OSMB 20 C 90/2026-24

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 166 486,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 130 374,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 130 374,89 Kč od 26.12.2025 do zaplacení, b) částku ve výši 30 856,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 856,04 Kč od 26.12.2025 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 2 700 Kč na nákladech a smluvní pokutě, kapitalizovaného úroku ve výši 23 096,59 Kč, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 130 374,89 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 63,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 700 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 131,57 Kč, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 30 856,04 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 65,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 556 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení a částky 2 556 Kč na nákladech a smluvní pokutě, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 113 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem domáhala na žalované zaplacení částky 133 074,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 25. 10. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s výší úvěrovaného rámce 133 000 Kč, s možností změny sjednané výše. Žalovaná se smlouvou zavázala, že úvěr bude splácet řádně a včas, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,06 % z výše sjednaného úvěrového rámce, měsíční splátka byla vždy splatná k 20. dni příslušného měsíce. Žalovaná celkem načerpala částku 142 605 Kč. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní před poskytnutím úvěru řádně zkoumána. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně úvěr dle bodu odd. 6.1 úvěrových podmínek ke dni 11. 12. 2025 zesplatnila. Žalovaná ke dni zesplatnění uhradila celkem částku 84 910 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek, byla jí žalobkyní účtována smluvní pokuta dle podkapitoly 7.1 úvěrových podmínek, vždy ve výši 500 Kč, celkem tak 1 500 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení celkové částky 133 074,89 Kč, představující součet dosud nesplacené jistiny ve výši 130 374,49 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a nákladů na vymáhání v celkové výši 1 200 Kč (dle bodu 7.1. úvěrových podmínek byla žalované v případě zaslané výzvy k úhradě účtována částka 300 Kč za každou zaslanou výzvu), kapitalizovaný úrok ve výši 27,9 % z částky 130 374,89 Kč za období od 12. 12. 2025 do 16. 3. 2026 ve výši 130 374,89 Kč, úroku ve výši 27,9 % ročně z částky 130 374,89 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně za období od 26. 12. 2025 do 16. 3. 2026 ve výši 3 390,28 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 133 074,89 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou, avšak na výzvu nikterak nereagovala.

2. Žalobkyně se dále domáhala na žalované zaplacení částky 33 412,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 3. 8. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s výší úvěrovaného rámce 34 000 Kč, s možností změny sjednané výše. Žalovaná se smlouvou zavázala, že úvěr bude splácet řádně a včas, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce, měsíční splátka byla vždy splatná k 20. dni příslušného měsíce. Žalovaná celkem načerpala částku 80 089,66 Kč. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní před poskytnutím úvěru řádně zkoumána. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně úvěr dle bodu odd. 6.1 úvěrových podmínek ke dni 11. 12. 2025 zesplatnila. Žalovaná ke dni zesplatnění uhradila celkem částku 68 965,95 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek, byla jí žalobkyní účtována smluvní pokuta dle podkapitoly 7.1 úvěrových podmínek, vždy ve výši 500 Kč, celkem tak 1 500 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení celkové částky 33 412,04 Kč, představující součet dosud nesplacené jistiny ve výši 30 856,04 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, poplatků za vedení účtu v celkové výši 156 Kč (poplatek za vedení účtu splatný dne 11. 12. 2025 ve výši 39 Kč, poplatek za vedení účtu splatný dne 20. 11. 2025 ve výši 39 Kč, poplatek za vedení účtu splatný dne 20. 10. 2025 ve výši 39 Kč, poplatek za vedení účtu splatný dne 20. 9. 2025 ve výši 39 Kč), nákladů na vymáhání v celkové výši 900 Kč (dle bodu 7.1. úvěrových podmínek byla žalované v případě zaslané výzvy k úhradě účtována částka 300 Kč za každou zaslanou výzvu), kapitalizovaný úrok ve výši 26,28 % z částky 30 856,04 Kč za období od 12. 12. 2025 do 16. 3. 2026 ve výši 5 131,57 Kč, úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 30 856,04 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně za období od 26. 12. 2025 do 16. 3. 2025 ve 852,69 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 412,04 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou, avšak na výzvu nikterak nereagovala.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

5. Z předložených listinných důkazů soud má soud za zjištěné, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 25. 10. 2023 dálkovým způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota s výší úvěrového rámce 80 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni společně s úrokem ve výši 27,9 % ročně. Načerpané peněžní prostředky se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,061 % z úvěrového rámce, tj. 2 449 Kč. Splatnost splátek byla sjednána na 20. den v měsíci. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek byla sjednána její povinnost zaplatit žalobkyni náklady na vymáhání ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě prodlení žalované s úhradou dvou a více splátek nebo neuhrazením splátky delším než tři měsíce byla žalobkyně oprávněna úvěr dle čl. 7.1. Úvěrových podmínek společnosti právnická osoba, které byly nedílnou součástí smlouvy, zesplatnit (úvěrová smlouva č. hodnota, úvěrové podmínky společnosti Jméno žalobkyně.).

6. Při posouzení úvěruschopnosti žalované dle záznamů žalobkyně vycházela žalobkyně z lustrace žalované v rejstřících NRKI, ISIR, CEE a ze skutečností uvedených žalovanou, především z výše jejího příjmu 1 200 Kč a 20 000 Kč, v době žádosti o úvěr byla žalovaná na mateřské dovolené. Příjmy ostatních členů domácnosti činily 30 000 Kč měsíčně při zohlednění celkových měsíčních výdajů ve výši 22 880 Kč (10 000 Kč měsíční výdaje na bydlení domácnosti, 2 880 Kč měsíční splátky všech úvěrů a 10 000 Kč ostatní měsíční výdaje. Dále žalovaná uvedla, že je vdaná, má dvě vyživovací povinnosti, splácí 1 úvěr a 1 žádost o úvěr jí byla odmítnuta (karta klienta, ověření bonity MLS, úvěrová zpráva, smlouva o úvěru č. hodnota).

7. Žalovaná uhradila na úvěr ve splátkách celkem částku 84 910 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad).

8. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně dopisem z 11. 12. 2025, odeslaným žalované dne 12. 12. 2025, vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu 147 012,70 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy k zaplacení (výzva ke splacení celého úvěru ze dne 11. 12. 2025 včetně podacího archu ze dne 12. 12. 2025).

9. Dále žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 8. 2023 dálkovým způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota s výší úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni společně s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Načerpané peněžní prostředky se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z úvěrového rámce, tj. 400 Kč. Splatnost splátek byla sjednána na 20. den v měsíci. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek byla sjednána její povinnost zaplatit žalobkyni náklady na vymáhání ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě prodlení žalované s úhradou dvou a více splátek nebo neuhrazením splátky delším než tři měsíce byla žalobkyně oprávněna úvěr dle čl. 7.1. Úvěrových podmínek společnosti právnická osoba, které byly nedílnou součástí smlouvy, zesplatnit (úvěrová smlouva č. hodnota, úvěrové podmínky společnosti Jméno žalobkyně.).

10. Při posouzení úvěruschopnosti žalované dle záznamů žalobkyně vycházela žalobkyně z žalovanou uvedených skutečností, především z výše jejího příjmu 20 000 Kč a 2 300 Kč měsíčně, v době žádosti o úvěr byla žalovaná na mateřské dovolené. Příjmy ostatních členů domácnosti činily 28 000 Kč při zohlednění celkových měsíčních výdajů ve výši 11 000 Kč (6 000 Kč měsíční výdaje na bydlení domácnosti a 5 000 Kč ostatní měsíční výdaje). Žalovaná byla lustrována v rejstřících NRKI, CEE. Dále žalovaná uvedla, že je vdaná, má dvě vyživovací povinnosti, splácí 1 úvěr, 1 žádost o úvěr jí byla odmítnuta (karta klienta, ověření bonity MLS, úvěrová zpráva, smlouva o úvěru č. hodnota).

11. Žalovaná uhradila na úvěr ve splátkách celkem částku 68 965,95 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad).

12. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně dopisem z 11. 12. 2025, odeslaným žalované dne 12. 12. 2025, žalovanou vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky 36 502,37 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy k zaplacení (výzva ke splacení celého úvěru ze dne 11. 12. 2025 včetně podacího archu ze dne 12. 12. 2025).

13. Dopisem ze dne 29. 1. 2026 odeslaným žalované dne 30. 1. 2026 zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení jejího dluhu (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 1. 2026 včetně podacího archu ze dne 30. 1. 2026).

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

18. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Mezi žalobkyní a žalovanou měly vzniknout právní vztahy založené smlouvami o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 142 605 Kč na základě úvěrové smlouvy č. hodnota a ve výši 80 089,66 Kč na základě úvěrové smlouvy č. hodnota a při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila její skutečné příjmy a výdaje. Žalobkyně se spokojila pouze s lustrací žalované ve veřejně přístupných rejstřících a s uvedením výše příjmu žalované a členů její domácnosti, které nikterak neověřila. Vzhledem k tomu úvěrující nemohla znát objektivně finanční situaci žalované.

22. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. spisová značka, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud tak uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.

23. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěry, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, na základě níž byly úvěry žalované poskytnuty, dle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatné, přičemž dle uvedeného ustanovení soud k neplatnosti smlouvy přihlíží i bez návrhu. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018).

24. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 130 374,89 Kč na základě smlouvy o úvěru č. hodnota a částka 30 856,04 Kč na základě smlouvy o úvěru č. hodnota.

25. Žalobkyni též náleží vedle bezdůvodného obohacení i úhrada úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 26. 12. 2025, tj. dnem následujícím po uplynutí 14denní lhůty k zaplacení běžící od sepsání výzvy k zesplatnění.

26. Jelikož smlouvy nebyly sjednány s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 113 Kč, přičemž tato částka představuje 66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení 83 % a úspěchu žalované v rozsahu 17 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o.s.ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 660 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu odměna ve výši 23 340 Kč za tři úkony právní služby po 7 780 Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za každý ze tří úkonů právní služby po 450 Kč (převzetí a příprava, výzva k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 psím. a) a písm. d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 5 184,9 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 66 % z částky 36 534,9 Kč činí po zaokrouhlení částku 24 113 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)

28. Lhůta k plnění je dána dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.