OSMB 7 C 118/2021-17

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Lucií Jelínkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky ve výši 3 000 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 3. 2020 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 19. 2. 2021 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila ve výroku I. uvedenou částku s odůvodněním, že žalovaná byla dne 4. 2. 2020 ošetřena a hospitalizována v protialkoholní záchytné stanici (ulice, obec a číslo) provozované žalobkyní. Žalované byl dne 4. 2. 2020 vystaven daňový doklad číslo znějící na částku 3 000 Kč s datem splatnosti 5. 3. 2020. Žalovaná předmětný dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše dne 4. 2. 2020. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradila. K zaplacení této částky byla žalovaná urgována předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně odeslanou dne 26. 11. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná se poté, co byla soudem vyzvána ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřila, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Žalovaná dne 4. 2. 2020 uznala svůj dluh ve výši 3 000 Kč co do důvodu a výše (provedené vyšetření, ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici ulice, ulice a číslo, obec a číslo, v termínu 4. 2. 2020 vyúčtovaný fakturou žalobkyně číslo) a zavázala se jej uhradit na účet žalobkyně nejpozději do 30 dnů od uznání dluhu, tj. do 5. 3. 2020 (viz. Uznání dluhu). Žalobkyně před podáním žaloby splnila svoji povinnost dle ust. § 142a o. s. ř. (viz. Předžalobní upomínka ze dne 25. 11. 2020 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne).

6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná uznala svůj dluh ve výši 3 000 Kč co do důvodu a výše (§ 2 053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovaná však své povinnosti z uznání dluhu nesplnila a dnem následujícím po dni splatnosti (6. 3. 2020) se proto ocitla v prodlení. Žalobkyně tak má nárok na placení úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu.

7. Jelikož žalobkyně prokázala právní titul i výši žalované částky, která nebyla v řízení nijak rozporována, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalované též povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.

8. Soud v této věci neshledal žádné účelně vynaložené náklady žalobkyně. V řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. 7 C 91/2021, které bylo zahájeno žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 15. 1. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. Tuto žalobu odůvodnila tím, žalovaná byla dne 24. 1. 2020 ošetřena a hospitalizována v protialkoholní záchytné stanici (ulice, obec a číslo) provozované žalobkyní. Žalované byl dne 24. 1. 2020 vystaven daňový doklad číslo znějící na částku 3 000 Kč s datem splatnosti 23. 2. 2020. K zaplacení této částky byla žalovaná urgována předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně odeslanou dne 30. 9. 2020. Jelikož žalobkyně mohla oba tyto nároky (hospitalizace v protialkoholní záchytné stanici (ulice, obec a číslo) provozované žalobkyní v rozmezí jednoho měsíce) uplatnit jednou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) a v řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. 7 C 91/2021 byla žalobkyni přiznána plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozsudku.

9. V řízení nevyšlo najevo ničeho, co by odůvodnilo podání dvou žalob během jednoho měsíce a navíc dalších dvou žalob podaných téhož dne 19. 2. 2021 (řízení vedená u nadepsaného soudu pod sp. zn. 7 C 117/2021 a sp. zn. 7 C 119/2021). Dle názoru soudu byly tyto žaloby (namísto jedné) podány účelově pouze s cílem navýšit odměnu žalobkyně o náhradu nákladů řízení. Řádně pečující hospodář by tato dvě řízení spojil do jednoho, už jen s ohledem na minimalizaci výše soudního poplatku.

10. Jelikož tedy náklady na zastoupení advokátem nebyly v této věci vynaloženy účelně (a to včetně soudního poplatku, který byl žalobkyni rovněž přiznán v řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. 7 C 91/2021), soud žalobkyni jejich náhradu nepřiznal.

11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.