OSLT 15 C 157/2021-62

Soud:
Okresní soud v Litoměřicích
Spisová značka:
15 C 157/2021-62
Datum rozhodnutí:
2021-11-30
ECLI:
ECLI:CZ:OSLT:2021:15.C.157.2021.1

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem o velikosti ideální jedné poloviny vzhledem k celku pozemku p. číslo orná půda o výměře číslo m² zapsané na LV číslo vedené u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice, pro katastrální území a územní celek, okres okres.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení vlastnického práva a určení neplatnosti kupní smlouvy s tvrzením, že účastníci jsou sestrou a bratrem a žalovaný je evidován jako výlučný vlastník nemovitostí, dvou spoluvlastnických podílů o velikosti ideální jedné poloviny na pozemku parc. číslo orná půda o výměře číslo m² zapsaných na LV číslo vedeného u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice, pro k.ú. a obec Vědomice, okres okres. Žalovaný první ideální jednu polovinu nemovitostí žalovaný nabyl na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. D 1507/2005 ze dne 26. 4. 2007, s právní mocí datum a druhou ideální jednu polovinu nabyl na základě rozsudku pro uznání vydaném zdejším soudem pod č. j. 7 C 36/2019 – 94 ze dne 27. 11. 2019, s právní mocí ke dni datum, s právními účinky zápisu k okamžiku datum. Žalobkyně je dle svých tvrzeních vlastnicí druhé ideální jedné poloviny nemovitosti, přestože dne datum uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod druhé ideální jedné poloviny nemovitostí ve prospěch kupující společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, oddíl C, vložka číslo zastoupena na základě generální plné moci jméno příjmení ze dne datum. Kupní cena za druhou ideální jednu polovinu nemovitosti činila pouhých částka, přestože její obvyklá cena byla několikanásobně vyšší. Žalobkyně namítá absolutní neplatnost kupní smlouvy, neboť právní jednání společnosti právnická osoba při uzavírání kupní smlouvy se příčí dobrým mravům, narušuje veřejný pořádek a odporuje zákonu. Žalobkyně byla uvedena v omyl, který byl vyvolán lstí pověřenými fyzickými osobami jméno příjmení, narozeným datum a jméno příjmení, narozeným datum a žalobkyni byla k podpisu kupní smlouvy přinucená v souvislosti s její tehdejší finanční tísní a nedobrou sociální situací. Uzavření kupní smlouvy předcházelo několik významných skutečností, když žalobkyně byla v květnu 2018 ve špatné finanční situaci, tehdy byla bez zaměstnání a vznikl jí dluh u mobilního operátora anonymizována dvě slova ve výši částka a dále dluh na zdravotním pojištění. Tehdejší přítel žalobkyně jméno příjmení jí zprostředkoval schůzku s jeho známými jméno příjmení a jméno příjmení. Obě osoby jednající za označenou společnost na základě plné moci, kteří měli žalované zařídit zapůjčení peněz na úhradu dluhů. jméno příjmení a jméno příjmení věděli přes tehdejšího přítele žalobkyně, že je žalobkyně ve finanční tísni a že je vlastníkem ideální poloviny nemovitých věcí, a tyto nemovitosti je možné zajistit zástavním právem smluvním pro účely získání bankovního úvěru, žalobkyně usilovala o získání částky asi částka, byla poté domluvená s jmenovanými, že jí v rámci zápůjčky úvěru poskytnou částka s tím, že zástavní smlouvu zajištění zápůjčky podepíše žalobkyně s ověřením pravosti podpisu na obec poště s.p. v obec. Byl dohodnut termín podpisu zástavní smlouvy k zajištění zápůjčky, avšak dne datum na pobočce České pošty s.p. předložil jméno příjmení žalobkyni k podpisu kupní smlouvu. I přes nedůvěru žalobkyně pod nátlakem svého tehdejšího přítele a ujišťování jméno příjmení předloženou kupní smlouvu podepsala s ověřením pravosti svého podpisu, na pobočce došlo k předání částky částka představující část zápůjčky, respektive kupní ceny za druhou ideální jednu polovinu nemovitosti. jméno příjmení ujišťoval žalobkyni, že kupní smlouva je pouze taková formalita a že následně tuto listinu„ roztrhá a zničí“. Veškerá vyhotovení kupní smlouvy si ponechal jméno příjmení, žalobkyně neobdržela ani jedno vyhotovení. Za zprostředkování úvěru požadoval jméno příjmení provizi ve výši 30 % z výše úvěru. Avšak úvěr u tuzemské banky do týdne poskytnut nebyl a nepodařilo se jí získat ani v následujících měsících. Žalovanou poté kontaktoval jméno příjmení s tím, že k navrácení druhé ideální jedné poloviny požaduje úhradu částky částka, posléze částka a následně dokonce částka. Žalobkyně nikdy však nechtěla fakticky převést podle své pravé a skutečné vůle druhou ideální polovinu nemovitostí na třetí osobu. Poté žalovaný celé jméno žalovaného se dovolal svého vlastnického práva žalobou o nahrazení projevu vůle z důvodu porušení zákonného předkupního práva žalovaného u zdejšího soudu prostřednictvím rozsudku Okresního soudu obec č.j. 7 C 36/2019-94 ze dne 27. 11. 2019 s právní mocí datum a vykonatelností datum a nabyl druhou ideální jednu polovinu nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Žalobkyně dovozuje absolutní neplatnost kupní smlouvy a v mezidobí zjistila, že v době, kdy společnost právnická osoba byla zapsána jako vlastnice ideální jedné poloviny nemovitostí, došlo ke zřízení zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu, konkrétně Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územní pracoviště okres a Finančního úřadu pro příjmení kraj, Územní pracoviště v obec pro pohledávky z titulu daňových nedoplatků společnosti právnická osoba v souhrnné výši částka s příslušenstvím. Správním orgánem byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí s tím, že je plánována faktická realizace vedoucí k dražbě druhé ideální jedné poloviny nemovitostí k úhradě dluhů zadlužené právnická osoba trading, které žalobkyně stejně jako žalovaný nezpůsobil a nějak se na nich nepodílel. Žalobkyně si přeje zachovat druhou ideální jednu polovinu nemovitostí ve svém vlastnictví, jak plynulo v poslední vůle jejího zesnulého otce celé jméno žalovaného, zemřelého datum. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobkyně spatřuje v tom, že by jinak došlo k nepřípustnému zásahu do jejího základního práva vlastnického.

2. Žalovaný s žalobou zcela souhlasil, připojil se k tvrzením žalobkyně, potvrdil, že kupní smlouvu ze dne datum považuje za neplatnou a dále za krajně nespravedlivou skutečnost, že z bývalého majetku jeho otce, který zdědili společně účastníci, by měl být uspokojován dluh z titulu daňových nedoplatků společnosti právnická osoba

3. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a kupující právnická osoba bylo zjištěno, že dne datum došlo k podpisu smlouvy nazvané kupní týkající se pozemkové parcely parc. číslo orná půda v rozsahu jedné poloviny v katastru nemovitostí na LV číslo vedené u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, pro katastrálním území a obec Vědomice a to za kupní cenu částka. Z listiny nazvané„ generální plná moc“ bylo zjištěno, že jednatel společnosti právnická osoba udělil plnou moc jméno příjmení, narozenému 1989 k zastupování společnosti, uzavírání smíru a narovnání, podávání návrhů.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. obec, LV číslo bylo zjištěno, že žalovaný je veden jako vlastník nemovitosti part. číslo o výměře číslo m², orná půda, zemědělský půdní fond a je zde uvedeno zástavní právo z rozhodnutí Finančního úřadu pro příjmení kraj pro pohledávku ve výši částka s příslušenstvím na podíl jedné poloviny, pro povinnou právnická osoba, IČO na základě rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva Finančního úřadu pro příjmení kraj s právními účinky zápisu k okamžiku datum s dále rozhodnutí o zástavním právu z rozhodnutí správního orgánu pro pohledávku ve výši částka na podíl jedné poloviny povinné právnická osoba vydané Finančním úřadem pro příjmení kraj a také zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu pro pohledávku ve výši částka z rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva Finančního úřadu pro Ústecký kraj, územní pracoviště okres z dubna 2019 a zástavní právo z rozhodnutí správního úřadu orgánu pro pohledávku ve výši částka, příslušenství na podíl jedné poloviny povinná právnická osoba vydané Finančním úřadem pro příjmení kraj dne datum. Zároveň je zjištěno, že byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti na podíl jedné ideální poloviny z rozhodnutí Finančního úřadu pro příjmení kraj ze dne datum a respektive datum.

5. Ze zprávy Finančního úřadu pro příjmení kraj ze dne datum bylo zjištěno, že„ nelze smazat zápisy o zástavním právu, neboť Finanční úřad pro příjmení kraj zajišťoval úhradu nedoplatku subjektu právnická osoba a zřídil zástavní právo k polovině nemovité věci, která je předmětem řízení a nelze vymazat rozhodnutí o zřízení zástavních práv a exekuční příkazy, neboť byly vydány v době, kdy byl vlastníkem dotčené jedné poloviny nemovité věci subjekt právnická osoba a změnou vlastníka nedochází k zániku zástavních práv, když tyto působí vůči každému budoucímu vlastníkovi.

6. Ze zprávy potvrzení o ceně právnická osoba G8 reality bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitosti, parcely p. číslo orná půda o výměře číslo m² - pole ležící u silnice ulice v jižní části obce Vědomice a je využíváno k zemědělským účelům, má hodnotu obvyklou cenu částka, součástí této zprávy byla i ortofoto mapa a podrobný výpočet této ceny.

7. Z prohlášení jméno příjmení, narozeného 1989 bylo zjištěno, že„ žalobkyně byla jeho družka, od května 2018 byla ve špatné finanční situaci z důvodu dluhů a byla v té době nezaměstnaná. Došlo ke sjednání schůzky s jméno příjmení a jméno příjmení, kteří přislíbili sjednání bankovního úvěru. Následně navrhli žalobkyni zastavení její poloviny pozemků společnosti právnická osoba pouze na týden, než se úvěr sjedná. Žalobkyně požadovala částku částka ke splacení dluhu, nabídli jí však pouze částka a požadovali zpětně více peněz, následně k podpisu smlouvy dorazil jen pan příjmení, předložili kupní smlouvu namísto smlouvy zástavní, tvrdil, že se jedná o formalitu“.

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 36/2019 žalobce celé jméno žalovaného, právnická osoba právnická osoba, obec – část obce o nahrazení projevu vůle bylo zjištěno, že dne datum došlo k zahájení řízení, v němž se v žalobce domáhal vydání rozhodnutí ve věci kupní smlouvy a tvrdil, že bylo porušeno jeho zákonné předkupní právo a byl prodán spoluvlastnický podíl za částku částka. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. 7 C 36/2019 - 94 ze dne 27. listopadu 2019 bylo zjištěno, že soud rozhodl rozsudkem pro uznání o nahrazení projevu vůle žalovaného společnosti právnická osoba s uzavřením kupní smlouvy týkající se předmětného pozemku za označenou kupní cenu částka, rozsudek nabyl právní moci datum a z toho bylo zjištěno, že žalovaná přípisem ze dne datum souhlasila, aby bylo vyhověno žalobě vydáním rozsudku nahrazující projev vůle. Z tohoto spisu dále soud zjistil, že z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni oddíl C, vložka číslo bylo zjištěno, že právnická osoba trading s.r.o. byla založena v roce 2018 s předmětem podnikání výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1. – 3. živnostenského zákona, jako jednatel byl uveden jméno příjmení, narozen 1985, který byl také jediným společníkem při vkladu částka. Ze spisu dále bylo zjištěno ze zpráv týkajících se majetkových poměrů jméno příjmení, že v roce 2018 žádala o poskytnutí úvěrového produktu anonymizováno spořitelnu, dokládala své osobní majetkové a výdělkové poměry a doložila, že byla upomínána k úhradě dluhu vůči O2 právnická osoba ve výši částka. Z přehledu anonymizováno zdravotní pojišťovny bylo zjištěno, že měla dluh v době prodeje v červenci 2018 ve výši částka. Ze zprávy Úřadu práce bylo zjištěno, že byla z evidence Úřadu práce vyřazena bez nároku na podporu v nezaměstnanosti.

9. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že v květnu 2018 se dostala do špatné finanční situace, měla dluhy, které potřebovala řešit, její tehdejší přítel jméno příjmení jí domluvil schůzku s panem jméno příjmení, což byl jeho známý a ten jí přislíbil sjednání bankovního úvěru s tím, že má ještě dalšího známého jméno příjmení, který to s ní projedná. Hovořili o zajištění úvěru u obec spořitelny, v té době však nemohla žalobkyně žádným způsobem doložit svůj příjem, byla v té době nezaměstnaná 3 měsíce a bylo jí přislíbeno panem příjmení a příjmení, že„ to zařídí a doklad o výši příjmu seženou“. Úvěr jí však nebyl poskytnut, žádala u obec spořitelny, pak u jméno příjmení příjmení, ale také bezúspěšně. Následně jí pan příjmení, který věděl, že vlastní pozemek, nabídl, že pokud pozemek zastaví, tak úvěr vyjde. Z potvrzení vyplynulo, že na účtu, že nemá žádné finanční prostředky a rozhodli se tedy vyřídit úvěr za pomoci potvrzení o zástavě nemovitosti. Tehdy však si přála, aby se to vyřídilo bez vědomí bratra, pan příjmení jí přislíbil, že připraví podklady, jednalo se o několikadenní záležitost, potřebovala půjčit částka, přesto jí nabídli pouze částka. Věřila, že úvěry vyjdou, proto chtěla podepsat zástavní smlouvu. K první schůzce došlo v průběhu června 2018, na té schůzce byl pan příjmení. příjmení příjmení viděla párkrát i předtím. Proběhlo několik schůzek, mezi nimi potvrzení o příjmu, která se zajistila, byla asi falešná, vytvořena panem příjmení a úvěr jim poskytnut nebyl. Žádala několikrát v různých bankách v bance příjmení příjmení o úvěr, vždy se setkali s panem příjmení, s panem příjmení, navíc se párkrát sešli i na parkovišti s nějakými dalšími známými, přítelkyní která byla poradkyní a která měla kamarádku v jméno příjmení příjmení a vždycky chtěli z poskytnutého úvěru obdržet 30 %, takto byla bance 3x či 4x v průběhu července 2018, vždy na pobočce v obec. Situace se tak zkomplikovala také tím, že v té doby jí odcizili peněženku s doklady a neměla v té době dva doklady totožnosti, musela si nechat vyhotovit nový rodný list. Úvěr však nakonec nevyšel a v červenci 2018 tedy došlo k podpisu smlouvy na obec poště v obec. Při jednání na poště, kde se měly ověřit podpisy, však byla předložena kupní smlouva, což jí bylo divné a navíc vše řešil pan příjmení, ale v kupní smlouvě byl napsán pan příjmení, ale pod tlakem přítele, který říkal, že tomu může věřit a sdělení pana příjmení, který jí zjišťoval, že úvěr určitě vyjde, že kupní smlouva je pouze,„ taková formalita“ a že po splacení úvěru kupní smlouvy zničí, nakonec ji podepsala, veškerá vyhotovení smlouvy si však vzal pan příjmení k sobě s tím, že je po vyřízení úvěru roztrhá, až peníze vrátí, chtěli za zprostředkování úvěru 30 %. V té době nutně peníze potřebovala, hloupě se vším souhlasila, podepsala listiny, ale úvěr poskytnut nebyl. Proběhlo několikrát několik schůzek, 2x byli v jméno příjmení příjmení, ale„ nevyšlo to ani jednou“, po celou dobu jednal s panem příjmení také přítel, který ji ujišťoval, že je vše domluveno a oběma věřila. Poté šla do nemocnice v obec a po návratu volal pan příjmení, co bude s pozemkem. Sešla se tedy s panem příjmení v obec, kde jí řekl, že pole vrátí, ale že mu musí dát částka. Poté už začala mít strach, že by se to mohl bratr dozvědět, říkala i příteli, že peníze sežene a pak jí dali k telefonu někoho, majitele firmy, která koupila pozemek a ten řekl, že částka je málo, že chce částka, v té chvíli jí došlo, že se to provalilo a proto o tom řekla své matce, aby mohla sehnat požadovaných částka, ale po týdnu jí opět navýšili částku, chtěli částka, v prosinci 25. 12 za ní přišel bratr a zjistil, že je pozemek napsaný na někoho jiného, že se to dozvěděl z katastru nemovitostí a od té doby se snaží situaci řešit.

10. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Dle zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí rozhodnutí soudu slouží jako podklad pro zápis změny vlastnického práva.

11. V daném případě se žalobkyně žalobou domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem v rozsahu ideální jedné poloviny pozemku ve obec a dovolávala se absolutní neplatnosti předchozích právních úkonů. Z předložených listin a především z obsahu rozhodnutí věci zdejšího soudu 7 C 36/2019 bylo zjištěno, že v polovině roku 2018 žalobkyně byla bez zaměstnání ve finanční tísni, měla dluhy, snažila se zajistit finanční prostředky pomocí úvěru od některých bank v obec. Tehdejší její přítel A. příjmení jí zajistil kontakt na p. příjmení a tento následně na p. příjmení, tito se jí různými praktiky snažili zajistit úvěr především v pobočce jméno příjmení příjmení v obec. Dokonce mělo dojít k zajištění nepravdivého potvrzení o příjmu žalobkyně, následně však jednání o získání úvěru byla neúčinná a poté domluvili uzavření zástavní smlouvy týkající se předmětné nemovitosti, následně však na pobočce České pošty byla předložena listina nazvaná kupní smlouva o převodu nemovitosti za částku částka, tato částka je nepřiměřeně nízká ve srovnání s obvyklou cenou, která byla zjištěna z potvrzení realitní kanceláře. Následně v soudním řízení bratr žalobkyně dosáhl nahrazení projevu vůle společnosti, když prokázal, že nebylo naplněno jeho předkupní právo, a stal se vlastníkem celého pozemku. Dále bylo zjištěno, že v mezidobí v době, kdy vlastnicí pozemku byla společnost právnická osoba, došlo k zápisu zástavních práv a vydání exekučních rozhodnutí příslušných finančních úřadů pro dluhy společnosti ve výši téměř milionu korun.

12. Dle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 583 občanského zákoníku jedná-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Dle § 584 odst. 2. o.z. bylo - li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

14. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Žalobkyně se domáhala určovací žaloby dle § 80 občanského soudního řádu, která je preventivního charakteru a je na místě, když její pomocí lze eliminovat stav ohrožení nebo nejistoty právních vztahů a přispívá k nápravě vztahů v případě účinnějším než jiné procesní prostředky, vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu. Dle § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických či jiných věcných práv k nemovitostem totiž soudní výrok o návrhu na určení vlastnictví předpokládá. V daném případě naléhavý právní zájem je dán (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1333/2002). V řízení soud zkoumal platnost smlouvy uzavřené žalobkyní se společností právnická osoba a dle judikaturního rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1827/2005 tuto otázku jako otázku předběžnou řeší tedy bez zřetele na to, kdo je účastníkem řízení.

16. V daném případě soud vycházel ze závěrů učiněným ve spise zdejšího soudu sp. zn. 7 C 36/2019. V označeném řízení bylo jednoznačně prokázáno, že právní jednání společnosti, která uzavřela s žalobkyní kupní smlouvu, se příčí dobrým mravům, odporuje zákonu, bylo prokázáno, že žalobkyně byla uvedena v omyl, který byl vyvolán fyzickými osobami jméno příjmení a jméno příjmení zastupující společnost na základě plné moci, bylo prokázáno, že žalobkyně byla v souvislosti s tehdejší finanční tísní a nedobrou sociální situací víceméně přinucena k uzavření smlouvy dne datum. V řízení byla prokázána špatná finanční situaci žalované v květnu 2018 a její dluhy, taktéž bylo prokázáno, že její tehdejší přítel jméno příjmení jí víceméně zprostředkoval schůzku s dalšími osobami jméno příjmení a jméno příjmení, kteří jí opakovaně přislibovali zapůjčení peněz na úhradu jejích dluhů a zprostředkování uzavření úvěrové smlouvy v bankách či jiných bankovních domech, tzv. bankovních domech. Došlo jednoznačně ke zneužití její neznalosti, její vůle a ověření pravosti smlouvy, pravosti podpisu na smlouvě, která měla být zástavní smlouvou, nikoliv kupní, navíc jednoznačně hodnota pozemku byla prokazatelně v té výrazně vyšší, než bylo uvedeno v kupní smlouvě.

17. V řízení bylo prokázáno, že toto jednání bylo nepochybně zastírajícím právním úkonem také ve vztahu k žalovanému spoluvlastníkovi nemovitosti. Bylo prokázáno, že žalobkyně žádným způsobem nechtěla převést svůj spoluvlastnický podíl vlastnictví k předmětné nemovitosti na třetí osobu. Další zjištěné okolnosti uzavřeného právního úkonu v květnu 2018 a následující nasvědčují, že došlo k výraznému nemorálnímu jednání od fyzických osob zastupujících společnost právnická osoba, že jejich jednání lze potenciálně hodnotit jako jednání lichevní.

18. Z celého kontextu dokazování je prokázáno, že fyzické osoby jednající za společnost jednoznačně věděli o tísni žalobkyně, jednali s ní totiž dlouhodobě, různými nemorálními až se zákonem hraničními praktikami ve vztahu k různým bankám se snažili o sjednání úvěrů pro žalovanou a věděli o jejím vlastnictví k předmětnému pozemku a pak náhlou změnou situace zaměnili dopředu avizovanou zástavní smlouvu, která měla být podepsána předmětného dne, za kupní smlouvu a také při dalších jednáních, které žalobkyně v pozici svědkyně v předmětem řízení sp. zn. 7 C 36/2019 popsala, je jednoznačně prokázáno, že osoby zplnomocněné jednat za společnost věděli o záměně těchto smluv, ale i další jejich rozhodování, jednání, navyšování částek, za které by byli ochotni takzvaně ochotni vrátit nemovitost, nasvědčuje závěru soudu o absolutní neplatnosti kupní smlouvy uzavřené datum.

19. Soud dále připomíná ústavní nález I. ÚS 3308/16 který uvádí, že ačkoliv je ochrana autonomie vůle jedním z řídících soukromoprávních principů, je třeba ji v situacích tísně a výrazné nevýhodnosti charakterizujících lichvu korigovat zásadou ochrany slabšího, pokud jde o lichvu představující určité právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, jejím podstatným objektivním znakem je hrubý nepoměr vzájemných plnění, neboť takový nepoměr je v rozporu s ústavní zásadu přiměřenosti, tedy s jedním ze stěžejních principů Ústavního soud, tento nepoměr může být relativně posouzen pouze na základě rozdílu objektivních hodnot plnění poškozeného a protiplnění lichváře, což je v každém konkrétním případě nezbytné stanovit na základě zhodnocení dané věci. Subjektivním znakem lichvy je též tíseň při rozhodování, zda byla určitá smlouva uzavřena v tísni, není dle Ústavního soudu úkolem soudu hodnotit to, jak se dlužník dostal do špatné finanční situace a jaká byla jeho platební morálka, nýbrž zkoumat, jak dlužník sjednání předmětné smlouvy vnímal a zda věřitel nezneužil jeho obtíží k prosazení podmínek příčících se zásadám férovosti. Při posuzování, zda v tom kterém případě došlo k nepřípustné lichvě, musí civilní soudy do svého rozhodování promítnut ústavní principy spravedlnosti, přiměřenosti a ochrany slabší smluvní strany.

20. V daném případě soud posoudil okolnosti uzavřené smlouvy v květnu 2018 a dospěl k závěru, že byla uzavřena v rozporu s principy právního státu, soud upřednostnil výklad smlouvy vedoucí k neplatnosti smlouvy (ulice nález I. ÚS 625/03), neboť v daném případě soud posoudil tzv. korektiv dobrých mravů, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami (srovnej ulice nález IV. ÚS 3542/20). Jednání, které přinutilo žalobkyni uzavřít smlouvu je natolik porušující uznávané zásady dobrých mravů, vybočuje z těchto zásad natolik, že mu je soudem odepřena právní ochrana, neboť je zřejmé, že výkon práva by vedl k nepřijatelným důsledkům projevujícím se, jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek, což se projevilo právě při zápisu zástavních práv na majetek účastníků zapsaných na základě rozhodnutí příslušných Finančních úřadů.

21. Z uvedených důvodů soud posoudil smlouvu ze dne datum za absolutně neplatnou, žalobě vyhověl, určil, že žalovaná je podílovým spoluvlastníkem specifikované nemovitosti.

22. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně, se však výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení, taktéž žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil, a s tím koresponduje výrok II. rozhodnutí.

Účastník může napadnout rozhodnutí odvoláním. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.