OSLN 7 C 56/2026-83

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 99 274,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 680 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 90 634,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 704,36 Kč od 21. 2. 2025 do 22. 7. 2025, z částky 31 024,36 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 671,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 451,39 Kč, úrok 8,00 % ročně z částky 32 607,80 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zaplacení částky ve výši 5 959,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 1 125,78 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 259,54 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 137,51 Kč, úrok 8,00 % ročně z částky 1 118,32 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou a doplněním žaloby domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 99 679,39 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. IČ: IČO smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum na základě, které byly žalované poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit žalobkyni úrok v pevné výši 3 664 Kč, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 36 300 Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru částku 9 076 Kč, za placení splátek v hotovosti v místě svého bydliště částku 12 000 Kč. Celkovou částku 121 040 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 17 měsíčních splátkách po 7 120 Kč, poslední splátka byla stanovena na 14. 3. 2024. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 15. 6. 2023 ve výši 4 000 Kč. Žalovaná uhradila celkem 57 320 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni s účinností od datum, žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 32 607,80 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 096,56 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 18 857,65 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 805,06 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 6 352,94 Kč, smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku vyčísleného od 15. 3. 2024 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny ve výši 3 319,05 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 6 424,02 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 32 607,80 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky ve výši 33 704,36 Kč sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 32 607,80 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 096,56 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. IČ: IČO smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum na základě, které byly žalované poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit žalobkyni úrok v pevné výši 761Kč, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 7 350Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru částku 2 077 Kč, za placení splátek v hotovosti v místě svého bydliště částku 2 700 Kč. Celkovou částku 27 888 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 15. 6. 2023 ve výši 2 000 Kč. Žalovaná uhradila celkem 25 992 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni s účinností od datum, žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně požaduje zaplacení neuhrazené části jistiny ve výši 1 118,32Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 7,46 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 429 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 148,37 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 192,86 Kč, smluvní pokutu ve výši 4 063,66 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku vyčísleného od 10. 8. 2023 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny ve výši 137,51 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 259,54 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 1 118,32 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky ve výši 1 125,78 Kč sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 1 118,32 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 7,46 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, a to i na základě informací získaných od žalované ověřené doklady od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Majetková situace byla ověřena z pracovní smlouvy, výplatních pásek, oznámení ČSSZ, výdaje z výpisů z bankovního účtu. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění.

2. Usnesením soudu ze dne 25. 11. 2025 čj. EPR 241879/2025-15 bylo řízení částečně zastaveno ohledně pohledávky č. hodnota, co do smluvní pokuty ve výši 405,32 Kč, co do kapitalizované jeho úroku z prodlení ve výši 1 752,27 Kč a co do kapitalizované jeho úroku ve výši 867,66 Kč. Řízení je dál vedeno pro zaplacení částky ve výši 93 314,69 Kč, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 671,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 451,39 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 33 704,36 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, ve výši 14,75 % p. a., úrok ve výši 8 % p. a. z částky 32 607,80 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a pro zaplacení nároku č. 2 (úvěr č. hodnota), který zůstává beze změn.

3. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.

4. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalované, která se k věci nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila, svoji neúčast neomluvila.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum č. hodnota, žádosti o úvěr ze dne datum, předpisu splátek soud zjistil, že společnost právnická osoba. se zavázala poskytnout žalované úvěr v hotovosti ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně úroku výši 761Kč, částky za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč, inkasa v hotovosti ve výši 2 700 Kč. V žádosti ze dne 8. 6. 2022 o úvěr žalovaná uvedla, že je rozvedená, zaměstnaná, bydlení v nájmu, příjem ve výši hodnota Kč, důchod ve výši hodnota Kč, celkový příjem ve výši hodnota Kč. Celkové měsíční výdaje hodnota Kč, a to na bydlení, energie hodnota Kč, dopravu, jídlo, ostatní náklady hodnota Kč, měsíční splátky půjček ve výši hodnota Kč. Použitelný měsíční příjem hodnota Kč, zaznamenáno je předložení výplatní pásky, výměr, pracovní smlouva. Oznámením ze den datum vztahující se k úvěru č. hodnota byla informovaná o evidovaném dluhu a vyzvaná k zaplacení dlužných částek, žalované byla zaslaná první upomínka ze den 16. 10. 2023 a druhá upomínka ze den13. 11. 2023. Z přehledu transakcí k úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku ve výši 25 992 Kč.

6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota dne datum, žádosti o úvěr ze dne datum, předpisu splátek soud zjistil, že společnost právnická osoba. se zavázala poskytnout žalované úvěr v hotovosti ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně úroku výši 3 664 Kč, částky za poskytnutí úvěru ve výši 36 300 Kč, nákladů za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 9 076 Kč, inkasa v hotovosti ve výši 12 000 Kč. V žádosti ze dne 13. 10. 2022 o úvěr žalovaná uvedla, že je rozvedená, starobní důchodce, zaměstnaná, bydlení v nájmu, příjem ve výši hodnota Kč, důchod ve výši hodnota Kč, celkový příjem ve výši hodnota Kč. Celkové měsíční výdaje hodnota Kč, a to na bydlení, energie hodnota Kč, dopravu, jídlo, ostatní náklady hodnota Kč, měsíční splátky půjček ve výši hodnota Kč. Použitelný měsíční příjem hodnota Kč, zaznamenáno je předložení výměru, pracovní smlouvy, výpisu z banky. Z přehledu transakcí k úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku ve výši 57 320 Kč.

7. Z pracovní smlouvy, výplatních pásek, oznámení ČSSZ, poštovních poukázek bylo zjištěno, že žalovaná dne datum uzavřela pracovní smlouvu na dobu neurčitou, ČSSZ jí oznámila výplatu starobní důchodu od datum ve výši 11 231 Kč, starobní důchod v této výši jí byl dle poštovní poukázky vydán dne datum a dne datum, čistá mzda vyplacená zaměstnavatelem byla vyplacena v roce 2022 v měsíci únoru ve výši hodnota Kč, v měsíci březnu ve výši hodnota, v měsíci dubnu ve výši hodnota Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy č. hodnota, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzení o zaplacení kupní ceny vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalované. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 17. 7. 2025 předanou k poštovní přepravě dne 17. 7. 2025 dle podacího lístku byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně.

9. V projednávané věci byly mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum č. hodnota a č. hodnota dne datum. Náležitosti smlouvy o úvěru jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku, na kterou se vztahuje též zákon o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost před uzavřením smlouvy ze dne datum č. hodnota nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalované ve vztahu k jejím výdajům. S krátkým odstupem od uzavření smlouvy dne datum byla uzavřena další smlouva o úvěru dne datum. Úvěruschopnost žalované před uzavřením další smlouvy č. hodnota dne datum nebyla prověřována z žádných dokladů o příjmech žalované, když předložené dokumenty tedy výplatní pásky, výměr důchodu, poštovní poukázky se vztahují k období před uzavřením smlouvy ze dne datum. Rovněž výdaje žalované před uzavřením této smlouvy ze dne datum nebyla nijak doloženy. Výpis z bankovního účtu, jehož předložení je v žádosti o úvěr ze dne datum zaznamenáno, nebyl soudu předložen. Původním věřitelem nebyla náležitě prověřena a posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr ve smyslu ustanovení § 86 z. s. ú. patří získání dostatečných podkladů, přičemž poskytovatel úvěru musí být obezřetný a nespoléhat se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, tyto údaje musí řádně prověřit, tj. musí trvat na jejich doložení. Informacemi získaných od spotřebitele o jeho příjmech a výdajích musí poskytovatel zjistit a ověřit se skutečnými příjmy a výdaji na základě předložených dokladů.

11. Z informací získaných od žalované bez předložení dokladu obsahující záznam o výdajích a příjmech žalované, vztahující se k posouzení příjmů a výdajů žalované nelze posoudit správnost vyhodnocení úvěruschopnosti žalované řádně splácet úvěr, jak učinil poskytovatel úvěru. Z provedených důkazů nevyplývá tvrzení o příjmech žalované ve vztahu ke smlouvě č. hodnota ze dne datum a celkových výdajích pokud jde o úvěruschopnost žalované ve vztahu k oběma spotřebitelským smlouvám. Nelze učinit závěr o její schopnosti úvěr řádně splácet.

12. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Původní věřitel nedostál odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši.

13. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná finanční hotovosti převzala. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni. Žalobkyně byla při jednání dne datum poučena podle § 118a o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, o jiném právním posouzení. Žalobkyně jiné důkazy k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, než důkazy ve věci již provedené, neoznačila. Vzhledem k tomu, že žalované byla poskytnuta částka 60 000 Kč v hotovosti, uhradila celkem 57 320 Kč, soud určil bezdůvodného obohacení ve výši 2 680 Kč. (smlouva uzavřená dne datum). Pokud jde o smlouvu ze dne datum žalované byla poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti, uhradila celkem 25 992 Kč, na straně žalované bezdůvodné obohacení nebylo shledáno. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Žalovaná byla vyzvaná k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne 17. 7. 2025 podané téhož dne k poštovní přepravě. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se žalovaná dostala do prodlení od dne 23. 7. 2025. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byla úspěšná žalovaná v rozsahu 94,62 %, které žádné náklady řízení nevznikly.

16. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.