OSLT 8 C 432/2019-117

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce a žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce a žalobce ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ o: vypořádání podíl. spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví účastníků k těmto nemovitostem, a to pozemek stavební parcela číslo druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří (způsob využití zbořeniště), na němž se nachází rozestavěný objekt nezapsán v KN, pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo vše zapsané na list vlastnictví pro územní celek, k.ú. anonymizováno, u stát. instituce, stát. instituce, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí uvedených ve výroku I., s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobci a) pěti osminami, žalobci b) jednou čtvrtinou, žalované jednou osminou.

III. Návrh žalobců na finanční kompenzaci za daň z nemovitostí a dále na zaplacení částky částka se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce a) je povinen uhradit státu ČR, Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady na znalecký posudek ve výši částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce b) je povinen uhradit státu ČR, Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady na znalecký posudek ve výši částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna uhradit státu ČR, Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady na znalecký posudek ve výši částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou dne datum domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitostem: pozemek stavební parcela číslo druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří (způsob využití zbořeniště), na němž se nachází rozestavěný objekt nezapsán v KN, pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo vše zapsané na list vlastnictví pro územní celek, k.ú. anonymizováno, u stát. instituce, stát. instituce dále jen sporné nemovitosti. Uvedli, že chtějí zrušit podílové spoluvlastnictví tak, že podíl žalované připadne žalobci b) a ten pak vyplatí žalovanou. Žalobce a) se domáhal po žalované uhradit investice do nemovitostí a to zejména jejich údržbu a dále úhradu daně z nemovitostí, kterou hradili za žalovanou. Doplnili, že na pozemku p. číslo postavili provizorní bydlení, které však není zkolaudováno ani doděláno, přičemž tento objekt stavěli výlučně ze svých prostředků. Při jednání dne datum žalobce a) sdělil, že žalobce b) ani on nemají finanční prostředky, aby vyplatili žalovanou.

2. Žalovaná sdělila, že souhlasí s tím, aby pozemky přešly do výlučného vlastnictví žalobců a souhlasí, aby jí byl vyplacen podíl podle znaleckého posudku.

3. Z předložených důkazů a to z výpisu z listu vlastnictví ze dne datum bylo zjištěno, že sporné nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků. Žalovaná vlastní jednu osminu, žalobce a) pět osmin, žalobce b) jednu čtvrtinu. Dále bylo z výpisu zjištěno, že byla vůči žalobci b) zahájena exekuce a nařízen exekuční příkaz k prodeji nemovitostí.

4. Ze znaleckého posudku vyplývá, že celková tržní hodnota sporných nemovitostí je částka. Znalec v posudku uvedl, že se pozemky nacházejí v CHKO. Dále z posudku vyplývá, že původní objekt nacházející se na pozemku p. číslo v roce 1993 vyhořel a ke dni místního šetření jsou v místě pouze pozůstatky základů zdí a dále se na pozemku p. číslo nachází stavba na hranici své životnosti (bývalá stodola). Dále znalec při místním šetření zjistil, že se na pozemku p. číslo nachází novostavba objektu k bydlení, jenž není zkolaudována a nebylo předloženo stavební povolení, což znalec vyhodnotil jako riziko při ocenění. Ostatní sporné pozemky jsou převážně s trvalým travním porostem.

5. Žalobce předložil k řízení potvrzení státního notářství, z nějž je patrno, že žalobce a žalovaná získali sporné nemovitosti do spoluvlastnictví v dědictví po jméno celé jméno žalobce, a to na základě schválené dohody.

6. Z předložených kopií složenek, soud zjistil, že byla vyměřena daň z nemovitosti na jméno celé jméno žalobce, anonymizována dvě slova a to ve výši částka za rok 2017, 2018 a za rok 2019, za rok 2021 byla vyměřena daň částka.

7. Soud zamítl důkaz výpisem z pozemkové knihy, neboť by z něj nebylo možno zjistit žádné relevantní informace pro toto řízení.

8. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Podle § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

10. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

11. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Podle § 1148 o.z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

13. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví.

14. Za citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, proti své vůli, aby setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu a že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat.

15. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V dané věci je sice reálné rozdělení pozemků možné, ale rozdělení pozemků by rovněž předpokládalo dohodu účastníků, neboť pokud by se z každého pozemku oddělila 1/8 pro žalovanou, tak by výrazně klesla jejich hodnota. Žalovaná navíc uvedla, že ona s rozdělením pozemků nesouhlasí a rozdělit pozemky ani vlastnit pozemky nechce.

16. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Tento způsob vypořádání navrhovali žalobci, avšak ani jeden z nich neprokázal, že má dostatek finančních prostředků k vyplacení žalované.

17. Za dané situace soud přistoupil k tomu, že nařídil soudní prodej nemovitostí jako jediný možný způsob vypořádání účastníků, když jak bylo popsáno, shora jiný možný způsob vypořádání nebylo možné provést.

18. Ze všech těchto důvodů soud přistoupil k nařízení soudního prodeje ve výroku uvedených nemovitostí s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky podle výše spoluvlastnických podílů.

19. Ohledně návrhu žalobce a) na finanční kompenzaci za daň z nemovitostí a dále na zaplacení částky částka tak soud návrh pro jeho neurčitost zamítl, neboť žalobce nebyl schopen doplnit ani tvrzení ohledně jaké investice chce vyčíslit a hodnotu těchto investic, ani ke svým tvrzením nedoložil důkazy, ač byl soudem řádně vyzván a poučen. Stejně tak kompenzace za zaplacenou daň z nemovitostí soud zamítl, když není jasné zda žalobce hradil daň pouze ze svého majetku jako celku či pouze ze svého podílu.

20. O nákladech státu, jenž hradil znalecký posudek, rozhodl soud tak, že náklady na znalečné rozdělil poměrně mezi všechny účastníky a to s ohledem na výrok o nákladech řízení. Celkem se znalci zaplatila částka částka, soud tuto částku vydělil třemi, žalovaná je proto povinna uhradit částku částka, když již částku částka zaplatila na záloze, žalobce a) byl osvobozen od zaplacení soudního poplatku z 80%, proto mu soud určil, aby zaplatil na znaleckém posudku pouze částku částka a žalobce b) byl osvobozen z 60 % proto mu stanovena povinnost uhradit na znalečném částka.

21. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2, tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19, neboť v tomto řízení se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců a žalovaných. Soud v tomto případě neshledal zvláštní důvody, pro které by některé ze stran přiznal náklady řízení, když ani žádný z účastníků žádné náklady řízení nepožadoval.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.