OSMB 9 C 94/2021-292

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1/) Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený obecným zmocněncem příjmení - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2/) D + právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o určení neplatnosti převodu nemovitosti

I. Žaloba žalobkyně na určení neplatnosti převodu nemovitosti se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované náhradu nákladů řízení ve výši

5 199,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalované náhradu nákladů řízení ve výši 23 533,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce

2. žalované.

1. 11. 2005, sp. zn. Pl ÚS-st. číslo, nebo nálezu Ústavního soudu ze dne 20. června 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95: ….. řízení o určení existence či neexistence práva a právního poměru úspěšně vedeno jen v případě, že na výsledném určení má žalobce objektivně naléhavý právní zájem…, skutečnosti zakládající naléhavý právní zájem na požadovaném určení jsou v řízení o určení práva či právního poměru skutečnostmi rozhodnými, proto musí být vylíčeny již v žalobě …, existence naléhavého právního zájmu na požadovaném soudním určení práva či právního poměru je hmotněprávní podmínkou úspěchu takové žaloby…; neosvědčí-li žalobce naléhavý právní zájem, nemůže být úspěšný a soud žalobu bez dalšího zamítá. … Žaloby na určení existence či neexistence práva a právního poměru podmíněny naléhavým právním zájmem žalobce na požadovaném určení, jehož posouzením soud dospívá k závěru, zdali právě rozhodováním o určovací žalobě vůbec může být naplněn smysl občanského soudního řízení, jak je vymezen v ustanovení § 6, tj. aby ochrana práv účastníků řízení byla rychlá a účinná…. Tvrzením vlastnického práva, zejména toho, jež vyžaduje záznam do katastru nemovitostí, v případě absence legitimního očekávání na straně navrhovatele není naplněna preventivní funkce žaloby podle § 80 písm. c) občanského soudního řádu, a tedy není dána ani naléhavost právního zájmu na jejím podání.

31. srpna 2012 (dále jen: Kupní smlouva) uzavřené mezi anonymizována dvě slova České republiky (dále jen: právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným číslo v případě převodu pozemku parc. číslo (dále je: sporný pozemek), a určil, že vlastníkem sporného pozemku je 1. žalovaný příjmení poukázala zejména na následující skutečnosti: žalobkyně má na rozhodnutí soudu naléhavý právní zájem, neboť je vlastníkem melioračního zařízení (dále jen: meliorační zařízení), které se nachází na sporném pozemku. 1. žalovaný je právním nástupcem anonymizováno fondu České republiky, který byl vlastníkem sporného pozemku ke dni 31. 8. 2012. Dne 29. 4. 2005 uzavřela žalobkyně (na straně nájemce) a právní předchůdkyně 1. žalovaného na straně pronajímatele, Nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl mimo jiné nájem sporného pozemku (dále jen: Nájemní smlouva). Dne 31. 8. 2012 uzavřel právní předchůdce 1. žalovaného na straně prodávající, a 2. žalovaný na straně převodce, kupní smlouvu, na jejímž základě bylo na

2. 1. žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhla ji v plném rozsahu zamítnout a 1. žalované přiznat náhradu nákladů řízení. Žalobkyně nemá na žalobě žádný naléhavý právní zájem. Stávající pozemek parcelní číslo v k. ú. obec není pozemkem shodným s pozemkem parcelní číslo k. ú. obec, jenž byl předmětem převodu dle Kupní smlouvy. I přes nepřipuštění navrhované změny žaloby žalobkyně argumentuje, jakoby změna soudem připuštěna byla. Tvrzení žalobkyně rozhodná v této civilní věci jsou nepravdivá, žalobkyně nemá na rozhodnutí soudu žádný naléhavý právní zájem. příjmení jiné i žalobkyně připouští zničení melioračních zařízení, respektive zaústěného drenážního systému, který má být dle jejího tvrzení v jejím vlastnictví. Žalobkyně mimo jiné nejednala ve správních řízeních podle svých stávajících tvrzení, její nynější vyjádření jsou účelová, žalobkyně neuvádí úmyslně další rozhodné skutečnosti – například vzdání se práva na odvolání do rozhodnutí o změně stavebního povolení. Žalobkyně by neměla i v případě vyhovění žalobě žádný zákonný nárok na uzavření kupní smlouvy na sporný pozemek, i původní pozemek, její výklad k ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) zákona č. 503/2012 Sb., který jí má zakládat právo na bezúplatný převod sporného pozemku do jejího vlastnictví, je nesprávným a účelovým. K daným pozemkům nemá žalobkyně uzavřenou nájemní smlouvu, nájemné za tvrzené užívání pozemků nikomu nehradí. Právní postavení žalobkyně by se tak i při vyhovění žalobnímu návrhu nezměnilo, naopak by v případě úspěchu v této věci byla žalobkyně v nejistém postavení, neboť žalobkyně žádný zákonný nárok na převod pozemku nemá.

V průběhu řízení žalobkyně navrhla změnu žalobního návrhu s tím, že 1. žalovanému, jako původnímu převodci, svědčí i nadále vlastnické právo pouze k určitým částem pozemků, které tvořily původní pozemek parcelní číslo v k. ú. obec, jenž dříve vznikl podle Geometrického plánu č. rok číslo (dále jen: původní pozemek). Žalobkyně proto požádala o změnu žalobního návrhu v rozsahu převodu pozemku označeného ke dni podpisu kupní smlouvy jako p. parcelní číslo v k. ú. obec vymezeného podle geometrického plánu Ing. jméno příjmení – anonymizována dvě slova č. rok číslo, včetně určení, že 1. žalovaný je vlastníkem dílu sporného pozemku, a to v části pozemku parcelní číslo – díl H, části pozemku parcelní číslo v k. ú. obec – díl I, části pozemku p. číslo v k. ú. obec, část dílu anonymizováno, a části pozemku p. číslo v k. ú. obec v části dílu J (soud podotýká, že návrhu na změnu žaloby nevyhověl).

3. 2. žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout a 2 žalované přiznat náhradu nákladů řízení. 2. žalovaná, shodně jako 1. žalovaná, tvrdila neoprávněnost žaloby v plném rozsahu, a to již i z důvodu uvedených prvou žalovanou. Důvody uváděné žalobkyní pro existenci naléhavého právního zájmu nejsou naplněny, tvrzení žalobkyně ohledně melioračních zařízení jsou nejen nepravdivá, ale i nerozhodná. Žalobkyně netvrdí, že by byla vlastníkem sporného, případně původního pozemku. Meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku, jehož vlastnictví žalobkyně tvrdí, nemá charakter samostatné věci (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 24. 5. 1994 sp. značka automobilu anonymizováno číslo), je tak součástí tohoto pozemku. Ustanovení § 120 odst. 2 z. č. 89/2021 Sb. občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), podle kterého„ stavba není součástí pozemku“ je nutno interpretovat v návaznosti na odst. 1 tohoto ustanovení (jde o věc nemovitou, nebo o stavbu, která je věcí movitou, a která není funkčně nebo fyzicky spojena s pozemkem, a lze ji od něho oddělit, aniž by došlo k znehodnocení pozemků). Meliorační zařízení umístěná pod povrchem pozemku nejsou proto stavbou ve smyslu § 120 odst. 2. o. z., ale součástí pozemku dle § 120 odst. 1 o. z. Kupní smlouvou nebylo přímo ohroženo konkrétní subjektivní právo žalobkyně, za toto ohrožení nelze považovat žalobkyní tvrzený obecný zájem na transparentnosti převodů státního majetku. I dle žalobkyní citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu (dále jen: NS ČR) žaloba o určení neplatnosti smlouvy a určení vlastnického práva ke státem převáděnému majetku nemůže být používána jako prostředek kontroly občanů při nakládání se státním majetkem (například rozsudek NS ČR ze dne 23. 4. 2010 sp. zn. 28 Cdo 4365/2009). Též další žalobkyní uváděné důvody, a to až po koncentraci řízení (zájem na sjednocení vlastnictví stavby a pozemku, snaha získat finanční náhradu za nesprávná úřední rozhodnutí) jsou pouze nesprávnými účelovými tvrzeními.

4. Dle § 80 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: o. s. ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda má žalobkyně na rozhodnutí ve věci naléhavý právní zájem a zjistil, že tuto stěžejní zákonnou podmínku žalobkyně nenaplňuje, respektive ji neprokázala. Soud tento názor opírá nejen o judikaturu zmiňovanou již 2. žalovaným, ale též o odborné právní názory v komentářové literatuře k ustanovení § 80 o. s. ř. (s nimiž se soud zcela ztotožňuje) – například níže částečně citovaný komentář Aspi k tomuto ustanovení publikovaný ke dni 1. 3. 2019, v němž autor čerpá mimo jiné i ze stanoviska Ústavního soudu ze dne

6. Z uvedeného je zcela zřejmé, že účelem této„ preventivní“ žaloby je nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích, přičemž vyhovění žalobě by mělo odstranit prokázanou nejistotu, zpochybnění právního stavu žalobkyně k určité věci, kdy například pro nejisté své postavení by mohla být žalobkyně vystavena konkrétní újmě. Nic takového žalobkyně jednoznačně netvrdila, respektive tedy ani neprokázala. Naopak soud má za to, že pokud žalobkyně tvrdí, že k porušení dané preventivní ochrany již došlo, nemůže mít žádný právní zájem na určování daného práva, ale může mít už jedině zájem na plnění, přičemž v rámci žaloby na plnění soud zkoumá otázku existence práva či právního poměru jako otázku předběžnou.

7. Žalobkyně sama v řízení uvedla, že zejména je důvodem pro podání žaloby především její snaha domoci se náhrady od státu za nesprávné úřední postupy správních orgánů. Dle názoru soudu ovšem tato„ skutečnost“ nemůže být daným právním zájmem, neboť i v případě vyhovění návrhu nelze tímto rozhodnutím soudu osvědčit tvrzenou újmu žalobkyně vzniklou tvrzeným nesprávným úředním postupem. Též argument žalobkyně, že by se v případě úspěšnosti žaloby mohla jako budoucí kupující oprávněně domáhat po 1. žalované následného uzavření kupní smlouvy na sporný pozemek, případně pozemek původní, je tvrzením pouze spekulativním, bez opory v zákonné úpravě. Má-li ovšem žalobkyně za to, že má vůči státu zákonný nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu, nebo má zákonný nárok na vlastnické právo ke spornému pozemku, původnímu pozemku, musí zvážit prioritně podání žaloby přímo na určení existence práva nebo právního poměru, přičemž v daném řízení bude daná právní otázka (například platnost smlouvy, existence odpovědnosti státu), o které má být rozhodnuto, již posuzovat jako otázka předběžná. V tomto řízení by totiž výsledkem bylo pouze rozhodnutí, z něhož pro žalobkyni žádný nárok neplyne, a toto rozhodnutí by mohlo být maximálně pouze podkladem pro další soudní řízení.

Nakonec ani nemůže být zákonným důvodem tvrzení žalobkyně, že každá fyzická nebo právnická osoba má bez dalšího naléhavý právní zájem na určení, že Česká republika je vlastníkem věci z důvodu netransparentního převodu státního majetku. I v těchto případech musí mít žalobkyně naléhavý právní zájem – tj. musí tvrdit a prokazovat, že byla dotčena na svých subjektivních právech vyplývajících z práva soukromého, a žalobu nezneužívat jako prostředek kontroly pro nakládání s majetkem státu.

8. Jen okrajově soud dodává, že se zcela ztotožňuje s názory žalovaných, že k vyhovění nejsou splněny i další nezbytné podmínky – například existence větší právní jistoty žalobkyně k tvrzenému majetku. Soud má za to, že by tomu bylo právě naopak. V současné době může žalobkyně jednat s vlastníkem sporného pozemku (jehož vlastnické právo vyjma žalobkyně nikdo nerozporuje), respektive pozemku, pod nímž má být, dle tvrzení žalobkyně, uloženo meliorační zařízení.

9. Protože žalobkyně dostatečně netvrdila, a nikterak neprokázala svůj naléhavý právní zájem, soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl, aniž by se podrobněji zabýval meritem věci (postup soudu v souladu například se závěry rozsudků NS ČR – rozsudku ze dne 28. 3. 2007, sp. zn.

26 Cdo 1255/200; ze dne 27. 3.1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, nebo rozsudku ze dne

28. Soud ohledně náhrady nákladů řízení zdůrazňuje, že neshledal žádný ze zákonných důvodů pro odlišné rozhodnutí, například aplikaci § 150 o. s. ř., případně poskytnutí lhůty delší než zákonné pro plnění ze strany žalobkyně.

10. Nájemní smlouva číslo N05/66, uzavřená mezi právním předchůdcem prvé žalované a žalobkyní dne 29. 4. 2005, předmět nájmu specifikován v příloze číslo Smlouvy (tj. parcela číslo), nájemní smlouva na dobu neurčitou od

29. 4. 2005, roční nájemné vždy k 1. 10. běžného roku ročně pozadu, ve výši 7 669 Kč ročně;

11. Dodatek číslo Nájemní smlouvy číslo N05/66 ze dne 13. 9.2006 mezi právním předchůdcem 1. žalované a žalobkyní – dle čl. 2 anonymizována dvě slova země deklaroval změnu vlastnického práva mimo jiné k původnímu pozemku, přičemž dle článku 3 se smluvní strany dohodly stanovit výši ročního nájemného na částku 5 740 Kč a zaplatit k 1. 10. 2006 částku 5 560 Kč za pozemky, které nebyly předmětem převodu, přechodu pozemků, a kdy alikvótní části jsou vypočítány za období od předchozího data splatnosti do rozhodných dat. Alikvótní části ročního nájemného u pozemků, které byly předmětem převodu, jsou 180 Kč. Žalobkyně výslovně stvrdila, že daným dodatkem souhlasí a obsah dodatku je shodným projevem i její vážné a svobodné vůle;

12. Dodatek číslo k nájemní smlouvě ze dne 1. 9. 2011 - dle článku II. došlo dne 17. 8. 2010 ke změně vlastnického práva k pozemku KN pč. číslo v k.ú. a obci obec na jméno příjmení. Nově proto byla dle článku III. stanovena výše ročního nájemného na částku 5 503 Kč;

13. Dodatek 3 k nájemní smlouvě ze dne 24. 9. 2021 - na základě anonymizováno č. rok číslo byl pozemek KN p číslo (výměra 10 435m čtverečních) v obci a katastrálním území Kosmonosy rozdělen na KN p číslo (výměra číslo m čtverečních) a p číslo (výměra 3146m čtverečních). Dne 4. 9. 2012 byl u KU Středočeského kraje, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav podán návrh na vklad vlastnického práva třetí osoby, D+ právnická osoba, se sídlem adresa žalované číslo v k. ú. a obci obec na základě kupní smlouvy č. číslo. Zároveň se strany dohodly v článku II., že ode dne podání návrhu na vklad smlouvy na katastrální úřad nenáleží Pozemkového fondu ČR od žalobkyně nájemné. Pozemek KN p číslo o výměře 3146m čtverečních v obci a k.ú. obec zůstává nadále předmětem pronájmu, výše ročního nájemného stanovena na částku 4 842 Kč;

14. Kupní smlouva číslo uzavřená mezi anonymizována dvě slova země jako prodávajícím a D+ právnická osoba jako kupující Touto kupní smlouvou koupil kupující mimo jiné pozemek vzniklý z parcelního čísla číslo na základě GP č. 1953 číslo potvrzeného KÚ Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav dne 31. 3. 2011, který je nedílnou součástí smlouvy. Dle této kupní smlouvy, kterou sama žalobkyně do spisu založila je zcela zřejmé, že se jedná o pozemek na list vlastnictví v k. ú. obec, evidované v katastru nemovitostí. V článku IV. Kupní smlouvy je výslovné prohlášení kupujícího, že si je vědom žaloby žalobkyně, jako nájemce pozemku ve vlastnictví státu, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, ve věci vydaného rozhodnutí o umístění stavby D+D příjmení jméno — montážní a skladovací areál na pozemcích parcelní číslo v Katastrálním území Kosmonosy a skutečnosti, že na pozemku jsou umístěny stavby meliorizačních zařízení ve vlastnictví žalobkyně. Též, že užívací vztah k prodávaným pozemkům je řešen nájemní smlouvou číslo uzavřenou s kupujícím jako nájemce a užívací vztah k prodávanému pozemku p číslo je řešen nájemní smlouvou číslo N05/66 uzavřenou s žalobkyní jakožto nájemcem. Též, že na prodávaném pozemku adresa váznou práva pro právnická osoba;

15. Rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 4 C 105/2001 - 143 ze dne 16. 5. 2002 ve věci účastníků příjmení fondu České republiky jako žalobkyně, proti žalovanému právnická osoba o určení vlastnictví - zamítnutí žaloby, že budovy a stavby v k.ú. obec — zemědělská hospodářská budova na parcelním čísle číslo, zemědělská hospodářská budova na parc. číslo zemědělská hospodářská budova na pare. číslo obytná budova adresa na parc. číslo v k.ú. obec; zemědělská hospodářská budova na pare. číslo obytná budova adresa na pare. číslo kravín nový na pare. číslo jsou ve vlastnictví státu a ve správě Pozemkového fondu České republiky, zde soud konstatoval, že neshledal rozporovanou hospodářskou smlouvu neplatnou pro tvrzený důvod neexistence podstatné náležitosti — seznam převáděného majetku, naopak hospodářskou smlouvu ze dne 25. 2. 1988 shledal za platnou a účinnou. Na základě této hospodářské smlouvy, která nebyla ani dodatečně schválena příslušným ústředním orgánem státní správy tak, jak to požadovala vyhláška číslo která neměla obsahovat podstatné náležitosti byly převedeny od Státního statku n. p. obec nemovitosti na JZD obec;

16. Rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 20 Co 264/2002 -167 ze dne 4. 9. 2002, kterým byl rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 5. 2002 č.j. 4 C 105/2001-143 potvrzen;

17. Usnesení č. j. 32 Odo 67/2003 — 188 ze dne 26. 3. 2003, kterým NS ČR odmítl dovolání žalobce příjmení fondu České republiky proti Rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2002 č. j. 20 Co 264/2002-167;

18. Delimitační protokol o rozdělení majetku, aktiv a pasiv zanikajícího ZD část obce se sídlem v obec, mezi nově vzniklé subjekty a to právnická osoba část obce obec, právnická osoba obec a právnická osoba obec ze dne 17. 12. 1992;

19. Žádost žalobkyně příjmení fondu ze dne 23. 4. 2012 o odprodej pozemku číslo o výměře 10435m čtverečních v k.ú. obec, který má žalobkyně v nájmu. Dle žádosti uvedla žalobkyně, že na pozemku se nacházejí meliorizace ve vlastnictví žalobkyně;

20. Revokace vydaného vyjádření ke stavebnímu řízení ze strany Pozemkového fondu České republiky zaslaná Městskému úřadu Kosmonosy, stavební odbor, podání ze dne 9. 7. 2012 — pozemkový fond bere zpět své vyjádření ze dne 11. 4. 2012 — tj. souhlas s realizací stavby (na pozemcích ve vlastnictví státu a správě PF ČR) ve smyslu vydání stavebního povolení;

21. Sdělení Pozemkového fondu České republiky ze dne 16. 5. 2012 k žádosti žalobkyně o odkoupení pozemku v KN číslo v k. ú. obec — zamítnutí žádosti z důvodu, že žadatel nesplňuje podmínky převodu výše uvedeného pozemku.

22. Jak již soud výše shrnul, žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu. Soud opakovaně zdůrazňuje, že nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát, a který sám o sobě bez dalšího vede k zamítnutí určovací žaloby.

23. Pro úplnost soud uvádí, že neshledal důvody pro připuštění změny žaloby, neboť uvedené by pouze způsobilo průtahy v řízení, a na názoru soudu by ničeho nezměnilo. Soud též zvažoval považovat žalobní návrh za dva samostatné návrhy (neplatnost kupní smlouvy, vlastnické právo určité osoby), a tyto návrhy tedy dle tohoto názoru i zpoplatnit odpovídajícím soudním poplatkem. Po zjištění, čeho se žalobkyně žalobou vlastně domáhá, tak neučinil a řízení považoval z pohledu poplatkové povinnosti za jediné.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšným žalovaným proti žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení

25. Výrokem II. rozsudku soud přiznal 1. žalované náhradu nákladů řízení ve výši 5 199,76 Kč. Z toho činí částka 2 800 Kč – náhrada nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 800 Kč představující 100 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 1 a dále 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Dále je součástí náhrady nákladů cestovní náhrada v celkové výši 2 399,76 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 6. 2021 náhrada 799,92 Kč za 136 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,33 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 9. 2021 náhrada 799,92 Kč za 136 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,33 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 10. 2021 náhrada 799,92 Kč za 136 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,33 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 999,76 Kč ve výši 629,95 Kč.

26. Výrokem III. soud rozhodl o právu 2. žalované na náhradu nákladů řízení v částce 23 533,75 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 5. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 8. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 10. 2021, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 6. 2021 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 9. 2021, včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 649,38 Kč, a to v souvislosti s cestou k jednání soudu a zpět realizovanou dne 16. 6. 2021 náhrada 1 324,69 Kč za 147 ujetých km v částce 924,69 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 9. 2021 náhrada 1 324,69 Kč za 147 ujetých km v částce 924,69 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 449,38 Kč ve výši 4 084,37 Kč.

27. Neúspěšná žalobkyně je povinna zaplatit úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení dle výroku II. a III. tohoto rozsudku v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 146 odst. 1 o. s. ř.), přičemž 2. žalované je povinna zaplatit tuto náhradu k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 o. s. ř.)

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.