OSMB 20 C 88/2024-122

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnictví k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, zapsáno na příslušném listu vlastnictví pro katastrální území a obec adresa, v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 29 684 Kč k rukám zástupce žalobce, ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území (dále jen „k.ú.“) a obci adresa. Vlastnické právo dovozoval žalobce z kupní smlouvy uzavřené dne 26.2.1999 s prodávajícími, jméno FO a Anonymizováno jméno FO. Touto smlouvou žalobce nabyl do výlučného vlastnictví nemovitosti, resp. pozemky v k.ú. adresa p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. Anonymizováno, a to s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni 5.3.1999. Tyto nemovitosti žalobce užíval v hranicích tak, jak je užíval i předchozí vlastník a jak byly k datu koupě zaploceny. Resp. užíval i tu část pozemku o výměře 18 m², která byla později geometrickým plánem k zadání žalovaného a bez přizvání žalobce oddělena z pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa a označena samostatným p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaný se poprvé dne 29.3.2023 obrátil na žalobce dopisem, kterým jej informoval o zaplocení části pozemku žalovaného p. č. Anonymizováno/Anonymizováno k pozemku žalobce p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Dopisy ze dne 29.8.2023 a 18.12.2023 vyzval žalovaný žalobce k případnému odkupu zaplocené části pozemku za kupní cenu 2 000 Kč za m². Vzhledem k vydržení pozemku, tj. jeho užívání v dobré víře trval žalobce na bezúplatném převodu sporné části pozemku a požádal o součinnost ohledně zajištění souladu údajů v katastru nemovitostí se stavem skutečným. Účastníci řízení se však na uvedeném neshodli a žalobce byl žalovaným vyzván k vyklizení sporné části pozemku.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí. Předně uvedl, že v daném případě není splněna podmínka vydržení nepřetržitým užíváním po dobu 10 let, neboť žalobce nemohl užívat pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa v dobré víře s tím, že mu po právu náleží. To s odkazem na údaje obsažené v katastru nemovitostí i běžnou obezřetnost smluvních stran při prodeji nemovitostí. Po žalobci jako nabyvateli pozemku lze spravedlivě požadovat zaměření pozemku při jeho koupi a tím i ověření souladu stavu právního a faktického, což se v daném případě nestalo. Zároveň jistou pochybnost o plošné výměře musel vzbuzovat mimo jiné i samotný tvar pozemku v terénu, který i laickým pohledem do záznamu v katastru nemovitostí, resp. do katastrální mapy evidovaným údajům zcela neodpovídá. Ujednání v kupní smlouvě, dle něhož byly převedeny nemovitosti žalobci „podle stavu dnešního, v těch mezích a hranicích, jak prodávající nebo jeho právní předchůdci uvedenou nemovitost užívali nebo k tomu byli oprávněni“ považuje žalovaný za vysoce nestandardní, když běžnou zvyklostí je naopak odkaz na stav katastru nemovitostí. Navíc žalovaný je informován o tom, že k posunu hranice sporného pozemku, ale i sousedních pozemků ostatních vlastníků v dané lokalitě došlo v minulosti vědomě k dohodě přechozích majitelů pozemků. Resp. v daném případě prodávající sami byli původci protiprávního stavu. Žalobce o zaplocení pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, byť není jeho vlastnictvím, musel vědět, stejně jako o něm vědí všichni sousedé. S mnoha stávajícími vlastníky pozemků tak žalovaný pro uvedené již uzavřel dohody o odkupu části pozemků za cenu 2 000 Kč/m² a považuje tudíž za spravedlivé stejnou cenu žádat i po žalobci. Dle žalovaného až díky digitalizaci katastrálních map může obec efektivně vymáhat svá vlastnická práva k pozemkům. Tak se i stalo ve vztahu k pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa ve vlastnictví žalovaného, resp. k jeho oddělené části p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, dlouhodobě užívaný jako veřejné prostranství, nabyl žalovaný do vlastnictví 6.6.2002 Prohlášením o přechodu vlastnického práva k nemovitostem na obec ze dne 6.6.2002 dle § 1 zákona ČNR č. 172/1991 Sb. Část pozemku byla již dříve oddělena pro výstavbu samoobslužné potravinové prodejny Jednoty, spotřebního družstva. Stavbu na této části pozemku parc. č. 2628/153 žalovaný v roce 2023 koupil do svého vlastnictví.

3. Soud provedl důkaz kupní smlouvou ze dne 26.2.1999 uzavřenou mezi prodávajícími Anonymizováno a jméno FO a kupujícím Jméno zainteresované osoby 0/0, tj. žalobcem. Prodávající jakožto výluční vlastníci domu č.p. 1354 na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře 126 m², zahrady p. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře 180 m² a zahrady p. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře 252 m², to vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a k.ú. adresa, prodali všechny tyto nemovitosti žalobci, dle článku 2 kupní smlouvy „se všemi právy, povinnostmi, součástmi a příslušenstvím podle stavu dnešního, v těch mezích a hranicích, jak prodávající nebo jeho právní předchůdci uvedenou nemovitost užívali nebo k tomu byli oprávněni.“ Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly 5.3.1999 (k tomu viz návrh na vklad vlastnického práva spolu s kolaudačním rozhodnutím, rozhodnutím o přidělení čp., dohodami o zřízení práva osobního užívaní pozemků včetně geometrického plánu). Vlastnické právo žalobce k pozemkům p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa má soud za prokázané výpisy z katastru nemovitostí dle stavu k 5.8.2024, resp. listem vlastnictví č. hodnota pro obec a k.ú. adresa.

4. Ke kupní smlouvě z 26.2.1999 zadal prodávající jméno FO znalecký posudek k ocenění předmětu prodeje. Na cenu zjištěnou znaleckým posudkem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno vypracovaným dne 19.2.1999 znalcem Ing. jméno FO odkazuje kupní smlouva v článku 4. V posudku se mimo jiné pod bodem A.2. uvádí, že prohlídka a zaměření nemovitosti bylo provedeno dne 10.2.1999 za přítomnosti objednatele. Oplocení severní hranice zahrady je v posudku definováno ocelovými sloupky a dřevěnými latěmi, zmíněn je i betonový práh pod plotem.

5. Jak soud zjistil vyjádřením Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště adresa včetně příloh č.j. PD-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 20.8.2024, analogová mapa k.ú. adresa byla v rámci obnovy katastrálního operátu nahrazena katastrální mapou digitální. Platnost obnoveného katastrálního operátu byla vyhlášena dne 20.5.2010, přičemž při obnově nedochází k zeměměřičským činnostem v terénu.

6. Dopisem ze dne 29.3.2023 má soud za zjištěné, že žalovaný v rámci narovnání vlastnických vztahů k části jeho pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno k.ú. adresa, který je užíván jako zaplocená zahrada na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, nabídl žalobci odkup této části pozemku a vyzval k vyjádření se k nabídce. Totéž pak žalovaný opakoval dopisem ze dne 29.8.2023. Následně dopisy ze dne 18.12.2023 a 19.3.2024 žalovaný informoval žalobce o stanovisku Zastupitelstva města adresa s tím, že toto schválilo narovnání vlastnických vztahů k předmětné části pozemku (po oddělení označeného p. č. Anonymizováno/Anonymizováno) prodejem za kupní cenu 2 000 Kč/m².

7. K výzvě žalovaného ohledně narovnání vlastnických vztahů reagoval žalobce dopisy ze dne 5.9.2023 a 14.3.2024 předloženými v řízení k důkazu. Těmi žalobce argumentoval, že užíváním pozemku po dobu více než 24 let v dobré víře o tom, že oplocení zahrady kopíruje hranici pozemků, které nabyl kupní smlouvou v roce 1999, považuje spornou část pozemku (resp. pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno) za vydrženou. Od tohoto stanoviska se nijak neodchýlil ani v pozdější korespondenci sepsané již jeho právním zástupcem.

8. Připlocený pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa ocenil znalec jméno FO, kterého za tím účelem žalobce oslovil, částkou 800 Kč/m², jak se uvádí ve znaleckém posudku z 4.2.2024 č. Anonymizováno/Anonymizováno s tím, že tato část pozemku byla oddělena z pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno vyhotoveným Ing. jméno FO.

9. Skutečnost, že žalovaný prodal další pozemky, jejichž vlastnictví má obdobně jako u žalobce i ve vztahu k jiným vlastníkům za sporné, za částku 2 000 Kč/m², prokazoval v řízení kupními smlouvami ze dne 5.2.2024, 28.2.2024, 13.2.2024, 3.4.2024, 21.5.2024.

10. Fotografiemi v počtu 3 ks včetně emailu z 21.6.2024 z adresy zástupce společnosti právnická osoba. včetně snímku katastrální mapy bylo zjištěno, že na hranici pozemku v jeho zadní části využívané žalobcem jako zahrada, resp. na hranici mezi pozemky p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno je umístěna rozpojovací skříň R27, zkolaudovaná rozhodnutím z 13.3.1995.

11. Svědkyně jméno FO, bývalá manželka žalobce, v řízení vypověděla, že se žalobcem objevili v roce 1998 předmětné nemovitosti v adresa (míněno pozemky p. č. AnonymizovánoAnonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p.č. Anonymizováno/Anonymizováno), ty od pana jméno FO koupili a stěhovali se v květnu 1998. Svědkyně byla u všech prohlídek nemovitosti před koupí. Kupní smlouvu připravoval asi pan jméno FO, přičemž svědkyně si již nevzpomněla, zda byla u podpisu kupní smlouvy. Pozemky byly v té době oploceny ze všech stran, částečně živým plotem a částečně plotem plaňkovým. V zadní části zahrady byly dva ovocné stromy. Později latě plotu vyměnili, nicméně základy plotu zůstaly na původním místě. Z druhé strany plotu byla k datu koupě elektrická skříň. Jak svědkyně dále uvedla, žádné pochybnosti o průběhu hranic pozemku nikdy nezaznamenala, to až na jaře 2024, kdy ji informoval žalobce.

12. Výpověď ve věci podala též svědkyně jméno FO, od roku 2004 zaměstnankyně žalovaného, toho času zaměstnaná jako referentka komunálního hospodářství právnická osoba adresa. Jak svědkyně vypověděla, v roce 2023 město vykupovalo stavbu hospody na svém pozemku sousedícím s pozemkem žalobce. Pozemek žalovaného, na kterém je umístěna hospoda, vždy sloužil jako veřejné prostranství. V té souvislosti bylo zjištěno z katastrálních map, že hranice pozemku nesouhlasí, přičemž původci přeplocení měli být předchůdci současných vlastníků pozemků. Dle doporučení komise jakožto poradního orgánu rady města oslovila svědkyně vlastníky přeplocených pozemků k narovnání vztahů. Zastupitelstvem města byla odsouhlasena cena k odkupu 2 000 Kč/m². Ohledně jednání se žalobcem svědkyně uvedla, že poté, co žalobce obdržel od města výzvu k narovnání vztahů, byla s ním domluvena osobní schůzka. Na tu se dostavil již poučen od právního zástupce a namítal vydržení vlastnického práva. Resp. byl ochoten pozemek odkoupit za 680 Kč/m². Výše jím navrhované kupní ceny však nebyla příslušnými orgány města odsouhlasena, město trvalo na ceně 2 000 Kč/m². K dotazu, zda město si nechává při nabytí nemovitostí do vlastnictví tyto nemovitosti přeměřovat, uvedla, že koupě probíhá bez dalšího, pokud souhlasí katastrální mapa s ortofotomapou. V opačném případě si nechávají zpracovat geometrický plán.

13. Soud vyslechl i oba prodávající z kupní smlouvy uzavřené se žalobcem dne 26.2.1999. Svědkyně jméno FO potvrdila, že hranice pozemků v k.ú. adresa, které později koupil žalobce a které jsou předmětem sporu, se nikdy neměnily. právnická osoba zajišťoval zejména její manžel a tedy si nevzpomíná, zda kupní smlouvu četla. Svědkyně tak nebyla schopna se vyjádřit k obsahu smlouvy, byla-li dotazována na ujednání o převodu nemovitostí ve stavu, v mezích a hranicích, jak ji prodívající užívali, resp. na důvod této formulace. Jako spolumajitelka musela smlouvu podepsat, byť si na to již nepamatuje. Spolu s manželem postavili na pozemcích rodinný dům, který spolu s pozemky užívali 9 let. Svědkyně si nebyla vědoma toho, že by někdy v souvislosti s těmito pozemky řešili jejich přeplocení.

14. Ve shodě s tím vypovídal i jméno FO, manžel svědkyně jméno FO. Svou výpovědí potvrdil nabytí pozemků, výstavbu rodinného domu i dobu jeho užívaní k datu následného prodeje, jak uvedla jeho manželka. Dle svědka podklady pro koupi včetně kupní smlouvy připravoval žalobce. Při koupi žalobce nevznesl žádné dotazy, resp. nebylo z jeho strany žádných pochyb, jaké pozemky a v jakém rozsahu kupuje. Pozemky byly oploceny živým plotem, popř. dřevěným plotem s podezdívkou. Pokud snad mohly být v části neoplocené, pak jedině v místě při hranici se sousedním domem. K rozpojovací skříni při hranici pozemku v jeho zadní části nebyl svědek schopen se vyjádřit. Nebyl si vědom, o jakou stavbu se jedná. Na inženýrské sítě byli připojeni od veřejné komunikace v přední části pozemku a tedy dovozoval, že v daném případě se jedná o obecní rozpojovací skříň, sami ji nevyužívali. Ani on neměl žádné povědomí o tom, že by se za celou dobu, kdy pozemek jeho rodina užívala, řešila změna výměry hranic pozemku. Stejně jako jeho manželka již s odstupem času nebyl schopen se upamatovat na obsah kupní smlouvy, kterou pozemky s domem prodávali žalobci. Tj. nemohl se vyjádřit k jednotlivým ustanovením, k jejich interpretaci a důvodům, pro které byly do smlouvy vepsány.

15. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. Anonymizováno, v k.ú. adresa. Žalobce užívá předmětné nemovitosti od roku 1999, resp. s právními účinky k 5.3.1999 bylo vloženo vlastnické právo žalobce do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy z 26.2.1999. Nemovitosti nabyl žalobce od manželů jméno FO v hranicích vymezených stávajícím oplocením (pevné ploty, popř. živý plot). V zadní části užitkové zahrady, tj. při hranici s pozemkem žalovaného p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa byl již k datu koupě nemovitosti žalobcem vybudován dřevěný laťkový plot s betonovou podezdívkou. Přestože plot byl v mezidobí již opraven, stojí stále na stejných základech jako v roce 1999.

16. Podle § 3028 odst. 2 věty za středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, se projednávaná věc posuzuje podle dosavadních právních předpisů, tj. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „o.z.“), neboť k vydržení vlastnického právo uplynutím zákonné 10 leté lhůty došlo k 5.3.2009.

17. Podle § 134 o.z. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

18. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa. V řízení nebylo pochyb o tom, že žalobce nabyl ke dni 5.3.1999 vlastnické právo k pozemkům p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa (dále též „předmětné pozemky“) kupní smlouvou. Obdobně nebylo zpochybněno vlastnické právo žalovaného k sousednímu pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa. Uvedené má soud za prokázané výše citovanými listinnými důkazy (kupní smlouvou, výpisy z katastru nemovitostí a dalšími) jako i shodným tvrzením účastníků. Sporným však byl mezi účastníky pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, oddělený z pozemku žalovaného p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a toho času připlocený k pozemku žalobce p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše v k.ú. adresa. Provedeným dokazováním má soud za bezpečně prokázané, že žalobce předmětné pozemky od data jejich nabytí v roce 1999 až dosud užívá v hranicích, jak mu byly prodávajícími předány a jak byly již v roce 1999 zaploceny, tj. včetně pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno. Resp. již znalecký posudek tituly před jménem jméno FO č. hodnota-17AnonymizovánoAnonymizováno přiložený ke kupní smlouvě z roku 1999 zmiňuje oplocení severní hranice pozemku včetně betonového prahu pod plotem. Z přiložených fotografií provedených k důkazu je patrné, že takové oplocení se nachází při hranici se stávajícím pozemkem žalovaného p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a že v této části jsou vzrostlé dřeviny. Žalobce v řízení pouze připustil, že za dobu užívání předmětných pozemků byly na plotě ohraničujícím sporný pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno měněny dřevěné latě, ničeho dalšího. Ve prospěch žalobce svědčí i skutečnost, že na hranici přeplocené části s pozemkem žalovaného p.č. Anonymizováno/Anonymizováno je historicky od roku 1995 umístěna rozpojovací skříň, bezprostředně přiléhající k oplocení pozemku. Tj. je evidentní, že pozemek žalobce p. č. Anonymizováno/Anonymizováno spolu s pozemkem p.č. Anonymizováno/Anonymizováno byl jako jeden celek zaplocen a užíván od samého počátku nabytí žalobcem. Pokud v řízení žalovaný opakovaně poukazoval na zvláštnost ujednání v článku 2 kupní smlouvy z 26.2.1999, tedy že prodávající prodávají kupujícímu do jeho výlučného vlastnictví nemovitosti „se všemi právy, povinnostmi, součástmi a příslušenství podle stavu dnešního, v těch mezích a hranicích, jak prodávající nebo jeho právní předchůdci uvedenou nemovitost užívali nebo k tomu byli oprávněni“ a dovozoval tím absenci dobré víry žalobce ve vztahu k užívání sporného pozemku, pak k témuž závěru soud nedospěl. Resp. má-li dle žalovaného citované ujednání kupní smlouvy vyznívat účelově ve snaze legalizovat stav (tj. vědomé posunutí hranic pozemku), o kterém muselo být při sjednání závazku z kupní smlouvy zřejmé, že není po právu, musel by dle soudu takový závěr vyplývat celkově z provedeného dokazování, tj. hodnocením i některých dalších důkazů jednotlivě a v jejich souvislostech, což se nestalo. Za daného stavu tak nelze tvrzení žalovaného o vědomém posunutí hranice pozemku opřít o pouhou domněnku. Naopak vše výše uvedené svědčí o tom, že žalobce užíval sporný pozemek p. č. 2628AnonymizovánoAnonymizováno v k.ú. adresa v dobré víře, že mu patří. Do užívacího práva žalobce ve vztahu k pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno žalovaný až do roku 2023 nijak nezasahoval, resp. v řízení ani netvrdil, že by se již dříve před uvedeným datem jakkoliv domáhal výkonu svého vlastnického práva k zaplocené části (plot posunutý o cca 2 metry) tehdejšího pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno.

19. Vydržet lze jen právo, které má držitel v oprávněné držbě. V projednávané věci dle zákonné úpravy (dle zákona č. 40/1964 Sb.) není oprávněná držba vyloučena ani za předpokladu, že držitel nenechal vytyčit hranice jím držených pozemků a nezjistil tak, že drží i část pozemku, jehož vlastníkem není (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2211/2001). Soud se neztotožnil s obranou žalovaného, že již ze samotné kupní smlouvy včetně znaleckého posudku a snímku katastrální mapy, resp. z příloh návrhu na vklad vlastnického práva – zejména geometrického plánu, muselo být žalobci zřejmé, že pozemek p. č. 2628/47 svým tvarem zaneseným v těchto listinách neodpovídá stavu, v němž mu byl prodávajícími předán, resp. že nabývá pozemky o větší plošné výměře. Za situace, kdy se jedná o 18 m², na kterých se sporný pozemek p. č. 2628/159 rozkládá, nemusí dle soudu odchylka prostorového řešení pozemku v terénu nutně vzbuzovat důvodné pochybnosti. Při posuzování poměru nabytého a skutečně koupeného pozemku za účelem zjištění, zda se držitelem oprávněným stal nabyvatel, který se ujal i držby části sousedního pozemku, jehož vlastnictví nenabyl, je třeba vycházet z poměru výměry všech na sebe navazujících nabytých parcel k uchopené části cizího pozemku. V daném případě nabyl žalobce kupní smlouvou z 26.2.1999 pozemky o výměře 558 m² ve vztahu ke spornému pozemku p. č. 2628/159 o rozloze 18 m². Tj. vydržená část představuje 3% a tento rozdíl rovněž nezakládá pochybnost o oprávněné držbě žalobce (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 954/2005). V režimu zákona č. 40/1964 Sb. je oprávněná držba v rozporu s veřejným seznamem (katastrem nemovitostí) přípustná.

20. V katastrálním území adresa došlo s platností ke dni 20.5.2010 k obnově katastrálního operátu, jejímž cílem je aktualizace operátu buď po stránce obsahové (je-li skutečný průběh hranic v terénu jiný, než jak je zapsán ve stávajícím katastrálním operátu – ať už následkem technické nedokonalosti původní evidence, faktického vývoje či v důsledku provedených pozemkových úprav), nebo po stránce formální (převedení katastrální mapy z grafické formy do formy grafického počítačového souboru) – viz usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ČR č. Konf Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno. Dojde-li při obnově katastrálního operátu novým mapováním k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu hranic pozemků, vyznačí se uvedený rozpor ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné (§ 46 katastrálního zákona). V nyní projednávané věci účastníci netvrdili, že by při obnově katastrálního operátu byl rozpor o průběhu hranice pozemku zjištěn. Je známo, že v praxi se tak v mnoha jiných případech v rámci přechodu analogových map na mapy digitální běžně děje. V té souvislosti je notorietou, že mimo jiné i v důsledku vyznačení hranic pozemků při absenci souřadnic lomových bodů (viz starší katastrální mapy vznikající od poloviny 19. století) nejsou záznamy o průběhu hranic pozemků v četných případech přesné. Poměrně běžné jsou případy, kdy s odkazem na digitalizované mapy vlastníci pozemků usuzují na odlišný průběh vlastnické hranice pozemku, než je v terénu patrná. Nikoliv zřídka se však jedná o případy, kdy ploty ohraničující pozemky jsou umístěny historicky správně a jsou v přípustných odchylkách (míněno odchylky měření), aniž by značily úmysl posunout hranice pozemku na úkor jiného vlastníka. Soud neuzavírá, že je tomu bez dalšího i v daném případě, avšak ani tuto možnost nevylučuje.

21. Pro řízení je však stěžejní, že dobrá víra žalobce i oprávněná držba byly v řízení s odkazem na provedené dokazování prokázány a tedy žalobce se stal vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/159Anonymizovánov k.ú. adresa ke dni 5.3.2009 jeho vydržením.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (výrok II. rozsudku). Ve věci úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů řízení sestávajících ze soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny právního zastoupení dle § 7, § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) ve výši 3 100 Kč x 6 za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva, sepis žaloby, jednání soudu 6.8.2024 (12:30-14:40 hodin, tj. 2 úkony) a jednání soudu 15.10.2024 (9:45-11:36 hodin), režijního paušálu dle § 13 odst. 4 AT ve výši 6 x 300 Kč a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 4 284 Kč. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.