OSME 12 C 332/2019-213

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Kulíkové a přísedících Ing. Zuzany Hönigové a Evy Fialové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátkou titul ulice, se sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 186 395 Kč,

I. Žaloba, aby soud stanovil povinnost žalované zaplatit částku 186 395Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalované ve výši 75 720Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne datum domáhala zaplacení částky 186 395Kč po žalované s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne datum s žalobkyní pracovní smlouvu, na jejímž základě měla žalovaná u žalobkyně vykonávat práci na pracovní pozici finanční manažer. Žalovaná byla odpovědna za řádné, úplné a správné vedení účetnictví žalobkyně v účetních programech příjmení a od datum v účetním systému Helios a dále za hodnoty svěřené k vyúčtování – pokladní hotovost a další náležitosti spojené s účetní agendou. Pracovní poměr s žalovanou skončil ke dni datum ze strany zaměstnance. Po ukončení pracovního poměru žalobkyně zjistila, že žalovaná během pracovního poměru hrubě neplnila své pracovní povinnosti a náplň své práce, neplnila pokyny nadřízených, porušila povinnost pracovat dle svých sil, znalostí a schopností, nevyužívala pracovní dobu k vykonávání prací. Žalobkyně zjistila vážné nedostatky ve vedení účetnictví a daňové agendě, a to v neprovedení inventarizace zboží k datum, v nesrovnalostech v dodavatelských a odběratelských saldech, které vedly k nutnosti vyžádání přeplatku ve výši 6 790EUR, který byl žalobkyni navrácen až v roce 2018, nutnosti provedení auditu účetnictví společnosti za rok 2016, nutnosti podání dodatečného daňového přiznání za rok 2016, nevypárovaných saldech, nezaúčtovaných interních dokladech a nesprávném zaúčtování kartách majetku, neprovedení zařazení a vyřazení nového majetku, neprovedení odpisů majetku žalobkyně. Uvedená zjištění byla potvrzena daňovým poradcem titul celé jméno svědka, který zpracoval přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2016. Žalobkyně uvedla, že byla nucena přijmout novou zaměstnankyni celé jméno svědkyně na pozici finanční účetní, a to nad rámec zaměstnaneckého stavu, jejíž náplní bylo napravení účetnictví a daňové agendy žalobkyně. Z výše uvedených důvodů žalobkyni vznikla majetková újma spočívající v mzdových nákladech na zaměstnankyni od datum do datum ve výši 365 153Kč a v doměřeném úroku z prodlení úhrady daňových povinností za daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období datum do datum dle platebního výměru ze dne 1.7.2018, č.j. 1487133/18/2314-50522-401239 ve výši 24 690Kč. Škoda, která tak vznikla v souvislosti s jednáním žalované, činila minimálně 389 843Kč, když čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku žalované činí 186 395Kč.

2. Žalobkyně doplnila k výzvě soudu žalobní tvrzení podáním doručeným soudu dne datum / č.l. 103 a násl. spisu/s tím, že žalovaná vedla účetnictví žalobkyně již od poloviny roku 2015, a to externě jako osoba samostatně výdělečně činná, na základě smluvního vztahu s žalobkyní. Před uzavřením pracovní smlouvy s žalobkyní vystupovala žalovaná vůči žalobkyni jako odborník v oblasti účetnictví a daní. Na počátku roku 2016 došlo k přeměně právního vztahu, na jehož základě vedla žalovaná účetnictví a daňovou agendu žalobkyně na pracovněprávní poměr a došlo k uzavření pracovní smlouvy na pracovní pozici„ finanční manager“. Žalobkyně měla zajišťovat agendy související s financemi žalobkyně, zejména měla i nadále vést účetnictví a daňovou evidenci a zajišťovat, aby žalobkyně řádně a včas plnila své zákonné povinnosti v oblasti daní, tedy podávat včas a řádně daňová přiznání a odváděla příslušné daně. Řádné vedení účetnictví má vždy zobrazovat skutečnost a každá v něm evidovaná dílčí skutečnost má být dokumentována účetním dokladem, tedy jeho vedení musí být ze samotné podstaty vždy přesné, pravdivé a včasné. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná byla na základě uzavřené pracovní smlouvy a odborné způsobilosti odpovědná žalobkyni za plnění základních účetních zásad a povinností spojených s vedením účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a to z titulu odborné péče ve smyslu ust. § 5 odst. 1 o.z. Žalovaná nedodržela zásadu pravdivého a věrného zobrazení skutečností, když v rámci vedení účetnictví opakovaně nesprávně párovala odesílané a přijímané platby s přijatými a vystavovanými fakturami, opakovaně nesprávně účtovala o zboží žalobkyně a nesprávně účtovala o pokladně žalobkyně. K zavinění žalované ve smyslu ust. § 250 zákoníku práce žalobkyně odkázala na domněnku nedbalosti zakotvenou v ust. § 2912 odst. 2 o.z. Žalobkyně uvedla, že žalované dala možnost se pravidelně účastnit školení na nový účetní systém, ta se jej však neúčastnila nebo z nich odcházela před jejím skončení. ulice průměrný výdělek žalované činil 41 421Kč, a to jako násobek koeficientu 4,348kč při průměrném hodinovém výdělku žalované ve výši 238,16Kč a týdenní pracovní doby žalované v počtu 40 pracovních hodin, čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku žalované činí 186 395Kč. Způsobenou škodu žalobkyně spatřuje v navýšení mzdových nákladů na účetní po skončení pracovního poměru žalobkyně za období září 2017 do března 2018, když žalobkyně musela pro rozsah nesprávností v účetnictví zaviněných žalovanou přijmout k plnění pracovních úkolů, které původně plnila žalovaná, nejen celé jméno svědkyně v září 2017, ale i titul celé jméno svědkyně v říjnu 2017, když právě v době od září 2017 do března 2018 bylo napravováno účetnictví původně vedené žalovanou. Mzdové náklady na titul celé jméno svědkyně představují vynucený náklad žalobkyně ve výši 179 229Kč, jakou součet mzdových nákladů na titul celé jméno svědkyně za měsíc říjen 2017 až březen 2018. Příčinnou souvislost mezi škodou vzniklou z důvodu doměřeného úroku z prodlení úhrady daňových povinností za daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období datum datum dle platebního výměru ze dne 11.7.2018, č.j. 1487133/18/2314-50522-401239, v celkové výši 24 690Kč, spatřuje žalobkyně jednak v tom, že ač dle zákona o účetnictví odpovídá společnost za podání daňového přiznání statutární orgán, žalobkyně měla ve věcech účetnictví a daní plnou důvěru vůči žalované. Když právě to, že nebylo podáno včas, vedlo k doměření uvedeného úroku finančním úřadem. Žalovaná vedla v roce 2016 účetnictví s takovou mírou pochybení, že nebylo objektivně reálné po skončení jejího pracovního poměru vyhotovit dodatečné daňové přiznání v takovém čase, aby k doměření úroku došlo v nižší, respektive žádné výši. Celková výše škody tak činí 203 912Kč.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že po celou dobu trvání pracovního poměru řádně plnila své pracovní povinnosti, při výkonu své práce podléhala pokynům nadřízení jméno příjmení, nepodepisovala ani nesjednávala žádné smlouvy, nezadávala a neprováděla platby a nečinila rozhodnutí. Podmínky pro výkon práce žalované byly ze strany zaměstnavatele od počátku nedostatečně zajištěny a k nápravě i přes opakované výzvy žalované nedošlo. Žalované nebylo řádně předáno účetnictví od předchozího zpracovatele, bylo jí řečeno, že inventury mají ve společnosti již zavedený systém a nikdy nebyla členkou inventurní komise. Žalovaná dále uvedla, že nebyla ze strany zaměstnavatele řádně proškolena na nový účetní program Helios. Ohledně přeplatku ve výši 6 790EUR upozorňovala obchodní oddělení s tím, že následující faktury měly být zkompenzovány s přeplatkem, saldo bylo vypárováno dle účetního systému příjmení, jinak nebylo možno udělat účetní uzávěrku. Interní doklady, které byly žalované předloženy, byly již zaúčtované, karty majetku opravovala žalovaná s daňovým poradcem po kontrole účetnictví 2015, když zjistili nesprávné zařazení, vše řádně přeúčtovali. Od datum začala žalobkyně účtovat v novém systému, což přinášelo mnoho komplikací s převodem ze systému příjmení především právě ohledně sald odběratelů a dodavatelů. Při přechodu na nový účetní systém žalobkyně poskytla žalované naprosto nedostatečné počáteční školení v rozsahu 4 hodin na seznámení se s programem a ostatní skutečnosti musela žalovaná řešit telefonicky. Do konce června 2017 stále čekala na termín řádného školení, aby mohla v programu pracovat komplexně. Žalobkyně toto školení, ač o jeho nutnosti věděla, žalované neposkytla. Zaměstnavatel i přes opakovaná upozornění žalované porušoval své povinnosti zajistit žalované takové podmínky, aby mohla řádně plnit své pracovní úkoly. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyni nevznikla škoda v podobě mzdy účetní celé jméno svědkyně, která nastoupila na její místo, a pokud ano, pak škoda vznikla výhradně porušením povinností ze strany zaměstnavatele.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

5. Žalobkyně je obchodní společností, kdy předsedkyní představenstva je jméno příjmení, která je rovněž za žalobkyni oprávněna jednat navenek /viz výpis z Obchodního rejstříku žalobkyně na č.l. 11 spisu/.

6. Žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy uzavřené dne datum na dobu neurčitou zaměstnancem žalobkyně v pozici finančního manažera. Zároveň žalobkyně s žalovanou uzavřela dne datum dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Mzdovým výměrem ze dne datum byla žalované vyměřena hrubá mzda ve výši 35 000Kč s osobním ohodnocením ve výši 5 000Kč měsíčně /citované listiny na č.l. 13-16 spisu/. Specifikaci náplně práce žalobkyně soudu nepředložila s tvrzením, že tato neexistuje.

7. Z platebního výměru /viz č.l. 34 spisu/ soud zjišťuje, že Finanční úřad pro příjmení kraj platebním výměrem ze dne 11.7.2018, č.j. 1487133/18/2314-50522-401239, soud zjišťuje, že byl vyměřen úrok z prodlení úhrady daňových povinností za zdaňovací období datum do datum ve výši 24 690Kč.

8. Z mzdového listu žalované za rok 2017 za měsíc duben, květen a červen soud zjišťuje výši náhrady mzda za dané období ve výši 11 076Kč, výši hrubé výdělku celkem za tři měsíce ve výši 123 489Kč při odpracovaných 472 hodin /viz mzdový list žalované na č.l. 35 spisu/.

9. Žalobkyně uzavřela dne datum pracovní smlouvu s celé jméno svědkyně na pracovní pozici finanční účetní s nástupem do práce od číslo, a to na dobu neurčitou. Ze Specifikace náplně práce ze dne datum celé jméno svědkyně /viz citovaná specifikace pracovní náplně na č.l. 36 spisu/ soud zjišťuje, že žalobkyně vymezila předmět náplně práce podrobně s tím, že tato spočívala v prověřování účetnictví v účetním systému, nápravy pochybení a nedostatků v účetním systému, podpoře při přípravě daňové agendy, zajišťování sepisu a podání daňových přiznání, a to i zpětně v případě zjištění nedostatků v daňové oblasti, zajištění povinného auditu, a to zpětně za rok 2016 a z něho vyplývající podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob, vypracování Výroční zprávy z roku 2016 včetně zpracování výkazů, Přílohy k účetní závěrce, Zprávy o vztazích za období datum do datum a dodání účetní uzávěrky k založení do Obchodního rejstříku, zadání a proúčtování veškerých pokladních dokladů – pokladna obec, obec CZK, obec EUR, a to zpětně od zavedení nového informačního systému Helios od datum, kompletní zavedení evidence drobného hmotného a nehmotného majetku Helios k datum, kompletní zavedení evidence dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku do systému Helios k datum, dle zjištění auditorské společnosti překlasifikovat a opravit dlouhodobý majetek v účetnictví za rok 2016 tak, aby byly počáteční stavy k datum namigrovány ve správném ocenění, účtování interních dokladů od datum, inventarizace dodavatelských a odběratelských sald, rozeslání konfigurací k datum a navedení nových počátečních stavů do informačního systému Helios, účtování mzdových dokladů na základě dodaných výstupů od externí mzdové účetní, a to od datum, nastavení účtování skladového hospodářství, kontace dle jednotlivých typů skladů, výdejek a příjemek, inventarizace zásob v návaznosti na účetní systém Helios k datum, převzetí agendy účetnictví, zejména kontrola účetnictví společnosti zaměstnavatele, náprava nedostatků, nedodělků a chyb v účetnictví zaměstnavatele, kontrola účtování bankovních výpisů, a to zpětně od datum k datu migrování nového informačního systému.

10. Z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně soud zjišťuje, že /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 124 rub číslo spisu/ svědkyně pracuje pro žalobkyni na základě pracovní smlouvy a dohody o provedení práce pro výpomocné práce od datum dosud, s jméno příjmení jsou kamarádky asi 20 let, žalovanou nezná. V době, kdy nastoupila na pracovišti byly fakturantky, pokladní, svědkyně příjmení zpracovávala došlé faktury, pokladní doklady, bankovní výpisy, svědkyně celé jméno svědkyně zpracovávala faktury, sklad měla na starosti svědkyně příjmení. Mzdové účetnictví vedla externí společnost. Žalobkyně má rovněž daňového poradce. Žalobkyně rovněž pro zpracování dokladů od datum přijala svědkyni celé jméno svědkyně. Uvedla, že se systémem Helios, který byl u žalované zaveden, neměla žádné zkušenosti. Avšak po zjištění stavu účetnictví u žalobkyně zjistila, že v systému není nastaveno skladové hospodářství, nesedí salda, nepsali se upomínky. Na základě toho doporučila otevření účetnictví za rok 2016 a auditorskou firmu pro audit za rok 2016. Na základě zjištění v účetnictví za rok 2016 bylo potřeba dodatečného daňového přiznání, které bylo podáno v dubnu 2018 a znamenalo to povinnost pro žalobkyni uhradit doplatek na dani ve výši 100 000Kč. K přijetí svědkyně celé jméno svědkyně uvedla, že při přijetí si myslela, že bude účtovat od září 2017, ale po zjištění stavu účetnictví uvedla, že dospěla k závěru, že to nelze stihnout v řádné pracovní době, tedy účtovat od datum, doúčtovávat za rok 2017 a zároveň se vracet do účetnictví v roce 2016, proto byla přijata svědkyně celé jméno svědkyně. K zavedení nového systému Helios u žalobkyně uvedla, že již dříve měla zkušenosti s přechodem na nový účetní program, avšak u žalobkyně vykazoval řadu nedostatků, některé nebyly nastaveny, nefungovaly karty majetku, byla nedotažená funkce skladu. Uvedla, že v této souvislosti žádala jméno příjmení o konzultaci se zřizovatelskou firmou, které byly placené, a bylo ji to umožněno.

11. Z výpovědi svědka titul celé jméno svědka, daňového poradce, soud zjišťuje, že zpracoval pro žalobkyni daňové přiznání za rok 2015 a daňové přiznání za rok 2016, a to na základě plné moci udělené jméno příjmení. Uvedl, že již účetnictví žalobkyně za rok 2014, 2015 vykazovalo pochybení a nesrovnalosti, upozornil rovněž jméno příjmení o nutnosti inventarizace, která má být dokončena do února každého kalendářního roku. Uvedl, že standardně jmenuje jednatel společnosti inventarizační komisi, bývá obvyklé, že jsou přítomni inventarizace auditoři a výstupy následně zaúčtuje účetní. K odbornosti a práci žalované jako účetní žalobkyně uvedl, že nedostatky a pochybení z její strany v účetnictví sice našel, ale nebyla závažná. S její prací byl spokojen. K povinnostem účetní uvedl, že je připravovat podklady, ale není její povinností podávat daňová přiznání. K účtování majetku u žalobkyně uvedl, že to bylo těžké z důvodu dohledávání majetku v evidencích žalobkyně za rok 2014 2015, kdy měl k dispozici několik evidencí, které ale na sebe nenavazovaly. Rovněž se vyjádřil, že bez komunikace s vedením společnosti nemohla být žalovaná schopna nápravy účetnictví z předchozího období. K zavedení nového účetního systému Helios u žalobkyně uvedl, že by si netroufl v něm pracovat hned, ale vyžaduje to asi týdenního školení /viz Protokol z ústního jednání soudu na č.l.60-62 spisu/. Z emailové korespondence s jméno příjmení ze dne datum /viz č.l. 22-23 spisu/ soud zjišťuje, že daňový poradce zaslal daňové přiznání a výkazy účetní závěrky za rok 2016 dne datum s upozorněním, že daňový poradce k pokynu jméno příjmení podá daňové přiznání žalobkyně za rok 2016 finančnímu úřadu.

12. Z výpovědi předsedkyně představenstva žalobkyně, jméno příjmení, soud zjišťuje, že /Protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l.122-124 spisu/ žalovaná začala působit u žalobkyně na základě živnostenského oprávnění a následně s ní byla uzavřena pracovní smlouvy. K náplni práce žalované uvedla, že ta měla zpracovávat přijaté faktury, zaúčtovávat mzdy, zajišťovat odvody DPH a přišla s nápadem pro odpisy výzkumu a vývoje. Potvrdila, že žalovaná v rámci daňového období roku 2016 uspořila žalobkyni na daních z důvodu uplatnění výzkumu a vývoje a došlo k úspoře. V rámci pravidelné mzdy byly žalované vyplácena odměna a osobní ohodnocení, toto ohodnocení nedostávají zaměstnanci pouze pokud u něj jsou prokazatelné problémy, že něco neplní, co má. Na místo žalované byla přijata svědkyně celé jméno svědkyně a svědkyně celé jméno svědkyně, neboť se zjistilo, že při běžném chodu společnosti si žalobkyně nevystačí se stávajícími zaměstnanci, uvedla rovněž, že po celou dobu působení svědkyně celé jméno svědkyně se její pracovní náplň nezměnila.

13. Z výpovědi žalované, z pracovní smlouvy a z výpisu z živnostenského rejstříku žalované, z výpovědí z pracovního poměru žalované, soud zjišťuje, že /viz Protokol z ústního jednání ze dne datum na č.l. 170 spisu/ žalovaná uvedla, že pro žalobkyni začala pracovat půl roku před uzavřením pracovní smlouvy na základě živnostenského oprávnění /viz výpis z Živnostenského rejstříku na č.l. 102 spisu/. Žalovaná vypověděla k účetnímu systému příjmení u žalované, že tento byl u žalované nastaven již v roce 2014 a 2015. Uvedla, že s orientací v něm ji pomáhala svědkyně celé jméno svědkyně, změny v systému bez zásahu programátora však nešly provést. Zjistilo se, že systém příjmení v nastavení vykazuje chyby v párování, na to upozornila žalovaná svědkyni příjmení, která byla IT zaměstnancem žalobkyně, ta byla v kontaktu se zástupcem společnosti, která spravovala softwar účetního programu příjmení. Uvedla, že chyby se nepodařilo odstranit. Poslední půlrok před tím, než byl tento účetní systém nahrazen jiným, fungoval bez podpory softwearové společnosti, když žalobkyně neměla uzavřenu s touto společností smlouvu. Uvítala, že žalobkyně se rozhodla přejít na nový účetní program Helios a doporučovala přechod ze příjmení na Helios k datum, avšak k přechodu na nový systém došlo v průběhu účetního období k datum. Žalovaná uvedla, že sama navrhla jméno příjmení, aby daňové přiznání žalobkyni zpracoval daňový poradce a sama jej zajistila v osobě svědka titul celé jméno svědka, který zpracoval daňové přiznání již za rok 2015, následně i za rok 2016. K náplni své práce uvedla, že zajišťovala, kontrolovala účetnictví firmy, připravovala podklady pro daňového poradce. Uvedla, že společně s titul celé jméno svědka upozorňovali jméno příjmení na nutnost auditu za rok 2016, titul celé jméno svědka nabídl pomoc při hledání auditora, avšak ta nebyla ze strany jméno příjmení přijata, dále s daňovým poradcem nejednala a nedošlo k uzavření žádné smlouvy s auditorskou firmou, ani o spolupráci s titul celé jméno svědka. Vypověděla, že vzájemná komunikace s jméno příjmení přestala fungovat a navrhla ji, aby si našla místní účetní s ohledem na bydliště žalované na obec.

14.Z výpovědi z pracovního poměru žalované soud zjišťuje, že ta ukončila pracovní poměr ke dni datum u žalobkyně její výpovědí z pracovního poměru ze dne datum /viz č.l. 102 rub spisu/. Žalovaná dle výpisu ze živnostenského rejstříku má od datum zapsán předmět podnikán činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence /viz Výpis z Živnostenského rejstříku na č.l. 102 spisu/.

15. Z výpovědi svědkyně, celé jméno svědkyně, manažerky a ředitelky provozu žalované, soud zjišťuje, že /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 125 rub číslo spisu/ žalovaná se zúčastnila školení k fungování účetního softwaru příjmení. Svědkyně vypověděla, že žalovaná, resp. kromě jméno příjmení, ze školení nikdo dříve neodešel.

16.Z výpovědi svědkyně, celé jméno svědkyně, fakturantky žalobkyně, soud zjišťuje, že /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 126 -127 spisu/žalovaná byla nadřízenou svědkyně, do systému příjmení i Helios se musela zapracovat a pokud měla problém s účetním systémem dotazovala se softwarové společnosti, která systém zaváděla, označila podporu této společnosti za dostatečnou.

17.Z výpovědi svědkyně, titul celé jméno svědkyně, soud zjišťuje, /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 168 rub -169 spisu/, že byla u žalobkyně přijata na pozici účetní do datum jméno příjmení k běžné účetní činnosti, dodělání daňového přiznání s tím, že svědkyně věděla, že jsou ve firmě nepřesnosti z předchozího období a požadavek od svědkyně celé jméno svědkyně bylo to, aby ji pomáhala při zpracování účetnictví za rok 2017. Svědkyně rovněž uvedla, že od datum pracuje na hlavní pracovní úvazek pro druhou právnická osoba příjmení, pro společnost právnická osoba, kde byla od datum zaměstnána na základě dohody o provedení práce. Svědkyně uvedla, že náprava účetnictví a provádění běžné agendy se vzájemně prolínala, nedokázala specifikovat do jaké míry a kolik času ji zabralo provádění oprav a běžná účetní činnost, shodně se svědkyní celé jméno svědkyně uvedla, že mzdové účetnictví prováděla u žalobkyně externí firma. Ze mzdových listů svědkyně /viz č.l. 97-101 spisu/ soud zjišťuje, že svědkyni v období od datum do datum vyplácela žalobkyně měsíčně 20 000Kč, od října 2017 do dubna 2018 ji vyplácela žalobkyně mzdu, kdy za měsíc číslo 2017 činil hrubý výdělek svědkyně celkem 90 140Kč, za měsíc leden až duben činila hrubý výdělek 142 189Kč, současně pobírala od žalobkyně za období číslo datum měsíčně 22 000Kč.

18.Z výpovědi svědkyně, celé jméno svědkyně, auditorky, soud zjišťuje, že svědkyně u žalobkyně na základě pověření zaměstnavatele společnosti právnická osoba, audit žalobkyně za rok 2016 a 2017 /viz Protokol z ústného jednání soudu ze dne datum na č.l. 169 spisu/ s tím, že bylo zjištěno, že audit za rok 2016 nebyl u žalobkyně proveden a poklady pro audit za rok 2016 vykazovaly nesoulad v oblasti sald knihy vystavených faktur, zásob, neseděly inventarizace, neodpovídaly skutečnému stavu. Na základě dohledávání a činnosti celé jméno svědkyně bylo následně podáno dodatečné daňové přiznání za rok 2016 a došlo k nápravě za minulé období a k penalizaci žalobkyně. ulice problém v účetnictví z tohoto období bylo nepsrávné párování faktur.

19.Z výpovědi svědkyně, jméno celé jméno svědkyně, administrativní pracovnice žalobkyně, soud zjišťuje, /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l. 169 rub spisu/ že pracovala u žalobkyně od r číslo do konce r číslo, kdy odešla do důchodu, naposledy zde pracovala jako administartivní pracovnice a vedla pokladnu. Za dobu jejího působení u žalobkyně nebyl s pokladnou žádný problém. Od dubna 2017 přešla žalobkyně z účetního systému příjmení na Helios. Uvedla, že namísto žalované nastoupila svědkyně celé jméno svědkyně a titul celé jméno svědkyně pracovala pro společnost právnická osoba, mzdové účetnictví vedl externí účetní.

20. Z výpovědi svědkyně titul. jméno příjmení /viz Protokol z ústního jednání soudu na č.l. 193 rub číslo spisu/ soud zjišťuje, že začala pracovat pro žalobkyni v květnu 2016 na základě dohody, od roku 2017 je pak u žalobkyně v hlavním pracovním poměru a zaměřuje se na kalkulace, analýzy, školí zaměstnance, nastavuje práva zaměstnancům v systému informačním systému nejdříve v příjmení následně v systému Helios, na který žalobkyně přešla na základě rozhodnutí p. příjmení. Uvedla, že nabízela žalované pomoc při párování plateb, čištění saldokonta s tím, že si stěžovala žalovaná, že ji nastavení příjmení nevyhovuje, že se tváří nekonzistentně, o čemž rovněž svědčí emailová korespondence mezi žalovanou a svědkyní ze dne datum /viz citovaný email č.l. 77 spisu/. Uvedla rovněž, že nastavení příjmení bylo již ve firmě nastaveno, když do firmy žalobkyně přišla. Zaměstnanci, kteří potřebovali pomoci se systémem příjmení, se mohli obracet v případě potřeby na ni nebo p. celé jméno svědkyně. Svědkyně se rovněž vyjádřila k nástupu nové účetní celé jméno svědkyně, která měla nahradit žalovanou, rovněž vypověděla, že s ní nastoupila rovněž účetní celé jméno svědkyně, avšak do společnosti právnická osoba, každá z těchto firem má vlastní účetnictví. K účetnictví žalobkyně po nástupu nové účetní uvedla, že ta doháněla účetnictví, když do konce června muselo být podáno daňové přiznání a hotový audit.

21. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, administrativní pracovnice společnosti právnická osoba, /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne datum na č.l.197 spisu/soud zjišťuje, že svědkyně u pracovala od listopadu 2016 jako administrativní pracovnice, zakládala sklady, výdejky, vedla pokladnu pro žalobkyni a ve správě pohledávek společnosti odlišné od žalobkyně, a to právnická osoba Uvedla, že v době nástupu seděla v kanceláři se svědkyní příjmení, která ji zaučovala a uvedla, že titul celé jméno svědkyně dělala účetní pro společnost právnická osoba a svědkyně celé jméno svědkyně pro žalobkyni, pamatuje si, že obě nastoupily společně.

22.Po skutkové stránce tak dospěl ke skutkovému závěru:

Žalovaná byla u žalobkyně zaměstnána nejprve na základě dohody o provedení práce a následně na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou v hlavním pracovním poměru od datum do datum, žalobkyně vykonávala práci odpovídající obsahem práci hlavní účetní žalobkyně, mzdovou agendu zpracovávala externí firma, žalovaná připravovala rovněž podklady pro daňové přiznání, které zpracovával za rok 2015 i 2016 externí daňový poradce titul. celé jméno svědka. Z emailové korespondence s jméno příjmení ze dne datum a daňového poradce žalobkyně titul. celé jméno svědka dospěl soud k závěru, že daňové přiznání bylo za účetní období roku 2016 podáno až po datum, jaký den soudem zjištěno nebylo. Žalobkyně s daňovým poradcem upozorňovali žalobkyni, resp. jméno příjmení, na nutnost provedení auditu za rok 2016, avšak žádná smlouva ze strany žalobkyně s auditorskou firmou nebyla uzavřena, ač byla ze strany žalované a daňového poradce nabízena součinnost, což soud dovozuje z výpovědi žalobkyně a daňového poradce titul. celé jméno svědka. Žalovaná ukončila pracovní poměr u žalobkyně ke dni datum její vypovědí ze dne datum. V dubnu 2017 žalobkyně přecházela na nový softwarový systém Helios, který měl nahradit nevyhovující příjmení. Na místo žalované nastoupila v září 2017 nová účetní celé jméno svědkyně, na čemž se shodli svědkyně jméno příjmení, titul. příjmení, jméno celé jméno svědkyně. V říjnu 2017 nastoupila rovněž titul. celé jméno svědkyně, která v rozporu s tvrzeními svědkyň jméno příjmení, titul. jméno příjmení, jméno celé jméno svědkyně, tvrdila, že pracovala na základě nejprve dohody o provedení práce pro žalobkyni a následně i na základě pracovní smlouvy pro žalobkyni jako účetní společně s celé jméno svědkyně. Je pravdou, že žalobkyně účetní titul. celé jméno svědkyně vyplácela na mzdě, její činnost se ale pro žalobkyni a společnost právnická osoba natolik prolínala, že i výše zmiňované svědkyně se domnívaly, že je zaměstnancem u druhé společnosti, personálně propojené, avšak odlišné od žalobkyně. Jakou měrou a v jakém objemu činnosti se zabývala nápravou účetnictvím u žalobkyně za účetní období 2016 se ani svědkyně nedokázala vyjádřit. U žalobkyně byl za rok 2016 proveden audit, poklady pro audit za rok 2016 vykazovaly dle svědkyně celé jméno svědkyně, auditorky, nesoulad v oblasti sald knihy vystavených faktur, zásob, neseděly inventarizace, neodpovídaly skutečnému stavu. Soud dospěl k závěru na základě svědecké výpovědi celé jméno svědkyně i celé jméno svědkyně, že bylo podáno dodatečné daňové přiznání za rok 2016 a došlo k nápravě za minulé období a z těchto důvodů i k penalizaci žalobkyně. ulice problém v účetnictví z tohoto období bylo nesprávné párování faktur, přičemž na systémovou chybu účetního programu příjmení si v tomto směru stěžovala žalovaná a na tento problém upozornila pověřenou pracovnici žalobkyně v oblasti IT, svědkyni titul. příjmení, což soudu dovodil z e-mailová korespondence mezi žalovanou a svědkyní ze dne datum, nastavení příjmení bylo již ve firmě nastaveno, když do firmy žalobkyně přišla, k systémovému zásahu nebyla žalobkyně oprávněna.

23.Podle § 248 odst. 1 o.z. zaměstnanec je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.

24.Podle § 249 odst. 1, 3 o.z. zaměstnanec je povinen si počínat tak, aby nedocházelo k majetkové újmě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

25.Podle ust. § 250 odst. 1, 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce /dále jen zák.pr./ zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.

26.Podle § 257 odst. 1, 2 zák. pr. je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

27.K tomu, aby však zaměstnanec byl povinen k náhradě jím způsobené škody, je nezbytné, aby bylo kumulativně splněno několik podmínek, a to 1) musí dojít k porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, 2) musí skutečně dojít ke vzniku škody, 3) mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance musí být příčinná souvislost a 4) jednání zaměstnance musí být zaviněné. K tomu, aby byl zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu je potřeba, aby byly splněny všechny výše uvedené předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu. Pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody je zaměstnavatel v souladu s § 250 odst. 3 zákoníku práce a § 101 odst. 1 písm. a), b) ve spojení s § 120 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, povinen tvrdit a prokázat nejen jím tvrzené zavinění ze strany zaměstnance, nýbrž všechny výše uvedené předpoklady. Důkazní břemeno tak v případě uplatňování nároku ze strany zaměstnavatele leží plně na straně zaměstnavatele. Při zkoumání naplnění jednotlivých předpokladů nezbytných k tomu, aby byl zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, je nutné vymezit pojem škody v kontextu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce, které se týkají náhrady škody. Z ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že škodou se rozumí újma na jmění. Pojem škody byl judikován Nejvyšším soudem, kdy v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1111/2001 byla škoda pro účely náhrady škody v důsledku zaviněného porušení zaměstnance definována tak, že škoda je pouze majetková újma, která vznikla v důsledku zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnance, pokud je s tímto konkrétním porušením v příčinné souvislosti. V případě škody způsobené z nedbalosti nesmí náhrada škody u zaměstnance přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

28.Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. Soud poučil žalobkyni v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí při ústním jednání soudu dne datum ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, v řízení nebylo prokázána to, že žalobkyni vznikla škoda v podobě mzdových nákladů na účetní titul celé jméno svědkyně a ani to, že žalobkyni v příčinné souvislosti s jednáním žalované vznikla žalobkyni škoda v podobě penalizace za prodlení úhrady daňových povinností za zdaňovací období roku 2016. V kontextu s obsahem předchozího odstavce tohoto rozsudku, soud dospěl k závěru, že nebyly kumulativně splněny všechny podmínky pro úspěšné uplatnění tohoto nároku na náhradu škody dle ust. § 250 odst. 1 zák.pr. V řízení nebylo konkrétně prokázáno tvrzení žalobkyně, že škoda byla žalobkyni způsobena v podobě vyplacení mzdových nákladů na účetní titul celé jméno svědkyně, kdy žalobkyně změnila svá původní žalobní tvrzení, kdy tvrdila, že jde o mzdové náklady celé jméno svědkyně. Účetní celé jméno svědkyně nahradila žalovanou tzv. kus za kus, zároveň s účetní celé jméno svědkyně byla přijata žalobkyní i titul celé jméno svědkyně, ta však fakticky pracovala i pro personálně propojenu společnost právnická osoba Do jaké míry a s jakou časovou náročností pracovala pro žalobkyni, se v řízení nepodařilo prokázat. Bylo prokázáno, že fakticky vykonávala práci shodně jako celé jméno svědkyně na pozici účetní pro společnost právnická osoba, kdy není náhoda, že tři ze zaměstnankyň žalobkyně shodně vypověděly, že titul celé jméno svědkyně byla účetní společnosti právnická osoba a celé jméno svědkyně účetní žalobkyně. Samotní zaměstnanci žalobkyně a společnosti právnická osoba tak měli za to, že svědkyně titul celé jméno svědkyně je účetní nikoliv žalobkyně, a to na základě jejich osobních zkušeností. K penalizaci žalobkyně finančním úřadem soud uvádí, že se v řízení neprokázala příčinná souvislost mezi konáním žalobkyně, tedy výkonem práce účetní, tedy že žalobkyně zavinila, že bylo daňovým poradcem připravené daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2016 podáno opožděně a z důvodu na straně žalobkyně. Žalovaná připravovala podklady pro daňového poradce, a to za situace, kdy žalobkyně v dubnu 2017 přecházela na nový účetní software při neznalosti žalované s jejím fungováním a za situace, kdy nebyla ne vinou žalobkyně proveden audit žalobkyně za rok 2016, ač byl žalobkyní a daňovým poradcem titul celé jméno svědka doporučován. Nelze rovněž opomenout výpověď žalované a předsedkyně představenstva žalované, že žalobkyni žalovaná za rok 2016 uspořila na odvodech daní při uplatnění výzkumu a vývoje, byla za svou práci rovněž pravidelně odměňována, přičemž tyto zjištěné skutečnosti spíše nasvědčují tomu, že žalovaná své pracovní povinnosti plnila a pokud upozorňovala na chyby v systému příjmení, činila vše proto, aby žalobkyni předcházela vzniku případné škody. Soud tedy uzavřel, že vykazovalo-li účetnictví žalobkyně za účetní období roku 2016 nesrovnalosti, nebylo prokázáno, že by žalobkyně musela v souvislosti s těmto nesrovnalostmi v účetnictví žalobkyně vynakládat navíc tvrzené mzdové náklady. Rovněž soud neshledal, že vyměření úroků z prodlení úhrady daňových povinností za zdaňovací období datum do datum ve výši 24 690Kč bylo v příčinné souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi účetnictví a jakým konkrétním porušením pracovních povinností na straně žalované.

29.O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 75 720Kč Tyto náklady sestávají z nákladů žalované na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 186 395Kč sestávající z částky 8 580Kč za každý z 8 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovních nákladů za pět cest osobním vozidlem k ústnímu jednání soudu při cestě obec obec obec, při délce jedné cesty 80km /5x80/osobním vozidlem reg.zn. 9A63627, průměrné spotřebě 7,2l/100km, ceně pohonných hmot 32Kč, ve výši 2680Kč a náhrady za promeškaný čas ve výši 2000Kč dle ust. § 14 a.t., tj. 10x cesta v trvání 1 hodiny, tj. 10x200Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (podat návrh na výkon rozhodnutí, resp. návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora jejím provedením).