OSLN 5 C 77/2026-31

Okresní soud v Lounech rozhodl soudkyní JUDr. Evou Kopeckou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 33 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 23. 1. 2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh se v části, co do zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 23. 1. 2025 do zaplacení a částky 3 798 Kč zamítá.

III. Řízení se v části, co do zaplacení částky 1 582 Kč zastavuje.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 669 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Jméno advokátky, advokátky sídlem Adresa advokátky.

V. Žalobkyně je povinna doplatit státu – České republice soudní poplatek ve výši 333 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Lounech.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 33 380 Kč, kterou jí žalovaná dluží ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo hodnota, uzavřené dne datum na částku 20 000 Kč. V žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že v případě, že soud dospěje k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky není z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázaný, navrhla vydání bezdůvodného obohacení ve výši čerpání úvěru. Po podání návrhu vzala žalobkyně návrh v části, co do zaplacení částky 1 582 Kč zpět s tím, že žalovaná ještě před podáním žaloby tuto částku zaplatila. Soud řízení v části co do zaplacení částky 1 582 Kč zastavil.

2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 22. 5. 2026, č.j. 5 C 77/2026-20, které nabylo právní moci dne 11. 6. 2026 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalované doručeno uložením dne 11. 6. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.

4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. V daném případě z doložených listinných důkazů nelze dovodit závěr, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně vycházela ohledně majetkových poměrů žalované z žádosti o spotřebitelský úvěr, podle kterého činil měsíční příjem žalované částku 22 842 Kč, její měsíční výdaje činí 7 000 Kč. Žalovaná se nevyjádřila ke specifikaci výše měsíčních výdajů, žije ve vlastním bytě, nebyla zjištěna ani výše nákladů vynakládaných na uspokojení bytových potřeb žalované. Žalobkyně vědoma si této situace sama v žalobě navrhla vydání bezdůvodného obohacení v případě, že soud nebude mít nárok žalobkyně za prokázaný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud ze systému ISAS zjistil, že jsou u Okresního soudu na žalovanou podány další dvě žaloby na plnění, a to sp. zn. Spisová značka a sp. zn. Spisová značka, přičemž z tvrzení obsažených v těchto spisech vyplývá, že ještě před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalobkyní dne datum uzavřela žalovaná dne datum se společností právnická osoba Smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 9 000 Kč a dne datum se společností právnická osoba. Smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 10 000 Kč. Ze sdělení právnická osoba. soud zjistil, že dne datum byla na účet žalované připsána platba ve výši 20 000 Kč s poznámkou: Anonymizováno ze dne právnická osoba Tyto skutečnosti žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr neuvedla, včetně výše splátek, které na tyto půjčky byla zavázána splácet. Žalovaná na úhradu zapůjčené jistiny 20 000 Kč uhradila toliko částku 1 582 Kč, kterou žalobkyně započtla na požadovanou smluvní pokutu. Za této situace, kdy žalobkyně před poskytnutím úvěru zcela jednoznačně řádně neposoudila schopnost žalované úvěr splácet, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně lze posoudit ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, žalovaná prokazatelně obdržela na svůj účet číslo č. účtu vedený u právnická osoba. z účtu žalobkyně dne datum částku 20 000 Kč. Za této situace soud posoudil nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení a uložil žalované zaplatit žalobkyni původně poskytnutou jistinu ve výši 20 000 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním částky 20 000 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí jak shora ve výroku I. uvedeno.

7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z doby prodlení, výše dlužné částky, osobních a majetkových poměrů žalované a uložil žalované zaplatit vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

8. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 33 380 Kč za poskytnutou jistinu ve výši 20 000 Kč, smluvní úrok ve výši 8 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 380 Kč. V průběhu řízení vzala návrh co do zaplacení částky 1 582 Kč zpět s tím, že tuto platbu započetla na smluvní pokutu (zůstatek 3 798 Kč). Soud přiznal žalobkyni částku 20 000 Kč, ve zbývající výši co do částky 8 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně od 23. 1. 2025 do zaplacení a částky 3 798 Kč návrh jako nedůvodný zamítl.

9. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, důsledně tomu jí soud přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 669 Kč a uložil žalované zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky sídlem Adresa advokátky.

10. Současně soud rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 333 Kč, neboť žalobkyně uhradila soudní poplatek z návrhu na vydání platebního rozkazu ve výši 1 336 Kč, platební rozkaz nebyl vydán, důsledně tomu soud rozhodl o poplatkové povinnosti žalobkyně v celkové výši soudního poplatku 1 669 Kč a uložil žalobkyni doplatit částku 333 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Lounech číslo 3703-1222481/0710, VS var. symbol.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.