OSLT 12 C 363/2021-52

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ 2. neznámí dědicové žalovaného číslo celé jméno žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ oba zastoupeni opatrovníkem příjmení jméno příjmení, příjmení ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o určení vlastnictví k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobce celé jméno žalobce, datum narození, je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. rok a parc. č. rok, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí anonymizováno, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhal určení, že je vlastníkem pozemků parc. č. rok a parc. č. rok, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí anonymizováno, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce (dále společně jen„ sporné pozemky“), a to s odůvodněním, že dědeček žalobce jméno celé jméno žalobce, zemřelý datum, zhruba v anonymizována dvě slova let jako kupující uzavřel se žalovaným číslo jako prodávajícím kupní smlouvu o převodu vlastnictví ke sporným pozemkům. Zmíněná kupní smlouva nebyla zanesena do tehdejší evidence nemovitostí a její listinná ani jiná podoba se nezachovala. Dle nynějšího zápisu v katastru nemovitostí je jako vlastník sporných pozemků veden žalovaný číslo. Sporné pozemky společně s pozemky ve vlastnictví žalobce, resp. jeho právních předchůdců (konkrétně pozemky parc. č. rok, rok, rok, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí anonymizováno, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce) užíval dědeček žalobce, po jeho smrti žalobcovi rodiče jméno a jméno celé jméno žalobce, poté žalobce (dále společně jen„ pozemky žalobce“). Doposud nikdo užívání sporných pozemků nezpochybnil ani jinak nerušil. Žalobce z jemu dostupných informací předpokládá, že žalovaný číslo který se snad narodil mezi lety rok – rok, již zemřel, přičemž v dědickém řízení nebyly projednány sporné pozemky. Žádné doplňující identifikační údaje ohledně žalovaného číslo žalobce nezjistil ani na základě učiněných dotazů vůči stát. instituce, Úřadu městského obvodu okres. Žalobce je přesvědčen, že vlastnické právo ke sporným pozemkům nabyl prostřednictvím mimořádného vydržení, neboť právní předchůdci žalobce a žalobce nepřetržitě a nerušeně užívají sporné pozemky více než 50 let, odkazuje mimo jiné na § 1095 občanského zákoníku, a proto navrhuje, aby soud určil, že je vlastníkem sporných pozemků.

2. Žalovaní číslo zastoupení opatrovníkem ve vyjádření k žalobě uvedli, že žalobou uplatněný nárok neuznávají, neboť žalovaný číslo je vlastníkem mimo jiné sporných pozemků, jak je zapsáno v katastru nemovitostí. Upozorňují na domněnku správnosti zápisů ve veřejném seznamu s tím, že žalobce neunesl důkazní břemeno, tj. žalobce rozporuje správnost zápisu v katastru nemovitostí, ale nedoložil odpovídající kupní smlouvu. Žalovaný číslo je tudíž přesvědčen, že žalobce užívá sporné pozemky bez právního důvodu. Dále zmiňují, že žalovaný číslo mohl jednat pod psychickým nebo fyzickým nátlakem při uzavření kupní smlouvy. Aniž by žalovaní číslo byli řádně identifikováni, nelze ve věci rozhodnout, proto jejich opatrovník navrhuje, aby soud uložil žalobci povinnost podat návrh na dodatečné projednání dědictví po žalovaném číslo do té doby přerušil řízení. Závěrečným návrhem pak navrhli zamítnutí žaloby, žalobce dle nich neprokázal nerušenou nepřerušenou držbu sporných pozemků.

3. Žalobce k vyjádření žalovaných číslo uvedl, že trvá na žalobě, ani po v žalobě popsaném provedeném pátrání po žalovaném číslo jeho případných dědicích mu o nich nejsou známy žádné bližší informace, nelze po něm spravedlivě žádat, aby splnil to, co splnit nelze. K okolnostem uzavření kupní smlouvy tvrzeným žalovanými číslo doplnil, že jde o zcela neurčité a nedoložené domněnky, právní předchůdci žalobce i žalobce sporné pozemky dlouhodobě nerušeně užívají.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, list vlastnictví číslo soud zjistil, že jako vlastník sporných pozemků je v katastru nemovitostí uveden žalovaný číslo to na základě usnesení o dědictví ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka vydaného státním notářstvím v obec. Z výpisu z katastru nemovitostí též ze dne datum, list vlastnictví číslo vyplývá, že vlastníkem pozemků parc. č. rok, rok, rok, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí anonymizováno, je žalobce, a to na základě usnesení název soudu o vypořádání anonymizováno a o anonymizováno ze dne datum, sp. zn. anonymizováno D číslo; smlouvy kupní ze dne datum a smlouvy darovací ze dne datum.

5. Z usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. D not číslo, které nabylo právní moci dne datum, vydaného státním notářstvím v obec soud zjistil, že jediným zákonným dědicem jméno celé jméno žalovaného, zemřelého dne datum, je žalovaný číslo. Z evidenčních údajů o pozemcích ze dne datum, č. zakázky číslo, bylo zjištěno, že pozemek parc. č. rok užíval jméno celé jméno žalobce. Z povolení k trvalému provozu – užívání ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum a vydal jej Odbor výstavby Městského národního výboru ve obec, se podává, že jméno celé jméno žalobce bylo bez dalších podmínek povoleno užívání účelové stavby na pozemku parc. č. rok ve obec.

6. Z čestného prohlášení ze dne datum podepsaného manželi jméno a jméno příjmení se podává, že žalobce a jeho rodiče užívali mezi lety 2000 a 2020 sporné pozemky jako zahradu. V uvedeném období byli manželé celé jméno svědka vlastníky pozemků (konkrétně parc. č. rok, rok a rok, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí I, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce) ve stráni pod spornými pozemky a pozemky žalobce.

7. Z přípisu stát. instituce ze dne datum soud zjistil, že zápis z období mezi lety 1950 – 1993, kdy patrně zemřel žalovaný číslo je veden matričním úřadem městské části okres.

8. Ze soudem vyžádaných sdělení stát. instituce ze dne datum se podává, že žalovaný číslo není evidován, stát. instituce ze dne datum pak, že žalovaného číslo nelze dohledat bez identifikace datem narození či rodným číslem, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ze dne datum, že nemá žádné materiály ke sporným pozemkům ani neprováděl v tomto ohledu žádné šetření.

9. Z výpovědi svědka celé jméno svědka soud zjistil, že nezná žalované číslo jejich dědice, od dětství, tj. od 80. let, do roku 2000 se setkával se žalobcem, neboť svědkovi rodiče vlastnili zahradu přiléhající k zahradě rodičů žalobce, tedy k pozemkům žalobce a sporným pozemkům. O nabytí těchto pozemků právními předchůdci žalobce svědek ničeho neví.

10. Z výpovědi svědka celé jméno svědka bylo zjištěno, že nezná žalované číslo žalobce je jeho sousedem na chalupě více než 20 let, svědek totiž vlastní pozemky pod pozemky žalobce a spornými pozemky, což se též podává z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, list vlastnictví číslo. Od roku 2000 na pozemcích anonymizováno nebylo ničeho změněno, jsou oploceny jediným plotem. O nabytí těchto pozemků právními předchůdci žalobce svědek ničeho neví. Prohlašuje, že čestné prohlášení ze dne datum podepsané jeho rodiči, manželi jméno a jméno příjmení, je pravdivé.

11. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce spolu s rodiči jezdil od raného dětství na chatu se zahradou, tj. na pozemky žalobce i na sporné pozemky, chápal je jako jejich majetek. Dále zjistil, že po tu dobu nebyly provedeny žádné změny hranic pozemků nebo oplocení, že daň z nemovitostí platí ohledně těch, které jsou zapsané v katastru nemovitostí. Jde-li o sporné pozemky, má za to, že daň nelze hradit, není-li zapsán jako jejich vlastník. Zhruba před anonymizováno lety, tj. poté, co zemřela anonymizována dvě slova, se žalobce začal zabývat rodinnými právními záležitostmi a tehdy zjistil, že jako vlastník sporných pozemků je evidován žalovaný číslo.

12. Další důkazy navržené žalobcem, a to výslechem otce žalobce k prokázání držby sporných pozemků, ani důkazy navržené žalovanými číslo výslechem starosty obec a jeho předchůdci od roku 2000, dotazem tamějšímu stavebnímu úřadu ke zjištění identifikace žalovaného číslo soud neprováděl, neboť jsou nadbytečné ani nemohou přispět k objasnění rozhodných skutkových okolností.

13. Z těchto zjištění učinil soud skutkový závěr, že žalobce, resp. žalobcovi rodiče jako jeho právní předchůdci, užívají sporné pozemky společně s pozemky žalobce jako vlastní, jako by jim vlastnické právo k nim náleželo, a to nejpozději od 80. let 20. století, odkdy žalobce s rodiči jezdili na sporné pozemky a pozemky žalobce jako na chatu. V užívání sporných pozemků jako vlastních jim po celou dobu nikdo nebránil. Kupní smlouva údajně uzavřená mezi žalovaným číslo právním předchůdcem žalobce ohledně sporných pozemků se nezachovala, není znám ani jiný listinný nabývací titul ke sporným pozemkům. Ničeho není známo o žalovaném číslo žalovaném číslo. V katastru nemovitostí je jako vlastník sporných pozemků evidován žalovaný číslo.

14. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“ nebo„ nový občanský zákoník“) k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

16. Podle § 1095 NOZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

17. Podle § 1096 odst. 2 NOZ při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

18. Podle § 3066 NOZ do doby stanovené v § číslo se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

19. Předně se soud zabýval otázkou, zda je žalobce aktivně věcně legitimován a zda u žalobce existuje naléhavý právní zájem. Žalobce, jehož právní sféry se sporné právo týká, je aktivně věcně legitimován. Dále, též v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. 28 Cdo 812/2016, jestliže žalobce navrhuje určení svého vlastnického práva k nemovitosti, která se zapisuje do Katastru nemovitostí ČR, je na takovém určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí ČR. Žalobce tudíž má naléhavý právní zájem na výsledku sporu, a tedy i na požadovaném určení.

20. Podmínkami, za nichž lze vlastnické právo nabýt k nemovité věci na základě mimořádného vydržení, jsou 1) nepřerušená držba trvající dvacet let (§ číslo ve spojení s § 1091 odst. 2 NOZ) a současně 2) absence prokázání nepoctivého úmyslu (§ číslo). Mimořádné vydržení tedy nevyžaduje takový titul držby, který by dostačoval k nabytí vlastnického práva, ale výhradně uplynutí času a absenci prokázání nepoctivého úmyslu. V případě nemovitých věcí se do vydržecí doby podle § 3066 NOZ započte nejvíce 15 let nepřerušené kvalifikované držby, kterou měl držitel či jeho právní předchůdce před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku dne datum, tj. období nejdříve od datum do nejdéle datum. Zároveň po nabytí účinnosti NOZ nebylo možné mimořádné vydržení u nemovitých věcí dříve než k datum.

21. Právní předchůdci žalobce a později žalobce drželi vlastnické právo ke sporným pozemkům nepřerušeně od 80. let 20. století až doposud, tj. více než 40 let. Na období od datum doposud, tj. déle než 22 let, se vztahuje právní úprava mimořádného vydržení dle nového občanského zákoníku (§ číslo ve spojení s § 3066 NOZ). Vzhledem k více než 20 letům trvající držbě a absenci prokázání nepoctivého úmyslu soud proto určil, že žalobce je výlučným vlastníkem sporných pozemků.

22. K námitce žalovaného číslo že žalobce popírá správnost zápisů v katastru nemovitostí, aniž by prokázal příslušný právní důvod nabytí sporných pozemků: právo k nemovité věci zapisované do veřejného seznamu lze nabýt mimořádným vydržením, i když nebylo ve prospěch žalobce zapsáno do veřejného seznamu nebo bylo drženo dokonce v rozporu s obsahem veřejného seznamu (viz shora znění § 1095 NOZ a shodně též např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 40/2007, jehož závěry jsou použitelné i za účinnosti nového občanského zákoníku, dle nějž se připouští vydržení práv k nemovitostem i v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí). Jedná-li se o námitku žalovaného číslo že žalovaný číslo mohl jednat pod nátlakem při uzavření kupní smlouvy s právním předchůdcem žalobce, jde o toliko tvrzení žalovaných, ohledně nějž žalovaný číslo neunesli důkazní břemeno. Nepoctivý úmysl žalobce totiž musí prokázat ten, kdo mimořádné vydržení popírá. Konečně soud nevyhověl návrhu žalovaného číslo neuložil žalobci povinnost podat návrh na dodatečné projednání pozůstalosti po žalovaném číslo nepřerušil řízení, neboť takové dodatečné projednání není možné, když nebyla prokázána smrt žalovaného číslo. Je zde výjimečná situace, kdy po déle než 40 let právní předchůdci žalobce, resp. i žalobce sám, užívají sporné pozemky jako vlastní, aniž by kdokoliv uplatňoval jakákoliv práva ke sporným pozemkům. Z výpovědí svědků celé jméno svědka a celé jméno svědka bylo zjištěno, že žalobce a jeho právní předchůdci nerušeně drželi sporné pozemky od 80. let do roku 2000, resp. od roku 2000 doposud. Jakkoliv žaloba o určení vlastnictví k nemovitostem má primárně směřovat vůči všem osobám, které jí mohou být dotčeny, žalobci nic nebrání, aby podal žalobu proti neznámým dědicům zemřelého žalovaného číslo jestliže nezná jména a adresy jeho dědiců (viz např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 751/2006). Podmínku vyčkání výsledku dědického řízení před rozhodnutím soudu považuje soud za nesplnitelnou, neboť žádné dědické řízení nebylo zahájeno, ani není možné jej zahájit, a proto na ní netrval.

23. O náhradě nákladů soud rozhodl ve shodě s návrhem žalobce, který výslovně jednoznačně uvedl, že se vzdává práva na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích, a to ve dvojím vyhotovení.