OSLT 7 C 276/2025-52

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 20 018,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované finanční částku ve výši Anonymizováno,-- Kč (slovy: Anonymizováno) na úvěrovém účtu č. č. účtu jako neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. K vrácení vypůjčené částky se žalovaná zavázala splácet úvěr a úroky z úvěru žalobci pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka byla splatná ke dni datum. Společně s vrácením poskytnuté jistiny se žalovaná zavázala k placení úroku z vypůjčené částky ve výši 17,99 % ročně a dále k zaplacení cen podle ceníku žalobkyně. Součástí smluvního ujednání dle čl. 3 odst. 3.1 Smlouvy o úvěru bylo kapitalizování úroků do jistiny, které se tak stávaly její součástí a byly následně hrazeny společně s jistinou v rámci pravidelných anuitních splátek úvěru. Žalovaná splácela svůj závazek dle sjednaného splátkového kalendáře do datum. Následně nebylo plněno ničeho. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnila řádně a včas, ačkoliv o to byla písemně i telefonicky upomínána. Jelikož došlo k prodlení s úhradou více jak dvou splátek, případně prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využila žalobkyně svého práva a po marných výzvách prohlásil úvěr za splatný, upomínkou ze dne datum. Žalovaná ani poté neuhradila své splatné závazky. Žalobkyně tedy zaslala dne datum žalované předžalobní upomínku ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. Celková pohledávka ke dni zesplatnění, tj. ke dni datum, ve výši částka je tvořena dlužnou jistinou v částce částka (nesplacený zůstatek poskytnutého úvěru) a dlužnými poplatky v celkové výši částka dle sazebníku věřitele, které jsou tvořeny položkou – nesplacená část Nákladů spojených s prodlením ve výši částka ze dne datum a ve výši 2 x částka ze dne datum a datum. Ode dne datum nebylo na úvěrový dluh plněno ničeho. Žalobkyně si nárokuje z nesplacené jistiny v částce částka, řádný úrok v sazbě 12,75 % ročně od datum do zaplacení a úrok z prodlení v sazbě 12,75 % ročně od datum do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši částka. Čerpání úvěru žalobkyně doložila výpisy z úvěrového účtu. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Úrok byl jednán ve výši 17,99 % (resp. 16,44 % při řádném splácení) ročně a RPSN 19,86 %, a žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného navýšení splatit dle podmínek ve smlouvě sjednaných. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně a ceníku vyplývá bližší úprava práv a povinností mezi žalobkyní a žalovanou, resp. věřitelem a dlužníkem, včetně povinnosti platit obchodní úrok a poplatky dle sazebníku. Všeobecné obchodní podmínky a ceník nejsou opatřeny podpisem žalované. Skutečnost, že žalovaná úvěrové splátky řádně a včas nesplácela má soud za prokázanou z listiny označené jako poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši částka a zároveň byla upozorněna, že pokud dlužnou částku neuhradí do datum, bude žalobkyně nucena přistoupit k výpovědi smlouvy a bude požadovat okamžité splacení celého úvěru. Výzvou ze dne datum žalobkyně žalované oznámila, že vzhledem k tomu, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu č. č. účtu, žalobkyně celý zůstatek dluhu žalované zesplatnila a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě částky částka. Výši dlužné jistiny má soud za prokázanou z dokumentu nazvaného „Podklady pre súdne konanie“, sestava č.: Anonymizováno, seznamu splátek úvěru a stavu úvěru v minulosti, kdy z tohoto dokumentu je zřejmé, že výše dlužné jistiny činila ke dni zesplatnění, tj. ke dni datum částku částka, poplatky částka, celkem částka. Z výpisu z účtu žalované (účet č. č. účtu) za období od datum do datum a od datum do datum vyplývá průběh čerpání a splácení o úvěru žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky výzvou ze dne datum. Z dodejky ze dne datum soud ověřil, že žalobkyně zasílala žalované zásilku.

4. Po skutkové stránce má soud za prokázané následující skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených: Žalobkyně jako věřitel s žalovanou jako dlužníkem uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, zaplatit dle podmínek ve smlouvě sjednaných. Úrok byl sjednán ve výši 17,99 % (resp. 16,44 % při řádném splácení) ročně a RPSN 19,86 %. Žalovaná však svůj dluh nehradila řádně a včas, dostala se tak do prodlení s placením úvěru, žalobkyni tak vznikla za žalovanou pohledávka v celkové výši částka (dlužná jistina částka + poplatky částka).

5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně svým povinnostem dostála, žalované úvěr poskytla, naopak žalovaná smlouvu porušila, když úvěr řádně nesplácela, žalobkyně tak využila svého oprávnění a celý úvěr zesplatnila, vznikla jí tak pohledávka, kterou žalovaná ani přes opakované upomínání neuhradila. Po právní stránce posoudil soud daný případ ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostal do prodlení, přiznal soud žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení z přiznané částky podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka.

10. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v adresa prezentovaném v rozhodnutí č. j. spisová značka, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku částka, a to z titulu porušení smluv o kontokorentním úvěru, uzavřených mezi žalobkyní a dlužníkem. Pokud jde o opakovanost podání, pak okresní soud vychází z konstantní rozhodovací praxe odvolacího soudu, kdy splněním podmínky jsou alespoň 3 srovnatelné návrhy. Porovnáním obsahu těchto návrhů s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výší poskytnutého úvěru, sazbou úroků, daty zesplatnění úvěrů a výší dlužných částek (dále jen proměnné skutečnosti). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a další). Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru, týkají se stejného okruhu skutečností a spočívají v přenesení jednotlivých údajů (vstupních dat) z předložených listin do textu návrhu bez toho, že by se tyto odlišnosti projevily v potřebě užití jiných smluvních ujednání nebo ustanovení právních předpisů a v důsledku toho v odlišném právním posouzení věci. Pokud jde o aplikovatelnost § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. na tento typ sporů, odkazuje soud na odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v adresa – pobočky v adresa ze dne datum č. j. spisová značka ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 234/15 ze dne datum, rozhodnutí Krajského soudu v Anonymizováno ze dne datum č. j. spisová značka ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno ze dne datum, rozhodnutí Krajského soudu v adresa – pobočky v Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. spisová značka ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno ze dne datum a v neposlední řadě také např. na usnesení Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka.

11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.