zjištěna mzda za měsíc říjen ve výši 19 226 Kč a listopad ve výši 20 726 Kč. Ke svým životním výdajům uvedl, že na bydlení vynakládá částku 4 872 Kč, na nebankovních závazcích částku 2 626 Kč. Jak vyplývá z žádosti, žalovaný nedoložil výpisy ze svého účtu tak, aby bylo před poskytnutím úvěru možné posoudit jeho skutečné výdaje na uspokojování životních potřeb a bydlení. Ze systému ISAS soud zjistil exekuční minulost žalovaného, v současné době jsou na něho nařízeny čtyři exekuce, přičemž dvě z roku 2025, jedna z roku 2020 a jedna z roku 2016. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně před poskytnutím úvěru porušila povinnost vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru, řádně neprověřila zejména výdaje žalovaného, nepřihlédla k jeho exekuční minulosti a v hotovosti mu vyplatila částku 20 000 Kč. Na tuto částku žalovaný uhradil celkem 5 900 Kč. Soud nárok žalobkyně posoudil podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, neboť pro absenci důkazů k prokázání, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, nelze dovodit platnost smlouvy o úvěru, návrh shledal po právu co do zaplacení částky 14 100 Kč, neboť žalovaný, kterému byla poskytnuta částka 20 000 Kč uhradil před podáním žaloby celkem 5 900 Kč.

5. Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, důsledně tomu soud v části, co do zaplacení částky 19 000 Kč včetně příslušenství návrh jako nedůvodný zamítl.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním zůstatku zapůjčené jistiny ve výši 14 100 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí jak shora ve výroku I. uvedeno.

7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z doby prodlení, výše dlužné částky, osobních a majetkových poměrů žalovaného a uložil žalovanému zaplatit vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

8. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., důsledně tomu soud vyslovil, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 324 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).