OSMB 8 C 32/2021-20

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Zuzanou Spáčilovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 3 716 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 716 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 716 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 26. 11. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne 1. 10. 2018 uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaný uvedl číslo svého bankovního účtu, odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a odeslal ze svého bankovního účtu právní předchůdkyni žalobkyně odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla na mobilní telefon žalovaného zaslána SMS zpráva s aktivačním kódem, který žalovaný zadal ve svém uživatelském účtu a tím akceptoval návrh smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru nebyla sjednána v písemné formě. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč převodem na jeho účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru vrátit do 20. 1. 2019, avšak tuto svoji povinnost žalovaný řádně a včas nesplnil. Předmětem žaloby je nesplacená jistina 2 314 Kč a případný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 402 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě listinných důkazů dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Rámcovou smlouvou o úvěru číslo ze dne 1. 10. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným, který je v ní označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu bankovní účet, vytvořenou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku projevila právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný vůli v budoucnu uzavírat smlouvy o spotřebitelském úvěru a stanovili si podmínky těchto smluv, zejména způsob jejich uzavírání prostřednictvím elektronických prostředků. Za vytvoření uživatelského účtu na internetové stránce právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit odměnu ve výši 1 Kč. Za dobu od poskytnutí peněžních prostředků do uplynutí lhůty pro jejich vrácení byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve sjednané celkové výši 1 Kč. Za sjednání závazku právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému na požádání peněžní prostředky byla sjednána úplata označená jako poplatek za poskytnutí úvěru vypočtená dle uvedeného vzorce. Za prodloužení splatnosti byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru dle výpočtu stanoveného v čl. 8 číslo smlouvy. Žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně fotografii svého občanského průkazu.

5. Žalovaný se na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně registroval dne 15. 8. 2018, označil se svým jménem a příjmením, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu bankovní účet. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba s měsíčním příjmem 20 600 Kč, jeho výdaje činí 6 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně eviduje u žalovaného ještě již ukončenou smlouvu číslo. Dne 16. 8. 2018 odeslal žalovaný ze svého bankovního účtu č. bankovní účet právní předchůdkyni žalobkyně platbu ve výši 1 Kč s poznámkou„ souhlasím s anonymizováno číslo“. Dle výplatní pásky za červen 2018 dosahoval žalovaný čistého měsíčního příjmu 20 670 Kč, po stržení výživného mu zaměstnavatel zaslal 17 470 Kč.

6. Na základě jednotlivé smlouvy o úvěru číslo ze dne 1. 10. 2018 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na jeho bankovní účet úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný jej měl vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 820 Kč do 30 dní, tj. do 31. 10. 2018, zápůjční úroková sazba činila 1 Kč, tj. 0,20 %, RPSN pak 1270 %. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 440 Kč Smlouvy obsahuje poznámku o elektronickém podpisu žalovaného, který je však označen pouze jménem a příjmením žalovaného a datem 1. 10. 2018, 9:50 hodin.

7. Dne 1. 10. 2018 provedla právní předchůdkyně žalobkyně ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě platbu ve výši 6 000 Kč.

8. Za prodloužení splatnosti smlouvy o celkem 81 dní uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně celkem poplatek 4 232 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně za trvání jejich smluvního vztahu uhradil celkem částku 9 245 Kč.

9. právnická osoba s IČO postoupila smlouvou ze dne 12. 5. 2020 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, pohledávka žalovaného byla uvedena na str. 9 přílohy číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek a žalovanému tuto skutečnost žalobkyně písemně oznámila a vyzvala jej k úhradě dluhu dopisem ze dne 26. 5. 2020 odeslaným téhož dne.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

12. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

14. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl poté, co právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z., avšak nebyla dodržena pro tento typ smlouvy předepsaná písemná forma, neboť zachycený text smlouvy není ze strany žalovaného opatřen žádným podpisem. Ve smlouvě je sice uvedeno, že žalovaný smlouvu podepsal elektronicky, ale příslušnou doložkou elektronického podpisu listina opatřena není, ani není ve smlouvě zachycena forma, jakou mělo k podpisu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dojít. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč skutečně poskytla převodem na jeho bankovní účet.

15. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok na vrácení jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč spolu s úrokem, který byl v souladu se shora citovaným ustanovením § 110 odst. 1 ZoSÚ stanoven ve výši repo sazby uveřejněné Českou národní bankou, platné v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, tj. ve výši 1,5 % ročně, což za dobu 111 dní (původní splatnost 30 dní + prodloužení o 81 dní) činí z jistiny 6 000 Kč částku 27,61 Kč. K žádným dalším ujednaným platbám se pro absenci písemné formy nepřihlíží.

16. Žalovaný za trvání smluvního vztahu uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 9 245 Kč, jeho dluh ze smlouvy o úvěru je tak zcela splněn a byl splněn již před podáním žaloby, a proto soud žalobu jako nedůvodnou výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

17. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého by náhrada nákladů řízení náležela procesně zcela úspěšnému žalovanému, nicméně tomu žádné náklady v řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).