OSMB 21 C 142/2025-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 647 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu nároku na vrácení bezdůvodného obohacení na straně žalované. Společnost právnická osoba (původně Anonymizováno.Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.) (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalované poskytla dne 1. 7. 2023 částku 20 000 Kč na bankovní účet žalované č. č. účtu, přičemž mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla být uzavřena smlouva, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 nabyla společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba., od níž pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 nabyla žalobkyně. K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou z 26. 12. 2024. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky od desátého dne od odeslání předžalobní upomínky, když tento den se již výzva musela dostat do dispozice žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) poskytla na účet žalované č. č. účtu dne 1. 7. 2023 dvakrát částku 10 000 Kč (potvrzení o provedených platbách a potvrzení právnická osoba. z 6. 5. 2025). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba., která 12. 12. 2024 pohledávku postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 12. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky z 26. 12. 2024) K zaplacení dluhu do tří dnů byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 26. 12. 2024, zaslanou žalované téhož dne (předžalobní upomínka ze dne 26. 12. 2024 a podací lístek ze dne 26. 12. 2024).

6. Provedeným dokazováním soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč, na kterou jí žalovaná ničeho nevrátila. Po postoupení pohledávky na žalobkyni tak žalovaná stále dluží částku 20 000 Kč, byť po ní úhrada dlužné částky byla požadována.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

9. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

13. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované bez právního důvodu poskytla částku 20 000 Kč, na kterou jí žalovaná ničeho neuhradila, byť po ní byla úhrada celé částky požadována v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 20 000 Kč dle § 2991 o. z. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úrok z prodlení byl přiznán od data požadovaného žalobkyní, když žalovaná již byla tento den v prodlení s úhradou dlužné částky.

14. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, nicméně soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení pouze ve výši rozdílu mezi náhradou nákladů řízení přiznanou jí v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 21 C 133/2025 (o zaplacení 20 000 Kč, přiznané náklady řízení 2 373 Kč) a náhradou nákladů řízení, které by byly žalobkyni přiznány, kdyby oba nároky původně uplatněné dvěma samostatnými žalobami již od počátku sloučila do jediného návrhu (předmět řízení by činil celkem 40 000 Kč, náklady řízení pak 4 020 Kč složené ze soudního poplatku 1 600 Kč a odměny za zastoupení 2 420 Kč dle § 11 odst. 1 spolu s § 13 odst. 4 při aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024 za úkony právní služby převzetí a příprava zastoupení a výzva k plnění a ve znění od 1. 1. 2025 za úkon právní služby návrh ve věci samé, a to po navýšení o 21% DPH). O náhradě nákladů řízení soud nerozhoduje pouze mechanicky podle výsledku sporu, nýbrž zvažuje, zda neexistují další rozhodující okolnosti mající podstatný vliv na přiznání či nepřiznání náhrady účelně vynaložených nákladů (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2011 sp. zn. I. ÚS 799/2011). Žalobkyně tím, že v rozmezí několik dnů podala proti žalované dvě žaloby s obdobným skutkovým i právním základem (žalobu pod sp. zn. 21 C 133/2025 dne 27. 2. 2025 a žalobu pod sp. zn. 21 C 142/2025 dne 4. 3. 2025), jednala nehospodárně a vzhledem k tomu, že jí nic nebránilo uplatnit oba své nároky společně v jediném návrhu, považuje soud z nákladů vzniklých žalobkyni s podáním druhého návrhu za vynaloženou účelně pouze částku rozdílu převyšujícího náklady již přiznané (tj. rozdílu 1 647 Kč mezi částkami 4 020 Kč a 2 373 Kč).

15. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

16. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.