OSMB 8 C 166/2020-53

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu titul Zuzany Spáčilové a přísedících přísedící ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem anonymizována dvě slova, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Žaloba, jíž se žalobce na žalované domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalovanou žalobci dne datum, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 16 572 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru učiněné žalovanou dne datum. Žalobce pracoval pro žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne datum uzavřené na dobu neurčitou. Žalovaná dala dne datum žalobci výpověď z pracovního poměru s odkazem na ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce s tím, že pracovní pozice žalobce byla zrušena. Žalobce spatřuje důvod neplatnosti dané výpovědi v tom, že v ní není nijak specifikováno rozhodnutí zaměstnavatele (organizační změna) vztahující se k jednomu ze čtyř poddůvodů uvedených taxativně v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, proč byla pozice zrušena. Dále dle žalobce není z textu výpovědi zřejmé, jestli byla zrušena jenom jedna pozice anonymizováno senior anebo se jedná o takovou pozici celkově u všech seniorů výpočtářů, a tudíž se ruší všechna pracovní místa s touto pozicí. příjmení to práce i zakázek bylo u žalované dostatek, není proto pravdivé tvrzení žalované, že by byla její činnost zasažena nedostatkem odbytu. Jestliže není organizační změna ve výpovědi jasně specifikována, pak soud nemůže ověřit, jestliže byla nějaká organizační změna přijata a jestliže je výpověď daná žalobci v příčinné souvislosti s touto organizační změnou, a proto je výpověď nepřezkoumatelná, a tudíž v souladu s ustálenou judikaturou neplatná. Podle § 50 odst. 4 zákoníku práce musí být ve výpovědi skutkově uvedeno, z čeho vychází, aby nebyl výpovědní důvod zaměnitelný s jiným, což se v tomto případě nestalo. Žalobce krom toho nebyl s organizační změnou seznámen, což je v souladu s ustálenou judikaturou důvodem pro určení neplatnosti výpovědi. Žalovaná ve výpovědi zaměňuje termín„ organizační důvod“ za organizační změnu. Žalobce se domnívá, že organizační změna byla vyhotovena až později kvůli soudnímu sporu, protože žalovaná žalobci nedala organizační změnu k podpisu. Skutečným důvodem výpovědi bylo, že žalobce nechtěl čerpat nařízenou dovolenou.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná se zabývá vývojem technologií v automobilovém průmyslu, který byl ve velkém rozsahu postižen opatřeními v souvislosti s pandemií způsobenou infekčním onemocněním COVID-19, což se odrazilo na odbytu a počtu zakázek. Žalovaná reagovala na vzniklou situaci a za účelem snížení nákladů, aby byla zachována alespoň částečná rentabilita provozu, přistoupila na přelomu března a dubna 2020 k organizačním změnám v podobě restrukturalizace oddělení anonymizováno (oddělení výpočtů), kde byl organizačně zařazen i žalobce. Žalovaná vydala dne datum rozhodnutí o organizační změně, v rámci kterého s účinností od datum zrušila 1 pracovní pozici s názvem příjmení příjmení, v důsledku čehož se stal žalobce pro žalovanou nadbytečným ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce. Realizace této změny byla zajištěna mnohem dříve, než došlo k uplynutí výpovědí doby žalobce. Bezprostředně po rozhodnutí o organizační změně žalovaná s žalobcem rozvázala jeho pracovní poměr výpovědí ze dne datum. S rozhodnutím o organizační změně byl žalobce seznámen nejpozději v okamžiku doručení výpovědi, tj. k datum, což je zjevné jednak přímo z textu výpovědi, jednak z celkové situace v oddělení anonymizováno, ve kterém byl žalobce organizačně zařazen. Žalovaná splnila všechny povinnosti, které jsou s organizačním rozhodnutím spojeny. Před organizační změnou působilo v rámci oddělení anonymizováno celkem 15 zaměstnanců (z toho jeden zaměstnanec byl a je na rodičovské dovolené), zatímco po organizační změně působí v oddělení anonymizováno celkem 11 zaměstnanců (z toho dva zaměstnanci jsou na rodičovské dovolené). Z toho vyplývá, že byl snížen počet aktivních zaměstnanců ze 14 na 9, tedy o 35 %. V několika případech došlo k úbytku zaměstnanců oddělení anonymizováno v důsledku dobrovolné fluktuace a v jednom případě v důsledku nástupu na rodičovskou dovolenou. Pokud jde o námitku žalobce, že ve výpovědi nebylo specifikováno samotné rozhodnutí vztahující se k jednomu ze čtyř důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. c) ZP, tak tato skutečnost podle závěrů právní dogmatiky se nedotýká platnosti výpovědi. Žalovaná je tak přesvědčena, že výpověď splňuje všechny zákonné i judikaturou specifikované podmínky, když z ní je bez pochybností zjevné, který výpovědní důvod byl naplněn a z jakého důvodu je tak činěno. Námitka žalobce ohledně toho, že ve výpovědi není uvedeno, zda byla zrušena jenom jedna pozice příjmení příjmení anebo se jedná o takovou pozici celkově u všech seniorů výpočtářů, je právně irelevantní. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje zaměstnavatel sám, soud nemůže v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. Mezi rozhodnutím o organizační změně, se kterým byl žalobce seznámen nejpozději v souvislosti s výpovědí dne datum, a nadbytečností žalobce je dána příčinná souvislost. Na místo žalobce nebyla přijata jiná osoba, když i k okamžiku sepisu tohoto vyjádření je u žalované vyhlášena dokonce částečná nezaměstnanost, a to na základě rozhodnutí ze dne datum (tedy s účinností ještě před uplynutím výpovědní doby v případě žalobce).

3. Po provedeném dokazování soud zjistil na základě jednotlivých skutkových zjištění následující skutkový stav:

4. Žalovaná je obchodní společností, jejím jednatelem byl v období od datum pan jméno příjmení a od datum pan jméno příjmení, každý jednatel zastupuje společnost samostatně (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně).

5. Žalobce byl u žalované zaměstnán v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou ze dne datum na pozici„ příjmení příjmení“ / Stress engineer senior (shodná tvrzení účastníků).

6. Dne datum vydal titul. jméno příjmení, jednatel žalované, rozhodnutí, jímž byla s ohledem na klesající počet zakázek a s tím spojené zhoršené hospodářské výsledky žalované provedena restrukturalizace k utlumení určitých činností žalované. S účinností od datum mělo dojít k přenastavení organizační struktury žalované a zrušení pracovní pozice anonymizováno senior, v důsledku čehož se stal pro žalovanou nadbytečným žalobce (rozhodnutí).

7. Dne datum dala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne datum, na základě které pracoval žalobce u žalované jako anonymizováno senior, podle § 52 c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, z organizačních důvodů zaměstnavatele, který se rozhodl tuto pozici zrušit. Výpověď podepsal titul. jméno příjmení, jednatel žalované, a žalobce svým podpisem potvrdil převzetí výpovědi (výpověď).

8. Ke dni datum sestávalo oddělení anonymizováno žalované z 15 zaměstnanců, z toho jedna zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené. V oddělení pracoval jeden výpočtář senior (příjmení příjmení příjmení) a další 2 seniorní pracovníci (jméno anonymizováno jako spisová značka příjmení příjmení a jméno příjmení jako spisová značka příjmení příjmení). K datum sestávalo oddělení anonymizováno žalované z 12 zaměstnanců, z toho dva byli na rodičovské dovolené a k datum končil pracovní poměr jméno příjmení na pozici anonymizována dvě slova. Žádný výpočtář senior (příjmení příjmení příjmení) k datum v oddělení anonymizováno zaměstnán nebyl, jediným seniorním pracovníkem zůstal jméno příjmení (spisová značka příjmení příjmení), který však byl na rodičovské dovolené. příjmení jméno příjmení se změnila na spisová značka příjmení (organizační schéma oddělení anonymizováno).

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

11. Naléhavý právní zájem u žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru je dán ze zákona (§ 72 zákoníku práce), není třeba naléhavý právní zájem tvrdit ani prokazovat. S ohledem na to, že výpověď z pracovního poměru byla žalobci doručena dne datum, pracovní poměr žalobce měl skončit ke dni datum a žaloba na určení její neplatnosti byla soudu doručena dne datum, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána včas.

12. Výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci splňuje formální náležitosti stanovené v § 50 odst. 1, 2 a 4 zákoníku práce, právní jednání bylo učiněno písemně, důvod předpokládaný zákonem byl vymezen nezaměnitelně s důvody jinými. Z výpovědi jednoznačně vyplývá, že byla žalobci dána v důsledku organizačního opatření žalované, jímž byla pozice žalobce zrušena.

13. Námitku žalobce, že ve výpovědi nebyl uveden jeden ze čtyř poddůvodů obsažených v § 52 písm. c) zákoníku práce, považuje soud za nepřípadnou, jelikož výčet obsažený v § 52 písm. c) zákoníku práce je výčtem demonstrativním a nikoliv taxativním, přičemž okolnost, že ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce blíže charakterizuje povahu přijatého organizačního opatření, popřípadě uvádí jeho hospodářský účel (kauzu), neznamená, že obsahuje více zákonných důvodů, které mohou být podkladem výpovědi. Pouze demonstrativní výčet skutečností, které jsou zde uváděny jako možný důvod přijetí organizačního opatření (důvodem výpovědi mohou být i„ jiné organizační změny“), odůvodňuje závěr, že ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce obsahuje jediný zákonný důvod výpovědi, jímž je nadbytečnost zaměstnance v důsledku (jakékoliv) organizační změny. Ke skutkovému vymezení tohoto důvodu výpovědi v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 zák. práce (tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem) proto postačuje, aby bylo z výpovědi zřejmé, že byla zaměstnanci dána pro jeho nadbytečnost v důsledku organizační změny, a o jakou organizační změnu šlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4429/2017).

14. Dle § 52 písm. c) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

15. Žalovaná odůvodnila výpověď danou žalobci jeho nadbytečností s ohledem na zrušení pracovní pozice anonymizováno senior. Ačkoliv žalovaná ve výpovědi termín„ nadbytečnost“ nepoužívá, je její záměr z uvedené formulace, že pracovní pozice žalobce byla zrušena, zcela zřejmý.

16. Pro platné uplatnění výpovědního důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce je nutné, aby byly současně splněny tři podmínky: 1) existence organizační změny, 2) další nepotřebnost práce vykonávaná určeným zaměstnancem pro zaměstnavatele (nadbytečnost zaměstnance) a 3) příčinná souvislost mezi nadbytečností a organizační změnou.

17. Žalované se v řízení podařilo prokázat, že před tím, než dala žalobci dne datum výpověď, rozhodla osoba oprávněná za ni jednat o organizační změně spočívající v restrukturalizaci, v jejímž důsledku zrušila pracovní pozici anonymizováno senior. Ve výpovědi je organizační změna dostatečně označena („ organizační důvod zaměstnavatele, který se rozhodl tuto pracovní pozici (pozn. výpočtář senior) zrušit“). Není tudíž důvodná námitka žalobce o neexistenci organizační změny, stejně jako námitka, že žalobce nebyl s touto změnou seznámen, protože nejpozději se žalobce o přijaté organizační změně dozvěděl ze samotné výpovědi, kterou osobně převzal dne datum. Povinnost předkládat rozhodnutí o organizační změně zaměstnanci k podpisu zákon neukládá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97, jehož závěry jsou stále platné – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4485/2016 ze dne 22. 3. 2017 nebo 21 Cdo 5710/2017 ze dne 26. 2. 2019). Zákon zaměstnavateli neukládá povinnost užít ve výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce termín„ organizační změna“ či označit rozhodnutí o organizační změně například datem nebo spisovou značkou. Rozhodnutí o zrušení pracovní pozice„ výpočtář senior“ zastávané žalobcem přijaté žalovanou je nepochybně konkrétním rozhodnutím zaměstnavatele o vnitřním uspořádání pracovních pozic žalované, tudíž organizační změnou.

18. Žalobce v řízení tvrdil, že organizační změna byla vytvořena až dodatečně pro účely soudního řízení, k tomu navrhoval svůj účastnický výslech, který soud neprovedl, protože žalobce nebyl přítomen přijetí organizační změny, tudíž ke způsobu jejího vytvoření nemohl mít žádné poznatky. V účastnickém výslechu se chtěl žalobce zaměřit na průběh dání výpovědi žalovanou, z něhož mělo vyplývat, že organizační změna v tu dobu neexistovala, toto tvrzení však bylo vyvráceno samotným textem dané výpovědi. Soud proto považoval důkazní návrh účastnickým výslechem i s ohledem na jeho užití až v případě, že nelze tvrzenou skutečnost prokázat jinak, za nadbytečný.

19. Dalším z namítaných nedostatků výpovědi, který žalobce v žalobě uplatnil, bylo nedostatečné vymezení, zda zanikla pracovní pozice anonymizováno senior u žalované zcela nebo pouze jedno konkrétní místo v rámci této pracovní pozice. Byť lze s žalobcem souhlasit, že použití termínu„ pracovní pozice“ nebylo v organizační změně úplně nejšťastnější, v kontextu znění organizační změny, kde je následně výslovně za nadbytečného označen žalobce, je seznatelné, že zaniká pracovní místo anonymizováno senior zastávané žalobcem. Nadto nelze přehlédnout, že počet zaměstnanců žalované v oddělení anonymizováno se reálně snížil a že žalobce byl v rámci oddělení anonymizováno jediným zaměstnancem na pracovní pozici anonymizováno senior (neboli příjmení příjmení příjmení dle anglické verze pracovní smlouvy a označení pozice v organizačním schématu), ostatní seniorní pozice jsou totiž pojmenovány jako spisová značka příjmení příjmení. Ke dni datum přitom, jak vyplynulo z dokazování, nikdo fakticky žádnou seniorní pozici v rámci oddělení anonymizováno nezastával, protože jméno příjmení přestal být spisová značka příjmení příjmení a stal se pouze spisová značka inženýrem a jméno příjmení byl na rodičovské dovolené.

20. Žalobcovu námitku, že žalovaná měla v době, kdy mu dala výpověď, dostatek zakázek, že projekt baterií, na němž žalobce pracoval, pokračuje, a že organizační změnou se žalovaná snažila zastřít snahu zbavit se žalobce pro spory ohledně čerpání dovolené, považuje soud za nedůvodnou. Rozhodnutí o organizační změně je pouze tzv. faktickým úkonem, a protože se nejedná o právní jednání způsobilé přivodit následky v právních vztazích účastníků, nemůže soud rozhodnutí žalované o organizační změně samo o sobě přezkoumávat z hlediska platnosti. Soud nepřezkoumává, zda byla změna organizační struktury oddělení anonymizováno důvodná či nikoliv a zda došlo jejím přijetím k naplnění zamýšleného cíle.

21. příjmení toho může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce, i kdyby mu objektivně vzato mohl nadále přidělovat jinou práci, která by odpovídala sjednanému druhu práce a která by pro něho byla vhodná. Podstatné je, že práce žalobce nebyla s ohledem na organizační rozhodnutí žalované již pro ni dále potřebná. Zákon uvedeným způsobem zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1520/2011 vycházející z ustáleného názoru Nejvyššího soudu). O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel.

22. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná přijala rozhodnutí o zrušení pracovní pozice anonymizováno senior zastávané žalobcem (tj. rozhodnutí o organizační změně) za účelem snížení počtu zaměstnanců v oddělení CAE a změně jejich složení vyřazením seniorních pozic a práce žalobce se v důsledku tohoto ekonomického rozhodnutí stala pro žalovanou nepotřebnou. Soud má za to, že výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce byl u žalobce naplněn a výpověď z pracovního poměru mu dala žalovaná platně, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované po zaokrouhlení v celkové výši 16 572 Kč spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: ⟪LB:lb_001⟫ -) odměnou 10 000 Kč za 4 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast na jednání dne datum a dne datum, přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty 35 000 Kč stanovené dle § 9 odst. 3 AT sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 2 500 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ -) odměnou za 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ⟪LB:lb_003⟫ -) náhradou promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem 800 Kč, tj. 2 x 4 x sazba 100 Kč za každou započatou půlhodinu za dvě cesty na jednání a zpět, ⟪LB:lb_004⟫ -) dvojím cestovným, a to ve výši 853,09 Kč na trase obec - obec a zpět na jednání dne datum (140,4 km) vozidlem anonymizována dvě slova při kombinované spotřebě 5,9 litrů číslo km a ceně paliva 31,80 Kč l a amortizaci 4,20 Kč/km dle vyhl. č. 358/2019 Sb. a ve výši 843,07 Kč na trase obec - obec a zpět na jednání dne datum (140,4 km) vozidlem anonymizována dvě slova při kombinované spotřebě 5,9 litrů číslo km a ceně paliva 27,20 Kč l a amortizaci 4,40 Kč/km dle vyhl. č. 589/2020 Sb., ⟪LB:lb_005⟫ -) to vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 2 876,20 Kč.

24. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalované bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalobci tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.