OSMB 20 C 257/2016-721

Soud:
Okresní soud v Mladé Boleslavi
Spisová značka:
20 C 257/2016-721
Datum rozhodnutí:
2021-03-02
ECLI:
ECLI:CZ:OSMB:2021:20.C.257.2016.1

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1/) celé jméno žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2/) celé jméno žalované ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_007⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce, a to k pozemkům:

• na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí: parc. číslo – orná půda parc. číslo – trvalý travní porost parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – ostatní plocha parc. číslo – ostatní plocha parc. číslo – ostatní plocha

• na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí: parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda

• na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí: parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda parc. číslo – orná půda

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují nemovitosti: zapsané v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce

• na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, a to pozemky: parc. číslo část z původního pozemku parc. číslo dle nového stavu pod stávajícím parc. číslo o výměře číslo m² dle geometrického plánu číslo vyhotoveného celé jméno znalce a ověřeného dne datum pod číslo který je nedílnou součástí rozsudku,

• na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, a to pozemky: parc. číslo část z původního pozemku parc. číslo dle nového stavu pod stávajícím parc. číslo o výměře číslo m² dle geometrického plánu číslo vyhotoveného celé jméno znalce a ověřeného dne datum pod číslo který je nedílnou součástí rozsudku,

• na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, a to pozemky: parc. číslo.

III. Do společného jmění manželů žalovaných se přikazují nemovitosti: zapsané v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce

• na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální území Košátky, a to pozemky: parc. číslo část z původního pozemku parc. číslo dle nového stavu jako parc. číslo o výměře číslo m² dle geometrického plánu číslo vyhotoveného celé jméno znalce a ověřeného dne datum pod číslo který je nedílnou součástí rozsudku,

• na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, a to pozemky: parc. číslo část z původního pozemku parc. číslo dle nového stavu jako parc. číslo o výměře číslo m² dle geometrického plánu číslo vyhotoveného celé jméno znalce a ověřeného dne datum pod číslo který je nedílnou součástí rozsudku,

• na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, a to pozemky: parc. číslo.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na vyplacení vypořádacího podílu vůči sobě navzájem.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady řízení ve výši 14 318 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady řízení ve výši 36 318 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků. Účastníci jsou spoluvlastníky (žalobce v podílu číslo, první žalovaný v podílu číslo a druhá žalovaná v podílu číslo) pozemků zapsaných v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na listech vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, číslo pro obec a katastrální území Dolní Slivno a číslo pro obec a katastrální území („ k.ú.“) obec pod parcelním označením, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Účastníci řízení na pozemcích hospodaří a výkon spoluvlastnického práva přináší mezi nimi trvalé problémy. To i ve vztahu k čerpání dotací za účelem zemědělského využití předmětných pozemků. Vzájemnou dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se účastníkům uzavřít nepodařilo. Žalobce navrhoval přikázat do svého výlučného vlastnictví tyto pozemky v k.ú. obec parc. číslo část číslo, v k.ú. obec parc. číslo část číslo, v k.ú. obec parc. číslo ve zbývajícím rozsahu pak do spoluvlastnictví žalovaných.

2. Žalovaní proti samotnému zrušení podílového spoluvlastnictví ničeho nenamítali, avšak ohradili se proti způsobu jeho vypořádání. Ve snaze uzavřít ve věci dohodu preferovali jiné než žalobou navržené řešení věci, resp. žádali komplexnější řešení, které mělo zahrnovat i pozemky v žalobě neuvedené, pročež nemohli ke koncensu dospět. Dle žalovaných návrh žalobce na vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům nezohlednil bonitu půdy, hospodářské hledisko pozemkových parcel, tj. přístup k nim a jejich ucelenost. Při posledním jednání soudu žalovaní požadovali přikázat veškeré v žalobě označené pozemky do svého vlastnictví s tvrzením, že jsou připraveni vyplatit žalobci na vypořádacím podílu částku odpovídající obvyklé ceně pozemků dle znaleckého posudku celé jméno znalkyně.

3. Spoluvlastnické právo k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku zapsaným v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce má soud za bezpečně prokázané listy vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec, číslo pro obec a k.ú. obec a číslo pro obec a k.ú. obec. Dle uvedeného je žalobce podílovým spoluvlastníkem předmětných pozemků v rozsahu id. číslo, první žalovaný v rozsahu id. číslo a druhá žalovaná v rozsahu id. číslo, přičemž první žalovaný a druhá žalovaná jsou manželé. Žalobce nabyl tento spoluvlastnický podíl k pozemkům na základě kupních smluv uzavřených dne datum s prodávající jméno příjmení (vkladové řízení sp. zn. V číslo s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí datum), dne datum s prodávajícím jméno jméno (vkladové řízení sp. zn. V číslo s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí datum) a dne datum a datum s prodávající anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova anonymizováno (smlouva číslo a číslo), jak soud zjistil jednotlivými kupními smlouvami.

4. Platnost kupních smluv číslo z datum a číslo z datum uzavřených mezi žalobcem na straně kupujícího a anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova úřadem na straně prodávajícího, na základě nichž nabyl žalobce na předmětných pozemcích v k.ú. obec, obec a obec spoluvlastnický podíl ve výši id. číslo (k tomu viz kupní smlouvy včetně vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V číslo a sp. zn. V číslo), napadli žalovaní ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Rozsudkem č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byla žaloba jméno a jméno příjmení na neplatnost kupních smluv zamítnuta, předně pro nedostatek naléhavého právního zájmu na určení. Rozhodnutí nabylo dne datum právní moci. Následně ke dni datum podali žalovaní ve věci sp. zn. spisová značka ke zdejšímu soudu žalobu na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům v k.ú. obec, obec a obec v rozsahu spoluvlastnického podílu id. číslo. Žalobou se domáhali proti anonymizována dvě slova obec a země – anonymizováno určení, že vlastníkem uvedeného podílu na pozemcích je pro neplatnost kupních smluv země – anonymizováno. I přes uvedené soud řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepřerušil. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zjišťuje soud, zda jsou dány zákonné důvody ke zrušení spoluvlastnictví a jaký způsob jeho vypořádání je dle zákonné posloupnosti na místě. Jako předběžnou otázku, pro kterou by mohl řízení přerušit, tak neřeší platnost nabývacího titulu. Spoluvlastnické právo v žalobcem tvrzeném rozsahu měl soud za prokázané zápisem ve veřejném seznamu, katastru nemovitostí.

5. Pokud dále žalovaní v řízení argumentovali případnými pozemkovými úpravami a navrhovali i pro uvedené řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků přerušit, ani v tomto případě neshledal soud k takovému postupu důvod. Skutečnost, že žalovaní o pozemkové úpravy ve vztahu k předmětným pozemkům požádali, má soud za zjištěnou jednotlivými jejich žádostmi, doručenými Státnímu pozemkovému úřadu („ anonymizováno“) datum. Těm dle provedeného dokazování předcházela žádost žalovaných o vydání majetku dle zákona č. 212/2000 Sb., přičemž ještě k datu datum nebylo o restitučním nároku rozhodnuto (viz dopis anonymizováno). Co do pozemkových úprav v k.ú. obec, obec a obec obdržel soud dne datum a datum vyjádření anonymizována tři slova úřadu pro územní celek a anonymizováno část Prahy obec včetně informativní brožury k problematice pozemkových úprav. Uvedenými listinami bylo jasně deklarováno, že pozemkové úpravy byly dosud zahájeny pouze v k.ú. obec, když v k.ú. obec a obec nebyly dosud podány žádosti pro dostatečné procento celkové výměry zemědělského půdního fondu v daném katastru. příjmení úpravy se od jejich zahájení veřejnou vyhláškou řeší několik let, přičemž není důvod stávající podílové spoluvlastnictví účastníků k některým pozemkům zahrnutým do pozemkových úprav toho času nevypořádat. Takový postup není v kolizi s teprve krátce zahájenou pozemkovou úpravou v k.ú. obec. Jak uvedl anonymizováno ve svém dopise z datum, soudní řízení„ není do doby zpracování návrhu nového uspořádání pozemků překážkou, přičemž návrh tohoto uspořádání patří až mezi závěrečné fáze komplexních pozemkových úprav.“

6. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobce se tento zabývá v rámci své podnikatelské činnosti mimo jiné zemědělskou výrobou, o čemž nebylo v řízení sporu. Stejně tak shodným tvrzením účastníků má soud za zjištěné, že i žalovaní provozují na předmětných pozemcích zemědělskou činnost. Vzájemný nesoulad, pokud jde o hospodaření se společnou věcí – pozemky v podílovém spoluvlastnictví - dokladoval žalobce mimo jiné svým písemným„ stanoviskem k jednání o správě společné věci“ z datum adresovaným žalovaným včetně návrhu„ smlouvy o užívání společné věci“ a„ sdělením rozhodnutí o běžné správě společné věci“ žalovaných z datum. Dále pak i těmito listinami: výzvou žalovaných k jednání a rozhodnutím o běžné správě věci z datum, stanoviskem žalobce z datum, sdělením žalovaných z datum, zápisem z jednání o rozhodnutí o běžné správě společné věci a o jejím využití ze datum, oznámením žalobce z datum a vyjádřením žalovaných z datum.

7. Před zahájením řízení a v jeho průběhu účastníci předkládali návrhy na rozdělení pozemků, jimiž chtěli věc řešit smírně, avšak ke vzájemné shodě nedospěli. Jedná se o tyto písemné listiny ve spisu provedené k důkazu - návrh žalobce na vypořádání spoluvlastnictví ze dne datum s dodejkou a výzvou k vyjádření z datum, výzvu žalobce z datum s odezvou žalovaných ze datum, dopis žalobce z datum a datum, zápis z jednání o rozdělení pozemků ze dne datum. Nad rámec provedeného dokazování účastníci řízení dále předložili návrh smírného řešení žalovaných z datum, zápis z jednání z datum a z datum, návrh upravené dohody žalobce z datum o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, stanovisko žalobce k upravené dohodě ze datum.

8. Ke stanovení obvyklé ceny nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků ustanovil soud celé jméno znalce, znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Znaleckým posudkem ze dne datum č. rok číslo byla vyčíslena cena jednotlivých pozemků - pozemky v k.ú. obec dosahují hodnoty částka, v k.ú. obec hodnoty částka a v k.ú. obec hodnoty částka. Žalovaní závěry tohoto znaleckého posudku sporovali s odkazem na odlišný názor právnická osoba z datum, který v řízení předložili, jako i samotný znalecký posudek této společnosti číslo tel. číslo z datum zpracovaný k objednávce prvního žalovaného a vycházející z ceny pozemků zjištěné porovnávací metodou. Předně namítali, že znalec příjmení celé jméno znalce nijak nezohlednil některé pro určení obvyklé ceny pozemků významné faktory jako situování pozemků, přístup, ucelenost, možnost jiného využití, tvar, potenciální investiční zhodnocení i existenci zástavního práva. Rovněž vzorek případů pro porovnání ceny ve znaleckém posudku nepovažovali žalovaní za dostatečný.

9. K datu vypracování znaleckého posudku celé jméno znalce byly předmětné pozemky zatíženy zástavním právem ve prospěch zástavce právnická osoba, jak soud zjistil smlouvou o zástavě nemovitostí číslo uzavřené dne datum mezi právnická osoba a žalobcem ve spojení s návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí (vkladové řízení sp. zn. V číslo, právní účinky zápisu k datum). Zástavní právo bylo v průběhu řízení z katastru nemovitostí vymazáno s právními účinky k datum – viz vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci V číslo.

10. K vypořádání se s námitkami proti znaleckému posudku č. rok číslo přistoupil soud k výslechu samotného znalce celé jméno znalce. Znalec ve své výpovědi předně odkázal na závěry písemného znaleckého posudku a ozřejmil, že cenu pozemků vypočetl jako cenu výnosovou, tj. cenu dle cenového předpisu navýšenou o 70 %. Přiměřeným zvýšením ceny reagoval na situaci na trhu s nemovitostmi, zohlednil i ostatní podstatné faktory jako svažitost terénu apod. Co do využití pozemků vycházel z územních plánů a výhledů, které pozemky předurčují k zemědělským účelům. Pouze u tří pozemků v k.ú. obec cenu pozemků snížil s ohledem na náletový porost. Dle znalce zástavní právo v daném případě cenu pozemků neovlivní, když se jedná o zajištění peněžité pohledávky a v případě prodeje pozemků je v prvé řadě uspokojen věřitel. Znalec uvedl, že v písemném posudku se rovněž zmínil o případném určení ceny porovnávací metodou, k čemuž však neměl dostatek podkladů. Resp. žádal i stranu žalovanou, aby sdělila jí známé skutečnosti rozhodné pro posouzení ceny pozemků, avšak bez odezvy. Zjištění ceny porovnáním s jinými obchodovatelnými pozemky je problematické i jen proto, že cena uvedená ve smlouvách často neodpovídá skutečnému stavu. Založení těchto kupních smluv do znaleckého posudku naráží na ochranu osobních údajů, proto tyto nabývací tituly nejsou založeny. Obdobně založení inzerce na prodej srovnatelných pozemků je vesměs nepoužitelné, neboť inzerovaná cena je cenou nabídkovou nikoliv reálnou. Proto znalec v projednávané věci využil mimo jiné i vlastních poznatků ze své znalecké činnosti a databáze webová adresa. Tj. pokud v řízení žalovaní pochybovali o vhodnosti použité metody ke stanovení obvyklé ceny pozemků, když preferovali porovnávací metodu místo metody výnosové, pak znalec dodal, že pro výpočet ceny porovnáním neměl dostatek podkladů.

11. Vzhledem k tomu, že znalecké posudky Ing. právnická osoba se zásadně rozcházejí v metodě, která byla ke stanovení obvyklé ceny pozemků použita a která zásadním způsobem ovlivňuje výpočet ceny pozemků, přistoupil soud k vypracování revizního znaleckého posudku. Za tím účelem ustanovil celé jméno znalkyně, znalkyni z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Revizním znaleckým posudkem číslo ze dne datum byla stanovena celková cena předmětných pozemků ve spoluvlastnictví účastníků řízení ve výši částka jako i cena každého jednotlivého pozemku za použití porovnávací metody. Znalkyně se písemným posudkem mimo jiné vyjádřila k jednotlivým faktorům, které cenu pozemků ovlivňují, vysvětlila odchylky v obvyklé ceně, k nimž dospěli znalec příjmení celé jméno znalce a znalecký ústav právnická osoba K posudku Ing. celé jméno znalce se znalkyně vyjádřila tak, že:„ z hlediska metodického postupu se nejedná o posudek zpracovaný obvyklou metodou“. Znalkyně příjmení celé jméno znalkyně přijala za v dané věci relevantní stanovení ceny porovnáním vycházeje z dostatečného vzorku nabídkových (inzertních) cen srovnatelných pozemků v daném místě a čase násobených patřičným koeficientem 0,95, kterým získala tzv. jednotkovou cenu. O závěrech znaleckého posudku nebylo důvodu pochybovat. Proti tomuto znaleckému posudku ničeho nenamítali ani samotní účastníci řízení, vyjma připomínky žalovaných, dle kterých je na místě zohlednit nesprávnost znaleckých závěrů Ing. celé jméno znalce při rozhodování o náhradě nákladů řízení.

12. Na základě tzv. cenové mapy dle znaleckého posudku celé jméno znalkyně číslo vypracoval soudem ustanovený znalec celé jméno znalce návrh rozdělení společné věci – předmětných pozemků v podílovém spoluvlastnictví účastníků, a to znaleckým posudkem číslo ze dne datum včetně geometrických plánů číslo číslo. Rozdělení pozemků bylo navrženo tak, aby ve znění znaleckého zadání byly fakticky rozděleny pouze ty pozemky, jejichž plošná výměra dosáhne při rozdělení na spoluvlastnické podíly účastníků řízení takové velikosti, aby zůstala zachována podmínka minimální výměry vhodná pro hospodaření s odkazem na § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. a zároveň bylo i nadále zajištěno efektivní využití pozemků pro zemědělskou činnost včetně přístupu na pozemek. Uvedené se týkalo pozemků v k.ú. obec parc. číslo v k.ú. obec parc. číslo v k.ú. obec parc. číslo. U ostatních pozemků zněl požadavek na jejich přikázání do výlučného vlastnictví účastníků při zachování stávající plošné výměry tak, aby vytvořily tzv. ucelené bloky (ve znaleckém zadání použito označení„ dělení do bloků“).

13. Bylo-li v řízení zvažováno vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům jejich reálným rozdělením, pak k uvedenému se vyjádřily obce, v jejichž obvodu se nemovitosti nacházejí. Dopisem starostky územní celek z datum bylo soudu sděleno, že předmětné pozemky v k.ú. obec jsou územním plánem vedeny jako plochy smíšené nezastavěného území, primárně určené k zemědělské činnosti, dělení pozemků je možné. Obdobně se za obec Košátky vyjádřil její starosta v písemném podání z datum. Sdělil, že u předmětných pozemků v k.ú. obec nedochází ke změně jejich využití (zemědělská půda), vyjma pozemku parc. číslo ten je navržen pro výstavbu objektů určených k rekreaci. Případné dělení pozemků v k.ú. obec připustil i starosta této obce dopisem z datum, když žádný z těchto pozemků není určen k zástavbě.

14. Návrh žalovaných na doplnění dokazování výslechem zpracovatelů znaleckého posudku za právnická osoba a prohlášením banky o solventnosti žalovaných soud pro nadbytečnost zamítl. Odborná otázka týkající se stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků byla bez dalších pochybností zodpovězena revizním znaleckým posudkem, a to znalkyní příjmení celé jméno znalkyně ustanovenou soudem. Prokazování solventnosti žalovaných nebylo v řízení důvodné s ohledem na samotný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, když žádnému z účastníků právo na vyplacení vypořádacího podílu nevzniklo.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky - žalobce v podílu číslo, první žalovaný v podílu číslo a druhá žalovaná v podílu číslo – pozemků označených parcelními čísly ve výroku I. tohoto rozsudku a zapsaných v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na listech vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, číslo pro obec a katastrální uzemí a číslo pro obec a katastrální uzemí. Žalobce navrhoval přikázání části konkrétních pozemků do svého výlučného vlastnictví a části pozemků do vlastnictví žalovaných jakožto manželů, s čímž žalovaní nesouhlasili, v závěru projevili zájem o všechny v žalobě označené pozemky. Cena pozemků byla zjištěna znaleckým posudkem Ing. jméno celé jméno znalkyně a způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům opřel soud o znalecký posudek celé jméno znalce.

16. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění („o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Podle § 1142 odst. 2 o.z. zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

18. Podle §1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

19. Dle § 1144 odst. 1, 2 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

20. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

21. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud výrokem I. rozsudku o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků, přičemž při jeho vypořádání vyšel z ustanovení § 1140 a násl. o.z., resp. zákonné posloupnosti jednotlivých způsobů vypořádání (1. reálné rozdělení věci, 2. přikázání do výlučného vlastnictví, 3. prodej věci ve veřejné dražbě), jíž je vázán, když účastníci v řízení ke vzájemné dohodě nedospěli. Soud neshledal žádnou překážku ve znění § 1140 odst. 2 o.z., která by zrušení spoluvlastnictví bránila. Resp. bylo-li v řízení tvrzeno zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu z důvodu existence zástavního práva na předmětných nemovitostech ve prospěch právnická osoba, tato překážka v průběhu řízení odpadla, zástavní právo bylo z veřejného rejstříku vymazáno. Navíc zástavní právo vztahující se pouze ke spoluvlastnickému podílu žalobce by samo o sobě ani nebylo překážkou zrušení podílového spoluvlastnictví, pokud by oddělené části pozemků zatížené zástavním právem byly přikázány do výlučného vlastnictví zástavního dlužníka, tj. žalobce. O spoluvlastnickém právu k předmětným nemovitostem ve spoluvlastnictví účastníků řízení v k.ú. obec, obec a obec nebylo pochyb. Soud tak zaměřil dokazování ve věci na zjištění skutkového stavu, z něhož lze dovozovat možný způsob vypořádání spoluvlastnictví mezi účastníky sporu. Při vypořádání spoluvlastnictví soud prvotně zkoumá možnost reálného dělení věci. K tomu se soud opřel o odborné závěry soudem ustanovených znalců celé jméno znalkyně a celé jméno znalce. Pokud žalovaní při posledním jednání soudu navrhli přikázání všech předmětných pozemků do jejich vlastnictví (resp. do společného jmění manželů), přičemž byli dále připraveni prokazovat svou solventnost za účelem vyplacení vypořádacího podílu žalobci (tj. podílu ve výši číslo z částky částka), nebyla o tomto způsobu vypořádání mezi účastníky řízení shoda. Resp. i žalobce měl po celé soudní řízení zájem o některé z předmětných pozemků. Za dané situace tak soud s odkazem na judikaturu vyšších soudů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2631/2005 ze dne 6.12.2005) ve shodě s ust. § 1142 odst. 2 o.z. upřednostnil u většiny pozemků jejich přikázání do výlučného vlastnictví některého z účastníků řízení. V dané věci, kdy se jedná o pozemky stejného účelového využití a účastníci mají zájem na jejich přikázání do výlučného vlastnictví, je převzetí samostatných věcí jednotlivými spoluvlastníky přípustné. Při určení, které z pozemků budou přikázány do vlastnictví žalobci a které žalovaným, vyšel soud ze znaleckého posudku Ing. celé jméno znalce a každému z účastníků přikázal pozemky, jak jsou označeny ve výrocích II. a III. rozsudku. K faktickému rozdělení společné věci tak soud přistoupil pouze u dvou pozemků, a to parc. číslo v k.ú. obec (dle geometrického plánu číslo rozdělen na parc. číslo parc. číslo) a parc. číslo v k.ú. obec (dle geometrického plánu číslo rozdělen na parc. číslo parc. číslo). Vznikly tak ucelené bloky, jež jsou nadále zemědělsky obdělávatelné. Tj. takové vypořádání shledal soud spravedlivým uspořádáním vztahu mezi účastníky, kteří se shodně zabývají zemědělskou činností, k čemuž jim mají pozemky primárně sloužit. Současně tím bylo možné docílit pokud možno minimální vzájemné finanční kompenzace mezi podílovými spoluvlastníky, resp. v daném případě nebylo žádné kompenzace třeba, když přisouzené pozemky svou hodnotou zcela reflektují výši spoluvlastnických podílů.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobní petit, tak jak byl navržen, nebyl po provedeném dokazování bez výhrad přejat do výroku soudního rozhodnutí a tedy nelze hovořit o plném úspěchu žalobce či žalovaného ve věci. Resp. míru úspěchu účastníků řízení ve věci hodnotí soud 50:50, z čehož se odvíjí i výrok V. tohoto rozsudku a tedy účastníci řízení nesou náklady řízení každý sám ze svého.

23. V souvislosti s vypracováním znaleckých posudků vznikly České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady, na které má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo dle § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu spočívají ve znalečném vyplaceném znalci celé jméno znalce ve výši 9 806 Kč a 1 050 Kč, celé jméno znalkyně ve výši 10 500 Kč a celé jméno znalce ve výši 67 280 – celkem 88 636 Kč. Co do částky 30 000 Kč byla odměna znalců kryta zálohou složenou žalobcem a co do částky 8 000 Kč složenou žalovanými. Tj. má-li každá strana sporu s ohledem na poměrný úspěch ve věci (50:50) uhradit ½ z celkových nákladů vzniklých státu - tj. 44 318 Kč, pak po zohlednění složené zálohy zbývá žalobci zaplatit částka 14 318 Kč a žalovaným společně a nerozdílně částka 36 318 Kč. K uvedenému závěru dospěl soud i přes námitku žalovaných, kteří odkazovali na nesprávnost závěrů znalce příjmení celé jméno znalce s tím, že uvedené by měl soud zohlednit při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Znalci náleží odměna za vypracovaný znalecký posudek. Z nesprávných závěrů znaleckého posudku nelze bez dalšího dovozovat účelovost. Proti usnesení o přiznání odměny znalci nebylo podáno odvolání. Lhůtu k plnění stanovil soud s ohledem na výši přisouzeného plnění 1 měsíc od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.