OSLT 24 T 29/2020-280

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl při hlavním líčení konaném dne 7. dubna 2021 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vlastimila Nedvěda a soudců přísedících Magdaleny Burešové a Hany Machkové,

Obžalovaní

1) Dne datum v době 08.54 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, datum narození, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu osoby jméno příjmení, datum narození, jehož spis je veden na anonymizováno obec pod číslo jednací, osoby jméno příjmení, datum narození, jehož spis je na anonymizováno obec veden pod číslo jednací a osoby jméno příjmení, datum narození.

Obžalovaný jméno příjmení a obžalovaný příjmení příjmení

2) Dne datum v době 08.44 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté vložil do pravé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s prodlužováním pobytu osoby příjmení příjmení, datum narození.

Obžalovaný jméno příjmení a anonymizována dvě slova, datum narození

3) Dne datum v době 12.23 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, igelitovou tašku obsahující jednu láhev, kterou si poté schoval pod pracovní stůl, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu cizinců, které anonymizována dvě slova zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

Obžalovaný jméno příjmení a obžalovaný jméno příjmení

4) Dne datum v době 11.46 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, bankovku v hodnotě 2 000 Kč č. B17303953, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu osob anonymizována dvě slova, datum narození a anonymizována dvě slova, datum narození, přičemž bezprostředně po přijetí úplatku byl jméno příjmení orgány anonymizováno stát. instituce zadržen.

Obžalovaný jméno příjmení a anonymizována dvě slova, datum narození

5) Dne datum v době 13.51 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které anonymizována dvě slova zastupoval na základě plné moci.

Obžalovaný jméno příjmení a obžalovaný příjmení příjmení, datum narození

6) Dne datum v době 09.54 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

Obžalovaný jméno příjmení a obžalovaný jméno příjmení

7) Dne datum v době 08.49 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, datum narození, bankovku v nezjištěné hodnotě, kterou si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci

Obžalovaný jméno příjmení sám

8) Dne datum v době 10.37 hod., v budově anonymizována tři slova - pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, bankovky v nezjištěné hodnotě, které si poté dal do kapsy u košile a následně do peněženky, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

9) Dne datum v době 13.32 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, dvě bankovky, každá v hodnotě 1 000 Kč, které si poté dal do kapsy u košile a následně do peněženky, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

10) Dne datum v době od 10.42 hod. a 35 sekund, v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice ulice čp.9, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do levé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

11) Dne datum v době 14.09 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od osoby obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, balíček s nezjištěným obsahem, který si poté dal pod stůl, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

Obžalovaný jméno příjmení pod body 1) – 7) ⟪LB:lb_001⟫ - jednak sám v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu pro sebe přijal úplatek a takový čin spáchal jako úřední osoba, ⟪LB:lb_002⟫ - jednak jako úřední osoba v úmyslu opatřit si neoprávněný prospěch vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím právnímu předpisu, pod body 8) – 11) získal přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a neoprávněně užil data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací,

Obžalovaný příjmení příjmení pod bodem 2) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě,

Obžalovaný jméno příjmení pod bodem 1) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě,

Obžalovaný příjmení příjmení pod body 5) – 7) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě,

Obžalovaný jméno příjmení pod bodem 4) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě,

Obžalovaný příjmení jméno pod bodem 3) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, tím spáchali

Obžalovaný jméno příjmení pod body 1) – 7) zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, ve znění platném do datum, pod body 8) – 11) přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku,

Obžalovaný příjmení příjmení pod bodem 2) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku,

Obžalovaný jméno příjmení pod bodem 1) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku,

Obžalovaný příjmení příjmení pod body 5) – 7) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku,

Obžalovaný jméno příjmení pod bodem 4) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku,

Obžalovaný příjmení jméno pod bodem 3) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, a odsuzují se

Obžalovaný jméno příjmení podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let.

Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku se mu ukládá peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 3 000 Kč, tj. celkem 300 000 Kč.

Podle § 70 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku se mu dále ukládá trest propadnutí věci, a to: ⟪LB:lb_001⟫ -) bankovky nominální hodnoty á 2 000, - Kč, sériového čísla C § 83a odst. 1 části věty první a věty druhé trestního řádu číslo, ⟪LB:lb_002⟫ -) bankovky nominální hodnoty á 2 000 Kč, sériového čísla C číslo, ⟪LB:lb_003⟫ -) bankovky nominální hodnoty á 1 000 Kč, sériového čísla G číslo, ⟪LB:lb_004⟫ -) bankovky nominální hodnoty á 100 Euro, sériového čísla N číslo.

Obžalovaný příjmení příjmení

Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let.

Obžalovaný jméno příjmení

Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let.

Obžalovaný příjmení příjmení

Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců.

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let.

Obžalovaný jméno příjmení

Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let.

Obžalovaný příjmení jméno

Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let.

Naproti tomu se obžalovaní:

12) Dne datum v době 14.48 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

13) Dne datum v době 13.33 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

14) Dne datum v době 12.40 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté vložil do pravé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec základě plné moci.

15) Dne datum v době od 15.35 hod. v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, které si poté vložil do levé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

16) Dne datum v době 08.58 hod. v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté vložil do levé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které příjmení příjmení zastupoval na anonymizováno obec základě plné moci.

Obžalovaný jméno příjmení, obžalovaný příjmení příjmení, datum narození a jméno příjmení, datum narození

17) Dne datum v době 15.13 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, v přítomnosti obžalovaného jméno příjmení, narozeného datum navedl obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, aby v souvislosti s vyřízením žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu osoby, kterou příjmení příjmení zastupoval na základě plné moci, koupil policistovi jméno příjmení,„ flašku" za to, že tuto žádost vyřídí přednostně a dále byl jméno příjmení svědkem toho, že příjmení příjmení, slíbil, že za vyřízení této žádosti koupí policistovi jméno příjmení třeba i dvě„ flašky", a přestože se tímto hodnověrným způsobem dozvěděl, že se příjmení příjmení dopustil tímto jednáním trestného činu„ Podplacení" podle § 332 odst. 1 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a jméno příjmení návodu k tomuto trestnému činu podle ust. § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, uvedené skutečnosti neoznámil ani státnímu zástupci, ani policejnímu orgánu, ani svému nadřízenému.

Obžalovaný jméno příjmení a jméno příjmení, datum narození

18) Dne datum v době od 09.07 hod. do 09.10 hod., v budově anonymizována tři slova - pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalované tehdy pod jménem jméno příjmení, narozené datum, igelitovou tašku s nezjištěným obsahem, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu jméno příjmení, datum narození, občanky země, jejíž spis je na anonymizováno obec veden pod číslo jednací. obžalovaný jméno příjmení a anonymizována dvě slova, datum narození

19) Dne datum v době 14.17 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, bankovku v nezjištěné hodnotě, kterou si následně dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu jméno příjmení, datum narození, občanky Ukrajiny. obžalovaný jméno příjmení a obžalovaný jméno příjmení, datum narození

20) Dne datum kolem 11.36 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného jméno příjmení, datum narození, bankovku nezjištěné hodnoty, kterou si poté dal do kapsy u kalhot a následně do peněženky, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců.

21) Dne datum v době 11.11 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného jméno příjmení, datum narození, finanční hotovost v nezjištěné výši, kterou si poté a vložil do pravé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které jméno příjmení zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci.

Obžalovaný jméno příjmení

22) Dne datum v době od 13.34 hod. do 13.35 hod., v budově anonymizována tři slova - pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného jméno jméno příjmení, datum narození,„ pozornost“ v podobě láhve s nezjištěným obsahem, kterou si poté uložil do své tašky pod stolem, a to v souvislosti s řízením o pobytu cizinců, které jméno jméno příjmení zastupoval na základě plné moci.

23) Dne datum ve 14.53 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost jméno příjmení, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil jméno příjmení.

24) Dne datum v 13.00 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a osobu jméno příjmení, datum narození, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

25) Dne datum v 10.34 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

26) Dne datum v 16.18 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost osoby příjmení jméno jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení jméno příjmení (správně jméno).

27) Dne datum v 08.45 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost jméno příjmení, datum narození, na počítači IP adresy adresa 420, údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil jméno příjmení.

28) Dne datum v 09.59 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost anonymizována dvě slova datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

29) Dne datum v 14.03 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení příjmení jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

30) Dne datum v 10.36 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa číslo, anonymizováno, ulice ulice číslo obec číslo údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

31) Dne datum v 09.00 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost jméno příjmení, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a osobu anonymizována dvě slova, datum narození, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil jméno příjmení.

32) Dne datum v 09.08 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

33) Dne datum v 12.29 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa obžalovaný jméno příjmení, provedl na žádost anonymizována dvě slova, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil anonymizována dvě slova.

34) Dne datum v 14.13 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

35) Dne datum v 15.44 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost dvou doposud neustanovených osob vietnamské národnosti na počítači IP adresy adresa 7, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil těmto dvěma osobám.

36) Dne datum v 13.33 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa 26, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

37) Dne datum v 11.01 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení povedl na žádost osoby jméno příjmení příjmení, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě jméno příjmení příjmení.

38) Dne datum v 15.07 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení povedl na žádost osoby jméno příjmení příjmení, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě jméno příjmení příjmení.

39) Dne datum v 12.52 hod., v budově anonymizována dvě slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení povedl na žádost osoby anonymizována dvě slova, datum narození, na počítači IP adresy adresa, datum narození, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě anonymizována dvě slova.

40) Dne datum v 08.12 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost osoby jméno příjmení, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil jméno příjmení.

41) Dne datum v 08.58 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

42) Dne datum v 09.12 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost jméno příjmení, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil jméno příjmení.

43) Dne datum v 15.40 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost jméno příjmení, datum narození, na počítači IP adresy adresa adrese adresa.

44) Dne datum v 12.03 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost anonymizována dvě slova, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil anonymizována dvě slova.

45) Dne datum v 12.44 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost osoby jméno jméno příjmení, datum narození, na počítači IP adresy adresa, bytem adresa číslo, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě jméno jméno příjmení.

46) Dne datum v 08.39 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

47) Dne datum v 14.26 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

48) Dne datum v 10.43 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost příjmení jméno, datum narození, na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil příjmení příjmení.

49) Dne datum v 12.09 hod., v budově anonymizována tři slova – pracoviště obec, ulice ulice č.p 9, obžalovaný jméno příjmení provedl na žádost anonymizována dvě slova, datum narození na počítači IP adresy adresa, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě anonymizována dvě slova.

50) Dne datum v době 12.44 hod. do 12.46 hod., v budově anonymizována tři slova - pracoviště obec, ulice adresa, obžalovaný jméno příjmení jako anonymizováno tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného příjmení jméno, narozeného datum, neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté vložil do pravé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které anonymizována dvě slova zastupoval na anonymizováno obec na základě plné moci, tedy obžalovaný jméno příjmení že by ⟪LB:lb_001⟫ -) jednak sám v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu pro sebe přijal úplatek a takový čin spáchal jako úřední osoba, ⟪LB:lb_002⟫ -) jednak jako úřední osoba v úmyslu opatřit si neoprávněný prospěch vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím právnímu předpisu, ⟪LB:lb_003⟫ -) jednak vzbudil v jiném rozhodnutí, aby v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu slíbil druhému úplatek a aby takový čin spáchal vůči úřední osobě, ⟪LB:lb_004⟫ -) jednak jako úřední osoba v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu, obžalovaný jméno příjmení že by ⟪LB:lb_005⟫ - jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, obžalovaný příjmení příjmení že by ⟪LB:lb_006⟫ - jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, ⟪LB:lb_007⟫ - jinému v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu slíbil úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobně,

Obžalovaný jméno příjmení ⟪LB:lb_001⟫ - jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě,

Obžalovaný příjmení jméno ⟪LB:lb_001⟫ - jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, čímž měli spáchat obžalovaný jméno příjmení ⟪LB:lb_002⟫ -) dílčí skutky zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, ⟪LB:lb_003⟫ -) dílčí skutky přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, ⟪LB:lb_004⟫ -) návod k trestnému činu podplacení podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku k § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, obžalovaný jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ -) dílčí skutek zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, obžalovaný příjmení příjmení ⟪LB:lb_006⟫ -) dílčí skutek zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, obžalovaný jméno příjmení ⟪LB:lb_007⟫ -) dílčí skutek zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, obžalovaný příjmení jméno ⟪LB:lb_008⟫ -) dílčí skutek zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro něž jsou tito obžalovaní stíháni.

1. V uvedené věci byla dne datum podána státním zástupcem anonymizováno státního zastupitelství v obec u zdejšího soudu obžaloba celkem na patnáct obžalovaných pro celkem 68 skutků, kdy se jednalo o trestné činy zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (obžalovaný příjmení příjmení), u ostatních obžalovaných bylo jejich jednání kvalifikováno jako zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (s výjimkou obžalovaných jméno příjmení a jméno příjmení, jejichž věc byla řešena jinak). Obžalovanému jméno příjmení jako bývalému anonymizována čtyři slova v obec, detašované pracoviště obec, bylo kladeno za vinu, že nejméně ve 33 případech převzal úplatek v peněžní či jiné formě od spoluobžalovaných příjmení jméno, jméno příjmení, jméno příjmení, anonymizováno 7 slov obec, jméno příjmení, anonymizována dvě slova, jméno příjmení a jméno jméno příjmení, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které tito obžalovaní zastupovali na základě plných mocí na anonymizováno obec. Dále mu pak v bodě 34 obžaloby bylo kladeno za vinu, že obžalovaného jméno jako úřední osoba navedl, aby v souvislosti s vyřizováním žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu dalšího cizince, tedy v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu, aby policistovi jméno příjmení koupil flašku za to, že tuto žádost vyřídí přednostně, což měl obžalovaný příjmení slíbit s tím, že koupí třeba i dvě flašky, kdy obžalovaný příjmení byl tomuto jednání osobně přítomen a měl se tak hodnověrným způsobem dozvědět o spáchání trestné činnosti ze strany těchto osob, které směřovaly k jeho podplacení, přesto však tyto skutečnosti neoznámil příslušným osobám. V bodech 35 až 67 obžaloby pak bylo obžalovanému příjmení kladeno za vinu, že jako tehdejší anonymizována čtyři slova v obec na detašovaném pracovišti v obec provedl na žádost dalších osob řadu dotazů do anonymizováno informačního systému na různé osoby a údaje, které bez oprávnění poté dalším osobám sděloval.

2. V uvedené věci již bylo zdejším soudem opakovaně rozhodnuto, ovšem Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací opakovaně rozhodnutí zdejšího soudu zrušil. V prvém případě tak učinil především z procesních důvodů, kdy následně bylo znovu rozhodnuto zdejším soudem dne 13.6.2017 rozsudkem pod č.j. 4T 134/2011-2561. Tento další rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2018, č.j. 4To 476/2017-2703. Ve svém usnesení krajský soud hodnotil právní otázku, zda jsou procesně použitelným důkazem záznamy o sledování osob a věcí pořízené podle § 158d tr. řádu v období od datum do datum Odvolací soud poukázal na to, že nálezem Ústavního soudu ze dne datum č. Pl.ÚS 3/09, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 219/2010 Sb., bylo zrušeno ustanovení § 83a odst. 1 části věty první a věty druhé trestního řádu, což znamená, že ode dne vyhlášení tohoto nálezu ve sbírce zákonů, tehdy od datum, je nutné k nařízení prohlídky jiných prostor předchozí souhlas soudce, nikoliv pouze souhlas státního zástupce. Poté pak rozebral, zda prohlídka jiných prostor představuje zásah do práva jednotlivce na soukromí v obdobném rozsahu jako v případě domovní prohlídky, a dospěl ke kladnému závěru. Z toho vyvodil, že o vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků musí rozhodovat nezávislý a nestranný orgán, kdy za takový nelze považovat státního zástupce, jenž v kontradiktorním řízení plní funkci orgánu veřejné žaloby. Respektu a ochrany požívá nejen soukromí v prostorách sloužících k bydlení, tedy obydlí v užším slova smyslu, ale i jiné prostory včetně prostor kancelářských. Odvolací soud k tomu uvedl, že byť se uvedený nález Ústavního soudu přímo nedotýká ustanovení § 158d tr. řádu, ustanovení § 83a tr. řádu je nutné aplikovat i na projednávaný případ, neboť v současné době nelze oddělovat osobní život od pracovního a kontinuálním dlouhodobým sledováním kanceláře skutečně dochází k zásahu do práva na soukromí. Poukázal i na další judikaturu Ústavního soudu s tím, že právní předpis se rozhodnutím Ústavního soudu ruší nikoliv od počátku (ex tunc), nýbrž vždy až ode dne, který Ústavní soud v nálezu určí, a neurčí-li tak, pak dnem, kdy je nález publikován ve Sbírce zákonů (tedy ex nunc). Fakticky to tedy znamená, že uvedené rozhodnutí Ústavního soudu bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů v průběhu provedeného sledování, kdy do data datum bylo možno takto postupovat a uvedené záznamy bylo možno použít, po tomto datu však vzhledem k tomu, že nebyl souhlas dán soudem, jsou záznamy o sledování procesně nepoužitelné. Dále pak odvolací soud s ohledem na neúplnost skutkových zjištění uložil soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování o znalecké zkoumání záznamů o sledování, kterým by se odstranily či alespoň zmírnily vedlejší rušivé zvyky a tím by se zvýraznila zvuková linie hovořících osob, kdy stejně jak lze zkvalitnit obraz včetně eventuálního přiblížení, ev. další důkazy. Soudu prvního stupně také bylo uloženo, aby provedené důkazy řádně hodnotil a zdůvodnil na základě, jakých konkrétních důkazů k těmto závěrům dospěl a vypořádal se s důkazy svědčícími ve prospěch i neprospěch obžalovaných a s jejich obhajobou.

3. Z podnětu státního zástupce byla poté ještě věc předložena Ústavnímu soudu podle § 95 odst. 2 Ústavy ČR k posouzení, zda je skutečně možno pojmem obydlí mínit i prostor kanceláře příslušníka stát. instituce, v níž vykonává úřední pravomoc, a v jakém vztahu je pak k tomu ustanovení § 158d odst. 2, odst. 3 tr. řádu Ústavní soud rozhodl dne datum pod sp.zn. Pl.ÚS 8/2019, že se návrh na případné zrušení ustanovení § 158d odst. 2 tr. řádu odmítá s tím, že skutečně uvedené záznamy o sledování procesně použitelným důkazem po datu vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů nejsou. Okresní soud v Litoměřicích poté rozsudkem ze dne 5.3.2020, č.j. 4T 134/2011-2897, který již nabyl právní moci, podle § 226 písm. a) tr. řádu obžalované příjmení jméno, anonymizována tři slova obec, anonymizována dvě slova, jméno příjmení (nyní jméno příjmení), jméno jméno příjmení a jméno příjmení plně zprostil obžaloby, věc ohledně ostatních obžalovaných byla vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí. Okresní soud v Litoměřicích na základě uvedeného usnesení odvolacího soudu provedl znovu celé rozsáhlé dokazování, při kterém vyslechl všechny obžalované, provedl výslech svědků, předložil stranám podle § 213 odst. 1 tr. řádu listinné důkazy, zejména protokoly o vydání věcí a o provedení domovní prohlídky včetně fotodokumentace, odborná vyjádření a výsledky kontrolního šetření, přičemž též se souhlasem stran byl čten znalecký posudek z oboru kybernetiky, odvětví výpočetní technika. K těmto důkazům strany neměly výraznějších připomínek, přičemž podrobněji budou případně rozebrány níže, kdy soud pak vycházel z výpovědí obžalovaných, a to i těch, kteří byli již pravomocně zproštěni.

4. Ve věci samé pak bylo rozhodnuto dne datum při hlavním líčení tak, jak je shora uvedeno, kdy ještě ohledně obžalovaného jméno příjmení byly vyloučeny dva skutky pod body 40 – 41 obžaloby, které se týkaly svědků, kteří se zdržovali na území země či země a nedařilo se je vyslechnout, jak uložil odvolací soud. Ve věci bylo přitom konáno vícero hlavních líčení, v jejichž průběhu obžalovaní využili svého práva podle § 207 odst. 2 tr. ř. a k věci nevypovídali, proto byly čteny jejich předchozí výpovědi z přípravného řízení i z předchozích hlavních líčení, kde jednoznačně až na obžalovaného příjmení odmítli, že by se jakékoliv trestné činnosti dopustili.

5. Obžalovaný příjmení jméno uvedl, že u hlavního líčení využívá svého práva a k věci nevypovídal v souladu s ustanovením § 33 tr. řádu. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byl čten protokol o výpovědi tohoto obžalovaného na č.l. 292-296, číslo. Zde obžalovaný popřel, že by se trestné činnosti dopustil. Pokud jde o skutek ze dne datum, toho se ani dopustit nemohl, neboť byl od datum do datum na Ukrajině, což doložil potvrzením ve svém pase. Ke skutku ze dne datum uváděl, že zařizoval vízum pro dceru svého bratrance, nikomu však žádný úplatek nepředával. Dále popřel, že by v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které před anonymizována tři slova na pracovišti v obec zastupoval na základě plné moci jméno příjmení předal jakékoliv neoprávněné plnění, a to jak dne datum, tak dne datum. Rozhodně mu nedával ani peníze ani nějaké poukázky. Totéž uvedl obžalovaný příjmení jméno ohledně jednání, k nimž mělo dojít ve dnech datum, datum (zde ve dvou případech) a datum, anonymizováno obec ohledně jednání ve dnech datum a datum, a anonymizována dvě slova ohledně jednání ze dne datum. Obžalovaná jméno příjmení (tehdy jméno příjmení) uvedla, že u jméno příjmení v kanceláři pouze ponechala igelitovou tašku s reklamními předměty pojišťovny, kterou zastupuje, k čemuž je oprávněná, jak bylo doloženo touto pojišťovnou. Obžalovaný jméno jméno příjmení pak uvedl, že se vsadil s jméno příjmení ohledně fotbalového zápasu, k čemuž doložil i zprávy z internetu, přičemž sázku prohrál, a proto obžalovanému předal láhev nezjištěného alkoholu, což však nějak nesouviselo s rozhodovací činností jméno příjmení. Prap. jméno příjmení pak popřel, že by skutečně slyšel jméno příjmení jako svého nadřízeného, že by ten nějak naváděl spoluobžalovaného jméno, aby mu v souvislosti s vyřízením žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu jiné osoby, kterou obžalovaný příjmení zastupoval na základě plné moci, koupil nějakou flašku za její přednostní vyřízení a že by obžalovaný příjmení přislíbil, že za to koupí dokonce i dvě flašky, přičemž nevěděl, že by toto jednání mohlo být bráno jako trestný čin, neboť nepostřehl toto vyjádření ze strany obou spoluobžalovaných s ohledem na značný hluk v místnosti. Trestnou činnost popřeli i další obžalovaní, jak je uvedeno níže.

6. Pouze obžalovaný příjmení příjmení částečně své jednání doznal a uvedl, že chodil na oddělení anonymizována dvě slova z důvodu zaměstnání. S cizinci podával žádosti o prodloužení pobytu. jméno se seznámil s panem příjmení, proto chodil k němu do kanceláře zjišťovat nějaké věci, co je potřeba dokládat k těm jiným případům, těch žádostí. Každá žádost měla standardní postup. Nevěděl, jak to vše má být a tak chodil za panem příjmení se ptát, co je potřeba k těm žádostem doložit. Někdy pan příjmení, když měl hodně práce, ho poprosil, aby mu došel pro léčivo pro rybičky do akvária. Také pan příjmení miloval rockovou hudbu a bavili se s ním o hudbě. Nabídl mu, že mu sežene album nějaké konkrétní rockové skupiny. Když tam byl naposledy, tak mu to CD nechal poslechnout. Byl v ten den zadržen. Je pravda, že mu nechával v časopise nějaké peníze, ale to bylo z jeho strany jako odměna za jeho čas, pozornost a nějaké ty informace, konzultace. Nebylo to kvůli nějakému konkrétnímu případu, kvůli nějaké konkrétní žádosti. Veškeré žádosti podával na základě plné moci těch cizinců, byly absolutně v pořádku. Nebyl důvod pana příjmení nějakým způsobem podplácet kvůli nějaké žádosti. Veškeré žádosti, co byly v tom řízení, byly naprosto v pořádku. Každý konkrétní případ si už přesně nepamatuje. Poté byla podle § 207 odst. 2 tr. řádu přečtena výpověď tohoto obžalovaného na č.l. 236-240, číslo, číslo, kde se k trestné činnosti fakticky doznal. K tomu obžalovaný uvedl, že podle něj si jeho výpovědi neodporují, jen v jedné výpovědi doplnil, to co říkal předtím. Pan anonymizováno mu ukazoval nějaké složky. Nějaké osoby poznal, bylo tam víc složek, ptal se ho, koho zná a nezná. Byla tam jedna žádost, kdy požádali přes ambasádu, a pan příjmení se zeptal, jestli je zná a co má s tím dělat, jestli to má zamítnout. Ale on nevěděl, jestli ty veškeré dokumenty, co oni podali na ambasádě, byly v pořádku nebo nebyly v pořádku. Ale trošku se ho na to pan příjmení zeptal, jako by tam bylo něco špatně, to on neví. V tu dobu nemohl posoudit, jestli tam něco chybí, něco je špatného. Taky nevěděl, co je tam potřeba doložit. Ti rodiče byli na oddělení anonymizováno a doložili zbytek potřebných dokumentů, jak to učinila paní příjmení, která je zmíněna v jiném případě. Nevzpomene si, jak často chodil na anonymizována dvě slova anonymizováno v roce 2010, ale bylo to asi tak jednou za týden nebo jednou za dva týdny. Na dotaz státního zástupce, že obžalovaný při hlavním líčení uvedl, že nebyl důvod předávat panu příjmení úplatek, ovšem ve výpovědi z datum použil opakovaně výraz úplatek, že ho předal panu obžalovanému příjmení, tak obžalovaný příjmení tvrdil, že důvod nebyl, protože žádosti byly v pořádku. Bylo to jen za to, že pan příjmení upozornil, že tam může být něco nedoloženo, nějaký překlad, jako to bylo s paní příjmení, kdy se jednalo o jejího syna jméno, tak tam chyběl nějaký překlad rodného listu nebo něco. Tak proto pan příjmení upozornil, aby ta matka se dostavila a doložila potřebné dokumenty. Ona v ten den přijela a podepsala obžalovanému příjmení plnou moc, aby mohl v dalším řízení dokládat ještě nějaké potřebné dokumenty. Za to, že pan příjmení je přijal a vyslechl a pochopil, že situace je taková, že tam něco chybí, mu něco dal. příjmení nevěděl, že je zákonná lhůta, pošle se výzva, aby ti lidi to doložili bez osobní návštěvy oddělení anonymizováno. Tak ho napadlo mu ty peníze nechat jako pozornost za připomínku, že je potřeba tam něco doložit. Na další dotaz, že před předáním částky, kterou odhadl na dvě tisícikoruny ve vtahu k zařizování pobytu paní jméno, tak v přípravném řízení vypověděl:„ Já jsem se jej (tedy příjmení), ještě před tím zeptal, jak mu to mám předat a on mi hodil noviny, já jsem pochopil, že ty bankovky mám do nich vložit“, zda od pana příjmení věděl, kdy a kde, jak mu má předat peníze, obžalovaný uvedl, že při tom jednání v kanceláři, kde byl u něho na návštěvě, tak se ho zeptal, že mu chce dát nějaký dárek a kam to má dát, kam to má položit nebo vložit, přičemž nebyla řeč o částce, měl u sebe peněženku, podíval se, co má a dal mu ty peníze. Nikdy pan příjmení o nějakých částkách nemluvil. Neříkal nic o tom, že by mu měl dát nějaké peníze. Soud vycházel ze zjištění, že obžalovaný příjmení příjmení v přípravném řízení nejprve využil svého práva a k věci nevypovídal, ovšem později se ke své trestné činnosti plně doznal. Ke skutku ze dne datum uvedl, že jednal s obžalovaným příjmení v jeho kanceláři ve věci žádosti o udělení pobytového režimu jméno příjmení. Předal proto obžalovanému příjmení úplatek ve výši 2.000 Kč ve dvou bankovkách po 1.000 Kč, které vložil do brožury, kterou předal obžalovanému příjmení. Důvodem pro předání úplatku byla skutečnost, že několik dní před tím obžalovaného příjmení navštívil v jeho kanceláři a ten se jej dotázal, zda zná jména osob, jejichž složky měl u sebe na stole. Řekl mu, že tato jména nezná a obžalovaný příjmení mu nato naznačil, že žádosti těchto osob budou zamítnuty, což pochopil tak, že si tím obžalovaný příjmení nepřímo říká o úplatek. Pokud jde o skutek ze dne datum, navštívil příjmení v jeho kanceláři ve věci pobytového režimu anonymizována dvě slova, obžalovaný příjmení se ptal, zda má tuto žádost zamítnout a on mu předal úplatek ve výši 2.000 Kč, tím způsobem, že příjmení mu podal noviny, do kterých vložil dvě bankovky v hodnotě každá po 1.000 Kč. Pokud jde o druhý skutek ze dne datum, tak obžalovanému příjmení skutečně předal lék na rybičky. K osobě obžalovaného příjmení dále uvedl, že se o něm obecně vědělo, že bere úplatky, přičemž protislužbou ze strany tohoto obžalovaného za poskytnutí úplatku měl být hladký průběh procesu při udělování pobytových režimů. Rovněž tak obžalovaný příjmení měl dotyčné osoby vyrozumívat o případných problémech, které by se v řízení ohledně pobytového režimu cizinců na anonymizováno obec mohly vyskytnout.

7. Obžalovaný příjmení jméno příjmení, uvedl, že v ČR bydlí na adrese adresa. Je zaměstnán ve právnická osoba. Vypovídat k věci nechtěl, odkázal na svou výpověď z minulého hlavního líčení. Byly proto přečteny podle § 207 odst. 2 tr. řádu protokoly o výpovědi tohoto obžalovaného na č.l. 121-125, číslo, číslo, číslo.

8. Obžalovaný jméno příjmení uvedl, že bydlí na adrese adresa. Pracuje stále jako dělník anonymizováno v obec. Obžalovaný využil svého práva a k věci nevypovídal. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu se četly protokoly o výpovědi obžalovaného na č.l. 34-38, číslo, číslo. Popřel žalovanou trestnou činnost a žádal spolu se svým právním zástupcem, že by měl být zproštěn obžaloby i u skutků, které zbyly. Má za to, že důkazní nouze, která panuje, by měla vést k tomuto zproštění obžaloby. Co se týče obžaloby, jediným důkazem by teoreticky mohl být záznam z prostorového sledování, který byl podroben i znaleckému zkoumání, které podle něj potvrdilo, že není zřejmé, že by docházelo k předávání finanční hotovosti, není zřejmé nic, co by ho mohlo usvědčovat, že by se dopustil toho, co je mu obžalobou kladeno za vinu. Je nezbytné vycházet z výpovědi pana příjmení u hlavního líčení s ohledem na to, že celé řízení je ovládáno zásadou ústnosti, a je tedy podle něj zásadní to, co tento obžalovaný uvedl u hlavního líčení, přičemž jeho výpověď z přípravného řízení považuje shodně se svým právním zástupcem za nevěrohodnou. Při výslechu jako obviněný dne datum využil svého práva podle § 33 odst. 1 tr. řádu a k věci nevypovídal. Dne datum byl vyslechnut ve Vazební věznici Teplice, kdy ani v tomto případě k věci nevypovídal. Při hlavním líčení dne datum obž. příjmení k věci vypovídal a uvedl následující. Co se týče bodu 1) - 34) obžaloby, nikdy si neřekl o úplatek nebo nějaký převzal. Jestliže došlo k předání finanční hotovosti, tak se jednalo o finanční hotovost za kolek nebo za kolek, anebo byly předávány splátky na vozidlo, které prostřednictvím pana jméno prodala jeho manželka. Vzpomíná si u pana příjmení - u bodu 15), že ho skutečně požádal, zda by mu nezakoupil ve zverimexu v obec na příjmení léčivo pro rybičky. S tím pan příjmení souhlasil a předával mu na to finanční částku. příjmení tento lék zakoupil a zbytek peněz mu vrátil. Jednalo se řádově o 1.000 Kč. Léky byly drahé. Co se týče prodaného vozidla, jednalo se o starší typ příjmení jméno a k prodeji došlo v lednu 2010, přesný datum si nepamatuje. K realizaci prodeje došlo tak, že obž. příjmení se před panem příjmení o vozidle zmínil a on mu slíbil, že se optá. Pan anonymizováno přišel s tím, že by měl o vozidlo zájem jeden z jejich zaměstnanců. S panem příjmení se bavili čistě náhodně, vozidlo se prodalo celkem za částku 30.000 Kč Pan anonymizováno mu přivezl ofocený občanský průkaz toho dotyčného zájemce. Na základě toho byl na Dopravním anonymizováno v obec, kde se vozidlo přepsalo na dotyčného zájemce. Pan anonymizováno přijel se zájemcem k němu před dům a tam mu vozidlo předal na základě zálohy 5.000 Kč s tím, že mu bude dávat splátky nepravidelně do konce roku. Takto zněla ústní dohoda. Splátky mu předával pan příjmení z důvodu toho, že to bylo časově výhodnější. To bylo tak, že pan příjmení mu nabídl, že to vozidlo koupí jeho právnická osoba, jelikož ten zaměstnanec neměl peníze na splátky, protože není práce, tak pan příjmení mu nabídl, že to vozidlo koupí jeho společnost a splátky mu bude předávat právě pan příjmení. Zda došlo k přepisu vozidla, to již řešil ten dotyčný zaměstnanec s právnická osoba. Vozidlo patřilo manželce, ale bylo pořízeno za trvání manželství. Vozidlo je uhrazeno a poslední splátky byla v září 2010, přesné datum si obžalovaný příjmení nepamatoval. Co se týče obžalovaných, tak zná všechny. Problémy ani rozpory spolu neměli. Umí částečně ruštinu, ukrajinštinu nikoliv. Jeho příjem činil 30.000 Kč čistého, jeho manželky 20.000 Kč čistého. V té době vlastnil ještě vozidlo zn. Renault Megane na leasing, toto splácel a v této době již vozidlo bylo splacené. Má ve SJM na půlku rodinný dům v hodnotě 1.500.000 Kč. Jiné movité věci s manželkou nemají. K dotazu soudu obžalovaný příjmení uvedl, že pokud nahlížel do informačního systému, takto bylo pouze v přítomnosti konkrétních osob, kterých se to týkalo nebo to bylo za přítomnosti osob, které je na základě plné moci zastupovaly. Když činil dotaz na pana jméno, tak už neví, zda u toho byl přímo přítomen, ale je to možné. K bodu 34) obžaloby uvedl, že celé to bylo pojaté jako nemístný žert. anonymizováno to nebylo vůbec myšleno. Všichni se tomu zasmáli. Nedovede si představit, že by se něco podobného u pana příjmení stalo. Že by se nějaká láhev panu příjmení koupila, takto neví, ale pochybuje o tom. Peníze, které mu byly zajištěny při domovní prohlídce, tak ty jsou ze stavebního spoření, k čemuž doložil výpisy z účtu ze stavebního spoření v roce 2003 – 2008, a to částky: 117.878 Kč a 113.182 Kč Tyto částky měl uložené doma. Obžalovaný dále soudu doložil čestné prohlášení o prodeji věcí, a to panu příjmení za frézu v hodnotě 30.000 Kč a panu příjmení za malotraktor v hodnotě 70.000 Kč. Dále doložil doklad kupní smlouvy o prodeji nemovitostí (polnosti) v r. 2005 – částka 200.000 Kč a částku 201.000 Kč, v r. 2004 – 150.000 Kč, nájemní smlouvu s panem příjmení o pronájmu polností na částku 10.000 Kč ročně. Doložil také kupní smlouva za polnosti na částku 46.000 Kč, smlouvu o postoupení pohledávky s panem příjmení na částku 18.316,70 Kč, soupis prodaných věcí, a to šavlí apod. za částku 650.000 Kč, což bylo prodáno jméno příjmení, bytem v obec (v průběhu let 2006 – 2010). Prodané věci uvedl, že získal za života svého nevlastního otce. Obžalovaný dále uvedl, že částka 3 09.00 Kč, která byla nalezena při domovní prohlídce, nebyla jeho. Jednalo se o částku rodičů jeho ženy, kteří bydlí dole v domě, tyto peníze byly u nich v úschově. Než zemřeli rodiče, tak od nich darem dostali částku 250.000 Kč a to od nevlastního otce dostali částku 100.000 Kč, které nejsou evidovány ani v dědickém řízení. Na účet tyto částky nedával, jelikož bankovním institucím nedůvěřuje. Mají pouze účet u obec spořitelny, ale o ten účet se stará jeho manželka. Obžalovaný příjmení dále soudu předložil přehled části odměn, které obdržel za dobu trvání služby. K dotazu soudu obžalovaný uvedl, že od roku 2006 se začal zajímat o fotovoltaiku, tuto věc chtěl realizovat v říjnu 2010. Toto si chtěl pořídit pro vlastní potřebu a zbytek prodávat do sítě. Samozřejmě některé finanční částky s manželkou našetřili. K dotazu státního zástupce obžalovaný uvedl, že pana jméno zná od roku 2003. Seznámil se s ním tak, že v úřední dny k nim chodil vyřizovat žádosti cizinců na základě plné moci. Pan anonymizováno mu vykal, on jemu tykal. Nestýkali se mimo pracovní dobu. Jak se jmenuje osoba, které jeho manželka prodávala vozidlo, obž. příjmení nevěděl, to si již nepamatoval. Byl to zaměstnanec pana příjmení Smlouvu o prodeji mezi sebou neměli, on panu příjmení důvěřoval. To, že si pan příjmení s ním zajišťoval některé soukromé záležitosti, tak na tom nespatřoval nic špatného, jelikož to bylo čistě náhodné. Pan anonymizováno mu celou částku za vozidlo zn. Renault nezaplatil najednou a zdůvodnil mu to tak, že anonymizováno je nově založená společnost a nemají tolik finančních prostředků, aby vozidlo zaplatili najednou, tak se domluvili na splátkách. Splátky probíhaly tak, že to bylo během úředních dnů na anonymizováno v obec. Přesně si to ale nepamatoval. Nedokázal říci, jestli splátky byly v obálkách. Žádné potvrzení o převzetí splátky panu příjmení nedával, důvěřoval mu. K dalšímu dotazu státního zástupce obžalovaný příjmení uvedl, že pokud dostal nějaké peníze, takto bylo za kolky nebo na kolky. příjmení si buď cizinci přinesli své, nebo nosili peněžní hotovost s tím, aby dotyčný pracovník šel dolů na zbraně a koupil kolky tam. U nich se kolky neprodávaly. V ojedinělých případech to takto fungovalo. Zdůvodňovali to tím, že je tam velká fronta. Takto jim vycházeli vstříc. Byli tlačeni ze shora, že mají být k cizincům maximálně vstřícní. Kolikrát do týdne došlo ke koupi kolků, nedokázal říci a ani orientačně to nedokázal odhadnout. Na anonymizováno, na oddělení zbraní mu žádné potvrzení o koupi kolků nedávali, neví, jak to měli vedené. Pokud je v obžalobě uvedeno, že kromě finanční hotovosti dostával i lahve od alkoholu či nějaké poukázky, tak k tomu se nedokázal vyjádřit, jelikož ty záznamy neviděl. Opakovaně uvedl, že si na to nevzpomíná. Pokud byl dotazován na schvalování pobytu, ke spisu se přidával tzv. vyhodnocovák, kam se připojili čtyři zaměstnanci. příjmení byl až ten poslední, kdy mu byl vyhodnocovák předložen, že je vše v pořádku. Měl pouze podepsat, zda schvaluje nebo neschvaluje, ale on respektoval stanovisko zaměstnance před ním. K dotazu státního zástupce proč mu pan příjmení neposílal peníze na účet, tak uvedl, že nechtěl, aby se to nějak vědělo a raději chtěl, aby měl peníze doma v hotovosti nikoliv na účtu. Nechtěl, aby se to vědělo, aby nevznikly zbytečné řeči, že spolu něco mají. příjmení na tom nespatřoval nic divného, ale nechtěl, aby se to vědělo. Nepřipouštěl si variantu, že by si mohl někdo myslet, že mu pan příjmení předává nějaký úplatek. Částky mu byly předávány bez přítomnosti jiných osob. Bankovním úřadům nedůvěřuje. Výplatu si nemohl nechat vyplácet v hotovosti, proto nahlásil účet své manželky, aby si nemusel vytvářet nový účet jen kvůli výplatě. Bankovky měl doma české, a to všech nominálních hodnot. K prodeji šavlí uvedl částku 650.000 Kč. Posudek v této věci vypracován nebyl a vycházeli z cen uvedených v té době na Aukru. Kupní smlouva nebyla ani žádný doklad ani potvrzení. Dal šavle a dostal za ně peníze. K dotazu státního zástupce obžalovaný uvedl, že co se týče kupování kolků, takto byla běžná a zaběhnutá praxe, že i ostatní zaměstnanci přijímali peníze za kolky. Administrativní síla na toto nebyla. Tyto peníze se nijak neevidovaly. K dalšímu dotazu soudu obžalovaný uvedl, že při domovní prohlídce byla nalezena nejen česká měna, ale i eura, která měnil, když byl výhodný kurz. Eura měnil na tržnici„ stavba“ u národnost v obec a v několika případech u pana příjmení. Vše bez dokladů. Obžalovaný předložil soudu fotodokumentaci prodaných věcí. Tyto věci prodával postupně po dobu 4 let. K dotazu tehdejší obhájkyně JUDr. příjmení obžalovaný uvedl, že ani jednou nebyl přestupkově řešen kvůli přijímání úplatků. Byl pravidelně odměňován. Viděl své hodnocení a nebylo zde uvedeno, že by někdy pochybil ve vztahu k cizincům. příjmení 308.000 Kč byla u nich doma uschována, protože otec byl těžce a často nemocen, měl rakovinu plic a po delší dobu žil na své chalupě, z toho důvodu byly peníze u nich. Když byly vyřizovány žádosti cizincům, tak na„ vyhodnocovák“ se založila spisová značka, vytiskla se„ košilka“ a ten dotyčný pracovník po příjmu to odnesl do jeho kanceláře do trezoru do krabice k rozdělení. příjmení tuto žádost vzal, napsal zkratku pracovníka, kterého určil, pak to dostal další pracovník, pak další pracovník, který vyhodnotil, zda žádost má všechny náležitosti a pak mu to předali ke schválení. Žádosti rozděloval pracovníkům podle zatíženosti a podle počtu spisů. K dotazu obhájce Mgr. příjmení obžalovaný příjmení uvádí, že pokud je dotazován na popis člověka, zaměstnance pana jméno, kterému se prodávalo manželky vozidlo zn. Renault Clio, tak k jeho popisu si již nic pro časový odstup nevzpomínal, ale jednalo se o mladšího člověka, věk 25 – 30 let, silnější postavy, krátce střižené vlasy tmavší barvy. K dotazu obhájce Mgr. příjmení obžalovaný příjmení uvedl, že prodejna kolků byla ve stejné budově, pouze seběhli schody dolů, kde zazvonili a oni jim otevřeli. Pod pojmem poukázka nezjištěné hodnoty, neví, co si má představit. Představuje si nějaký darovací poukaz. Nepamatuje si, že by někdy takový poukaz v rámci své práce dostal. Určitě by si takový poukaz nedal do kapsy, aby ho zmuchlal a znehodnotil. Za tu dobu, co byl na oddělení anonymizováno, tak kontrola jezdila tak 3x - 4x do roka. Jezdili i častěji. Nic zásadního však nenašli. Se zprávou KŘP ČR, která je založena ve spise, se neseznámil. Nevím o tom, že tato zpráva je v rozporu s tím, co říká. K dotazu obhájkyně JUDr. příjmení obžalovaný uvedl k bodu 34) obžaloby, že si nevzpomíná, že by jméno příjmení přišel do rozporu s právními předpisy, nemyslí si, že by tomu tak bylo. jméno příjmení přišel do styku se žadateli buď při nabrání žádosti, nebo při tzv. kolečku, kdy dotyčný přišel a ptal se, jak ta žádost vypadá a ti dotyční pracovníci mu řekli, v jakém je stavu, kdo to má na starosti apod. Nikdy nedělal žádost celou sám. Nepamatuje si, o kterou osobu mělo konkrétně jít, ve spojitosti s panem jméno příjmení a obž. příjmení s tím, že obžalovaný koupí i např. dvě lahve. Zda obž. příjmení na to nějak reagoval, na to si nepamatoval. K dotazu obhájce JUDr. příjmení obžalovaný uvedl k bodu 18) obžaloby, že paní jméno příjmení na cizineckou policii chodila v rámci pojišťovny jméno, která sjednávala pojištění cizincům, které bylo nezbytné po udělení nebo neudělení pobytu. Jednalo se o nezbytnou náležitost. Paní příjmení se ho ptala, zda mu může nechat nějaké reklamní letáčky a dávala mu nějaké dárkové předměty, například tužky. Pokud jde o přijímání reklamních předmětů, tak nevěděl o žádném zákazu. K dotazu obhájkyně JUDr. příjmení obžalovaný uvedl k bodu 10) obžaloby, že si nedokáže vzpomenout, jestli s obžalovaným příjmení jednal nad rámec povinností. Pokud si žádost cizinec nepodává sám, tak zmocněnec musí mít plnou moc. Musí doložit, že byl nebo že je v léčení, prostě doložit překážku, která mu znemožňovala, aby se dostavil včas se žádostí o prodloužení pobytu a samozřejmě tyto zdravotnické zprávy, které přišly od lékařů, se prověřovaly, jestli tomu tak skutečně je. Názor lékaře ve většině případů respektovali a ještě to konzultovali s nadřízenou složkou v obec nebo v obec. K dotazu obhájce JUDr. příjmení obžalovaný uvedl k bodu 15) obžaloby, že pokud jde o ta požadovaná léčiva, tak měl rybu, která mu onemocněla a potřeboval nákladné a specifické léky. Jestli pan příjmení chodil jako tlumočník, to nemohl potvrdit, ale dělaly se výslechy cizinců a mohli si přivést s sebou tlumočníka, aby se ustanovil, to nevyloučil, ale nevěděl o takových případech. Pokud jde o bod 32 obžaloby, tak nevěděl, jak na to přišla přímo řeč, ale pan příjmení mu půjčil CD skupiny příjmení k poslechu. příjmení je velkým fanouškem této skupiny, a protože věděl, že Rusko si nedělá násilí s licenčními smlouvami a právy a vydává si CD, jak se jim zlíbí, tak se stává, že vyjde oficiální edice určitého CD, kde je určité pořadí skladeb a Rusko má v oblibě to, že buďto přehodí pořadí písniček nebo tam dají nějakou navíc apod. Z tohoto důvodu na to nějak přišlo a pan příjmení se ho zeptal, jestli náhodou nezná někoho, kdo by něco takového měl z této oblasti, že by mu to přinesl a on by porovnal, jestli je to stejné s originálem nebo ne. Jestli by to tak nebylo, tak by si udělal kopii pro svoji potřebu. Toto CD zůstalo v kanceláři. K dotazu obhájce JUDr. anonymizováno obžalovaný uvedl k bodům 8), 22), 24), 33) obžaloby, že pana příjmení jméno znal ze zaměstnání, kdy zastupoval na základě plné moci cizince. Chodil nepravidelně, někdy přišel 2x do měsíce, někdy nepřišel celý měsíc. Nikdy si o žádný úplatek neřekl, a to ani od pana příjmení. Pokud jde o jednání pod bodem 33) obžaloby, tak k tomuto bodu má takzvaně okno, protože si to opravdu nepamatuje. Pokud by převzal částku 2.000 Kč, tak maximálně by šlo o peníze za kolky nebo na kolky. Ohledně jakých osob pan příjmení s ním jednal, to si již nepamatoval. příjmení k nim chodily na základě plné moci, byla to obvyklá praxe. příjmení udělal opatření, že když osoby chodily na základě plné moci, tak on ještě vždycky, když tu žádost schvaloval, tak dole udělal poznámku pro toho, kdo to vydával, že chce, aby to bylo vydáno té osobě, který žádá. Měli pod to dělat záznam, že to tak skutečně bylo. Procedura byla ve všech směrech stejná. K dotazu obhájce JUDr. anonymizováno obžalovaný uvedl k bodu 7) obžaloby, že pana příjmení jméno znal. Nemohl vyloučit, že se jej dotazoval, zda a za jakých okolností lze provést řízení ohledně pobytového režimu. příjmení lidí za ním chodila a ptala se ho, jestli to jde, jestli to nejde a nevzpomínal si konkrétně, s čím za ním přišel pan příjmení jméno, ale nevylučoval to, že se ho na něco dotazoval. K dotazu obhájce JUDr. příjmení obžalovaný uvedl k bodu 7) obžaloby, že určitě se s panem příjmení setkal ve více případech, ale v kolika to bylo, to si již nepamatoval. K doplňujícímu dotazu státního zástupce obžalovaný uvedl, že zná všechny obžalované, tyká si pouze s panem příjmení. Se žádnou osobou se mimo pracoviště nescházel.

9. Obžalovaná jméno příjmení (nyní jméno příjmení) při výslechu dne datum uvedla, že neví, jak se teď ten muž jmenuje, ale podepsala mu plnou moc a neví, proč by uplácela a koho ve věci povolení k pobytu nějaké paní, její příjmení ani neví, protože nikdy ji neviděla a nezná ji. příjmení moc musela podepsat proto, když seděla a čekala na svého klienta, který se měl dostavit na cizineckou policii, a měla s ním sjednat pojistku. Přišel za ní známý a zeptal se, jestli tu ještě chvíli bude, protože k okénku byla velká fronta. Řekla, že ano, protože čeká na klienta. příjmení předtím sjednal u ní pojistku pro tu paní a řekl jí, jestli mu může dodat ještě nějaký chybějící doklad k okénku paní příjmení, ona měla vědět, o co se jedná, protože celý komplet dokumentů už je tam podaný a mělo chybět ještě něco z úřadu práce. Řekla proto, že není problém, že jí to dá. Stála tam fronta, lidi měli lístky. To, aby on zaťukal na dveře paní příjmení a přišel bez fronty, podle ní neexistovalo. příjmení jí dal papír, který měla dát paní příjmení, dal jí lístek a poté čekala, až ji vyvolají. Ona tu plnou moc ani nečetla. Myslí si, že to byla plná moc od té paní na to, aby předala ten papír, to je její názor. příjmení řekl, to nic není, takový je pořádek a bez té plné moci ona ten papír nevezme. Přišla k paní příjmení, předala jí to, podívala se, řekla, že na to čeká. Vzala od ní plnou moc ten papír a bylo to. Ona tu paní v životě neviděla. Když vypisovala pro ni pojistku, která je nezbytná pro povolení k pobytu, tak jméno měl od ní plnou moc a to podepsal za ni. příjmení jí ukázal, že může za ni podepisovat a ona jí sjednala pojistku. Co se týče toho, že předávala panu anonymizováno tašku s reklamními předměty, tak dala to do tašky, protože to byly drobnosti – propisky, tužky, pravítka. Byly to věci potřebné v kanceláři. Reklamní předměty dává všude, na všechny úřady. Když se zeptala vedení své společnosti, tak jí bylo řečeno, že reklamní předměty mohou dávat všude. Ve spise je založeno sdělení jejího nadřízeného, že předtím jí dal větší množství tužek a asi číslo propisek a pravítek. Chtěla to dát na cizineckou policii, protože ví, že jimi píšou jak pracovníci, tak klienti. Potřebuje sebe a svou společnost reklamovat. Ptala se, jestli to může nechat na anonymizováno policii, on řekl, že ano, že tím nikoho nepodplácí a tak. Pan anonymizováno napsal, že ano, před tím od něj brala ty reklamní předměty. Dala to do tašky z toho důvodu, že není normální přijít a dát někam jednu nebo dvě tužky. Pro klienty vždycky pár tužek, pravítek, letáků nechávala na stole. Ještě obžalovaná uvedla, že zaťukala na paní příjmení a zeptala se jí, jestli u ní může nechat reklamní předměty. U ní zrovna seděl klient, a proto řekla, ať to dá dozadu a vzadu byla místnost pana anonymizováno a ona ho viděla, jak vcházel do té místnosti. Zaťukala a ptala se, jestli mu to tam může nechat. příjmení se zeptal, co to je, tak řekla, že reklamní předměty. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byla poté přečtena výpověď obžalované na č.l. 214-220 a byla dotázána na rozpory, kdy k tomu obžalovaná uvedla, že se se jmenovanou neseznámila, uzavřela jí pojistku na základě plné moci. Pan anonymizováno, který pro ni asi vyřizoval doklady, přišel, že potřebuje pro ni pojistku, ona se ptala, jestli má od ní plnou moc, on ji měl a na základě té plné moci má právo podepsat pojistku a on to podepsal jako v zastoupení. K dotazu předsedy senátu obžalovaná dále uvedla, že ta taška byla také součástí reklamních předmětů, byla potištěna logem firmy. Proto ji mají, když fasují větší množství reklamních předmětů, takto dávají přímo do té tašky. Těch věcí tam bylo tak číslo tužek, číslo propisek, 5-6 pravítek. Nepamatuje si, že by tam byly hrnky, ale údajně viděla, když se ta kauza začala, po svém výslechu, že mají v kuchyňce hrnky s logem pojišťovny. Ty předměty a vizitky rozdávala průběžně na stůl, to dělala pořád. Je to pro ni běžná denní práce nechávat reklamní předměty, vizitky. K dotazu státního zástupce, zda dokáže odhadnout, za jak dlouho za panem příjmení vstoupila do jeho kanceláře, uvedla, že stála naproti kanceláři pro klienty a ta jeho kancelář byla zhruba 10 metrů a viděla, že do ní vchází. Tak když jí paní příjmení řekla, ať to dá někam dozadu, tak tam došla během pár vteřin. V jeho kanceláři se zdržela 1 minutu. Ptal se jí zdvořile, jak se má, kde byla na dovolené, jak se jí daří. Obsah tašky neprobírali detailně, jen se jí zeptal, co to je, tak řekla reklamní věci, tužky, propisky. Neví, jak se dozvěděla, že pan příjmení je anonymizováno. Věděla, že tam pracuje. Na dveřích neměl napsáno, že je anonymizováno. Na chodbě toho pracoviště byl stolek, ale tam se ty reklamní předměty špatně nechávaly, protože lidi dost často tam vyplňovali žádosti. Když je tam párkrát nechala, tak věděla, že jim to tam překáží, oni to odsouvali a tužky padaly na zem. Věděla proto, že to není vhodné místo, kde by ty reklamní předměty mohla nechat. K dotazu obhájkyně Mgr. jméno příjmení obžalovaná uvedla, že v současné době nechává pořád reklamní předměty všude a pořád. Když je chce nechat v kanceláři, tak se zeptá pracovnice, jestli je tam může nechat. Když je nechá na chodbě, tak se ani neptá. Na dopravním anonymizováno, tam jsou od všech pojišťoven reklamní předměty. Nechává to i na jiných úřadech než na Úřadu anonymizováno policii. Tyto reklamní předměty jí předává anonymizováno pan příjmení. Uvádí se při předání, v jakém množství to přebírá, podepisuje se pod tím. Nemusí pak nikde sdělovat, komu předměty dala.

10. Obžalovaný příjmení jméno uvedl, že žádné peníze panu příjmení nedával. Nebyl tam důvod, který by k tomu vedl, ani pana příjmení v minulosti neznal ani tam nechodil. Na cizineckou policii šel výjimečně, kdy mu onemocněla příbuzná, a to jeho manželky sestra. Jednalo se o ten skutek, který byl nahraný na kameře v roce 2010. Ona přijela za manželkou. Měla krátkou dobu víza asi na 3-4 týdny, možná 30 dnů. Během pobytu, co byla na návštěvě, tak onemocněla. Odvezli ji do nemocnice na pohotovost, kde ji doktor vyšetřil a napsal léky. Doktor jí nedoporučil cestovat, protože byla nemocná. Měla průjmy, teploty. příjmení ležet a tak obžalovaného požádala, aby nedošlo k tomu, že tady je na černo, aby to nějak zařídil. Došel proto na Cizineckou policii do obec. Na přepážce sdělil, že příbuzná je nemocná a musí odcestovat a jestli by bylo možno prodloužit vízum po tu dobu, co je nemocná. Bylo mu sděleno, že to musí schválit anonymizováno oddělení. Předtím ho neznal, viděl ho jen na chodbě jako anonymizována dvě slova. Když byl odkázán na něj, tak měl u sebe žádost, zprávu z nemocnice, pas a co bylo k tomu potřeba. Peníze mu žádné nedával, ani nebyl důvod, protože to byla krátká doba víza, jen na 7 dní. příjmení pana příjmení, nepřipadalo to v úvahu mu dávat peníze, ani on nechtěl po něm peníze. Není tam žádný správní poplatek, že by se kupovaly nějaké kolky nebo něco. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byla poté přečtena výpověď obžalovaného na č.l. 56-61 a byl dotázán na změny a rozpory. K tomu obžalovaný uvedl, že to je pravda, co v přípravném řízení uvedl. Jen dodal, že pokud vypovídal ohledně té bankovky, kdy se mu zapletla, takto jen připustil. Když jej anonymizováno vyslýchala poprvé, tak tvrdila, že mají videozáznam, že tam je vidět, jak předává nějakou bankovku. Ptali se, jak je to možné, že jim tvrdil opačné věci, že nedával žádný úplatek. Říkal jim, že to není možné, že jedině, co se mohlo stát, tak že když uzavíral nějakou tu pojistku, že se tam mohla ta bankovka nějak zaplést. Jaká bankovka to byla, to nevěděl. Ani netvrdí, že tam byla bankovka, to jen připustil, že se nějaká bankovka mohla připlést, když platil pojištění. Za to pojištění platil kolem 300 Kč. Má přehled o svých penězích. Kdyby to byla vyšší bankovka, tak by o tom věděl, že se mu ztratila. K dotazu státního zástupce obžalovaný uváděl, že panu příjmení předával žádost o prodloužení víza, zprávu z nemocnice a tu pojistku. Tyto listiny nechával u pana příjmení. Nenechal si potvrdit předání těchto listin panu příjmení, to se nepotvrzuje. Na základě toho dostal vydané vízum. Těch 150 Kč na den je dneska, tehdy to uzavíral na 7 dní a to stálo 300 Kč až 400 Kč na týden. Když ty listiny nechal u pana příjmení, tak šel na přepážku, kde mu pracovnice anonymizována dvě slova vyhotovila na sedm dní překlenovací vízum. Ty listiny, co předal panu příjmení, tak už si nevzpomněl, jestli je vzal on nebo pracovnice a na základě toho mu vystavila to vízum. Buď ty listiny vzal on zpátky na tu přepážku, nebo přímo ta pracovnice, co on si ji zavolal. S tou paní neodcházel společně z kanceláře pana příjmení. K dotazu obhájkyně JUDr. jméno příjmení obžalovaný uváděl, že s panem příjmení si vykají, osobně ho neznal, znal ho jen podle vidění. Nechodil tam často. Pan anonymizováno volal před ním do nemocnice a ověřoval si, na jak dlouho by tu příbuzná potřebovala být, než bude moci cestovat. Co řekl lékař, neví, ale asi řekl, že to schválí na 7 dní. Obdržel potvrzení o zaplacení pojištění za švagrovou. Musí to být příloha toho spisu. Ta úřednice, co mu to potvrzení vydala, takto bylo na přepážce, je to vedlejší kancelář. Je to úplně jiná kancelář, než má pan příjmení svou kancelář. Je to přepážka za okýnkem, kde se předávají a vyzvedávají listiny. Když byl vyslýchán na policii, tak mu tvrdili, že mají audio záznam, kde je vidět, že pan příjmení si převzal nějakou bankovku od něj. V tu chvíli policistům řekl, že to není možné, že jediná možnost, jak se to mohlo stát nebo jak by se to mohlo stát, že když uzavíral to pojištění na těch sedm dnů, tak když to pojištění platil a bral nazpět nějaké peníze, tak mezi tím se mohla zaplést nějaká bankovka, ale to jenom připustil, protože oni tvrdili, že to mají nahrané. Později, když měl možnost si přepočítat hotovost, tak mu žádná bankovka nechyběla. Když pan příjmení volal lékaři, takto telefonní číslo zjistil z té lékařské zprávy. příjmení zdravotní pojištění platil venku on sám, platil určitě jednou bankovkou. Platil tak asi 300- 400 Kč, tak platil asi pětistovkou. Když měl ty doklady pohromadě, tak šel za panem příjmení, on si to zkontroloval, zavolal lékaři, pak ho poslal na přepážku. Ty doklady si vzala ta pracovnice. příjmení šel na chodbu pro pořadové číslo a ty doklady zůstaly u pana příjmení.

11. Obžalovaný jméno příjmení uvedl, že byl zavolán k panu anonymizováno do kanceláře, ten mu dal žádost, kterou měl zpracovat. Žádost vzal, nic na to neřekl, hrála tam hlasitá hudba. Obžalovaný příjmení byl s přítelem panem příjmení, který mu tu žádost přinesl podle těch záznamů. Žertem mu pan anonymizováno říkal:„ dej mi flašku“. příjmení řekl:„ dám ti třeba dvě“. Podrobnosti si nepamatoval, ani je nevnímal. Pravděpodobně to byla žádost o prodloužení pobytu, neví pro koho. Byla to žádost, která se měla prodloužit, žádné problémy ani průtahy tam nebyly. Na dotaz předsedy senátu, proč tedy obžalovaný příjmení hovořil o nějaké flašce, obžalovaný příjmení uvedl, že pan příjmení podle něj žertoval. Pan anonymizováno o takových věcech několikrát žertoval. příjmení on bral jako žert. Když pan příjmení řekl:„ ano třeba dvě“ a smáli se u toho, takto vypadá, že to bylo žertem. Někdy v minulosti takto žertoval, i před ostatními. příjmení to bylo jen v jednom případě. Nebylo řečeno, za co ta flaška má být. Pokud by to slyšel, tak si je vědom, že to musí oznámit. Přišel k němu do kanceláře, hrála tam hlasitě hudba, to co tam pronesl s panem příjmení, takto nezaznamenal, protože vzal tu žádost a zajímal se o tu žádost. Na další dotaz, zda takové jednání bylo běžné a zda ho obžalovaný příjmení volal častěji, obžalovaný příjmení uvedl, že několikrát ano, ale volal si i ostatní. K dalšímu dotazu předsedy senátu, zda pan příjmení chodil nějak častěji za panem příjmení a zda se znali, obžalovaný příjmení uvedl, že neví, jestli se znali nebo jak často chodil příjmení za panem příjmení. příjmení chodil k nám na oddělení, ale kolikrát byl za panem anonymizováno, to nevěděl. Neví, jak se obžalovaný příjmení s příjmení spolu znali, ale pravděpodobně z toho, že vyřizoval žádosti, že je nosil za cizince, tak se museli znát, ale jak dalece se znali, to nevěděl. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byl obžalovanému přečten protokol o výpovědi obžalovaného na č.l. 450-455, k čemuž uvedl, ano je to tak. Nebyl u nich žádný systém přidělování žádostí. Někdo přinesl na přepážku žádost, ta žádost se zkontrolovala, jestli tam jsou všechny náležitosti, vybral se správní poplatek. jméno žádost dávali stranou, pak to dávali panu anonymizováno, který to přiděloval dál. Na dotaz předsedy senátu, jak to bylo v těchto případech, když si jej takhle pan anonymizováno zavolal a rovnou tu žádost přiděloval jemu, obžalovaný uvedl, že měl žádost přidělenou jako prvotní, ale na každé žádosti pracovalo 4-5 lidí. příjmení udělal nějaký úkon na tom a dal to dalšímu, který byl na to přidělen, ten udělal další úkon. Na výslovný dotaz, proč si vybral pan příjmení právě jej v tomhle případě, obžalovaný příjmení uvedl, že to neví, proč si pan příjmení vybral právě jej. Pan anonymizováno to rozhodoval a pan anonymizováno potom konečnou fázi jako anonymizováno se podepsal, takže tím tu žádost schválil. K dotazu obhájkyně JUDr. příjmení, zda zná obžalovanou jméno příjmení, uvedl, že to je ta paní, co tady byla dneska. Nebyl si jist jménem, ale pokud je to ta paní, co tu byla dnes, tak chodila k nim a uzavírala pojištění. Na další dotaz, zda se setkal s nějakými reklamními předměty za pojišťovnu, kterou zastupovala, na oddělení anonymizována dvě slova, obžalovaný uvedl, že ano. Byly to nějaké letáky nebo tužky, propisky. Na dotaz, zda bylo možné prostřednictvím třetí osoby předat zaměstnancům anonymizována dvě slova jakýkoliv papír o prodloužení pobytu, ačkoli ta třetí osoba nedisponovala plnou mocí, uvedl, že záleželo na tom, o jakou se jednalo záležitost, ale šlo to i bez plné moci. příjmení moc brali v případě zastupování, když se podávala žádost. Při předávání některých listin nemusela být plná moc. Pokud se jednalo pouze o předání nějaké listiny na doplnění, třeba s uzavřením toho zdravotního pojištění nebo něco, tak ne.

12. Obžalovaný příjmení jméno uvedl, že u hlavního líčení využívá svého práva a k věci nevypovídal v souladu s ustanovením § 33 tr. řádu. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byl čten protokol o výpovědi obžalovaného na č.l. 406-410, kde obžalovaný rovněž výslovně uvádí, že využívá svého práva a vypovídat nebude.

13. Obžalovaný jméno příjmení uvedl, že u hlavního líčení využívá svého práva a k věci nevypovídal v souladu s ustanovením § 33 tr. řádu. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byl čten protokol o výpovědi tohoto obžalovaného na č.l. 79-84. Zde popřel, že by se dopustil jednání, které mu je kladeno za vinu. Zastupuje krajany na anonymizováno policii ve věcech řízení o udělení pobytového režimu, neboť je v České republice již od roku 1994. Veškeré záležitosti však řešil pouze přes podatelnu anonymizována tři slova v obec. S obžalovaným příjmení nikdy nejednal a neví nic o tom, že by měl obž. příjmení přijímat nějaké úplatky.

14. Obžalovaný příjmení jméno uvedl, že u hlavního líčení využívá svého práva a k věci nevypovídal v souladu s ustanovením § 33 tr. řádu. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byly čteny protokoly o výpovědi tohoto obžalovaného na č.l. 193-196, číslo. V přípravném řízení popřel, že by se dopustil skutků, které mu byly kladeny za vinu. anonymizována tři slova v obec navštěvoval proto, že zde zastupoval své krajany, neboť dobře ovládá český jazyk. Obžalovanému příjmení nikdy žádný úplatek nepředal, pokud mu bylo kladeno za vinu předání jakéhosi poukazu, tak se jednalo pouze o nějaký leták k přečtení. Ke zbývajícím skutkům využil svého práva a rovněž nevypovídal. Na žádost obhajoby byla dále čtena výpověď tohoto obžalovaného ze dne datum na č.l. 1612. Zde tento obžalovaný pouze uvedl, že se ničeho nedopustil, žádné úplatky nikomu nedával a ani o ně nebyl žádán. Více se k tomu vyjádřit nechtěl, a to ani po přečtení své výpovědi z přípravného řízení.

15. Obžalovaní jméno příjmení, anonymizována dvě slova a příjmení příjmení se k hlavnímu líčení nedostavili, ačkoliv byli k hlavnímu líčení řádně a včas předvoláni, přičemž tito obžalovaní výslovně písemně požádali, aby hlavní líčení bylo konáno v jejich nepřítomnosti. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byly proto přečteny jejich výpovědi z přípravného řízení, a to ohledně obžalovaného jméno příjmení na č.l. 344-346, číslo, anonymizována dvě slova na č.l. 260-264, číslo a jméno příjmení na č.l. 236-240, číslo, číslo. jméno příjmení zde popřel, že by se dopustil jednání, které mu je kladeno za vinu. Žije v České republice od roku 1996 nebo § 83a odst. 1 části věty první a věty druhé trestního řádu číslo a podniká tady, přičemž zaměstnancům své firmy vyřizoval udělení příslušného pobytového režimu na anonymizována dvě slova anonymizováno v obec. Z uvedeného důvodu na tento anonymizováno pravidelně docházel a několikrát jednal s obžalovaným příjmení, a to i o samotě. Ve dvou případech předal obž. příjmení peníze, ale nejednalo se podle něj o úplatky, neboť peníze měly být určeny podle něj na nákup kolků, nedokázal však vysvětlit, ke kterým žádostem měly být tyto kolky obžalovaným příjmení přiřazeny ani nějaké bližší okolnosti v tomto směru. Ke konkrétním skutkům pak využil svého práva podle § 33 tr. řádu a odmítl k nim vypovídat. Obžalovaný příjmení jméno rovněž popřel, že by se dopustil skutku, který mu je kladen za vinu s tím, že nikomu žádný úplatek nepředával. Obžalovaného příjmení v kanceláři sice navštívil, protože zařizoval možnost vycestování pro další osobu a obžalovanému příjmení v jeho kanceláři dodatečně předal doklad o zdravotním pojištění. Později tohoto obžalovaného znovu v jeho kanceláři navštívil a pogratuloval mu, jak to všechno dobře dopadlo. Obžalovaný příjmení si měl u něj občas měnit eura. Ke konkrétním stíhaným skutkům pak využil svého práva podle § 33 tr. řádu a odmítl k nim vypovídat.

16. Svědek jméno příjmení uvedl, že zná obžalovaného příjmení, byli dříve spolupracovníci. Nebyl jeho přímý nadřízený. Déle jak rok to nebylo. Obžalovaného příjmení také znal, blíže se s ním však neznal. Se všemi se znal pouze pracovně, ostatní obžalované nezná ani osobně. Pracoviště měl v obec. Do obec jezdil dle potřeby svého nadřízeného, jak ho vyslal. Neměl informace o tom, že by docházelo ke korupčním problémům, problémy na pracovišti nikdy nebyly. ulice s příjmení a příjmení byla bez problému.

17. Svědek jméno příjmení uvedl, že pracuje na stát. instituce v obec, na odboru anonymizována dvě slova. Obžalovaného příjmení znal z pracovní činnosti, dělal tam anonymizováno. Viděl ho asi třikrát v životě, než se stala tato událost, nebyl jeho nadřízeným. Byli v pracovním vztahu spolu. Obžalované příjmení a příjmení znal také z policejní činnosti. Z doslechu věděl, že něco klapalo a něco ne. Jednalo se zřejmě o osobní vztahy, nepřísluší mu to hodnotit. Nebyly podle něj výhrady k pracovišti v obec, ani žádné odborné připomínky. Bylo to v době, kdy se transformovala anonymizováno, byl tam asi„ boj o místa“. Signály ke korupčnímu jednání neviděl.

18. Svědek příjmení příjmení uvedl, že nyní pracuje na Kriminální policii v obec. Zná obžalované příjmení a příjmení, to byli jeho kolegové na anonymizováno policii. Pár cizinců by asi poznal z řad obžalovaných, ale neuměl by už přiřadit obličej. Je to nějaká doba už. Pracoval na anonymizována tři slova v obec, neví již v jakém období, dá se to zjistit. Pracoval tam asi 3 – 4 roky, a to na přepážce. Přicházel do styku jak s obžalovaným příjmení, tak s obžalovaným příjmení. Lidi, které měli firmy a zprostředkovávali jednání, tak bylo zcela normální, že chodili za anonymizováno, blíže o tom nic neví. Nezjistil nikdy nestandardní stavy v prodlužování víz. Kontrola z obec tam byla, neví, zda něco zjistili či nikoliv. Obžalovaného jméno znal, ví, kdo to je. Měl více zaměstnanců, ale byl tam častěji u anonymizováno, než ostatní. Myslí, že ho příjmení oslovoval„ pane příjmení“. Neví, že by příjmení prodával vozidlo příjmení. Pokud jde o obžalovaného příjmení, takto jméno zná, neví, zda by přiřadil obličej. Obžalovanou jméno příjmení zná, byla to snad zprostředkovatelka pojištění pro cizince. Neví, jestli přinesla reklamní předměty k nim na oddělení. Jemu je nedávala. Tyto reklamní předměty by si s ní asi nespojil, kdyby je viděl. Když jel se svým kolegou na pobytové kontroly, tak tyto vždy probíhaly podle zákona do všech detailů, jak potřebovali, aby to bylo uděláno. Zjišťovali, zda nahlásil cizinec bydliště, zda se tam zdržuje fyzicky, pokud to bylo fiktivní bydlení, zahájili řízení, cizince si předvolali, aby doložil bydliště. Jamu do těchto činností příjmení nezasahoval. Pobyt se zjistil někdy, že je fiktivní. Vždy se poradili s právním oddělením, zákon procházel novelizací. Bylo např. ubytování příjmení jméno tady a bylo tam více cizinců, než bylo míst. Řešili to dále, aby stav cizinců odpovídal. Do té doby neví, zda to někdo řešil. Přišel tam později, praxe byla jiná. Pak se dělaly kontroly, stav se potom napravoval. příjmení si vše dodělal sám, jel si po vlastní linii, nenechal se ovlivňovat. Neví, zda příjmení ovlivňoval rozhodnutí nějakého kolegy. Za jeho působení v obec nebyl příjmení anonymizováno, ale když příjmení chyběl, zastupoval ho snad, měl nejvyšší vzdělání. příjmení neseděl u příjmení v kanceláři, byl to perfektní policajt. Když nebyl kolek na žádosti, musel se zakoupit. příjmení kolek nikdy pro cizince nekupoval. Neví, zda někdo z kolegů ano. Když mu přinesli na přepážku žádost, poslal je pro kolek. Neviděl nikoho z kolegů, aby šli koupit kolek. příjmení se prodávaly na poště, dole na zbraních měli také snad kolky, ale neví, zda je tam prodávali. Pošta byla asi nejblíže k jejich pracovišti, kdo prodával kolky. Neví, zda příjmení kolky kupoval pro někoho jiného. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byly čteny výpovědi tohoto svědka na čl. 1028 a na čl. 1030 – číslo a čl. 1620, k čemuž tento svědek uvedl, že je to již dlouhá doba. Je to pravda, co uváděl dříve. Jak to četl soudce, asi to bylo. Neví, zda měl příjmení informaci od pana nebo paní ubytovatele, že jim měl vyhrožovat. Neví, kdo ubytovával ve obec, kdo tam měl své zaměstnance. Nepamatuje si již věci přesně. Neví, zda příjmení argumentoval zákonem nebo návodem, jak aplikovat zákon do praxe, podle selského rozumu přišlo nelogické, že na ubytovně pro 30 lidí je formálně hlášeno lidí 700. Neví, zda závěrečné vyhodnocování prováděl příjmení, když rozhodoval o prodloužení pobytu. Neví, zda ho mohl změnit. Pod rozhodnutím byl podepsán on a anonymizováno. Nevzpomíná si, že by s jeho rozhodnutím anonymizováno nesouhlasil. Jel si svoje pracovní věci. Měl asi jiné názory na právní věci, asi nerozhodoval jinak v jeho věcech, byly rozdílné názory, byl zde i právní odbor, kam se volalo.

19. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že na anonymizována tři slova pracovala asi pět let. V roce 2010 tam byl příjmení, ona, příjmení, jméno, příjmení, příjmení, příjmení. Znali se tam. Osobní problémy tam nebyly. Po celou dobu byl anonymizováno pan příjmení. Neví o jeho nadstandardních vztazích ohledně cizinců. O žádných úplatcích nic neví. Ona tam pracovala po mateřské, skončila jí v roce 2005. Pracovala předtím v obec. Předtím tam nepracovala. Žádné kolky neprodávali. Lidi si museli sami nosit kolky, zda si to pamatuje dobře. Ona kolky nikdy sama nekupovala. Není si jistá, zda se kolky kupovaly u nich v budově. Nepamatuje si, zda někdo nechával peníze na nákup kolků u nich. Neví, jak v roce 2010 probíhalo řízení o pobytovém režimu. Dělá teď něco jiného. Nevzpomíná si, že by se postupovalo v rozporu se zákonem. O pokynech příjmení neví, střídali se na přepážce, chodili ven. Neví, jak spisy příjmení rozděloval. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byla přečtena výpověď svědkyně z přípravného řízení a hlavního líčení na čl. 1003 – číslo a na čl. 1616 – číslo, kdy poté svědkyně potvrdila, že byla pravda, co uváděla v těchto výpovědích. Nevzpomíná si na jiné skutečnosti. Úřední hodiny byly asi od osmi do pěti, neví, které dny to bylo. Nyní to mají jinak. Po 10 letech si nepamatuje více. Neví, zda kupovali svačiny cizinci příjmení.

20. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že nyní pracuje na SKPaV obec Pan anonymizováno byl její nadřízený. V obec pracovala pár let. Pan anonymizováno docházel na oddělení jako cizinec se žádostmi. Chodil v úřední dny, pondělí a středa. Neví, zda za obžalovaným příjmení chodil do kanceláře nebo jen na přepážku. Prokorenka si nevybavuje, anonymizováno to jí něco říká. příjmení také chodil jenom na přepážku, anonymizováno také. anonymizováno chodila snad se žádostí, často nechodila. Zastupovala pojišťovnu, pomáhala cizincům s pojištěním. Neví nic o tom, že by nosila reklamní předměty, nepamatuje si. příjmení nezná. příjmení zná jako kolegu. Úřední dny byly pondělí a středa od osmi do pěti. příjmení se daly koupit dole na zbraních a střelivech. Ona je nekupovala za žadatele, neví, zda ji někdo požádal. Běžné to nebylo. Je možné, že ji někdo požádal, nepamatuje si. Žádosti chodily přes ambasádu poštou, to šlo anonymizováno. Byly to prvotní žádosti, které se podávaly na ambasádách v cizině, přišlo to v balíku anonymizováno. Je možné, že kolek šla zakoupit na zbraně a střelivo. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byla čtena výpověď svědkyně na čl. 1034 - 1041 a z hlavního líčení, k čemuž uvedla, že si nevybavuje žádné nové skutečnosti. Je pravdou, co tehdy uváděla.

21. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že pracuje nyní jako starostka v obec. Od roku 2000 do roku 2010 nebo 2011 pracovala na anonymizováno policii v obec jako občanský zaměstnanec, vztahy byly pracovní. Dělala spisovou službu, zapisování dokumentů, administrativní práce. Rozhodovací pravomoci neměla žádné. Nepřišla s cizinci do styku, měla samostatnou kancelář na konci chodby ještě s jednou kolegyní. příjmení si nosili cizinci k žádosti, když je neměli, neví, co se dělo, k ní se dostaly již vyřízené žádosti, evidovala je poté. S cizinci nejednala, přístup tam měla, ale nechodila tam. Měla svou kancelář zavřenou, neví, zda chodil kupovat kolky příjmení dolů na oddělení zbraní. Ví, že cizinci si kolky nosili, neví, zda je někdo kupoval pro cizince. Jméno její kolegyně bylo příjmení. U tohoto řízení nikdy nebyla. jméno příjmení znala, zařizovala pojištění pro cizince. Neví, zda nosila reklamní předměty, k ní se to nedostalo. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byla čtena výpověď svědkyně na čl. 1013 – číslo a na čl. 1618 – číslo, kdy uvedla poté, že vypovídala pravdivě i tehdy. Vybavuje si blondýnu, paní, která sjednávala zdravotní pojištění cizincům. Nevybavuje si nové skutečnosti. Vedle její kanceláře byl malý pracovní stůl, občas tam byla ta anonymizováno s těmi cizinci.

22. Svědkyně jméno příjmení v roce 2010 pracovala na Policii ČR, oddělení anonymizováno a anonymizováno. Z obžalovaných znala jen pana příjmení, pracoval nad nimi na oddělení, nebyli v žádném vztahu. Byl v té době anonymizováno oddělení. K dotazu, jaká byla náplň její práce v roce 2010, uvádí, že povolovala zbrojní průkazy, vydávala zbrojní průkazy, registrovala zbraně, vydávala nákupní povolení, byla zkušebním komisařem, prováděla zkoušky z odborné způsobilosti pro získání zbrojního průkazu, veškerou agendu, která se týkala zákona o zbraních. V rámci svého zaměstnání přicházela do styku s kolky, protože se správní poplatky platily kolkovými známkami. příjmení se prodávaly volně i pro veřejnost. K dotazu, zda se někdy stalo, že by pan příjmení sám přišel kupovat nějaké kolky k nám, trvá na své původní výpovědi, chodila tam děvčata z oddělení pana příjmení, na jména si nevzpomene. Chtěla kolky, tak jsme jim je prodali. K dotazu, zda by někdo jiný z těch zaměstnanců anonymizována dvě slova, že by tam přišel příjmení, příjmení, příjmení, uváděla, že už si to nepamatuje. příjmení se prodávaly v hodnotě 50 Kč, 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč a 1000 Kč. Byly to kolky, které jsme potřebovali ke své práci. K dotazu, zda se stávalo, že by tam šli kupovat kolky lidé, ne jako pracovníci anonymizována dvě slova, ale lidé, kteří řekli, že jdou z anonymizována dvě slova a jdou si pro kolky, uváděla, že nikdo nezdůvodňoval, proč si jde kupovat kolek, ale cizinci si tam určitě kupovali kolky. příjmení jméno příjmení zná, protože než odešla do důchodu, tak pracoval na jejich oddělení. Nepamatuje si, že by si od nás kupoval kolky právě příjmení. Pro veřejnost měli otevřeno pondělí a středa. Ta děvčata z anonymizováno oddělení mohla přijít i mimo úřední hodiny, nevzpomene si, zda se to stalo.

23. Svědek jméno příjmení z obžalovaných zná jen jméno příjmení. Znal ho jen z územní celek, kde se potkávali jako děti. příjmení mu prodával historické sečné zbraně, kordíky. K dotazu, v jakém časovém období to asi bylo, kolik těch zbraní bylo a za jakou částku celkem, uváděl, že už k tomu jednou vypovídal, už je to velký časový rozsah, odkázal na svou původní výpověď. Už si nepamatuje, kolik zbraní od něj koupil. Je to jeho celoživotní koníček, ve své špičce měl 260 sečných zbraní, jezdí po Evropě na burzy v Belgii, v Rakousku, ve Francii, vozí zbraně, restauruje zbraně, mění zbraně, prodává zbraně. Prošlo mu rukama několik set, možná i několik tisíc zbraní, takže si to opravdu nedokáže vybavit. Ví, že ty zbraně od pana příjmení koupil za statisíce, ale přesně už to nepoví. Je to všechno odstupem několika let. Už dnes nemůže říci, zda mu ty zbraně prodal postupně nebo vcelku. K dotazu, co ho vedlo k tomu, že ty zbraně prodával, uváděl, že příjmení tyto věci nikdy nezajímaly. K dotazu proč je měl, uvádí, že buď ty zbraně měl po někom, nebo neví. K dotazu, jak se dozvěděl, že on tyto zbraně má, uváděl, že příjmení chodil s jeho tehdejší přítelkyní do školy, tak se celkem často potkávali, myslí si, že to věděl od ní, ale nemůže to říci jistě. příjmení potkával, on sloužil na policii, svědek chodil do jedné restaurace na obědy, obžalovaný v té restauraci měl své pracovní schůzky, viděli se tam třikrát týdně. Byl u něj doma. K dotazu, zda u něj viděl ty zbraně, zda se tam byl na ně podívat, uváděl, že už si to přesně nevybavuje. Nechce zacházet do detailů, protože opravdu si toto nevybavuje. Nepamatuje si, jak to bylo. K dotazu, zda šlo o nějaké cenné předměty, zda je viděl, jak je ohodnocovali, uváděl, že se pohybuje v tom odjakživa, takže si je ohodnotil. Buď tam byla nějaká dohoda, už si to nepamatuje, ale když někde něco ohodnotí, takto vždycky ohodnotí tak, aby na tom něco vydělal. Jiný odhadce u toho nebyl. Toto všechno je jeho osobní záležitost a koníček. K dotazu, zda řekl cenu a obžalovaný s tím souhlasil, uvádí, že si nepamatuje, jak to jednání probíhalo, je to dlouho. Už si nepamatuje, zda mezi těmi zbraněmi od pana příjmení byly cenné kusy. Prošlo mu tisíce sečných zbraní rukama a on si to prostě nepamatuje. Už mu paměť neslouží, je mu 62 let. Neví, jak měl obžalovaný příjmení ty zbraně uložené. Spíš si myslí, že je měl od někoho nebo po někom. Nezajímalo ho, zda pocházejí z trestné činnosti. Nic jiného než ty zbraně od něj nekupoval. Nepřišlo mu v případě tohoto obchodu nic nestandardního oproti jiným obchodům. Přijde do styku na burzách se stovkami lidí a prostě každý se chová u toho obchodu malinko jinak, někdo chce prodat za každou cenu, někdo se toho chce jenom zbavit, že mu to nic neříká. Každý ochod je individuální. Tento obchod nebyl ničím výjimečný. Nebylo to nic, co by se mu vrylo do paměti. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byl čten protokol o výpovědi svědka na č.l. 1714 a svědek byl dotázán na rozpory a podrobnosti, kdy uvedl, že stáří těch zbraní by mohlo odpovídat, těch 150 let. K dotazu, zda šlo o zbraně z Rakouska obec nebo ještě dál z ciziny, uváděl, že už si to opravdu nepamatuje, ale spíš si myslí, že v takovémto množství to byl asi mix. Možná třetí říše, možná Rakousko obec. Nedokáže to nyní tak určit, možná ani v té době to nedokázal úplně určit přesně, jestli tam bylo deset zbraní takových a deset takových, opravdu neví. Když to odhadl na 60 ks za 500 000 až 600 000 Kč a že sepisovali na ně kupní smlouvu, uvádí, že vždy si nechal napsat kus papíru. Určitě dnes ty kupní smlouvy nemá. Po skončení té kauzy, kterou absolvoval v tom anonymizováno, tak všechno vyházel, nezůstalo nikde nic. V současné době se s obžalovaným příjmení nestýká.

24. Svědek jméno příjmení uvedl, že z obžalovaných zná jen příjmení jméno. Seznámili se před deseti lety, nejsou blízcí známí, ale znají se. Na území ČR je už skoro 11 let. Je OSVČ v oblasti stavebnictví. příjmení příjmení se seznámil tak, že ten mu zde dal ubytování. Do ČR ho pozvala manželka, přišel sem za svou rodinou, měl tady syna, který měl rok. Pan anonymizováno pro něj nikdy nic nezařizoval. Nedával mu nikdy plnou moc. příjmení ho, aby pro něj něco zařídil nebo zjistil na tehdejším anonymizována tři slova v obec ani o tom nic neví. příjmení byl v té době na země. V červnu 2010, když tady byl, tak obžalovaného jméno o nic nežádal. Zařídil mu pouze bydlení. Potom se odstěhovali do obec za prací a tam nyní bydlí. K dotazu, zda se potom s p. příjmení vídali, uvádí, že se znají, mají stejně staré syny a ti se zvou na narozeniny, on ho tam třeba přiveze. Pravidelně se nestýkají, nespolupracují v rámci stavebních firem. Když se odstěhoval do obec a řešil to potom všechno sám, našli si bydlení a žádali o vízum v obec. Je to jiný okres. Nenapadá ho důvod, proč by si obžalovaný příjmení zjišťoval z nějakých úředních evidencí nějaké informace o něm. Manželka žádala o pobyt za účelem sloučení rodiny. V ČR byla dřív manželka, ona ho sem pozvala. Neví, kde byla manželka ubytována kolem roku 2010, jestli byla v obec. K dotazu, zda byla ubytována u pana jméno, uvádí, že neví, v tu dobu tady nebyl. Vyřízení žádosti ohledně sloučení rodiny trvalo asi půl roku. Bylo to docela dlouho, ale přesný datum neví. K dotazu, z jakého důvodu se to tak dlouho táhlo, uvádí, že to je normální doba, dřív to ani nejde udělat. Nezjišťoval si sám informace ohledně té žádosti, ale manželka mohla nějaké informace ohledně té žádosti zjišťovat. Neví nic o tom, že by jeho manželka jednala tady v obec ohledně jejich žádosti. Ona mu akorát zavolala, že to vyřizuje. Neví, jak to vyřizovala. Jeho manželka se jmenuje jméno příjmení, datum narození, bytem obec číslo. Žijí spolu v anonymizováno. Jeho manželka je také z země. Ona byla v ČR dřív než on kvůli práci. Byla tu i s dítětem, když otěhotněla. Pokud by na policii šel, tak určitě ne s obžalovaným příjmení. K dotazu, zda dne datum byla na anonymizována dvě slova jeho manželka s panem příjmení, uvádí, že to nemůže vědět. Pokud tady nebyl, tak nemůže vědět, zda tam chodila přímo ten den. Neví, zda dávala jeho manželka panu příjmení nějakou plnou moc. V tu dobu tady nebyl, takto nemůže vědět. K dotazu, zda nějak pověřil svou manželku, aby za něj zařizovala na anonymizováno policii tyto věci, uvádí, že ona tady to vyřizovala. K dotazu, zda to bylo na anonymizováno policii v obec, uvádí, že neví, kde to vyřizovala, jestli v obec nebo v obec. Jemu bylo akorát sděleno, že má povolení a on sem šel za rodinou. Pokud to bylo nutné, tak určitě podepisoval nějakou plnou moc, aby mohla jednat před úřady, ale už si nepamatuje. Je možné, že podepisoval plnou moc, kde zmocňuje svou manželku k jednání s úřady. Nic mu neříká, že by obžalovaný příjmení na anonymizována tři slova činil ohledně dva dotazy, a to dne datum a datum. Ví, že pokud sem přijel, tak se určitě nahlásil na policii. Pokud to vízum obdržel, tak se asi šel nahlásit. V obec bydlí 8 let. Když z Ukrajiny přijel sem do obec, tak bydleli v obec a pak se odstěhovali do obec. Ubytování v obec jim poskytl příjmení, byla to ubytovna, byli tam asi měsíc a pak se stěhovali.

25. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že v ČR bydlí na adrese adresa. Pracuje u úklidové firmy, má živnostenský list. Z obžalovaných zná pouze příjmení jméno, je to známý. příjmení nikdy v minulosti před deseti lety pana jméno ani nikoho jiného, aby ji zastupoval na anonymizováno policii. Své věci si na anonymizováno policii vyřizovala vždy sama. K dotazu, zda pokud někdo nahlížel do jejích údajů, tak zda to bylo bez jejího souhlasu, uvádí, že si na to nepamatuje. příjmení nikoho, aby zajišťoval údaje ohledně jejího manžela jméno příjmení. Žádala o sloučení s rodinou o vízum, a to tam dávala sama osobně. Ona do ČR přicestovala dřív než manžel, už si nepamatuje, kdy to přesně bylo. Její manžel se za ní přistěhoval asi až v době, když malému bylo rok a půl. Jeho přistěhování, pobyt za účelem sloučení rodiny vyřizovala také ona. Byla zaměstnána na firmě. Z počátku bydlela v obec ve anonymizováno ulici. Žádost o sloučení rodiny dávala v obec Pan anonymizováno se v tomto nijak neangažoval. Když její manžel přijel do ČR, tak bydleli v obec v ulici anonymizováno. Toto bydlení sehnala přes pana jméno. Pan anonymizováno jim zajistil ubytování. příjmení ubytování pan příjmení pro ni ani pro manžela nic jiného nezařizoval. Nepamatuje si, že by panu příjmení dávala nějakou plnou moc. Nevzpomíná si, jakým způsobem vyjednávala ubytování ve anonymizováno Tř. přes pana jméno. K těm okolnostem si moc nevzpomíná. Ona měla všechny doklady od zaměstnavatele z obec, pracovala tam ve právnická osoba a vyřizovala sama to vízum. Ten pobyt za účelem sloučení rodiny vyřizovala sama. Pan anonymizováno se v této skutečnosti neangažoval. Neví, zda pan příjmení musel jednat s nějakými úřady, když jí zařizoval to ubytování.

26. Ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru kriminalistika odvětví fonoskopie a odvětví zkoumání videozáznamů, jehož úkolem bylo v mezích možností odstranit či zmírnit vedlejší rušivé zvuky a zvýraznit zvukovou linii mluvících osob, což se týkalo pouze záznamů pořízených do datum. Byla také využita možnost zvětšení příslušných videozáznamů, ovšem rozlišení předložených videozáznamů je nízké a neumožňuje provést požadované zkvalitnění a přiblížení obrazu. Podle § 211 odst. 5 tr. řádu byl posudek se souhlasem stran čten, kdy bylo přistoupeno k přehrání vyžadovaných záznamů.

27. Stranám byly předloženy záznamy o prostorovém sledování v souladu s návrhem státního zástupce s tím, že obsahují data od datum do datum, přihlížet však bylo možno jen k těm, které byly pořízeny do data vyhlášení shora uvedeného ústavního nálezu, jak bylo již opakovaně odůvodněno výše. Z těchto záznamů byly zjištěny následující skutečnosti:

K bodu 1) obžaloby (bod 1) rozsudku)

Obžalovaný příjmení vchází s policistkou, která říká obž. příjmení, že má problém, jak zastavovala řízení na ten pas, tak anonymizováno ho donesl. Žadatel nestihl předložit pas ve stanovené lhůtě, platnost byla do datum. Obž. příjmení říká, že cizinec je na země (pozn. soudu - nebyl tedy přítomen v budově, ani nebyla doložena plná moc, jak tvrdil obž. příjmení, pokud šlo o jednání s cizinci). Policistka odchází, obžalovaný příjmení si podává ruku s obžalovaným příjmení, který předtím sáhl do pravé přední kapsy kalhot a předává nezjištěnou finanční částku obž. příjmení, jenž si poté peníze dává do kapsy u kalhot a říká na dotaz, zda se s tím nedá něco udělat, že ne, že se tam dala lhůta jako„ prase“. Poté oba obžalovaní spolu hovoří o jiné věci, přičemž si tykají a domlouvají se na dalším setkání ve středu.

K bodu 2) obžaloby (bod 2) rozsudku)

Přichází obž. příjmení s černou taškou, obž. příjmení sedí u stolu, obž. příjmení sahá pravou rukou do pravé zadní kapsy, poté se opře rukama o hranu stolu a předává přesně nezjištěnou finanční částku obž. příjmení pod hranou stolu. Ani jeden z nich přitom nic neříká, bezprostředně po předání částky obž. příjmení hovoří o tom, za jak dlouho jsou lidi z té firmy od jméno schopni něco udělat, a to zjevně na jeho domě, domlouvají si termín. Předané peníze si obž. příjmení poté ukládá do pravé kapsy u kalhot.

K bodu 3) obžaloby (bod 3) rozsudku)

Obžalovaný příjmení uvádí, že chce zařídit něco pro nějakou cizinku, má tu tři lidičky, pobyt jim končí čtrnáctého, někdo to od anonymizováno protahuje. Diktuje jméno anonymizováno, datum narození s tím, že je jednatelkou, má dítě. Obžalovaný příjmení nahlíží do počítače, říká, že to skončilo u příjmení, poté volá jméno příjmení, že měl ty cizince na prověření, hovoří o chybějící pojistce. Poté obž. příjmení volá kolegyni jméno, zda nemá příjmení příjmení s manželkou a dítětem a říká jí, aby se to udělalo dnes, protože oni mají na šestého letenku. Poté obž. příjmení říká obž. příjmení, aby je dneska přivedl i s letenkou, že i kdyby to neměli připravené, takto dnes udělají. Pak obž. příjmení mluví s policistkou, že se tam prověřuje ta firma, policistka mu našla spis té cizinky a položila jej k němu na stůl. Obžalovaný příjmení mezitím odejde, krátce poté se však vrací, rozhlédne se směrem vlevo, kde je vedlejší kancelář a pak obž. příjmení předává něco do ruky, obž. příjmení děkuje a to, co převzal, si dává do pravé kapsy kalhot. Krátce poté obž. příjmení předává spis jméno příjmení a říká, aby se to udělalo.

K bodu 4) obžaloby (bod 4) rozsudku)

Přichází obžalovaný jméno příjmení a ptá se, zda může dovnitř, obž. příjmení mu říká, že ne a aby se zastavil v deset nebo v jedenáct hodin. Obž. příjmení říká, že počká, ale současně obž. příjmení pokládá na stůl igelitovou tašku s láhvemi, kterou si po jeho odchodu obž. příjmení dává do své igelitové tašky, kterou dává pod stůl.

K bodu 35) obžaloby (bod 8) rozsudku)

Obžalovaný příjmení říká obž. příjmení, že přišel nějaký„ příjmení jméno“, žádnou plnou moc nepředkládá a ani nesepisují žádný záznam. příjmení slabikuje jméno a datum narození uvedené osoby, obžalovaný příjmení zadává údaje do počítače, nato reaguje obž. příjmení tak, že si ten cizinec zažádal o výmaz a že mu přišel dopis, že už mu to skončilo. Obžalovaný příjmení uvádí, že to má až do anonymizováno. Nato obž. příjmení říká, že tomu cizinci zavolá a odchází.

K bodu 36) obžaloby (bod 9) rozsudku)

Přichází mladý anonymizováno a ukazuje obž. příjmení pas. Obžalovaný příjmení uvádí, že to nedělá zadarmo, pak mu ukazuje někoho ve spisech s tím, že ta osoba dostala správní vyhoštění a že to dostala od obec a obec to podržela, že se v tom už nic neudělá, neboť to nabylo právní moci. Je tedy zřejmé, že obž. příjmení podával opakovaně informace o věci řešené jiným příslušným anonymizováno CP.

K bodu 38) obžaloby (bod 10) rozsudku)

Opět přichází obž. příjmení, baví se o nějakém cizinci. Obž. příjmení předává obž. příjmení další písemnosti a ptá se, zda ten cizinec má přijít v pondělí sám. příjmení příjmení říká, aby ti cizinci měli plnou moc s tím, že kdyby tady nebyl, tak mu zavolá. Obž. příjmení říká, že by potřeboval ještě někoho, nato obž. příjmení říká, že to už je nadplán, opět lustruje v počítači byt v ulici ulice a dále uvádí adresu anonymizováno 18. příjmení příjmení říká, že je s tím moc práce, že je to celý panelák, dá si s tím práci a anonymizováno mu odpoledne přinese flašku.

K bodu 39) obžaloby (bod 11) rozsudku)

Opět přichází obž. příjmení ve věci jméno příjmení, předává obž. příjmení nějaké papíry, ten do nich něco píše, pak hledá ve skříni a lustruje něco v počítači. Říká obž. příjmení, že to někomu dal a že to ještě nezavedl. příjmení příjmení nato říká, aby mu dal na ten papír nálepku, kterou mu obž. příjmení vlepuje a ptá se, zda má alespoň pas té osoby. příjmení příjmení říká, že to není problém, že zařídí a odchází. Poté přichází jméno příjmení, obž. příjmení mu dává spis a dává mu číslo na papírku. příjmení jméno příjmení se ptá, kde je ta žádost, nato ji obž. příjmení vyndává ze své tašky a předává mu ji.

28. Soud zhodnotil provedené důkazy jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Z výpovědí slyšených svědků ani z dalších provedených důkazů včetně důkazů listinných se nepodařilo zjistit žádné konkrétní skutečnosti, což je vcelku logické. Svědci nebyli pochopitelně osobně přítomni jednání obž. příjmení s dalšími osobami nebo alespoň těm jeho částem, kdy mělo docházet k předávání úplatků a jednáním o průběhu jednotlivých režimů pobytu cizinců, takže z jejich výpovědí nebylo možno nic konkrétního zjistit. Podplácení je logicky zpravidla činností, při níž se nacházejí v kontaktu většinou jen dvě osoby, tedy ten, který úplatek dává a ten, jenž ho přijímá, přičemž úplatkem je třeba rozumět vše, co je nad rámec činnosti orgánu, který ve věci rozhoduje a jde o neoprávněný prospěch, jenž tomu, kdo úplatek přijímá, vznikne. Nemusí jí, jak ostatně vyplývá i ze stávající judikatury, o konkrétní případ, ale postačí, jak tomu je podle soudu i v této věci, že ze strany osoby poskytující úplatek jde o snahu zajistit si jakousi přízeň a kladné rozhodování ve věcech podaných žádostí včetně hladkého průběhu příslušných řízení, tedy aby příslušný pracovník nezamítal žádosti z formálních důvodů, ale například aby předem dotyčného upozornil na chyby v žádostech či nedoložené doklady, aby rozhodoval v přiměřených lhůtách a podobně. Zde je nutno zdůraznit to, co uvedl obž. příjmení, že se o anonymizováno všeobecně vědělo, že bere úplatky a že poskytnutí úplatku mělo zajistit hladký průběh procesu při udělování pobytových režimů a případné vyrozumění, pokud by se vyskytly v tomto řízení nějaké problémy. Jak ostatně vyplývá i ze závěrečného vyjádření právního zástupce tohoto obžalovaného, poskytnutí určitého plnění považoval tento obžalovaný (a nepochybně i ostatní obžalovaní pocházející ze stejné oblasti) za společenskou úsluhu v zemi jeho původu běžnou, což ho však nijak nezbavuje (ani nikoho jiného) trestní odpovědnosti. Je nutno konstatovat, že podaná obžaloba v tomto směru vycházela především ze záznamů, které byly pořízeny při sledování uvedených osob v kanceláři obžalovaného jméno příjmení, kdy toto sledování bylo původně povoleno v souladu s platným trestným řádem státním zástupcem a nikoliv soudcem. Tyto záznamy jsou však po datu vyhlášení shora uvedeného ústavního nálezu procesně nepoužitelné, jak bylo shora rozvedeno, a proto k nim soud může přihlížet pouze do uvedeného data. Je sice možno souhlasit s tím, že toto povolené sledování začalo v době, kdy nález Ústavního soudu ještě nebyl vyhlášen a i z technického hlediska nebylo možno obratem obstarat v tomto směru nový příkaz soudu a zajistit odinstalaci a poté novou instalaci kamery a záznamových zařízení, nicméně ve věci je dán závazný právní názor jednak odvolacího soudu, jednak Ústavního soudu, jímž se musí soud prvního stupně v tomto směru plně řídit. Jestliže za tohoto důkazního stavu státní zástupce Krajského státního zastupitelství v obec navrhl zproštění shora uvedených obžalovaných obžaloby ve smyslu § 226 písm. a) tr. řádu, a to do data uvedeného vyhlášení, bylo nutno tyto obžalované plně či alespoň v uvedených skutcích obžaloby zprostit, neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro něž jsou tito obžalovaní stíháni.

29. Státní zástupce u ostatních obžalovaných, kde byla důkazní situace z hlediska obžaloby neudržitelná, kdy podle jeho vyjádření zásadní a takřka jediný přímý důkaz o trestné činnosti, která jim byla obžalobou vytýkána, byl krajským soudem prohlášen za nezákonný (ve skutečnosti šlo objektivně jen o reakci na shora uvedenou judikaturu Ústavního soudu, jak musí soud prvního stupně výslovně podotknout), neboť sledování mělo být povoleno soudem, nikoliv toliko státním zástupcem a podle něj zbývá zde určitá řada nepřímých důkazů, jež však ve svém souhrnu nemohou být podkladem pro odsuzující rozsudek, z těchto důvodů z hlediska důkazní nouze navrhl, aby tito obžalovaní byli ve smyslu § 226 písm. a) tr. řádu zproštěni obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že by konkrétní skutek, který je v obžalobě uveden, tito obžalovaní spáchali. Pokud jde o poznámku státního zástupce, že rozhodnutí krajského soudu v tomto případě kladlo na orgány činné v přípravném řízení velmi vysoké nároky, kdy z jeho hlediska ani nebylo technicky možné, aby toto sledování bylo povoleno takovým způsobem, jak soud předpokládá, neboť sledování začalo v době, kdy nález Ústavního soudu ještě nebyl vyhlášen, byl vyhlášen v mezidobí a opravdu není technicky možné během chvíle obstarat příkaz soudu, odinstalovat již nainstalované kamery a záznamová zařízení a ihned je tam dát znova, je možné se ztotožnit s technickou stránkou věci, ovšem toto nic nemění na právní závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu, z nějž Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací vycházel, kdy soud prvního stupně je nepochybně těmito rozhodnutími vázán. Stejně pak bylo nutno k návrhu státního zástupce, který již předtím navrhl zproštění ve věci rozhodnuté dne datum, postupovat ve vyloučené věci ohledně zbývajících obžalovaných, pokud jde o další jednání, k nimž mělo dojít po datu datum, proto s ohledem na důkazní situaci byli i tito obžalovaní zproštěni obžaloby ohledně uvedených skutků, které měly být spáchány po tomto datu.

30. Soud proto po zhodnocení provedených důkazů jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. řádu dospěl k závěru, a to shodně s návrhem státního zástupce, že zásadní pro posouzení celé věci jsou záznamy o prostorovém sledování kanceláře obžalovaného příjmení, kdy z těchto důvodů, jak již bylo shora řečeno v těch případech, tyto záznamy nebyly použitelné pro jejich nezákonnost, a nezbylo, než obžalované zprostit obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu. Ostatní provedené důkazy totiž netvoří ani jednotlivě, ani ve svém souhrnu ucelený řetěz, který by mohl prokázat, že se obžalovaní dopustili jednání, jež jim bylo obžalobou kladeno za vinu. Soud proto obžalované uznal vinnými pouze tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. V bodech 1) až 4) se obžalovaný příjmení dopustil uvedených jednání, a to v prvém případě s obžalovaným jméno příjmení, v bodě dva s obžalovaným příjmení příjmení, v bodě tři pak s obžalovaným příjmení jméno a pod bodem čtyři s obžalovaným jméno příjmení. Jednání pod body 5) až 7) pak obžalovaný příjmení spáchal s obžalovaným jméno příjmení, jenž je ostatně doznal, podrobně je popsal a jeho případné dodatečné snahy o úpravu výpovědi byly podle soudu neurčité, nevěrohodné a nelogické. V bodě 8) až 11) pak obžalovaný příjmení v rozporu se svými povinnostmi jako příslušníka bezpečnostních sborů a s obsahem služebního slibu prováděl na žádost dalších osob neoprávněné dotazy do anonymizováno informačního systému na další osoby či na všechny osoby trvale hlášené na konkrétní adrese a tyto informace poté neoprávněně sděloval dalším osobám, aniž by k tomu byly doloženy jejich plné moci. Co se týče nahlížení do informačního systému, tak kromě záznamu ze sledování je to doloženo i zjištěním policejního prezídia o přístupech příjmení do informačních systémů. Z počítače obž. příjmení, který byl zajištěn u něj doma, bylo zjištěno, že komunikoval s cizinci a radil jim, jak mají na anonymizováno policii vypovídat a jaké tam vládnou poměry, což odpovídá i jeho chování na pracovišti, kdy ze záznamu ze sledování je zřejmé, že koná na základě přání spoluobžalovaných a za odměnu. Nepochybně je také vypovídajícím důkazem výsledek šetření nadřízeného pracoviště anonymizováno, kde postup pracoviště tehdejšího pracoviště příjmení bylo formalistický, bylo konstatováno porušování zákona o pobytu cizinců a správního řádu a postup příjmení a jeho podřízených byl popsaný jako laxní, směřující ku prospěchu cizinců. Kromě uvedeného záznamu o prostorovém sledování soud vycházel z výsledků domovních prohlídek u obžalovaného příjmení, kde byly nalezeny bankovky s otisky obžalovaných jméno, anonymizováno a anonymizováno. Ze zprávy o kontrolním šetření nadřízených obžalovaného příjmení vyplývá, že došlo k nezákonnému vedení konkrétních uvedených spisů. Soud pouze oproti obžalobě upravil popis dílčích skutků s tím, že osoby, které poskytovaly úplatky různého druhu tak činily proto, aby si obžalovaného příjmení naklonily při řešení problémů v rámci anonymizováno řízení a zajistily si tak hladký průběh řízení, čehož si byl obžalovaný příjmení vědom. Pokud jde o neoprávněné lustrace v databázích anonymizována dvě slova, výslechy slyšených svědků jméno příjmení a jejího manžela jméno příjmení bylo prokázáno, že neudělovali žádnou plnou moc obžalovanému příjmení, aby za ně v rámci anonymizováno řízení jednal, takže obžalovaný příjmení příslušné zjištěné informace předával příjmení příjmení neoprávněně. Pokud pak lustroval osobu příjmení příjmení příjmení, tato osoba nespadala vůbec do jeho kompetence, ale do kompetence anonymizována dvě slova v obec, z čehož je zřejmé, že uvedenou osobu lustroval neoprávněně a také data o ní neoprávněně sděloval dalším osobám. Pokud pak činil dotaz obžalovaný příjmení na všechny osoby žijící na konkrétní adrese, tj. obec, A. adresa, a tyto údaje pak sděloval jméno příjmení, je už z podstaty tohoto dotazu zřejmé, že ani nevěděl o jaké osoby se jedná a nemohl mít od těchto osob jakékoliv zmocnění, aby o nich sděloval tyto informace dalším osobám. Tyto skutečnosti jsou také zřejmé právě ze záznamu o prostorovém sledování a výpisu z jednotlivých lustrací, které potvrzují, že skutečně k neoprávněným lustracím došlo a uvedené informace byly neoprávněně sdělovány minimálně v těchto konkrétních případech.

31. Pokud jde o právní kvalifikaci, soud vycházel ze znění trestního zákoníku v době, kdy k trestné činnosti došlo, případně tak, jak to bylo pro obžalované výhodnější. Zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne nebo slíbí úplatek nebo kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, spáchá-li takový čin vůči úřední osobě.

32. Přečinu neoznámení trestného činu podle § 368 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin podplacení a takový trestný čin neoznámil bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka nadřízenému.

33. Podle § 334 odst. 1 tr. zákoníku úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo se má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě a na kterou není nárok.

34. Podle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku úřední osobou je mimo jiné příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá přitom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů.

35. Podle § 334 odst. 3 tr. zákoníku za obstarávání věcí obecného zájmu se považuje též zachování povinnosti uložené právním předpisem nebo smluvně převzaté, jejímž účelem je zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jejich jménem jednají. Podle ustálené judikatury se obstarávání věcí obecného zájmu rozumí obstarávání všech úkolů, na jejímž splnění má zájem celá společnost nebo alespoň větší skupina občanů a takovouto činností nepochybně činnost na úseku státní správy je. Obstarávání věcí obecného zájmu zahrnuje nejen rozhodovací činnost, ale i jinou činnost, která souvisí s plněním těchto společensky významných úkolů, včetně přípravy podkladů pro rozhodnutí apod.

36. Jednání obž. příjmení pod bodem 1) až 7) bylo kvalifikováno jako jednočinný souběh zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku ve znění platném do datum, s přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť jako úřední osoba, jíž nepochybně jako policista a anonymizována čtyři slova – pracoviště obec byl, přijal pro sebe úplatek v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, kterou nepochybně pobytový režim cizinců je, kdy jako úřední osoba si takto opatřoval neoprávněný prospěch tím, že vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím právnímu předpisu. Přijímání úplatků je tedy nepochybně neoprávněným majetkovým prospěchem a je současně v rozporu s platnými právními předpisy ČR. Není v tomto směru nezbytné, aby obž. příjmení bezprostředně zajišťoval nějaké konkrétní kroky ve správním řízení týkajícím se pobytu cizinců, ale jak bylo zřejmé z provedeného dokazování, obž. příjmení v souvislosti s přijetím těchto úplatků zajišťoval po všech stránkách bezproblémové řízení a vstřícnost, jak ze své strany, tak ze strany svých podřízených, což vedlo v řadě případů ke zjevnému porušování správního řádu i zákona o pobytu cizinců, které bylo konstatováno závěry kontrolního řízení ze strany KŘP obec – odboru anonymizována dvě slova. Zpochybňování těchto závěrů není na místě, neboť nadřízený orgán má nejen právo, ale dokonce i povinnost provádět kontrolu podřízených orgánů a je na něm, jaký způsob v tomto směru použije, pokud tato kontrola je prováděna jinak v souladu s právními předpisy. Z této kontrolní zprávy vyplývá, že v řadě případů byl cizincům udělován trvalý pobyt v rozporu se zákonem, namísto toho, aby s nimi bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění, nebyl zjišťován skutkový stav věci a nebyly odstraňovány rozpory vyplývající z provedených důkazů tak, že správní řízení bylo prováděno pouze formálně a v některých případech dokonce žádné řízení ani neproběhlo, nebylo provedeno dokazování a bylo rozhodnuto pouze na základě předložených žádostí. Všechny kontrolované spisy přitom obžalovaný příjmení jako anonymizováno prověřoval a schvaloval. Pokud jde o jednání pod body 8) až 11), tak obž. příjmení poskytováním informací z informačního systému anonymizováno v rozporu s právními předpisy naplnil znaky skutkové podstaty jednak přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jednak přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť opět jako úřední osoba v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím právním předpisům, jednak získal přístup k počítačovému systému, nebo k nosiči informací a neoprávněně užil zde uložená data tím, že je poskytl bez oprávnění jiným osobám mimo rámec anonymizováno ČR.

37. Pokud jde o obžalované příjmení jméno (bod 2) rozsudku), jméno příjmení (bod 1) rozsudku), jméno příjmení (body 5) až 7) rozsudku), jméno příjmení (bod 4) rozsudku), a anonymizována dvě slova (bod 3) rozsudku), ti naplnili svým jednáním znaky skutkové podstaty zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, neboť jinému (obžalovanému anonymizováno) v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu (tedy bezproblémového průběhu řízení o pobytu cizinců) poskytli úplatek a takový čin spáchali vůči úřední osobě, když si nepochybně byli vědomi, že obž. příjmení je policista a současně anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova – pracoviště obec.

38. Podle § 213 odst. 1 tr. řádu stranám byly předloženy k nahlédnutí doklady k majetkovým poměrům obžalovaných na čl. 46-174 vyloučeného spisu, které byly aktuálně vyžádány a doloženy státním zástupcem, kdy z těchto dokladů také soud vycházel také při úvaze o druhu a výši trestu u jednotlivých obžalovaných, jak je uvedeno níže.

39. V případě obžalovaného příjmení, který byl ohrožen trestní sazbou číslo let, státní zástupce navrhoval uložit trest souhrnný k rozsudku Okresního soudu v Kladně ve věci sp. zn. 26 T 70/2016, přičemž tento navrhl navýšit na podmíněný trest v trvání 3 let se zkušební dobou 5 let, dále navrhl uložit peněžitý trest 300 000 Kč, tedy 100 denních sazeb po 5 000 Kč. Obžalovaní příjmení, příjmení, anonymizována dvě slova a příjmení jsou ohroženi trestní sazbou v rozmezí od 1 do 6 roků. Navrhl všem uložit podmíněný trest odnětí svobody v trvání 1,5 roku se zkušební dobou 2 let s výjimkou obžalovaného příjmení, který se dílčích útoků dopustil více, u něj navrhl uložit podmíněný trest v trvání 2 let se zkušební dobou na 3 roky. Všem těmto obžalovaným dále navrhl uložit peněžitý trest ve výši 50 000 Kč.

40. Pokud jde o otázku trestu, soud vycházel z ustanovení § 38 a § 39 tr. zákoníku, kdy měl k dispozici podrobné zprávy o majetkových poměrech obžalovaných. Obžalovaný jméno příjmení působil jako anonymizována čtyři slova v obec na detašovaném pracovišti v obec, kdy tohoto svého postavení využíval ke svému obohacení, byť i s ohledem na nemožnost použití příslušných záznamů po stanoveném datu nebylo možno bezpečně prokázat, že by se tohoto jednání dopouštěl po poměrně dlouhou dobu uvedenou původně v obžalobě. S ohledem na relativně nízký počet skutků, jimiž byl uznán vinným, se soud podrobněji nezabýval tím, zda mohl získat další zajištěné peníze jiným způsobem, jak se hájil, včetně prodeje věcí. Soud dospěl k závěru, že se tento obžalovaný dopustil více skutků a více trestných činů, kdy proto bylo nutno ukládat úhrnný trest. Trestná činnost úředních osob je přitom vysoce společensky škodlivá. Obžalovanému přitom polehčuje toliko to, že nebyl soudně trestán před spácháním této trestné činnosti, kdy však v mezidobí byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 4.10.2016, pod č.j. 26T 70/2016-1696 pro další trestnou činnost. Jak však vyplývá z rejstříku trestů, ve zkušební době podmíněného odsouzení se osvědčil dnem datum, takže k tomuto odsouzení nelze přihlížet. Uložený peněžitý trest v této další věci totiž uhradil již dne datum, proto ve smyslu § 69 odst. 3 nyní platného trestního zákoníku se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen. Byl mu proto uložen nikoliv souhrnný, ale úhrnný trest při středu trestní sazby § 331 odst. 3 tr. zákoníku ve znění platném v době spáchání trestného činu, a to ve výměře tří let, kdy výkon tohoto trestu byl ještě podmíněně odložen na delší zkušební dobu rovněž ve výměře 3 let. S ohledem na okolnosti páchaných trestných činů má však soud za to, že je na místě uložit současně trest peněžitý, a to přiměřený s ohledem na povahu a závažnost spáchaných trestných činů, která byla páchána po delší dobu. Tento trest uložil ve výměře 100 denních sazeb po 3000 Kč, tj. v celkové výši 300 000 Kč. Dále pak byl uložen trest propadnutí zajištěných bankovek, na kterých byly nalezeny daktyloskopické stopy spoluobžalovaných. Soud v tomto směru zhodnotil jako přitěžující okolnosti ve smyslu § 42 tr. zákoníku, že obžalovaný spáchal trestné činy s rozmyslem a ze ziskuchtivosti, kdy ke spáchání trestných činů zneužil svého zaměstnání a postavení, přičemž se dopustil několika skutků.

41. U ostatních obžalovaných dospěl soud k závěru, že je možno ještě na ně působit výchovnými tresty, a to přiměřenými tresty odnětí svobody podle počtu útoků proti společenskému zájmu. Vycházel přitom ze skutečnosti, že tito obžalovaní nebyli v ČR soudně trestáni a žijí jinak řádným životem, přičemž od spáchání trestné činnosti uplynula již poměrně dlouhá doba. Na druhou stranu nelze přehlédnout vysokou společenskou škodlivost trestné činnosti, které se svým jednáním dopustili. U obžalovaného jméno příjmení s ohledem na větší počet skutků byl uložen přísnější trest v trvání dvou roků podmíněně odložený na zkušební dobu dvou let.

Proti tomuto rozhodnutí je opravným prostředkem odvolání, které má odkladný účinek. Případné odvolání je třeba podat do osmi dnů od doručení písemného vyhotovení opisu rozsudku ve dvojím vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím zdejšího soudu.

Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo týká, zúčastněná osoba pro nesprávnost nároku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku, může je také napadat proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházející rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí.

Odvolání musí být v uvedené lhůtě nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 tr. řádu také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. Odvolání nemůže podat ten, kdo se tohoto práva výslovně vzdal.