OSLT 19 C 317/2021-37

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o: vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí

I. Žaloba, aby z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, exekutorský úřad, pod sp. zn.: spisová značka byl vyloučen značka automobilu D, registrační značka, příjmení: anonymizováno, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala vyloučení věci z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, exekutorský úřad, pod sp. zn.: spisová značka a to značka automobilu anonymizováno, registrační značka, příjmení: anonymizováno. Uvedla, že soudní exekutor Mgr. příjmení příjmení, exekutorský úřad, byl pověřen k provedení exekuce Okresním soudem v Litoměřicích dne datum (pověření pod č. j.: číslo jednací), kdy v rámci vedeného exekučního řízení byl vydán exekuční příkaz pod č. j.: číslo jednací. Uvedeným exekučním příkazem byla nařízena exekuce na majetek povinné jméno příjmení, datum narození, trvale bytem obec a číslo a to ve prospěch oprávněné České republiky název soudu pro částku ve výši 102 842,30 Kč. Dne datum byla žalobkyni doručena výzva k vydání vozidla ze dne 12. 7. 2021 (č. j.: číslo jednací). V uvedené výzvě soudní exekutor uvedl, že dne datum byl proveden soupis movitých věcí povinné a bližší specifikace movité věci je uvedena v Protokole o soupisu movitých věci ze dne datum, který byl žalobkyni rovněž zaslán. V uvedeném protokolu je obsažena sepsaná movitá věc a to automobil tovární značky BMW 116 D, registrační značka, příjmení: anonymizováno. Žalobkyně si de dne datum podle § 68 exekučního řádu (dále jen e. ř.) podala návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, přičemž dne datum bylo právnímu zástupci žalobkyně ze strany soudního exekutora doručeno usnesení o zamítnutí tohoto návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu pod č. j.: číslo jednací. Protože se žalobkyně neztotožňuje s obsahem předmětného usnesení o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, kdy se soudní exekutor ani nevypořádal s argumentací žalobkyně, podala žalobkyně uvedenou vylučovací žalobu dle § 267 o. s. ř., kterou se domáhá vyloučení shora uvedeného automobilu z exekuce. Žalobkyně uvedla, že předmětný automobil nabyla na základě kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobkyní, co by kupující, a povinnou jméno příjmení, co by prodávající, za kterou však jednal jméno příjmení. Žalobkyně uvedla, že vlastnické právo k automobilu nabyla v dobré víře v oprávnění prodávající, resp. povinné, že tato je výhradním vlastníkem prodávaného automobilu. Její dobrá víra byla utvrzena i smluvním ujednáním, kdy v kupní smlouvě je v čl. III uvedeno, že prodávající je výhradní vlastník prodávaného automobilu a že zde není nic, co by bránilo převodu. Žalobkyně jako kupující měla k dispozici i velký technický průkaz vozidla a nenabyla jakékoliv podezření o tom, že by automobil byl postižen právní či jinou vadou. Kupní cena byla sjednána ve výši 63 000 Kč. Žalobkyně tak za daných okolností nebyla povinna vyvinout vyšší míru investigativní činnosti a s ohledem na okolnosti případu nebyla zjištěna existence okolností, které by byly objektivně s to vyvolat v žalobkyni pochybnosti o správnosti údaje obsaženého v technickém průkazu vozidla o tom, že prodávající jméno příjmení je jeho vlastník. Žalobkyně poukázala v této souvislosti i na judikát Nejvyššího soudu pod sp. zn.: 22 Cdo 240/2019.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že shodně se soudním exekutorem má za to, že předmětná kupní smlouva na automobil je absolutně nepatná podle § 47 odst. 6 e. ř., neboť byla uzavřena až po té, co co bylo povinné doručeno vyrozumění o zahájení exekuce a exekuční příkaz pod č. j.: číslo jednací k provedení exekuce prodejem movitých věcí (datum) a dokonce až po té co jí byl doručen Protokol o soupisu předmětného vozidla exekutorem (datum). Dle žalované je tak předmětná kupní smlouva absolutně nepatná i dle ust. § 588 o. z., neboť odporuje ust. § 47 odst. 6 e. ř., který zakazuje povinné nakládat se svým majetkem. Žalovaná má za to, že výklad ust. § 1111 o. z. (dobrá víra), je v daném případě rozporu se zákonem a rovněž s dobrými mravy, neboť umožňuje obcházení exekučního řádu a toleruje jednání povinné, v jejímž jednání by mohl být spatřován i trestný čin poškozování věřitele dle § 222 trestního zákoníku.

3. Soud ve věci provedl důkazy, které předložila žalobkyně. Z kupní smlouvy má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne datum mezi prodávající jméno příjmení, rodné číslo, bytem obec a číslo a žalobkyní, přičemž za prodávající jednal v zastoupení jméno příjmení. Předmětem prodeje bylo vozidlo zn.: BMW anonymizována dvě slova, r. v. 2011, VIN kód, registrační značka Kupní smlouvou bylo deklarováno, že vozidlo má najeto 195 000 km a jeho stav je dobrý. Kupní cena byla stanovena ve výši 63 000 Kč. Ze zmocnění uzavřené mezi zmocnitelem jméno příjmení a zmocnitelem jméno příjmení dne datum má soud za prokázané, že jméno příjmení byl oprávněn jednat za zmocnitele a jeho zmocnění se vztahovalo ke všem právním úkonům spojeným s prodejem automobilu.

4. Soud rovněž provedl důkaz listinami z exekučního spisu soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, se sídlem část obce, vedený pod sp. zn.: spisová značka, který byl soudu zaslán v elektronické podobě. Z exekučního příkazu vydaného shora uvedeným soudním exekutorem pod č. j.: číslo jednací dne 10. 4. 2018 soud zjistil, že uvedený exekuční příkaz byl vydán ve věci opravného: země název soudu proti povinné: jméno příjmení, bytem adresa. Uvedený exekuční příkaz byl vydán k provedení exekuce prodejem movitých věcí povinné. V exekučním příkazu je dále mj. uvedeno, že majetek, který je postižen tímto exekučním příkazem nesmí povinná převést na jiného, zatížit ho nebo s ním nakládat. Povinné bylo dále přikázáno, aby nenakládala s věcmi, které budou při provádění exekuce sepsány. Z doručenky soud zjistil, že exekuční příkaz spolu s návrhem na provedení exekuce a exekučními tituly byl povinné jméno příjmení doručen dne datum do vlastních rukou a žalobkyni byl exekuční příkaz včetně Protokolu o soupisu vozidla doručen dne datum na základě fikce, když dne datum jí byly soudní písemnosti uloženy na poště a po uplynutí úložní doby jí byly vhozeny do poštovní schránky. Z Protokolu o soupisu movitých věcí povinného podle § 327a o. s. ř. má soud za prokázáno, že tento byl sepsán dne datum soudním exekutorem, kdy předmětem soupisu bylo vozidlo značka automobilu D, registrační značka, příjmení: anonymizováno. Uvedený protokol by povinné jméno příjmení doručen dne datum na základě fikce (dne datum ji byly písemnosti uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly povinné vhozeny do poštovní schránky). Z usnesení soudního exekutora pod č. j.: číslo jednací ze dne 18. 8. 2021 soud zjistil, že byl zamítnut návrh žalobkyně na vyškrtnutí shora uvedeného automobilu sepsaného v Protokolu o soupisu movitých věcí č. j.: číslo jednací ze dne 8. 1. 2020. Důvodem pro zamítnutí návrhu žalobkyně bylo zjištění, že povinné byl již dne datum doručen exekuční příkaz prodejem movitých věci a dne datum i Protokol o soupisu movitých věcí. Pokud k prodeji vozidla došlo dne datum, jedná se o převod absolutně neplatný, neboť povinná v té době nebyla oprávněna s uvedeným vozidlem nakládat. V poučení uvedeném usnesení byla žalobkyně poučena, že do 30i dnů od doručení uvedeného usnesení může podat vylučovací žalobu podle § 267 o. s. ř. Z doručenky datové zprávy vyplývá, že uvedené usnesení bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne datum.

5. Ze soudního spisu Okresního soudu v Litoměřicích, kterým soud rovněž provedl důkaz, bylo zjištěno, že vykonatelnými exekučními tituly, na základě kterých byl vůči povinné jméno příjmení, podán návrh na zahájení exekuce a následně vedeno exekuční řízení, jsou usnesení název soudu, kterými bylo odsouzené jméno drobné uloženo zaplatit náklady státu a náklady trestního řízení a dále uhradit státu odměnu a hotové výdaje ustanoveného obhájce v trestním řízení. Uvedené exekuční tituly Okresního soudu obec, kterými bylo uloženo žalované uhradit uvedenou částku, soud do dopodrobna citovat nebude, neboť to není pro posouzení této věci podstatné.

6. Po právní stránce soud posoudil věc dle níže uvedených ustanovení.

7. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

8. Podle § 47 odst. 6 e. ř. majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

9. Podle § 68 odst. 4 e. ř. žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Soud nejprve konstatuje, že pokud žalobkyně podala vylučovací žalobu ke zdejšímu soudu dne datum, učila tak včas, resp. v 30i denní lhůtě od doručení usnesení soudního exekutora o tom, že byl zamítnut její návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu.

12. Ze shora uvedených důkazů bylo zjištěno, že povinná jméno příjmení předmětný automobil prodala žalobkyni dne datum, tedy až po té co jí byl doručen exekuční příkaz prodejem movitých věcí soudního exekutora Mgr. jméno příjmení pod č. j.: číslo jednací, kde byla poučena o tom, že majetek, který je postižen exekučním příkazem nesmí převést na jiného. Uvedený exekuční příkaz byl jméno příjmení doručen dne datum. jméno příjmení poučení uvedené v exekučním příkaze, že nesmí prodávat své movité věci, nerespektovala a předmětné vozidlo prodala žalobkyni a to dokonce až po té, co bylo uvedené vozidlo pojato do Protokolu o soupisu movitých věcí povinného ze dne datum. Uvedený Protokol byl jméno příjmení doručen dne datum na základě fikce. Tím, že povinná jméno příjmení porušila zákaz převodu osobního automobilu, který byl pojat do soupisu, je právní jednání, kterým převedla vlastnictví předmětného automobilu na žalobkyni, absolutně nepatné, neboť tím, porušila zákaz tzv. speciálního inhibitoria, který je jedním ze základních pilířů exekučního řízení (§ 47 odst. 6 e. ř.). V uvedeném ustanovení je uvedeno, že majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat a to pod sankcí absolutní neplatnosti.

13. Předmětná kupní smlouva je absolutně neplatná i s ohledem na ust. § 588 o. z., neboť právním jednáním, kterým bylo převedeno vlastnictví k předmětnému automobilu na žalobkyni, byl porušen zákon č. 120/2001 Sb., resp. exekuční řád. Protože má soud kupní smlouvou ze dne datum za absolutně nepatnou, nemohlo na jejím základě přejít vlastnictví k osobnímu automobilu na žalobkyni a soud vylučovací žalobu zamítl. Soud poukazuje i na judikát Nevyššího soudu pod sp. zn.: 29 ICdo 47/2013, který řeší situace, kdy je majetek povinným převeden v rozporu s tzv. speciálním inhibitoriem (§ 47 odst. 6 e. ř.). Zde bylo judikováno,„ jestliže v době, kdy měly nastat obligační účinky kupní smlouvy, kterou povinný a jeho manželka převedli na třetí osobu nemovitosti ve společném jmění manželů, bylo v právní moci usnesení o nařízení exekuce, soudní exekutor ani oprávněný nebyli smluvními stranami kupní smlouvy ani osobami, jež by převod odsouhlasily, a oprávněným vymáhaná pohledávka nebyla uspokojena, je kupní smlouva absolutně neplatná pro porušení speciálního inhibitoria ve smyslu § 47 odst. 4 exekučního řádu“.

14. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že byla vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že povinná jméno příjmení je vlastníkem předmětného automobilu a žalobkyně řádně nabyla k automobilu vlastnické právo, byť se ukázalo, že prodávající nebyla oprávněna s předmětným automobilem právně nakládat, a poukazuje na ust. § 1111 o. z., soud uvádí, že pokud by přisvědčil argumentům žalobkyně, byl by zjevně obcházen institut tzv. speciálního inhibitoria, jako jednoho ze základních institutů exekučního řízení, čímž by zcela popřen jeho smysl. V takovém případě by totiž povinní, ve snaze zbavit se svého majetku a zmařit exekuci, převáděli i po doručení exekučního příkazu, svůj majetek na třetí osoby, které by se staly jeho platnými vlastníky, argumentujíc tím, že jsou v dobré víře a že o exekuci nevěděly.

15. Pro úplnost soud uvádí, že z veřejně dostupné inzerce na internetu zjistil, že vozilo značka automobilu anonymizováno, r. v. 2012 s nájezdem 218 732 km (tedy více, než byl nájezd předmětného vozidla) je nabízené k prodeji (po slevě) za částku 165 000 Kč a vozidlo stejné značky, r. v. 2013 (nájezd 177 373 km) za částku 220 000 Kč. Pokud tedy žalobkyně předmětné vozidlo kupovala za cenu téměř třetinovou, než za kolik je nabízeno běžně k prodeji, měla nabýt podezření, že se ze strany prodávající jméno příjmení může jednat o účelový převod vozidla. Soud se rovněž neztotožňuje s tvrzením žalobkyně, že nebyla povinna vyvinout investigativní činnost ve vztahu předmětnému podeji vozidla, s odkazem na judikát 22 Cdo 240/2019. V uvedeném judikátu je totiž posuzována dobrá víra nabyvatele vozidla, který zakoupil vozidlo staršího data (r. v. 2002 na základě kupní smlouvy ze dne datum, vozidlo tedy bylo staré 15 let) a to za částku 25 000 Kč. V tomto případě žalobkyně kupovala vozidlo prestižní automobilové značky, staré 9 let. Soud má rovněž za to, že koupě takového automobilu není běžnou, rutinní záležitostí a v takovém případě lze po žalobkyni požadovat jistou míru investigace, kdy pouhým zajištěním si výpisu z Centrální evidence exekucí, by žalobkyně zjistila, že proti jméno příjmení je vedeno exekuční řízení a že tak povinná nesmí rozprodávat svůj majetek (oproti situaci uvedeném v judikátu 22 Cdo 240/2019, kde vozidlo přeprodávala další osoba, na kterou exekuce vedena nebyla a z Centrální evidence exekucí by ani nebylo možné vedení exekuce zjistit, na což zde bylo dovolacím soudem poukazováno).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný byl ve věci úspěšný a náleží mu náhrada nákladů řízení. Žalovaný nebyl ve věci zastoupen advokátem a učinil dvě podání, resp. dva právní úkony, přičemž soud má za to, že informace, které žalovaný soudu sdělil, bylo možno shrnout v jednom podání, a proto žalovanému přiznal náklady soudního řízení pouze za jeden úkon účelně vynaložený úkon nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. s odkazem na vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve výši 300 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15ti dní ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat v exekuci či soudním výkonem rozhodnutí.