OSMB 7 C 410/2022-55

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ o žalobě na vyklizení pozemku a odstranění staveb

I. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku na své náklady vyklidit pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo nezastavěnou část pozemku parc. č. st. anonymizováno, zapsané pro obec a kat. území obec, okres okres Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce na listu vlastnictví číslo.

II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku na své náklady odstranit stavbu skleníku a stavbu dřevěné budovy umístěné na pozemku parc. číslo zapsaného pro obec a kat. území obec, okres okres Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce na listu vlastnictví číslo.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 15 480 Kč.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala vyklizení pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo nezastavěné části pozemku parc. č. st. anonymizováno, zapsané pro obec a kat. území obec, okres okres Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce na listu vlastnictví číslo (dále jen„ předmětné pozemky“) a odstranění stavby skleníku a stavby dřevěné budovy umístěné na pozemku parc. číslo zapsaného pro obec a kat. území obec, okres okres Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce na listu vlastnictví číslo (dále jen„ stavby“).

2. Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem předmětných pozemků. Žalovaná užívá jako nájemce byt adresa, na parcele parc. č. st. anonymizováno v obci a kat. území obec (dále jen„ byt“), a to na základě smlouvy o nájmu ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně (tehdejším vlastníkem bytu a předmětných pozemků, panem jméno příjmení). Dle čl. II. odst. 4. uvedené smlouvy o nájmu nejsou předmětné pozemky předmětem nájmu a žalovaná je oprávněna tyto užívat pouze v míře nezbytné pro přístup do bytu. Žalovaná však předmětné pozemky užívá velmi extenzivně, zejména pro chov hospodářských a domácích zvířat, na pozemek parc. číslo umístila přístřešky pro hospodářská zvířata a jiné konstrukce a na předmětné pozemky umístila řadu movitých věcí, zejm. zde parkuje osobní vozidla. Na pozemku parc. číslo pak realizovala dřevěný domek a skleník, přičemž tyto stavby jsou nemovitými věcmi. Právní předchůdce žalobkyně žalovanou upozorňoval dopisy ze dne datum a ze dne datum na tento protiprávní stav a opakovaně ji vyzýval k vyklizení předmětných pozemků. V dopisu právního zástupce žalované ze dne datum žalovaná jednak tvrdila, že předmětné pozemky užívala na základě ústní dohody s právním předchůdcem žalobkyně (jméno anonymizováno), a jednak připustila, že ke dni doručení dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne datum lze považovat tuto ústní dohodu za skončenou a„ činí maximum pro to, aby předmětné pozemky vyklidila“. Žalovaná byla dále vyzvána k vyklizení předmětných pozemků a upozorněna na následné vymáhání této povinnosti žalované soudní cestou dopisem právního zástupce právního předchůdce žalobkyně ze dne datum a opakovaně dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum. Jelikož žalovaná do dnešního dne předmětné pozemky nevyklidila a na nich realizované stavby neodstranila, žalobkyni nezbývá než se ochrany svého vlastnického práva domáhat prostřednictvím soudu.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě (čl. 33 spisu) jednak uvedla, že předmětné pozemky nemůže uvést do původního stavu, jelikož by se na nich musela otevřít skládka, a jednak, že drůbež zlikviduje a kurníky zruší, na čemž už pracuje. Nejprve měla s právním předchůdcem žalobkyně uzavřenu ústní dohodu o nájmu domu a pozemku, přičemž měla povolena jak zvířata spolu s přístřešky tak i skleníky na zahradě, ale následně musela podepsat nájemní smlouvu bez možnosti přečtení („ podepiště nebo běžte“).

4. Jelikož se obecný zmocněnec žalované (její manžel), ač řádně obeslán, k jednání dne datum nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

5. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví k. ú. obec (čl. 6 spisu) soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem předmětných pozemků včetně pozemku parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům. Výpis z katastru nemovitostí je v části věcných práv bez zápisu.

7. Ze smlouvy o nájmu domu ze dne datum (čl. 7-9 spisu) vyplývá, že byla dne datum uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně (jméno anonymizováno) a žalovanou dne datum před stát. instituce (smlouva je ověřeně podepsána). Na jejím základě je žalovaná oprávněna užívat byt ve vlastnictví žalobkyně, a to spolu s příslušenstvím, studnou na pitnou vodu a septikem na odpadní vody (viz čl. I.). V čl. II., bodu 4 je výslovně sjednáno, že žalovaná je oprávněna spolu s předmětem nájmu (bytem) užívat předmětné pozemky pouze v míře nezbytné pro přístup do předmětu nájmu, předmětné pozemky nejsou součástí předmětu nájmu.

8. Z fotodokumentace předmětných pozemků (čl. 10-15, číslo spisu) soud zjistil, že předmětné pozemky nejsou holé – jsou na nich umístěny dřevěný domek, skleník s rozbitými okny, dřevěné přístřešky pro zvířata, prkna a trámy, sudy a další drobné věci. Na pozemcích pobíhají zvířata.

9. Přípisem ve věci výpověď nájemní smlouvy, výzva k vyklizení pozemku, výzva k vydání bezdůvodného bohacení ve výši 265 000 Kč, výzva ke zpřístupnění nemovitosti ze dne datum včetně podacího lístku a dodejky (čl. 16-17 spisu) vypověděl právní předchůdce žalobkyně nájemní smlouvu ze dne datum a žalovanou současně vyzval k vyklizení předmětu nájmu (bytu) i předmětných pozemků a jejich uvedení do původního stavu.

10. Přípisem ze dne datum ve věci reakce na dopisy ze dne datum (čl. 18, 19 spisu) právní zástupce žalované právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že výpověď nájemní smlouvy je neplatná, tj. nemůže dojít k vyklizení a předání předmětu nájmu. Předmětné pozemky užívala žalovaná se svým manželem na základě ústní dohody s právním předchůdcem žalobkyně, přičemž právě dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne datum lze považovat za ukončení této dohody. Z tohoto důvodu činí t. č. žalovaná maximum k vyklizení předmětných pozemků.

11. Výzvou k vyklizení pozemků užívaných bez právního důvodu ze dne datum včetně dodejky (čl. 20 spisu) a předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího archu (čl. 21-22 spisu) splnila žalobkyně svoji povinnost dle ust. § 142a o. s. ř. a žalovanou opakovaně vyzvala k vyklizení předmětných pozemků.

12. Soud zamítl návrhy žalované na doplnění dokazování výslechem svědků, když jednak žalobkyně jména svědků nijak nespecifikovala, a jednak uzavření příp. ústní dohody, která však byla (z opatrnosti) již dříve vypovězena, není pro toto řízení relevantní.

13. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

14. Žalovaná užívá předmětné pozemky, na kterých si postavila mj. dřevěný domek, skleník a jednoduché přístřešky pro zvířata, a které jsou ve vlastnictví žalobkyně, bez právního důvodu, přičemž tyto nevyklidila a stavby z těchto neodstranila ani přes výzvu žalobkyně.

15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

16. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

17. Dle ust. § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

18. Dle ust. § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

19. Dle ust. § 1085 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

20. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 396/2003 platí, že žaloba na vyklizení pozemku poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá; nedotýká se věci nemovité, nacházející se na pozemku a náležející tomu, kdo má pozemek vyklidit. Vlastník pozemku se může domáhat jeho vyklizení bez ohledu na to, zda se na uvedeném pozemku nachází rovněž nemovitá stavba náležející osobě, proti které žaloba na vyklizení směřuje. Pokud se vlastník pozemku chce domoci vyklizení pozemku, na kterém je též umístěna cizí stavba, nemusí žalovat na odstranění stavby.

21. V rozsudku ze dne 9. října 2000, sp. zn. 22 Cdo 1997/2000 Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že žalobou na vyklizení pozemku se nelze domáhat odstranění stavby, která je nemovitou věcí, je třeba domáhat se přímo odstranění stavby.

22. Žalovaná umístěním různých věcí (dřevěné přístřešky pro zvířata, prkna a trámy, sudy a další drobné věci), chováním zvířat a postavením dřevěného domku a skleníku nerespektovala vlastnické právo žalobkyně, a tudíž se žalobkyně z titulu ochrany svého vlastnického práva v souladu s ust. § 1042 a § 1085 o. z. důvodně domáhá odstranění staveb a vyklizení předmětných pozemků. V návaznosti na uvedené dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud má za prokázané, že žalovaná není oprávněna předmětné pozemky užívat a zastavět ani z důvodu nájemní smlouvy (v této je výslovně uvedeno, že předmětné pozemky nejsou předmětem nájmu) ani na základě ústní dohody uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně (pokud tato byla skutečně uzavřena, byla nejpozději přípisem ze dne datum ze strany právního předchůdce žalobkyně vypovězena).

23. Pokud žalovaná uváděla, že nájemní smlouvu podepsala bez možnosti přečtení, pak soud uvádí, že tato je jednak podepsána ověřeně a jednak sama žalovaná na její platnosti trvala (srovnej přípis jejího právního zástupce ze dne datum).

24. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 150 o. s. ř. tak, že žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15 480 Kč Náklady žalobkyně spočívají: v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč, odměně advokáta dle § 9 odst. 1 (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2305/19 ze dne 11. 2. 2020) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání dne datum) 6 000 Kč, paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání dne datum) 1 200 Kč, náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 100 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. 400 Kč, náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 043 Kč. Náhrada jízdních výdajů byla vypočtena za použití značka automobilu anonymizováno, registrační značka při celkovém ujetí 130 km na trase obec – okres zpět, průměrné spotřebě paliva 6,4 l číslo km, vyhláškové ceně paliva 44,10 Kč za jeden litr (§ 1 písm. b a § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a sazbě základní náhrady 5,20 Kč km,

DPH ve výši 21 % z částky 8 643 Kč (součet odměny advokáta, paušální úhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času a náhrady cestovních výdajů), tj. 1 815 Kč a parkovné ve výši 22 Kč (doloženo parkovacím lístkem).

26. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

27. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.