OSLT 7 C 43/2020-166

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_007⟫ 3. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ 4. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_010⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_011⟫ 5. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_012⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_013⟫ 6. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_014⟫ bytem adresa žalované a žalované ⟪LB:lb_015⟫ všichni zastoupeni advokátkou titul jméno příjmení ⟪LB:lb_016⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_017⟫ o náhradu škody - zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. První žalovaná celé jméno žalované je povinna zaplatit žalobkyni částku 78,90 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Druhá žalovaná celé jméno žalované je povinna zaplatit žalobkyni částku 206,90 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Třetí žalovaný celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobkyni částku 216,60 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Čtvrtý žalovaný celé jméno žalovaného a pátá žalovaná celé jméno žalované jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 136,60 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Šestá žalovaná celé jméno žalované je povinna zaplatit žalobkyni částku 159,50 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 199 201,50 Kč, se žaloba zamítá.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 47 799 Kč, k rukám právní zástupkyně žalovaných, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, u soudu podanou dne 10. 2. 2020, na žalovaných domáhá zaplacení částky 200 000 Kč z titulu náhrady škody ve formě ušlého zisku za znemožnění užívání spoluvlastnického podílu na pozemku parc. číslo náhrady škody ve formě skutečné škody způsobené tím, že hradí daň z nemovitosti za celý pozemek a náhrady za nadužívání spoluvlastnického podílu žalovaných a to ohledně pozemku parc. číslo orná půda, v obci a katastrální uzemí, zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném u stát. instituce, stát. instituce na LV číslo. Z titulu skutečné škody požaduje náhradu zaplacené daně z nemovitosti za 30 let, kterou hradila žalobkyně za předmětný pozemek a žalovaní jí nijak nepřispívali s tím, že se jedná o částku 30 x 640 Kč tj. 19 200 Kč. Dále se domáhá náhrady částky 17 032,50 Kč za 30 let nezaplaceného nájemného za spoluvlastnický podíl žalobkyně, který žalobkyně nemůže užívat a užívají jej žalovaní za výměra podílu žalobkyně s tím, že nájemné za 1 m2 a rok činilo 1,50 Kč Vedle toho žalobkyně požaduje zaplacení částky 160 000 Kč z titulu ušlého zisku za výpěstky, které si mohla na pozemku vypěstovat, kdyby jej bývala mohla užívat, kdy za 1 rok by si mohla na pozemku vypěstovat odhadem 150 kg ovoce a zeleniny, což při průměrné ceně 35 Kč za kilogram za 30 let dělá částku okolo 160 000 Kč. Uvedla, že žalovaní jí 30 let brání v užívání pozemku a podíl žalobkyně užívají neoprávněně a proti vůli žalobkyně s tím, že jí žalovaní opakovaně zabránili spoluvlastnický podíl žalobkyně užívat. Pozemek je dokola oplocený a žalobkyně se tak na něj bez vpuštění žalovanými sama nedostane. Žalobkyně upřesnila, že žalovanou částku požaduje od roku 1990 do podání žaloby tj. do 10. 2. 2020.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Ohledně všech žalobkyní uplatněných finančních nároků vznesli námitku promlčení. Zdůraznili, že neužívají celou pozemkovou parcelu číslo nikdo ze žalovaných neužívá a neužíval díl„ j“ a díl„ k “ dle provedeného zaměření o výměře výměra + výměra, k užívání tak zbývá výměra 1037 m2 z pozemkové parcely číslo. Podílu žalobkyně odpovídá výměra výměra, žalobkyni tak nic nebrání v užívání pozemkové parcely číslo minimálně v rozsahu jejího spoluvlastnického podílu. Co se týče žalobkyní požadované náhrady skutečné škody ve výši 19 200 Kč, na zaplacené dani z nemovitosti, pak žalovaným není nic známo o tom, že by žalobkyně hradila daň z nemovitosti za žalované, žalovaní rovněž daň z nemovitosti pozemku číslo hradí ve výši odpovídající jejich spoluvlastnickým podílům. Pokud žalobkyně hradila daň za svůj spoluvlastnický podíl tak dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 338/1999 Sb. o dani z nemovitých věcí v platném znění je poplatníkem daně vlastník pozemku, tedy žalobkyně. Co se týče žalobkyní požadovaného ušlého zisku, pak co se týče náhrady za nadužívání spoluvlastnického podílu žalovanými v rozsahu nezaplaceného nájemného, pak dle názoru žalovaných je zcela irelevantní, že se žalobkyni volná zahrádka nelíbí a chtěla by využívat některou ze zahrad, které si vybudovali a užívají žalovaní. Co se týče ušlého zisku za případný pronájem třetí osobě či z prodeje vypěstovaných přebytků, tak žalobkyně mohla pronajmout část pozemkové parcely číslo o výměře asi výměra se souhlasem ostatních spoluvlastníků či na základě uzavřené dohody mezi spoluvlastníky o reálném užívání dotčené nemovitosti a roční nájemné by pak činilo částku 568 Kč ročně. Vyčíslení ušlého zisku žalobkyní na částku 160 000 Kč na výpěstcích (přebytcích) ze zahrady o výměře 378 m2 je pouze fabulací žalobkyně.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice ke dni 20. 4. 2020 bylo zjištěno, že na LV číslo pro katastrální území a obec Roudnice nad Labem jsou jako vlastníci nemovitosti pozemku p. číslo orná půda, o výměře výměra, evidováni jako podíloví spoluvlastníci: žalobkyně o velikosti spoluvlastnického podílu číslo, první žalovaná celé jméno žalované a velikosti podílu číslo, druhá žalovaná celé jméno žalované o velikosti podílu číslo, třetí žalovaný celé jméno žalovaného o velikosti podílu číslo, čtvrtý žalovaný celé jméno žalovaného spolu s pátou žalovanou celé jméno žalované ve společném jmění manželů podíl o velikosti číslo, celé jméno žalované šestá žalovaná o velikosti podílu číslo. Kromě účastníků řízení jsou ještě jako vlastníci dotčené nemovitosti evidováni jméno příjmení o velikosti podílu číslo, celé jméno svědkyně o velikosti podílů číslo, celé jméno svědkyně o velikosti podílu číslo, celé jméno svědkyně o velikosti podílu číslo, jméno celé jméno svědkyně o velikosti podílu číslo, celé jméno svědkyně o velikosti podílu číslo a Česká republika o velikosti podílu anonymizováno. Vlastnické právo ke svým spoluvlastnickým podílům nabyli první žalovaná celé jméno žalované na základě kupní smlouvy s právními účinky zápisu k okamžiku 13. 11. 2017, druhá žalovaná celé jméno žalované na základě kupní smlouvy s právními účinky zápisu k okamžiku 6. 11. 2017, třetí žalovaný celé jméno žalovaného na základě kupní smlouvy s právními účinky zápisu k okamžiku 6. 11. 2017, čtvrtý žalovaný celé jméno žalovaného a pátá žalovaná celé jméno žalované na základě kupní smlouvy s právními účinky zápisu ke dni 6. 11. 2017, celé jméno žalované šestá žalovaná na základě kupní smlouvy s právními účinky zápisu ke dni 14. 12. 2017 a žalobkyně na základě darovací smlouvy s právními účinky vkladu práva ke dni 31. 12. 2002.

4. Žalobkyně k žalobě přiložila tisk na počítači psaného daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2018 ohledně žalobkyně a veškerých žalobkyní vlastněných nemovitostí ve výši 2 330 Kč. Ohledně spoluvlastnického podílu na pozemcích o celkové výměře výměra činila daň 640 Kč. Daňové přiznání není potvrzeno finančním úřadem, daň z pozemku ve výši 640 Kč se týká pozemků p. číslo p. číslo p. číslo parcelní číslo.

5. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 25. srpna 2020, č. j. číslo jednací, bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k nemovitostem parc. číslo orná půda o výměře výměra, zapsáno na LV číslo pro katastrální území a územní celek, do vlastnictví celé jméno žalované byl přikázán podíl v rozsahu číslo ve vztahu k celku vypořádávané nemovitosti, do vlastnictví celé jméno žalovaného podíl v rozsahu číslo ve vztahu k celku vypořádané nemovitosti, do společného jmění manželů celé jméno žalovaného a celé jméno žalované podíl v rozsahu číslo ve vztahu k celku vypořádané nemovitosti, do vlastnictví celé jméno žalované podíl v rozsahu číslo ve vztahu k celku vypořádané nemovitosti, do vlastnictví celé jméno žalované podíl v rozsahu číslo ve vztahu k celku vypořádané nemovitosti a ostatní podíloví spoluvlastníci byli vypořádán finanční částkou. Rozsudek dosud nenabyl právní moci.

6. Ze znaleckého posudku na zaměření oplocení zahrádek na pozemku číslo parcely číslo v katastrální uzemí ze dne 9. 10. 2019 titul jméno příjmení, znalce v oboru geodézie a kartografie bylo zjištěno, že dotčená nemovitost pozemek parcelní číslo o celkové velikosti výměra je užíván některými spoluvlastníky s rozdělením pozemku na díly: díl„ a“ o velikosti výměra, díl„ b“ o velikosti výměra, díl„ c“ o velikosti výměra, díl„ d“ o velikosti výměra, díl„ e“ o velikosti výměra, díl„ f“ o velikosti výměra, díl„ g“ o velikosti výměra, díl„ h“ o velikosti výměra, díl„ i“ o velikosti výměra, díl„ j“ o velikosti výměra, díl„ k “ o velikosti výměra a díl„ l“ o velikosti výměra. Znalec ve znaleckém posudku zaměřil oplocení zahrádek, kterým byla dotčená nemovitost rozdělena na uvedené díly„ a“ až„ l“.

7. Ze zprávy Policie obec Republiky, KŘP Ústeckého kraje, územní odbor obec, Obvodní oddělení obec ze dne 3. března 2021 bylo zjištěno, že na Obvodním oddělení obec není evidováno žádné číslo jednací, kdy by hlídka Policie obec Republiky řešila spor mezi žalobkyní s žalovanými.

8. Ze zprávy územní celek ze dne 9. 3. 2021 se zjišťuje, že město pronajímalo a stále pronajímá zahrádky za cenu 1,50 Kč za metr čtvereční za rok a to i v období od 3. 11. 2017 do 10. 2. 2020.

9. Z protokolu Finančního úřadu pro anonymizováno kraj, územní pracoviště v obec číslo jednací ze dne 17. 3. 2021 se podává, že žalobkyně se ke správci daně dne 17. 3. 2021 dostavila s požadavkem na vyčíslení vyměřené daně z nemovitých věcí a jejich úhradám vztahujících se k vlastnictví podílu číslo na nemovitých věcech zapsaných na list vlastnictví v katastrální uzemí (parcela KN číslo orná půda o výměře výměra). Žalobkyně požadovala po správci daně zohlednit aktuální přehled vydaných exekučních řízení a provedených úhrad formou srážek z jejího důchodu. Správce daně sdělil, že daň z nemovitých věcí z předmětné parcely číslo je žalobkyni vyměřována od roku 2009, poměrná výše daně z nemovitostí vztahující se k uvedené parcele činila v letech 2009 - 2014 17 Kč ročně, a v letech 2015 - 2021 činí 20 Kč ročně. Žalobkyně je vlastníkem nebo spoluvlastníkem portfolia nemovitých věcí, celková částka daně z nemovitých věcí za rok 2021 činí 3 169 Kč. Vzhledem k neuhrazeným daňovým povinnostem na dani z příjmu fyzických osob a na dani z nemovitých věcí jsou k žalobkyni vedeny exekuce na srážky z důchodu a exekuce na prodej nemovitých věcí. Nedoplatky jsou také zajištěny zástavním právem k nemovitým věcem. Ke dni 17. 3. 2021 bylo z důchodu žalobkyně sraženo celkem 43 739 Kč, správce daně eviduje nedoplatky na daních a příslušenství v celkové výši 48 156 Kč.

10. Právní zástupkyně žalovaných potvrdila, že žalovaní užívali a užívají dotčenou nemovitost ve výměře, která odpovídá výměrám stanoveným pro jednotlivé díly„ a“ až„ l“ ve znaleckém posudku zpracovaném titul jméno příjmení dne 9. 10. 2019 na zaměření oplocení zahrádek s tím, že první žalovaná celé jméno žalované užívá pozemek označený pod písmenem„ i“, druhá žalovaná celé jméno žalované užívá pozemek označený pod písmenem„ d“ a„ b“, třetí žalovaný celé jméno žalovaného pozemek pod písmenem„ h“, celé jméno žalovaného užívají pozemek pod písmenem„ f“, šestá žalovaná celé jméno žalované užívá pozemek pod písmenem„ c“ a všichni žalovaní užívají společně část pozemku, který byl vyznačen jako příjezdová cesta pod písmenem„ a“. Díl pozemku označený pod písmenem„ e“ a„ g“ fakticky nikdo neužívá, nicméně vlastnicky připadají díl pod písmenem„ e“ druhé žalované celé jméno žalované a díl pozemku pod písmenem„ g“ čtvrtému a pátému žalovanému manželům příjmení. Žalovaní nikdy neužívali pozemky, které jsou ve znaleckém posudku označeny písmeny„ k “ a„ l“.

11. Svědkyně celé jméno svědkyně, která též vlastní podíl na dotčené nemovitosti, potvrdila, že svůj podíl neužívala a neužívá, neví, v jakém rozsahu žalovaní užívali a užívají dotčený pozemek, každý asi tak 8 arů. Byla tam 2 x s paní celé jméno svědkyně, ale již přesně neví kdy. Na ostatní zahrádky se dívaly jen přes plot.

12. Svědkyně celé jméno svědkyně, sestra žalobkyně, vypověděla, že se na zahrádkách byly podívat spolu se švagrovou paní celé jméno svědkyně asi 2 x, ale nikam se nedostaly. Již přesně neví, kdy to bylo, ani rok. Též vlastní část dotčeného pozemku, tento neužívala a neužívá. Neví, nedokáže odhadnout, v jakém rozsahu pozemek užívali a užívají žalovaní. Když tam byly s paní celé jméno svědkyně, tak vše bylo zamčeno, každá zahrádka byla zamčená, nikam se nedalo dostat.

13. Svědkyně celé jméno svědkyně, neteř žalobkyně, potvrdila, že vlastní též část dotčeného pozemku, nikdy jej však neužívala a neužívá, byla se tam podívat asi jednou, neví však přesně kdy, asi někdy před třemi či před čtyřmi roky, nedokáže říci, v jakém rozsahu žalovaní pozemek užívali či užívají. Z pozemku platí daň, peníze za užívání zahrádky neviděla.

14. Svědkyně celé jméno svědkyně, sestra žalobkyně, vypověděla, že též na dotčené nemovitosti vlastní svůj díl, na zahrádkách byla asi 4x či 5x se žalobkyní, neví však, kdy to přesně bylo, nikdo je tam však nepustil, neměly možnost se tam podívat a zahrádku si prohlédnout. Bylo to asi tak před dvěma až třemi lety zpětně, nedostaly se tam, vše bylo pod zámkem. Neměly ani možnost vstupu na pozemek, každá zahrádka byla uzamčena zvlášť. Nedokáže říci, kterou část žalovaní užívali či nikoliv, není to rozdělené. Každý z žalovaných užívá asi přibližně zhruba 600 m2, přesně však neví, někdo užívá více, někdo méně.

15. Soud ve věci neprovedl dokazování výslechem svědka pana jméno příjmení a výslechem nadřízené pana příjmení (zástupkyně státu) k prokázání tvrzení, že se žalobkyně na všechny zahrádky nedostala, při místním šetření prováděným soudem v jiném soudním řízení a že psala žalobkyně dopis a navštívila nadřízenou pana příjmení, s tím, že si stěžovali, že jim žalovaní brání užívání, neboť s ohledem na zjištěný skutkový stav soud tyto důkazy považoval za nadbytečné, navíc byly navrhnuty po provedené koncentraci řízení.

16. Účastníci řízení potvrdili, že mezi spoluvlastníky nemovitosti nebyla uzavřena dohoda o užívání dotčené nemovitosti. Žalobkyně potvrdila, že žalovaní daň z nemovitosti za svoje díly platili a platí, státu platí nájem.

17. Žalobkyni se nepodařilo i přes poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. prokázat své tvrzení, že žalovaní v minulosti užívali více, než kolik je zachyceno ve znaleckém posudku titul jméno příjmení ze dne 9. 10. 2019. Žalobkyně vysvětlila, že neplatí a v minulosti neplatila daň za celý pozemek parcelní číslo, ale pouze za část připadající na její vlastnické právo tj. o velikosti podílu ve výši číslo, tedy daň za žalované v minulosti neplatila a neplatí. Náhradu nároku na zaplacení nájemného žalobkyně vysvětlila, že toto mínila jako náhradu toho, že nemohla ona užívat svůj díl nemovitosti v rozsahu, který je nadužíván žalovanými.

18. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně i žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti pozemku parcely číslo o celkové rozloze výměra, zapsané na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí, a to spolu s dalšími podílovými spoluvlastníky. Žalobkyně vlastní podíl o velikosti číslo, první žalovaná celé jméno žalované podíl o velikosti číslo, druhá žalovaná celé jméno žalované podíl o velikosti číslo, třetí žalovaný celé jméno žalovaného o velikosti číslo, čtvrtý žalovaný celé jméno žalovaného a pátá žalovaná celé jméno žalované ve společném jmění manželů podíl o velikosti číslo, šestá žalovaná celé jméno žalované podíl o velikosti číslo. Dále na dotčené nemovitosti vlastní jméno příjmení podíl o velikosti číslo, celé jméno svědkyně podíl o velikosti číslo, celé jméno svědkyně podíl o velikosti číslo, celé jméno svědkyně podíl o velikosti číslo, jméno celé jméno svědkyně podíl o velikosti číslo, celé jméno svědkyně podíl o velikosti číslo a Česká republika podíl o velikosti anonymizováno. Vlastnictví ke svým podílům nabyli žalobkyně ke dni 31. 12. 2002, první žalovaná ke dni 13. 11. 2017, druhá žalovaná ke dni 6. 11. 2017, třetí žalovaný ke dni 6. 11. 2017, čtvrtý žalovaný a pátá žalovaná ke dni 6. 11. 2017 a šestá žalovaná ke dni 4. 12. 2017. V minulosti žalovaní užívali a i v současné době užívají podíly na dotčené nemovitosti parcele parcelní číslo tak, že první žalovaná celé jméno žalované užívala a užívá část pozemku vyznačenou ve znaleckém posudku znalce příjmení jméno příjmení ze dne 9. 10. 2019 písmenem„ i“ o velikosti výměra a tomu odpovídající část pozemku označeného písmenem„ a“, druhá žalovaná celé jméno žalované užívala a užívá část pozemku označenou písmenem„ d“ o velikosti výměra, písmenem„ b“ o velikosti výměra a„ e“ o velikosti výměra a tomu odpovídající části pozemku označeného písmenem„ a“, třetí žalovaný celé jméno žalovaného a užívá část pozemku označenou písmenem„ h“ o velikosti výměra a tomu odpovídající část pozemku označeného písmenem„ a“, čtvrtý žalovaný celé jméno žalovaného a pátá žalovaná celé jméno žalované užívali a užívají pozemek označený písmenem„ f“ o velikosti výměra, písmenem„ g“ o velikosti výměra a tomu odpovídající část pozemku označeného písmenem„ a“ a šestá žalovaná celé jméno žalované užívala a užívá část pozemku označeného písmenem„ c“ o velikosti výměra a tomu odpovídající část pozemku označeného písmenem„ a“, který je celkové velikosti výměra. Žalobkyně v minulosti dotčený pozemek neužívala a neužívá, a jak vyplynulo z výpovědi svědků celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně a celé jméno svědkyně, žalobkyně se pokoušela užívat svůj díl nemovitosti, pokoušela se dostat na nemovitost, avšak bezvýsledně, nemovitost je oplocená, jednotlivé zahrádky na nemovitosti jsou oplocené a pod uzamčením, tedy žalobkyně byla vyloučena z užívání svého dílu dotčené nemovitosti. Jak potvrdila i žalobkyně, v minulosti ani nyní za žalované daň z nemovité věci připadající na jejich podíl dotčené nemovitosti žalobkyně nehradila a nehradí, v minulosti hradila pouze daň připadající na její díl dotčené nemovitosti, na dani vznikl žalobkyni dluh.

19. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

21. Podle ustanovení § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

22. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

23. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Podle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikala. Podle ustanovení § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

25. Podle § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

26. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky dotčené nemovitosti pozemku parcely číslo o velikosti výměra zapsané na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí, kromě účastníků řízení jsou podílovými spoluvlastníky dotčené nemovitosti i další osoby. Okresní soud v Litoměřicích rozhodoval o zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví, rozsudek dosud nenabyl právní moci. Žalobkyně požadovala po žalovaných zaplacení částky 19 200 Kč z titulu skutečné škody s tím, že se jedná o zaplacenou daň z nemovitosti za 30 let, kterou žalobkyně hradila za předmětný pozemek a žalovaní jí nijak nepřispívali. V tomto směru však žalobkyně potvrdila, že v minulosti hradila daň z nemovitosti pouze za svůj díl, nikoliv za díly připadající na žalované, navíc ani neprokázala, v jaké skutečné výši daň z dotčené nemovitosti za svůj díl uhradila. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, je poplatníkem daně z pozemků vlastník pozemku. Tedy bylo povinností žalobkyně hradit daň z nemovitých věcí ze svého spoluvlastnického dílu na dotčeném pozemku. Žalovaní hradili daň za svoje spoluvlastnické podíly a ze strany žalobkyně nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně za žalované hradila daň z dotčené nemovitosti, kterou měli povinnost hradit žalovaní, tedy v požadovaném rozsahu zaplacení částky 19 200 Kč soud žalobu neshledal za důvodnou.

28. Co se týče vznesené námitky promlčení, pak u nároku žalobkyně na náhradu škody pro počátek běhu subjektivní lhůty k uplatnění práva na náhradu škody je rozhodné, kdy se poškozený dozví o již vzniklé škodě (tedy nikoli jen o protiprávním úkonu či o škodné události) a kdo za ni odpovídá. Při posuzování otázky, kdy se poškozený dozvěděl o škodě, je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě. Dozvědět se o škodě znamená, že se poškozený dozví o majetkové újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze natolik objektivně vyčíslit v penězích, že lze právo na její náhradu důvodně uplatnit u soudu. V daném případě se žalobkyně o vzniklé škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděla již v okamžiku vzniku škody, žalobkyně dlouhodobě věděla, kdo dotčenou nemovitost užívá, a kdo je jejím vlastníkem, tedy již od počátku vzniku škody se mohla žalobkyně svého práva domáhat na povinných žalobou u soudu. Promlčecí doba je dle § 629 odst. 1 o. z. tříletá. S ohledem na to, že ve věci byla žaloba podána dne 10. 2. 2020, nárok žalobkyně vzniklý do 9. 2. 2017 je promlčen.

29. Obdobně u nároku žalobkyně na náhradu bezdůvodného obohacení z titulu nadužívání spoluvlastnického podílu žalovanými nutno konstatovat, že z hlediska posouzení počátku běhu subjektivní promlčecí doby podle § 621 o. z. je rozhodný okamžik, kdy se žalobkyně skutečně dozvěděla o tom, že došlo na její úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Vyžaduje se skutečná (prokázaná) a nikoli jen předpokládaná vědomost oprávněného. K tomu dochází tehdy, kdy oprávněný zjistí takové skutkové okolnosti, které mu umožní uplatnit jeho právo žalobou u soudu. V daném případě již od počátku žalobkyně věděla, kdo se na její úkor nadužíváním spoluvlastnického podílu obohacuje a že k získání bezdůvodného obohacení došlo, tedy již od počátku vzniku tohoto bezdůvodného obohacení se mohla žalobkyně svého práva domáhat na povinných žalobou u soudu. Promlčecí doba je dle § 629 odst. 1 o. z. tříletá. S ohledem na to, že ve věci byla žaloba podána dne 10. 2. 2020, nárok žalobkyně vzniklý do 9. 2. 2017 je promlčen. Navíc žalovaní se stali vlastníky svých podílů na dotčené nemovitosti až po 9. 2. 2017, a jsou proto ohledně vydání tohoto bezdůvodného obohacení ve věci pasivně legitimováni až od doby nabytí vlastnictví svých podílů.

30. Co se týče požadované náhrady škody za ušlý zisk za výpěstky, které si mohla žalobkyně na pozemku vypěstovat, kdyby jej bývala mohla užívat s tím, že dle úvahy žalobkyně by za 1 rok si mohla na pozemku vypěstovat odhadem 150 kg ovoce a zeleniny, což při průměrné ceně 35 Kč za kilogram za 30 let dělá částku okolo 160 000 Kč, pak nutno konstatovat, že ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. července 2021, sp. zn. 25 Cdo 4313/2008). Ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR Cpj 87/70 uveřejněné pod číslem 55/1971 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek). Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být najisto postaveno – a v tomto směru je důkazní břemeno na žalobkyni, že nebýt protiprávního jednání žalovaných (či škodní události u objektivní odpovědnosti) by se majetkový stav žalobkyně zvýšil. Ztracená obchodní (výdělečná) příležitost musí být prokázána v reálné podobě, neboť ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005). Jako ušlý zisk v rámci náhrady škody se nahrazuje ztráta toho, co by poškozený při pravidelném běhu událostí pronajmutím věci skutečně dosáhl, nebýt protiprávního jednání škůdce, jež mu zabránilo v získání tohoto prospěchu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. května 2005, sp. zn. 25 Cdo 2434/2004). Pokud by žalobkyně požadovala náhradu škody spočívající v tom, že v důsledku protiprávního jednání žalovaných spočívajícího v užívání dotčené nemovitosti nemohla po určitou dobu pronajímat svou část nemovitosti, čímž jí ušel zisk na nájemném, pak by žalobkyně musela z hlediska vzniku škody a její výše tvrdit a prokazovat, že v předmětném období hodlala a měla zároveň reálnou možnost tyto prostory za určitou částku pronajmout a že by se tak při normálním běhu událostí stalo, jestliže by jí v tom nezabránilo protiprávní jednání žalovaných v tom (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne. 30. ledna 2003, sp. zn. 25 Cdo 676/2001). Žalobkyně však v tomto směru ani přes poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalobkyně ani i přes poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že v žalovaném období hodlala a měla zároveň reálnou možnost dosáhnout žalobkyní tvrzených výpěstků a že by se tak při normálním běhu událostí stalo. I v tomto směru soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i větší část požadovaného nároku ze strany žalobkyně by s ohledem na vznesenou námitku promlčení byla promlčena.

31. Ohledně požadovaného nároku žalobkyně ve výši 17 032,50 Kč, jako náhrady za nadužívání spoluvlastnických podílů žalovaných za 30 let, dospěl soud k následujícím právním závěrům: Je pravdou, že pokud by žalobkyně nerealizovala své vlastnické právo, přičemž by v průběhu řízení nebyla tvrzena ani prokázána žádná překážka, která by jí v tom bránila, pak by nemohlo ani případné nadužívání spoluvlastnického podílu žalovanými vést ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně a žalovaní by nebyli povinni vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení za případné nadužívání svých podílů. V řízení však bylo tvrzeno a prokázáno, že žalobkyni v realizaci svého vlastnického práva bránila překážka spočívající v oplocení dotčené nemovitosti, respektive zahrádek, na které byla dotčená nemovitost rozdělená s tím, že tyto zahrádky byly pod uzamčením a žalobkyně se tam i za přítomnosti svědkyň celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně nedostala. Co se týče požadované náhrady za bezdůvodné obohacení žalovaných spočívajících v nadužívání jejich spoluvlastnického podílu, tak se výše bezdůvodného obohacení poměřuje s obvyklou hladinou nájemného v daném místě a čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. března 2009, sp. zn. 33 Odo 1571/2006). Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků, anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. října 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, který je aplikovatelný i pro bezdůvodné obohacení dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 1. 2020, č. j. 28 Cdo 2511/2019), s tím, že judikatura dovolacího soudu reflektující předmětnou právní otázku v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 je plně uplatnitelná i v režimu právní úpravy obsažené v ustanovení § 2991 a následujících o. z. (srov. § 3028 odst. 1, 3 o. z.). Z„ vlastnictví“ podílu sice nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně spoluvlastník je oprávněn užívat věc jen v rámci svého podílu (není-li tu právní důvod pro užívání v jiném rozsahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 22 Cdo 2512/2014). Pokud by se menšinovému spoluvlastníku vůbec nebyla dána možnost vyjádřit se k zamýšlené změně v hospodaření se společnou věcí, pak i za situace, kdy s takovou změnou souhlasí většina spoluvlastníků, počítána podle velikosti podílů, nejde o rozhodnutí většiny (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2017, sp. zn. 22 Cdo 1365/2015). Pro povinnost spoluvlastníka vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se obohatil užíváním nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost dobrovolně či nikoliv (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4287/2016). Obdobně judikoval i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. února 2015, sp. zn. 28 Cdo 4162/2014.

32. Žalobkyně požadovala náhradu za nadužívání spoluvlastnického podílu žalovaných za dobu od roku 1990 do 10. 2. 2020, s ohledem na vznesenou námitku promlčení je nárok žalobkyně do 9. 2. 2017 promlčen. Navíc, jak vyplynulo z provedeného dokazování, vlastníky svých spoluvlastnických podílů se první žalovaná stala dne 13. 11. 2017, druhá žalovaná dne 6. 11. 2017, třetí žalovaný 6. 11. 2017, čtvrtý žalovaný a pátá žalovaná 6. 11. 2017 a šestá žalovaná 14. 12. 2017, tedy až za dobu od nabytí vlastnického práva k dotčeným spoluvlastnickým podílům do 10. 2. 2020 (do doby požadované žalobkyní) má žalobkyně právo na náhradu za nadužívání spoluvlastnického podílu ze strany žalovaných, tedy žalobkyně má právo na náhradu za nadužívání spoluvlastnického podílu ze strany žalovaných: ze strany první žalované za dobu od 13. 11. 2017 do 10. 2. 2020, ze strany druhé žalované od 6. 11. 2017 do 10. 2. 2020, ze strany třetího žalovaného od 6. 11. 2017 do 10. 2. 2020, ze strany čtvrtého žalovaného a páté žalované od 6. 11. 2017 do 10. 2. 2020 a ze strany šesté žalované od 14. 12. 2017 do 10. 2. 2020.

33. Co se týče výpočtu náhrady za nadužívání spoluvlastnických podílů ze strany žalovaných, pak nutno vyjít z toho, že dotčená nemovitost parcela číslo má rozlohu výměra, z toho tedy na podíl žalobkyně ve výši číslo připadá výměra, na podíl první žalované o velikosti číslo podíl o rozloze výměra, na podíl druhé žalované o velikosti číslo podíl o velikosti výměra, na podíl třetího žalovaného o velikosti číslo o velikosti výměra, na podíl čtvrtého žalovaného a páté žalované o velikosti anonymizováno výměra a na podíl šesté žalované o velikosti anonymizováno výměra. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, zejména znaleckého posudku titul jméno příjmení ze dne 9. 10. 2019 a vyjádření žalovaných, žalovaní užívali a užívají: první žalovaná celé jméno žalované díl označený písmenem„ i“ o velikosti výměra a tomu odpovídající část z dílu označeného písmenem„ a“ o velikosti výměra (když celkem rozloha dílu„ a“ činí výměra, rozpočteno dle poměru velikosti pozemků“ b“ až„ l“), to je celkem výměra, druhá žalovaná celé jméno žalované díl označený písmenem„ d“ o velikosti výměra, díl označený písmenem„ b“ o velikosti výměra a díl označený písmenem„ e“ o velikosti výměra a tomu odpovídající části dílu označeného písmenem„ a“ o velikosti výměra + výměra + výměra, to je celkem výměra. Třetí žalovaný užíval a užívá díl označeny písmenem„ h“ o velikosti výměra a tomu odpovídající část dílu označeného písmenem„ a“ o velikosti výměra, to je celkem výměra. Čtvrtý žalovaný a pátá žalovaná celé jméno žalovaného a celé jméno žalované užívali a užívají díl označený písmenem„ f“ o velikost výměra a díl označený písmenem„ g“ o velikosti výměra a tomu odpovídající část dílu označeného písmenem„ a“ o velikosti výměra a výměra, to je celkem výměra. Šestá žalovaná užívala a užívá díl označený písmenem„ c“ o velikosti výměra a tomu odpovídající část dílu označeného písmenem„ a“ o velikosti výměra, to je celkem výměra. Tedy s ohledem na to, že první žalovaná měla správně užívat část dotčené nemovitosti o velikosti výměra a ve skutečnosti užívala a užívá část o velikosti výměra, užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu nemovitost o rozloze výměra. Druhá žalovaná správně měla užívat svůj díl nemovitosti o velikosti výměra, užívala však výměra, užívala tedy nad rámec svého spoluvlastnického podílu dotčený pozemek o velikosti výměra. Třetí žalovaný měl správně užívat svůj spoluvlastnický díl o velikosti výměra, užíval pozemek o velikosti výměra, užíval tedy nad rámec svého spoluvlastnického podílu dotčený pozemek o velikosti výměra. Čtvrtý žalovaný celé jméno žalovaného a pátá žalovaná celé jméno žalované měly správně užívat svůj díl na nemovitosti o velikosti výměra, ve skutečnosti užívali výměra, tedy užívali nad rámec svého spoluvlastnického podílu dotčený pozemek o velikosti výměra. Šestá žalovaná celé jméno žalované měla správně užívat svůj spoluvlastnický podíl o velikosti výměra, užívala však výměra, užívala tak nad rámec svého spoluvlastnického podílu dotčenou nemovitosti o velikosti výměra.

34. S ohledem na velikost svých spoluvlastnických podílů měla žalobkyně užívat podíl o velikosti číslo vzhledem k celku a ostatní spoluvlastníci, kteří též dotčenou nemovitost neužívali, měli užívat jméno příjmení číslo (číslo) vzhledem k celku, celé jméno svědkyně číslo (číslo) vzhledem k celku, celé jméno svědkyně číslo (číslo) vhledem k celku, celé jméno svědkyně číslo (číslo) vzhledem k celku, jméno celé jméno svědkyně číslo (číslo) vzhledem k celku, celé jméno svědkyně číslo (číslo) vzhledem k celku a Česká republika číslo (1/2) vzhledem k celku, to je celkem číslo vzhledem k celku (výměra z výměra), z toho připadá na žalobkyni číslo (tedy z části dotčené nemovitosti, kterou užívali žalovaní nad rámec svých spoluvlastnických podílů, když nárok na náhradu za nadužívání spoluvlastnických podílů žalovaných by měli všichni vyloučení spoluvlastníci, tedy nejen žalobkyně, ale i jméno příjmení, celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně, jméno příjmení, jméno celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně a Česká republika). Z části nemovitosti, kterou užívali žalovaní nad rámec svých vlastnických podílů tak nutno vydělit část, která by připadala na žalobkyni, tj. podíl číslo ve vztahu k ostatním vyloučeným spoluvlastníkům. S ohledem na to, že první žalovaná celé jméno žalované užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu výměra, z tohoto nadužívání podílu na žalobkyni připadá výměra (anonymizováno, číslo / anonymizováno * anonymizováno). Z části nemovitosti, kterou užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu druhá žalovaná celé jméno žalované o velikosti výměra takto na žalobkyni připadá výměra, z části nemovitosti, kterou nad rámec svého spoluvlastnického podílu užíval třetí žalovaný celé jméno žalovaného výměra na žalobkyni připadá výměra, z části nemovitosti, kterou užívali nad rámec svého spoluvlastnického podílu čtvrtý žalovaný celé jméno žalovaného a pátá žalovaná celé jméno žalované o velikosti výměra na žalobkyni připadá výměra a z části nemovitosti kterou užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu šestá žalovaná celé jméno žalované o velikosti výměra na žalobkyni připadá výměra.

35. S ohledem na to, že cena za nájem dotčeného pozemku v uvedeném období by činila 1,50 Kč za metr čtverečný za rok, jak vyplynulo ze zprávy územní celek, za jeden den by cena tohoto nájemného činila 0, částka. S ohledem na to, že nepromlčený nárok žalobkyně na náhradu za nadužívání spoluvlastnického podílu první žalované celé jméno žalované žalobkyni náleží za dobu od 13. 11. 2017 do 10. 2. 2020, když z části pozemku užívaného nad rámec podílu první žalované připadá na žalobkyni výměra, tak za dobu od 13. 11. 2017 do 31. 12. 2017 (tj. za 49 dní) připadá 4, 7129964 Kč, za rok 2018 35, 107776 Kč, za rok 2019 35, 107776 Kč a za rok 2020 za 41 dní 3, 9435276 Kč, to je celkem 78, 872076 Kč, zaokrouhleno 78,90 Kč.

36. Ohledně nadužívání spoluvlastnického podílu druhou žalovanou celé jméno žalované by žalobkyni náležela náhrada za dobu od 6. 11. 2017 do 10. 2. 2020. Z části pozemku, který druhá žalovaná užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu, připadá na žalobkyni 60,86415 m2, tak náhrada tohoto nadužívání za 56 dní roku 2017 činí 14, 006787 Kč, za rok 2018 91, 296225 Kč, za rok 2019 91, 296225 Kč a za 41 dní roku 2020 10, 254969 Kč, to je celkem 206, 85419 Kč, zaokrouhleno 206,90 Kč.

37. Ohledně třetího žalovaného celé jméno žalovaného má žalobkyně nárok na náhradu za nadužívání spoluvlastnického podílu třetím žalovaným za dobu od 6. 11. 2017 do 10. 2. 2020, když z velikosti nemovitosti, kterou užíval třetí žalovaný nad rámec svého spoluvlastnického podílu, na žalobkyni připadá výměra, žalobkyně tak má právo na náhradu za 56 dní roku 2017 14, 665089 Kč, za rok 2018 95, 587038 Kč, za rok 2019 95, 587038 Kč a za 41 dní roku 2020 10, 73694 Kč, to je celkem 216, 57609 Kč, zaokrouhleno 216,60 Kč.

38. Ohledně čtvrtého žalovaného celé jméno žalovaného a páté žalované celé jméno žalované náleží žalobkyni nárok na náhradu za nadužívání jejich spoluvlastnického podílu za dobu od 6. 11. 2017 do 10. 2. 2020, s ohledem na rozsah nadužívání spoluvlastnického podílu čtvrtým žalovaným a pátou žalovanou, ze kterého na žalobkyni připadá výměra, má tak žalobkyně právo na náhradu za 56 dní roku 2017 9, 251704 Kč, za rok 2018 60, 302592 Kč, za rok 2019 60, 302592 Kč a za 41 dní roku 2020 6, 773569 Kč, tj. celkem 136, 63044 Kč, zaokrouhleno 136,60 Kč.

39. Ohledně šesté žalované celé jméno žalované žalobkyni náleží náhrada za nadužívání spoluvlastnického podílu šestou žalovanou za dobu od 14. 12. 2017 do 10. 2. 2020, s ohledem na velikost nadužívání spoluvlastnického podílu šesté žalované, ze kterého na žalobkyni připadá výměra, tak má žalobkyně nárok za 48 dní roku 2017 9, 3499824 Kč, za rok 2018 71, 100387 Kč, za rok 2019 71, 100387 Kč a za 41 dní roku 2020 7, 9864433 Kč, to je celkem 159, 53719 Kč, zaokrouhleno 159,50 Kč.

40. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl ve vztahu k první žalované co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 78,90 Kč, ve vztahu k druhé žalované co do zaplacení částky 206,90 Kč, ve vztahu k třetímu žalovanému co do zaplacení částky 216,60 Kč, ve vztahu k čtvrtému žalovanému a páté žalované co do zaplacení částky 136,60 Kč a ve vztahu k šesté žalované co do zaplacení částky 159,50 Kč.

41. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení neúspěšní jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 799 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 333,30 Kč vůči každému ze žalovaných (200 000 Kč děleno 6, když ve věci žalovaní nejsou nerozlučnými společníky).

43. Výše nákladů první žalované sestává ze čtyř úkonů právní pomoci uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení (kde právní zástupkyně zastupovala pět žalovaných), vyjádření k žalobě (kde právní zástupkyně žalovaných zastupovala pět žalovaných), 2 x účast na jednání soudu (kde právní zástupkyně zastupovala šest žalovaných), sestávající z částky 1 968 Kč za úkon za jednoho žalovaného, když právní zástupkyně zastupovala při těchto úkonech více žalovaných a má tedy dle § 12 odst. 4 a. t. nárok na náhradu odměny za úkon právní pomoci za každou zastupovanou osobu mimosmluvní odměnu sníženou o 20%, tj. 7 872 Kč, 1/5 ze dvou paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., za úkony právní pomoci příprava a převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě, tj. 120 Kč, 1/6 ze dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., za úkony právní pomoci při účasti na jednání soudu, tj. 100 Kč, dále 1/6 cestovních náhrad v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 2. 2021 a 22. 3. 2021 náhradu 1/6 cestovních výdajů k jednání soudu dle ust. § 13 odst.4 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v náhradě cestovného automobilem Volswagen Tiguan při průměrné spotřebě 7,167 l nafty motorové na 100 km, v ceně 27,20 Kč za litr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. na trase obec – obec a zpět, celkem 100 (2 x 2 x 25) km ( ( (7,167 x 27,20) / 100) + 4,40 (za amortizaci)) x 100), tj. 105,80 Kč, 1/6 náhrady za ztrátu času stráveného na cestě k jednání soudu podle ust. § 14 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 100 Kč za každou i započatou půlhodinu, tj. 66,70 Kč za 4 (2 x 2 x 1) půlhodin. Tedy celkem výše nákladů řízení první žalované činí 8 264,50 Kč.

44. Stejná výše nákladů řízení, tj. 8 264,50 Kč, je náklady řízení druhé žalované, čtvrtého žalovaného, páté žalované a šesté žalované.

45. Co se týče třetího žalovaného, pak výše jeho nákladů řízení sestává ze tří úkonů právní pomoci uvedených v § 11 odst. 1 a. t., příprava a převzetí zastoupení a 2 x účast na jednání soudu, sestávající z částky 1 968 Kč za úkon, když právní zástupkyně zastupovala více žalovaných a má tedy dle § 12 odst. 4 a. t. nárok na náhradu odměny za úkon právní pomoci za každou zastupovanou osobu mimosmluvní odměnu sníženou o 20%, tj. 5 904 Kč, včetně paušální náhrady výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za přípravu a převzetí zastoupení, 1/6 ze dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., za úkony právní pomoci při účasti na jednání soudu, tj. 100 Kč, dále 1/6 cestovních náhrad v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 2. 2021 a 22. 3. 2021 náhradu 1/6 cestovních výdajů k jednání soudu dle ust. § 13 odst.4 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v náhradě cestovného automobilem Volswagen Tiguan při průměrné spotřebě 7,167 l nafty motorové na 100 km, v ceně 27,20 Kč za litr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. na trase obec – obec a zpět, celkem 100 (2 x 2 x 25) km ( ( (7,167 x 27,20) / 100) + 4,40 (za amortizaci)) x 100), tj. 105,80 Kč, 1/6 náhrady za ztrátu času stráveného na cestě k jednání soudu podle § 14 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 100 Kč za každou i započatou půlhodinu, tj. 66,70 Kč za 4 (2 x 2 x 1) půlhodin. Celkem výše nákladů třetího žalovaného činí 6 476,50 Kč.

46. Celkem činí náklady řízení žalovaných 47 799 Kč (ohledně první žalované 8 264,50 Kč, ohledně druhé žalované 8 264,50 Kč, ohledně třetího žalovaného 6 476,50 Kč, ohledně čtvrtého žalovaného 8 264,50 Kč, ohledně páté žalované 8 264,50 Kč a ohledně šesté žalované 8 264,50 Kč).

47. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovaným k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst.1 o. s. ř.).

48. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.