OSLT 19 C 87/2025-40

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o: 50 803,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 50 803,47 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 294,77 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 841,15 Kč dále spolu s úrokem ve výši 14,9% ročně z částky 49 783,47 Kč od 6.5.2010 do 11.5.2011 a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 803,47 Kč od 6.5.2010 do 11.5.2011 ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla sedm a reposazby vyhlášené ve věstníku České národní banky ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku ve výši 14,9% ročně z částky 49 783,47 Kč od 12.5.2011 do zaplacení a dále co do zákonného úroku z prodlení z částky 50 803,47 Kč od 12.5.2011 do zaplacení ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla sedm a reposazby vyhlášené ve věstníku České národní banky ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 50 803,47 Kč s příslušenstvím, představující kapitalizované úroky za období od 6.5.2010 do 20.6.2025 ve výši 120 136,29 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 68 897,67 Kč za období od 6.5.2010 do 20.6.2025 a dále od 21.6.2025 požadoval jak smluvní úrok ve výši 14,9% ročně z částky 49 783,47 Kč od 21.6.2025 do zaplacení, tak zákonný úrok z prodlení od 21.6.2025 do zaplacení z dlužné částky 50 803,47 Kč. Uvedl, že právní předchůdce žalobce uzavřel dne 21.1.2009 s žalovanou smlouvu o úvěru reg.č. tel. číslo, na základě které, byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, a to na úvěrový účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 70i měsíčních splátkách po 1 100 Kč, s tím, že úrok z úvěru byl mezi stranami sjednán ve výši 14,9% ročně. Žalovaná na úhradu úvěru od 21.1.2009 do 5.5.2010, kdy byl vystaven Historický výpis, uhradila celkovou částku 216,53 Kč a dlužná jistina tak činí částku 49 783,47 Kč. Ke dni 5.5.2010 (vystavení Historického výpisu) byl právním předchůdcem žalobce vyčíslen dlužný úrok z úvěru ve výši 6 294,77 Kč a ke stejnému dni byl vyčíslen zákonný úrok z prodlení částkou 2 713,04 Kč. Ke dni 5.5.2010 byly žalované vyčísleny i dlužné poplatky 1 020 Kč (2 x 500 Kč za odeslání upomínky a 1 x 20 Kč za oznámení o přečerpání limitu). Splatnost úvěru nastala ke dni 27.11.2009. Nesplacený úvěr byl dle sjednané rozhodčí doložky nejprve řešen v rámci rozhodčího řízení, kde byl vydán rozhodčí nález, sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno rozhodcem tituly před jménem jméno FO a to dne 20.1.2010. Následně byla věc předána k exekučnímu vymáhání k exekutorskému úřadu adresa-Anonymizováno, kdy exekuce byla vedena pod sp. zn spisová značka. Exekuce však byla dne 20.6.2025 zastavena, a to z důvodu souhlasu oprávněného se zastavením exekuce. Žalobce požaduje vyjma dlužné částky ve výši 50 803,47 Kč po žalované i smluvní, tak zákonné úroky z prodlení. Smluvní úroky ke dni 20.6.2025 žalobce kapitalizoval částkou 120 136,29 Kč, kdy tato částka se skládá z 6 294,77 Kč (kapitalizovaný úrok ke dni vydání historického výpisu ze dne 5.5.2010 a částky 113 841,52 Kč (úrok z úvěru ve výši 14,9% ročně z dlužné jistiny za období od 6.5.2010 do 20.6.2025). Zákonný úrok z prodlení žalobce kapitalizoval částkou 68 987,67 Kč, kdy uvedená částka se skládá z částky 1 841,15 Kč (zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vydání historického výpisu, 5.5.2010) a částky 67 146,52 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a poplatků od 6.5.2010 do 20.6.2025). Ode dne 21.6.2025 žalobce požaduje jak smluvní úrok ve výši 14,9% ročně z dlužné jistiny, tak zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 50 803,47 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.9.2016, na základě které, byl dluh z právního předchůdce postoupen na společnost právnická osoba a téhož dne byla pohledávka postoupena z této spolčenosti na žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byly žalované doručeny na evidenční adresu (adresa), kde jí byly dne datum uloženy na poště a následně po uplynutí úložní doby jí byly vhozeny do poštovní schránky.

3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o úvěru č. tel. číslo soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, právnická osoba. a žalovanou dne 21.1.2009. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr na částku ve výši 50 000 Kč, a to na úvěrový účet č. č. účtu (Perfektní půjčka). Úroková sazba byla mezi stranami sjednána ve výši 14,9% ročně a žalovaná se úvěr zavázala hradit v 70i měsíčních splátkách po 1 100 Kč. Zaslání částky úvěru na účet žalované má soud prokázané i z interního účetního dokladu. Skutečnost, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela je prokazována Výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 16.11.2009, kde byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou částku uhradila ke dni 27.11.2009. Samotná výše dlužné jistiny i smluvních, tak zákonných úroků z prodlení, je prokazována Historickým výpisem zpracovaného ke dni 5.5.2010, kde byl zůstatek úvěru vyčíslen částkou 49 783,47 Kč, dlužné poplatky částkouAnonymizováno1 020 Kč, dlužný úrok částkou 6 294,77 Kč a dlužný úrok z prodlení částkou 2 713,04 Kč.

4. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum pod č.j. spisová značka bylo zjištěno, že soud nařídil ve shora uvedené věci exekuci na majetek povinné a pověřil provedením exekuce tituly před jménem jméno FO, soudního exekutora Anonymizováno úřadu adresa-Anonymizováno. Z hromadného souhlasu se zastavením exekuce, adresovaného ze strany žalobce shora uvedenému soudnímu exekutorovi bylo zjištěno, že žalobce souhlasí, mimo jiné, se zastavením exekuce pod sp.zn. EX Anonymizováno/Anonymizováno.

5. Soud provedl rovněž důkaz rozhodčím spisem Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. sp.zn. KAnonymizovánoAnonymizováno/Anonymizováno (na Anonymizováno Anonymizováno pro adresa, kde je spis uložen vedeno sp. zn. spisová značka). Z rozhodčího spisu bylo zjištěno, že spor z nesplaceného úvěru mezi právním předchůdcem žalobce, právnická osoba. a žalovanou rozhodl rozhodce tituly před jménem jméno FO, který vydal dne 20.10.2010 rozhodčí nález pod sp.zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, kterým uložil žalované zaplatit právnická osoba. částku 59 811,28 Kč s přísl. a náklady řízení. Z rozhodčího spisu soud dále zjistil, že tituly před jménem jméno FO byl jako rozhodce určen ze Seznamu rozhodů působících při uvedené Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. (viz osvědčení ze dne 26.7.2010).

6. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2016, kterým byla pohledávka z právnická osoba. postoupena na spol. právnická osoba. a ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2016, kterým byla pohledávka ze strany právnická osoba. postoupena na žalobce. O této skutečnosti byla žalovaná informována přinejmenším v předžalobní upomínce ze dne 10.6.2025.

7. Po zhodnocení shora uvedených důkazů soud konstatuje, že žalobce svá žalobní tvrzení prokázal, neboť bylo zjištěno, že úvěr byl žalované za shora uvedených podmínek poskytnut, a žalovaná jej v rozporu s úvěrovou smlouvu nesplácela. Došlo k zesplatnění úvěru a následnému vyčíslení dluhu z nesplaceného úvěru. Dluh byl vyčíslen prostřednictvím bankovního softwaru právnická osoba, kde dlužné částky souhlasí s žalobními tvrzeními a soud nemá důvodu toto vyčíslení zpochybňovat.

8. Soud se dále zabýval otázkou, zda ve věci není dána překážka věci pravomocně rozsouzené podle § 159a odst. 4 o.s.ř. a to v situaci, kdy již bylo ve věci jednou rozhodnuto rozhodcem tituly před jménem jméno FO. Pro posouzení této otázky je podstatné zjištění, že tituly před jménem jméno FO byl jako rozhodce ustanoven netransparentně, resp. nebyl určen jako rozhodce osobně, ale toliko byl vybrán ze seznamu rozhodců působících při Společnosti pro rozhodčí řízení. Rozhodčí doložka umožňující takovýmto způsobem ustanovit rozhodce je tak neplatná.

9. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, ze dne 11. 5. 2011, které sjednotilo do té doby rozkolísanou judikaturu, vyslovilo závazný závěr, že rozhodčí smlouva neobsahující přímé určení rozhodce ad hoc nebo konkrétní způsob určení absolutně je neplatná. Jedním z důsledků neplatnosti rozhodčí doložky je okolnost, že rozhodčí nález vydaný na jejím základě není způsobilým exekučním titulem a exekuci bylo proto nutné zastavit i bez návrhu povinného. Jestliže rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem (což tvrdí sám žalobce ve své žalobě), tak dle judikátu Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 „nejde o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci týkajícího se předmětu řízení a týchž osob bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc“. V dané věci tak s ohledem na to, že rozhodčí nález vydal netransparentně ustanovený rozhodce, nejde o překážku věci rozhodnuté.

10. Po právní stránce soud posoudil věc dle níže uvedených ustanovení:

Dle ust. § 3028 odst. 3 o.z. soud posuzoval po právní stránce věc dle předpisů účinných v době, kdy byl závazek mezi žalovanou a právnická osoba. sjednán, tedy dle zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník).

Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 502 odst. 1 věty první obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

Podle § 503 odst. 3 věta druhá obch. zák., úroky je dlužník povinen zaplatit za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Soud se dále zabýval otázkou, zda vyjma dlužné jistiny je možné žalobci přiznat i smluvní a zákonné úroky z prodlení, které si žalobce kapitalizoval, kdy za období od 6.5.2010 do 20.6.2025 požadoval na smluvních úrocích uhradit částku 120 136,29 Kč na za stejné období na zákonných úrocích z prodlení částku 68 987 Kč, tedy částky, které mnohonásobně převyšují dlužnou jistinu. Soud má za to, že přiznání takto kapitalizovaných jak smluvních, tak zákonných úroků z prodlení byl bylo v rozporu s dobrými mrvy. K otázce dobrých mravů ve vztahu k nárokovaným úrokům se několikráte vyjádřil Ústavní soud, který shledal, že běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze dle Ústavního soudu ani spravedlivě požadovat (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11).

12. Soud má za to, že žalobce si musel být vědom toho, že rozhodčí nález vydaný v uvedené věci rozhodcem tituly před jménem jméno FO nemůže obstát, neboť byl vydán na základě nezpůsobilé rozhodčí doložky. Neplatnost rozhodčí doložky musela být žalobci, jakožto profesionálovi na trhu s poskytováním úvěrů, známa minimálně od 11.5.2011, kdy byla sjednocena dosud rozkolísaná judikatura, a to usnesením Nejvyššího soudu pod sp. zn. 31 Cdo 1945/2010. Žalobce přesto, u vědomí toho, že rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem, i nadále až do 20.6.2025 vedl proti povinné exekuci, přestože mu nic nebránilo, aby exekuční řízení zastavil bezprostředně po datu 11.5.2011 a věc zažaloval u soudu. Bylo by tak v rozporu s dobrými mravy, aby soud žalobci přiznal shora uvedené olbřímí kapitalizované jak smluvní, tak zákonné úroky z prodlení. Přestože je věc posuzována dle obchodního zákoníku, tak s ohledem na přechodná ust. občanského zákoníku (§ 3030) je možno i na věc, která je posuzována dle dosavadních předpisu (tedy obchodního zákoníku), použit ustanovení části první hlavy I. Dle 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést k krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

13. Přiznání požadovaných kapitalizovaných smluvních i zákonných úroků z prodlení, tak jak je žalobce požadoval, by bylo v rozporu s dobrými mravy podle § 2 odst. 3 o.z., které jsou na danou věc aplikovatelné. Soud tak žalobci přiznal dlužnou jistinu spolu s poplatky celkem ve výši 50 803,47 Kč, dále kapitalizovaný úrok ke dni vydání Historického výpisu (5.5.2010) ve výši 6 294,77 Kč, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni vydání Historického výpisu (5.5.2010), tedy ve výši 1 841,15 Kč. Dále pokud jde o smluvní úrok, tento soud žalobci přiznal tak, jak požadoval, ale pouze za období od 6.5.2010 do 11.5.2011 z dlužné jistiny a za stejné období žalobci přiznal i zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky 50 803,47 Kč.

14. Co do zbytku požadovaného příslušenství, tedy co do úroku ve výši 14,9% ročně z částky 49 783,47 Kč od 12.5.2011 do zaplacení a dále co do zákonného úroku z prodlení z částky 50 803,47 Kč od 12.5.2011 do zaplacení ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla sedm a reposazby vyhlášené ve věstníku České národní banky ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, soud žalobu zamítl (výrok II.).

15. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, tyto běží od 6.5.2010 a výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu od 28.4.2005 do 30.6.2010. Výše úroků z prodlení se v takovém případě mění.

16. Pro úplnost soud uvádí, že shora uvedené závěry o aplikaci ustanovení § 2 odst. 3 o.z. na požadované smluvní i zákonné úroky z prodlení, které mnohonásobně převyšují požadovanou jistinu vyslovil i Krajský soud v Ústí and Labem v judikátu pod sp. zn. 95 Co 216/2025-7. Zde bylo judikováno, že pokud žalobkyně bez rozumného důvodu po řadu let otálela s uplatněním práva na zaplacení dluhu řádnou žalobou a vědomě pokračovala v exekuci vedené na základě nezpůsobilého exekučního titulu-rozhodčího nálezu vydaného na základě rozhodčí smlouvy neobsahující přímo určení rozhodce ad hoc, nebo konkrétní způsob jeho určení, a to i po té, kdy usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11.5.2011 sjednotilo do té doby rozkolísanou judikaturu, může představovat nárok na zaplacení úroků za dobu od 12.5.2011 do okamžiku podání žaloby v řádném soudním řízení již zjevné zneužití práva, jemuž se nemůže dostat soudní ochrany.

17. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Protože žalovaná byla ve sporu úspěšnější než žalobce, náležela by žalované poměrná náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve sporu pasivní, žádné náklady jí nevznikly, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Pouze se připomíná, že Nejvyšší soud přijal právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství, které si žalobce kapitalizoval ve výši cca 190 000 Kč. (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, ze dne 3. 12. 2015).

18. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictví soudu zdejšího.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat v exekuci či soudním výkonem rozhodnutí.