OSLT 8 C 107/2023-111

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného, Slovenská republika ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 8,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá. jméno FO. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném uhrazení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba. (dříve Volksbank CZ, a.s.), IČ: IČO, (dále jen „Banka“), a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru s názvem FÉR konsolidace (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla Banka žalovanému úvěr č. hodnota ve výši částka. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splácet jméno FO čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 4.119,00 sjednaných přímo ve Smlouvě s tím, že každá splátka zahrnovala vedle splátky úvěru též splátku úroku z úvěru ve výši 8,99 % ročně. Žalovanému byl na základě Smlouvy poskytnut úvěr, a to převodem na běžný účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, jak je patrné z transakční historie, kterou žalobce tímto pro stručnost činí součástí svého žalobního tvrzení, a proto Banka využila svého práva, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Smlouvy o postoupení pohledávek byly postupované pohledávky, včetně pohledávky vymáhané prostřednictvím této žaloby, vyčísleny ke dni datum. K tomuto dni činila pohledávka celkem částka. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalobkyně doplnila, že účinky konkurzu vyhlášeném na Slovensku, by se neměli vztahovat na toto řízení, a to z důvodu, že žalovaný nevyzval zahraničního věřitele, což je zásadní pochybení. Dlužník a insolvenční správce měli povinnost řádně informovat (bezodkladně a individuálně) zahraniční věřitele. Pokud žalovaný měl věřitele v České republice a podal si poté návrh na území jiného členského státu, aniž by své věřitele řádně notifikoval, tak takové jednání podle nás evokuje až jeho nepoctivý záměr. Zásadní ochrana zájmů zahraničního věřitele dlužníka se odvíjí od řádného plnění povinností, které dlužníkům ukládá zákon v souvislosti s podáním insolvenčního návrhu. Žalovaný měl povinnost předložit insolvenčnímu soudu např. seznam majetku a dluhů, ze kterého musela pohledávka žalobkyně být zřejmá. Pokud se pak jedná o zahraniční věřitele, je to vlastně jediná možnost, jak zjistit existenci takového věřitele. Ochrana majetkových zájmů zahraničního věřitele dlužníka proto závisí na splnění zákonných povinností dlužníka v insolvenčním řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka). V řízení nebylo prokázáno, že by dlužník věřitele řádně informoval, a proto není možné účinky osvobození od hrazení pohledávky žalobkyně přiznat.

3. Žalovaný k věci uvedl, že Mestský súd adresa uznesením sp. zn.: 87OdK/4/2024 ze dne datum rozhodl o návrhu na vyhlášení konkurzu na majetek žalovaného, rozhodl tak, že ustanovil do funkce správce tituly před jménem jméno FO. Toto usnesení bylo zveřejněné v Obchodnom vestníku č. 24/2024 dne datum, nabylo právní moci dne datum. Dále odkázal na nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 1346/2000 a ustanovení zákona č. 7/2005 Z. z. o konkurze a reštrukturalizácii a o zmene a doplnení niektorých zákonov (ďalej len „ZKR“). Dále sdělil, že Slovenský soud v usnesení ze dne datum uznal konkursní řízení žalovaného za hlavní insolvenční řízení. Správce potom co zjistil, že konkursní podstata nepokryje náklady konkurzu, v souladu s ust. § 167 v odst. 1 ZKR zveřejněním Oznamu o zrušení konkurzu z důvodu, že konkurzní podstata nepokryje náklady konkurzu v Obchodnom vestníku č. 152/2024 dne datum konkurz vyhlášený na majetek žalovaného dle s ust. § 167v odst. 1 ZKR zrušil. Z těchto důvodů se žalovaný domnívá, že řízení by mělo být ukončené, jelikož pohledávka vznikla před vyhlášením konkurzu na žalovaného, dlužník byl v době vyhlášení konkurzu vedené pod sp. značka SPZ/4/2024 bez majetku ( Súpis všeobecnej podstaty zveřejněný v Obchodnom vestníku č. 95/2024 ze dne datum) a závazky věřitelů nebylo možné z konkurzní podstaty ani částečně uspokojit.

4. Ve stejném smyslu jako žalovaný se ve věci rovněž vyjádřil správce konkursní podstaty tituly před jménem jméno FO.

5. Z registru úpadcov Slovenské republiky bylo soudem zjištěno, že na majetek žalovaného byl dne datum vyhlášený konkurs.

6. Z usnesení Městského soudu v Košicích sp.zn. 87OdK/4/2024-22 právní moc výroku I., jméno FO., IV.,-XIII. ze dne datum, výrok III. právní moc datum, bylo soudem zjištěno, že na majetek žalovaného byl vyhlášen konkurz dne datum. Z výroku jméno FO. vyplývá, že žalovaný byl zbaven všech dluhů, které lze uspokojit pouze v konkurzu v rozsahu, v jakém nebudou uspokojené v konkurzu.

7. Ze slovenského insolvenčního věstníku bylo soudem ověřeno, že konkurs na majetek žalovaného byl zrušen pro nedostatek majetku, dne datum.

8. Ze sdělení Ministerstva ČR vyplývá, že žalovaný od datum neměl na území ČR povolen žádný druh pobytu.

9. Ze sdělení Ministerstva vnitra Slovenské republiky ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný má trvalý pobyt na Slovensku na adrese adresa nad Hnilcom 243, adresa.

10. Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1346/2000 Článek 1 účinky úpadkového řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetku nebo práva náležejícího do majetkové podstaty se řídí právem členského státu, ve kterém se probíhající soudní řízení koná.

11. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2015/848 z datum o insolvenčním řízení (dále jen nařízení), jméno FO. čl.19.1 rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení učiněné soudem členského státu, který je příslušný podle článku 3, je uznáváno ve všech ostatních členských státech od okamžiku, kdy nabude účinnosti ve státě, který řízení zahájil.

12. V smysle článku 3 odst. 1 Nařízení pravomoc začít insolvenční řízení mají soudy členského státu, soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, jsou příslušné k zahájení insolvenčního řízení („hlavní insolvenční řízení“). adresa, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, je místo, ze kterého dlužník své zájmy pravidelně spravuje a které je zjistitelné třetími osobami. V případě osoby samostatně výdělečně činné se za místo, kde jsou soustředěny její hlavní zájmy, považuje hlavní místo jejího podnikání, není-li prokázán opak. Tato domněnka platí pouze v případě, že v období tří měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení nedošlo k přesunu hlavního místa podnikání této fyzické osoby do jiného členského státu. V případě ostatních fyzických osob se za místo, kde jsou soustředěny jejich hlavní zájmy, považuje jejich obvyklé místo pobytu, není-li prokázán opak. Tato domněnka platí pouze v případě, že v období šesti měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení nedošlo k přesunu obvyklého místa pobytu do jiného členského státu.

13. Podle článku 4 odst. 1 nařízení Soud, u kterého byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, přezkoumá z vlastního podnětu, zda je příslušný podle článku 3. V rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení soud uvede důvody, na nichž se zakládá jeho příslušnost, a zejména uvede, zda je příslušnost založena na čl. 3 odst. 1, nebo odst. 2.

14. Podle článku 53 každý zahraniční věřitel může přihlásit pohledávky v insolvenčním řízení jakýmkoliv prostředkem komunikace, který je přijatelný podle práva státu, který řízení zahájil. Pro účely pouhého přihlášení pohledávky není povinné zastoupení advokátem nebo jiným odborníkem v oboru práv.

15. Podle článku 54 odst. 3 Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se poskytují na standardním formuláři oznámení, který se stanoví v souladu s článkem 88. Formulář se zveřejní na portálu evropské e-justice a má záhlaví „Oznámení o insolvenčním řízení“ ve všech úředních jazycích orgánů Unie. Předává se v úředním jazyce státu, který řízení zahájil, nebo pokud má tento členský stát více úředních jazyků, v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků místa, kde bylo insolvenční řízení zahájeno, nebo v jiném jazyce, který daný stát označil za přijatelný v souladu s čl. 55 odst. 5, pokud lze předpokládat, že tomuto jazyku mohou zahraniční věřitelé snáze porozumět

16. Podle §166e odst. 2 č. 7/2005 Z. z. o konkurze a reštrukturalizácii a o zmene a doplnení niektorých zákonov ( dále jen ZKR). o odlžení rozhodne súd v uznesení o vyhlásení konkurzu alebo v uznesení o určení splátkového kalendára tak, že dlžníka zabvuje všetkých dlhov, ktoré možu byť uspokeojené iba v konkurze alebo splátkovým kalendárom (§166a) v rozsahu, v akom nebudú uspokojené v konkurze alebo splátkovým kalendarom. V uznesení súd uvedie znenia zákonných ustanovení, ktoré upravujú, o ktoré dlhy ide.

17. Podla ust. §166 odst. 2 ZKR, odlžením sa pohľadavky, ktoré možu byť uspokojené iba v konkurze alebo splátkovým kalendarom (§166a), bez ohľadu na to, či boli alebo neboli prihlasené, stávajjú voči dlžníkovi nevymahatľné v rozsahu, v krorom ho sůd zbavil dlhov.

18. Veriteľ, ktorý bol dotknutý oddlžením, má právo domáhať sa zrušenia oddlženia návrhom na zrušenie oddlženia podaným voči dlžníkovi alebo jeho dedičom do šiestich rokov od vyhlásenia konkurzu alebo určenia splátkového kalendára na súde, ktorý rozhodol o oddlžení, ak preukáže, že dlžník nemal pri oddlžení poctivý záměr. Právoplatné rozhodnutie o zrušení oddlženia je účinné voči všetkým. lné rozhodnutie o návrhu na zrušenie oddlženia nie je překážkou, aby sa rozhodovalo o novom návrhu na zrušenie oddlženia, ak je podaný iným veriteľom alebo sú tu nové dôkazy, ktoré poctivý zámer dlžníka vylučujú. Zrušením oddlženia sa oddlženie stává voči všetkým veriteľom neúčinné. Pohľadávlcam sa v plnom rozsahu, v ktorom ešte neboli uspokojené, obnovuje pôvodná vymáhateľnosť aj splatnosť. Takéto pohľadávky sa nepremlčia skôr ako uplynie desať rokov od zrušenia oddlženia. Právoplatné rozhodnutie o zrušení oddlženia je rozhodnutím o vylúčení podľa § 13a Obchodného zákonníka (§ 166f odst. 1, 2,4 a 5 ZKR).

19. Dlžník má poctivý zámer, ak z jeho správania po podaní návrhu možno usudzovať, že vynaložil úprimnú snahu riešiť svoj dlh v medziach svojich možností a schopností, najmä ak poskytoval správcovi averiterom potrebnú súčinnosť, vynaložil snahu získať zamestnanie, zamestnal sa alebo si zabezpečil iný zdroj príjmov, pokračoval vo výkone podnikateľskej činnosti alebo inej obdobnej činnosti alebo začal podnikať, v prípade nie nepatrného dedenia, daru alebo výhry zo stávky alebo hry ponúkol aspoň polovicu takéhoto zdroja dobrovoľne veriteľom na uspokojenie nevymáhateľného dlhu, prípadne vynaložil snahu o zaradenie sa do spoločnosti alebo sa do spoločnosti opätovne zaradil (§ 166g ods. 1 ZKR).

20. Podle § 166g odst. 2 ZKR Dlžník nemá poctivý zámer najmä, ak a) v zozname majetku ani na dopyt správcu neuviedol časť svojho majetku, aj keď o ňom vedel alebo s prihliadnutím na okolnosti musel vedieť; na majetok nepatrnej hodnoty sa neprihliada, b) v zozname veriteľov ani na dopyt správcu neuviedol veriteľa fyzickú osobu, v čoho dôsledku veriteľ neprihlásil svoju pohľadávku, aj keď o ňom vedel alebo s prihliadnutím na okolnosti musel vedieť; na drobných veriteľov sa neprihliada, c) v návrhu alebo v prílohe návrhu alebo na dopyt správcu uviedol nepravdivú dôležitú informáciu alebo neuviedol dôležitú informáciu, aj keď vedel alebo s prihliadnutím na okolnosti musel vedieť, že ide o dôležitú informáciu, d) bez vážneho dôvodu neposkytol správcovi potrebnú súčinnosť, ktorú možno od neho spravodlivo vyžadovať, e) zo správania sa dlžníka pred podaním návrhu možno usudzovať, že sa úmyselne priviedol do platobnej neschopnosti, aby bol oprávnený podať návrh, f) v čase podania návrhu dlžník nebol platobne neschopný, aj keď o tom vedel alebo s prihliadnutím na okolnosti musel vedieť, g) zo správania sa dlžníka pred podaním návrhu možno usudzovať, že pri preberaní záväzkov sa spoliehal na to, že svoje dlhy bude riešiť konkurzom alebo splátkovým kalendárom, h) zo správania sa dlžníka pred podaním návrhu možno usudzovať, že mal snahu poškodiť svojho veriteľa alebo zvýhodniť niektorého veriteľa, i) bez vážneho dôvodu riadne a včas neplní súdom určený splátkový kalendár, j) bez vážneho dôvodu riadne a včas neplní výživné pre dieťa, na ktoré vznikol nárok po rozhodujúcom dni; tohto dôvodu sa môže dovolávať iba dieťa alebo zákonný zástupca dieťaťa, k) bez vážneho dôvodu riadne a včas neplní povinnosť vrátiť Centru právnej pomoci hodnotu poskytnutého preddavku na úhradu paušálnej odmeny správcu; tohto dôvodu sa môže dovolávať iba Centrum právnej pomoci alebo poverená osoba podľa osobitného predpisu, l) dlžník sa domáhal zbavenia dlhov napriek tomu, že na území Slovenskej republiky nemal v čase podania návrhu centrum hlavných záujmov.

21. Podle § 166g odst. 5 ZKR Poctivý zámer dlžníka súd skúma iba v konaní o návrhu na zrušenie oddlženia pre nepoctivý zámer. V konkurznom konaní ani v konaní o určení splátkového kalendára súd poctivý zámer dlžníka neskúma.

22. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný v době podání žaloby měl pobyt na území Slovenské republiky a po podání žaloby byl na majetek žalovaného Městským soudem v Košicích vyhlášen konkurs. Pohledávka z úvěrové smlouvy je majetkem náležejícím dle slovenské právní úpravy do konkursní podstaty. Účinky tohoto konkursu dle výše uvedených ustanovení Nařízení EU dopadají i na civilní soudní řízení probíhající v České republice.

23. Slovenský soud v rámci zkoumání pravomoci v insolvenčním řízení zjistil, že je daná jeho pravomoc v smyslu článku 3 odst. 1 nařízení, neboť centrum hlavních zájmů dlužníka je místo jeho obvyklého pobytu, přičemž dlužník má obvyklý pobyt na území Slovenské republiky. Z těchto důvodů Městský soud v Košicích uznal konkurz jako hlavní insolvenční řízení a ve věci rozhodl usnesením sp.zn. 87OdK/4/2024, v němž bylo rozhodnuto, že na majetek žalovaného byl vyhlášen konkurz a že žalovaný byl zbaven všech dluhů, které lze uspokojit pouze v konkurzu v rozsahu, v jakém nebudou uspokojené v konkurzu.

24. Dle slovenské právní úpravy soud v usnesení o vyhlášení konkursu zároveň rozhodne o tom, že dlužník (žalovaný) se zbavuje všech dluhů, jenž nebudou uspokojené v konkursu. To znamená, že všechny pohledávky, které vznikly před podáním návrhu na vyhlášení konkursu se stávají nevymahatelnými a toto se týká rovněž pohledávek věřitelů, jenž byly uplatněny v rámci civilního řízení před českými soudy.

25. Jelikož byl žalovaný v usnesením sp.zn. 87OdK/4/2024-22, jenž nabylo právní moci, zbaven všech dluhů, které lze uspokojit pouze v konkurzu v rozsahu, v jakém nebudou uspokojené v konkurzu, soud žalobu zamítl, neboť účinky usnesení dopadají i na řízení vedené u Okresního soudu v Litoměřicích.

26. Ohledně námitky žalobkyně, že žalovaný měl nepoctivý záměr, když žalobkyni neinformoval o podání návrhu na oddlužení na Slovensku, tak k tomu soud konstatuje, že v civilním sporném řízení vedené před českým soudem nemá soud oprávnění (pravomoc) zkoumat, zda měl žalovaný nepoctivý záměr, neboť o tomto může rozhodovat pouze příslušný slovenský soud v řízení o návrhu na zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr (§ 166g odst. 5).

27. Soud však zastává názor, že dlužník dle slovenské právní úpravy má povinnost informovat o insolvenčním řízení pouze fyzické osoby (k tomu blíže § 166g odst. 2 písm. b) ZKR). Žalobkyně měla možnost si údaje o probíhajícím konkurzu zjistit na Evropském portále elektronické justice, případně ve Slovenském Obchodním věstníku.

28. O nákladech řízení soud rozhodl dle 142 odst.1o.s.ř., tak že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšný žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.