OSMB 15 C 386/2023-90

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_004⟫ pro určení užívacích a dalších práv k nemovitosti

I. Žaloba, podle které se určuje, že žalobkyně je oprávněna užívat k bydlení, evidování údaje o svém trvalém pobytu, k podnikání a umístění místa podnikání (sídla firmy) nemovité věci v Bechově zapsané na listu vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa, vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to parc. st. Anonymizováno o výměře Anonymizováno Anonymizováno, jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno v Anonymizováno na pozemku p. č. st. Anonymizováno, parc. Anonymizováno/1 – zahrada o výměře 1 Anonymizováno m2, parc. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 – trvalý travní porost, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce částka k rukám právní zástupkyně žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala určení svého práva užívat k bydlení, evidování údaje o svém trvalém pobytu, k podnikání a umístění místa podnikání (sídla firmy) v nemovité věci v Bechově zapsané na listu vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa, vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to parc. st. Anonymizováno o výměře Anonymizováno/2, jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno v Anonymizováno na pozemku p. č. st. Anonymizováno, parc. Anonymizováno/1 – Anonymizováno o výměře 1 Anonymizováno/2, parc. Anonymizováno/10 o výměře Anonymizováno/2 – trvalý travní porost (dále jen předmětné nemovitosti). Žalobkyně uvedla, že situace, v níž se nalézá, nastala v důsledku rozvodu manželství účastníků a dalších navazujících soudních řízení, kterými bylo vypořádání společného jmění účastníků (dále SJM) a vyklizení předmětných nemovitostí. Následně se žalovaný domáhal podáním u právnická osoba adresa zrušení údaje o trvalém pobytu žalobkyně na adrese nemovitostí adresa. Vypořádání SJM řeší dle žalobkyně pouze majetkové poměry manželů, nikoli vztahy ani účastníků, tím méně třetích osob a nerozhoduje o jejich právech. Žalobkyně má dále za to, že v rámci ustanovení upravujících rodinněprávní vztahy, není možno vyklízet manžela z nemovitosti, která se stala po rozvodu manželství vlastnictvím druhého z manželů. O vzniku vlastnického práva žalovaného bylo rozhodnuto pouze na základě tvrzených nedobrých vztahů mezi bývalými manžely, případně i příslušníky širší rodiny manžela a nikoli, že by žalobkyně nepříslušelo právo vlastnit polovinou nemovitého majetku. Soud při rozhodování o vypořádání SJM nadřadil vztahy nad práva žalobkyně vlastnit jednu z bytových jednotek v domě. Žalobkyně se dostala do situace, kdy jako protihodnota za ztrátu vlastnictví k nemovitostem, byla mimo jiného započtena hodnota zásob v podniku žalobkyně (nenáležejícího do SJM) a žalobkyně si tak nemůže opatřit žádné náhradní bydlení, protože kdyby zpeněžila zásoby ve svém podniku, nemohla by vykonávat svou práci. Zároveň však na základě rozhodnutí o zrušení trvalého pobytu v jeho důsledku ztratila možnost evidovat sídlo svého podnikání ve shora uvedených nemovitostech, v důsledku čehož dále nemůže podnikat podle svého práva, protože jí bylo zrušeno živnostenské oprávnění. Na základě rozhodnutí o vypořádání SJM tak žalobkyně ztratila nejenom bydlení, ale v důsledku navazujících rozhodnutí ztratila i možnost podnikat. Z rozhodnutí o vypořádání SJM však v žádném případě nevyplývají žádné důsledky směřující k tomu, že by žalobkyně měla přijít o jakákoliv svá práva. Žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem na tom, aby bylo rozhodnuto o jejím právu bydlet, evidovat údaj o trvalém pobytu, podnikat a mít umístěno místo podnikání na adrese adresa v tom, že aktuálně nemá možnost zajistit bydlení odpovídající jejímu vlastnickému právu, nemá možnost podnikání jinak než prostřednictvím přátel, u nichž musí mít evidován údaj o místě svého podnikání, aby vůbec mohla pracovat a zajišťovat si živobytí vlastní prací ani nemůže nikde evidovat údaj o svém trvalém bydlišti a toto má na ohlašovně, přestože rozhodnutí o vypořádáni SJM o žádných takových důsledcích nehovoří. Z manželky a podnikatelky s vlastním bydlením se v důsledku rozvodu manželství stal bezdomovec bez práva podnikat. Ústava České republiky, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod zaručuje vlastnictví, právo na bydlení, právo opatřovat si prostředky na živobytí vlastní prací včetně svobody podnikání a všechna tato práva žalobkyně byla porušena a přišla o ně, čímž byla mimo jiného i porušena zaručená rovnost zpráv, kdy oba účastníci měli mít zaručenu stejnou právní ochranu vlastnictví, k čemuž však nedošlo.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl její zamítnutí s tím, že vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitostem zaniklo právní mocí rozhodnutí o vypořádání SJM. Žalobou o vyklizení bylo dosaženo vyklizení žalobkyně. Právo mít v nemovitosti sídlo firmy určuje pouze vlastník, v daném případě žalovaný. Žalobkyně měla možnost zapsat sídlo své firmy na jinou adresu, což neučinila. V tomto řízení se žalobkyně nedomáhá ničeho jiného, než aby všechna dosavadní rozhodnutí soudů byla prohlášena za nicotná a byla zrušena, což nelze. Žaloba by proto měla být zamítnuta jednak z důvodu překážky věci rozhodnuté, jednak z důvodu navazujícího nedostatku naléhavého právního zájmu. Všechny žaloby ze strany žalobkyně po rozhodnutí vypořádání SJM účastníků jsou pouze šikanózní žaloby žalobkyně vůči žalovanému, když se žalobkyně nikdy nesmířila se zánikem manželství účastníků. právnická osoba rozsudku Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum, který nabyl právní moci ze dne datum, má soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo rozvedeno manželství účastníků.

4. Z rozsudku Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum, má soud za prokázané, že v uvedeném řízení došlo k vypořádání SJM účastníků. V tomto řízení byly předmětné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok I.). Rozsudek nabyl právní moci dne datum, ve výroku I. ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze dne datum. Toto rozhodnutí napadla žalobkyně dovoláním, o kterém rozhodlo svým usnesením spisová značka ze dne datum, který dovolání odmítl.

5. Z rozhodnutí Okresního soudu v adresa rozsudkem č. j. spisová značka ze dne datum, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum bylo rozhodnuto o vyklizení žalobkyně z předmětných nemovitostí. K dovolání žalobkyně rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem č. j. spisová značka dne datum, kterým dovolání zamítl.

6. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum a č. j. Anonymizováno/1185/2021, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne datum č. j. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno/Anonymizováno, sp. zn. SZ_Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno má soud za prokázané, že žalobkyni byl zrušen trvalý pobyt žalobkyně v předmětných nemovitostech. Proti těmto rozhodnutím podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který rozhodl svým rozsudkem č. j. 43 právnická osoba/2022-80 ze dne datum, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci datum.

7. Z rozhodnutí Magistrátu adresa, správního odboru a obecního živnostenského úřadu ze dne datum, č.j. ObŽÚ/U8040/2022/vp, má soud za prokázané, že bylo zrušeno živnostenské oprávnění žalobkyně, neboť místo podnikání měla na adrese adresa.

8. Dle § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Soud se proto zabýval především otázkou, zda má žalobkyně na této žalobě naléhavý právní zájem.

10. Naléhavý právní zájem je dle konstantní judikatury dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení, práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak a jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvracení budoucích sporů účastníků. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam, jen pro jiné, již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení; určovací žaloba je nepřípustná tam, kde neslouží potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů.

11. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. hodnota, ročník 1997, pod číslem hodnota, Nejvyšší soud vyložil, že určovací žaloba podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. K založení naléhavého právního zájmu na určení tedy nepostačí stav ohrožení či nejistoty v právních vztazích, nýbrž je zároveň třeba, aby požadované určení bylo způsobilé tento stav odstranit. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněném pod číslem 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (odkazujícím na rozsudek ze dne datum, sp. zn. II Odon 50/96, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 5/1996) pak Nejvyšší soud uzavřel, že lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu a v němž se Nejvyšší soud zabýval naléhavým právním zájmem na určení neplatnosti výpovědi z nájmu, byl tento závěr vyjádřen jinými slovy tak, že je-li posouzení platnosti právního úkonu otázkou předběžnou ve vztahu k řešení otázky (ne)existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním úkonem založen, změněn nebo naopak ukončen, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem.

12. Shodně pak rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka, podle kterého ustálená soudní praxe dovodila, že existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení podle § 80 písm. c/ o.s.ř. (a proto i v konkrétním případě povinnost tvrdit a dokazovat skutečnosti, z nichž jeho existence vyplývá) je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Žalobce má naléhavý právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Ke vzniku žalobcova právního zájmu na určení stačí takové chování žalovaného, které nasvědčuje jeho úmyslu porušit právo žalobce nebo způsobit mu újmu na jeho právním postavení. Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Naopak podmínka naléhavého právního zájmu nebude splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu. Jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí… Za nedovolenou – při možnosti žaloby na plnění – lze určovací žalobu pokládat jen tam, kde neslouží potřebám praktického života, tudíž tam, kde spor mezi účastníky řízení neodstraňuje a naopak vede k dalšímu (zbytečnému) množení sporů mezi nimi. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti podle § 80 písm. b/ o.s.ř.

13. S ohledem na shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu soud dospěl k závěru, že žalobkyně na podané žalobě nemá naléhavý právní zájem. Nejsou splněny základní podmínky určovací žaloby, když podanou žalobou nebude žádný spor mezi účastníky odstraněn, ani nebude vytvořen pevný právní základ pro právní vztahy účastníků. Ten byl již vytvořen předchozími rozhodnutími zdejšího soudu týkající se vypořádání SJM účastníků a vyklizení žalobkyně z předmětných nemovitostí. Tato žaloba je podána pouze účelově a je jen důsledkem toho, že se žalobkyně s rozhodnutími zdejšího soudu, potvrzená Krajským soudem v Praze a Nejvyšším soudem, neztotožnila.

14. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.