OSME 17 C 119/2020-76

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o určení absolutní neplatnosti kupní smlouvy

I. Žaloba, pokud se jí žalobkyně domáhá určení, že kupní smlouva uzavřená mezi účastníky dne datum, jejímž předmětem byl pozemek anonymizována dvě slova – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, pozemek parc. číslo – orná půda a pozemek parc. číslo – orná půda, vše zapsáno na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, je absolutně neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobou, soudu doručenou dne datum, se žalobkyně domáhala určení, že kupní smlouva, kterou jako prodávající dne datum s žalovaným coby kupujícím uzavřela a jejímž předmětem byl pozemek anonymizována dvě slova – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, pozemek parc. číslo – orná půda a pozemek parc. číslo – orná půda, vše zapsáno na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník (dále jen„ předmětné nemovitosti“), je absolutně neplatná. To dovozovala z toho, že žalovaný při uzavírání smlouvy využil finanční nouze žalobkyně a zneužil její sníženou schopnost rozhodování v důsledku jejího onemocnění. Tvrdila, že se předmětné nemovitosti rozhodla prodat poté, co se na jaře rok zhoršil její zdravotní stav do té míry, že nebyla a ostatně dosud není schopná vykonávat žádné zaměstnání (aktuálně pobírá invalidní důchod) a nemohla již dostát závazků z hypotéčního a spotřebitelského úvěru, které se k nemovitostem upínaly. Žalovaný, makléř jedné z žalobkyní oslovených realitních kanceláří, poté, co žalobkyni zdůrazňoval zdlouhavost procesu prodeje, nabídl okamžitou finanční pomoc zhruba ve výši jedné splátky úvěrů a dále nabídl, že předmětné nemovitosti okamžitě odkoupí sám za částku 2 800 000 Kč. Při samotném podpisu kupní smlouvy však sdělil, že kupní cena předmětných nemovitostí klesla na 2 300 000 Kč a i přestože žalobkyně trvala na původně sjednané ceně, došlo dne datum pod nátlakem žalovaného k uzavření kupní smlouvy a dne datum byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Zhruba po osmi měsících žalovaný předmětné nemovitosti prodal za částku 4 600 000 Kč, tedy za dvounásobek ceny. Prostřednictvím své zmocněnkyně se žalobkyně obrátila na žalovaného s návrhem na mimosoudní narovnání ve výši 700 000 Kč. To však bylo ze strany žalovaného odmítnuto. Z hlediska naléhavého právního zájmu žalobkyně tvrdila, že nápravy současného stavu nelze dosáhnout jiným způsobem, než touto žalobou.

Žalovaný s žalobou nesouhlasil a z důvodů blíže ve vyjádření popsaných, navrhl její zamítnutí.

Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti řádně předvolaných účastníků a zmocněnkyně žalobkyně (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)). Žalovaný svou nepřítomnost omluvil a žalobkyně i její zmocněnkyně se k soudu neodstavily bez omluvy. Sluší se dodat, že pokud žalobkyně s ohledem na svůj zdravotní stav požádala o odročení ústního jednání, soud její žádosti nevyhověl. Žalobkyně se dala v řízení zastupovat zástupcem, kterého si zvolila a vybavila procesní plnou mocí. Je-li tudíž žalobkyně v řízení zastoupena, realizuje svá procení práva a povinnosti prostřednictvím svého zástupce, který je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení činit sama žalobkyně. Ta pak nemůže být za řízení v důsledku své neúčasti při jednání na svých právech poškozena. Soud by přistoupil k odročení jednání jen tehdy, pokud by neúčast žalobkyně při jednání ovlivnila průběh dokazování natolik, že by to bylo na újmu řádného a úplného zjištění skutkového stavu. To však není, jak bude ukázáno dále, tento případ. Za stavu, kdy sama zástupkyně žalobkyně o odročení nepožádala, žádné důležité důvody, které by jí osobně bránily v účasti u jednání a které by byly způsobilé vést k jeho odročení, neuvedla a ani nedoložila, nic zjevně nepřekáželo tomu, aby se sama k jednání dostavila, účastnila se ho a hájila zájmy žalobkyně. O tom jakým způsobem soud s žádostí žalobkyně o odročení ústního jednání naložil, byla zástupkyně žalobkyně zpravena přípisem soudu doručovaným do její datové schránky ještě ve shodný den, co žalobkyně o odročení jednání požádala (datum, tedy dva dny před jednáním). Bylo výhradně věcí zástupkyně žalobkyně, potažmo žalobkyně, aby se jakkoli přesvědčila, zda bylo návrhu na odročení vyhověno či nikoli (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 2078/97).

Po provedeném dokazování dospěl soud, vycházeje ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), z listinných důkazů předložených účastníky, jakož i z těch, které sám opatřil (srov. § 120 odst. 2 o. s. ř.) k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne datum uzavřeli kupní smlouvu, žalobkyně v pozici prodávající a žalovaný jako kupující, jejímž předmětem byly předmětné nemovitosti za kupní cenu 2 300 000 Kč. Právní účinky zápisu vlastnického práva žalovaného k předmětným nemovitostem nastaly ke dni datum /shodná tvrzení účastníků, výpis z KN na č.l. 73a) -74 spisu/. Žalovaný předmětné nemovitosti zhruba po osmi měsících prodal a aktuálními vlastníky předmětných nemovitostí jsou osoby odlišné od účastníků řízení /shodná tvrzení účastníků, informativní výpis z KN na č.l. 73 spisu/. Dopisem ze dne datum žalobkyně s odkazem na absolutní neplatnost kupní smlouvy pro její lichevní charakter nabídla žalovanému mimosoudního narovnání formou finančního plnění ve výši 700 000 Kč oproti jejímu čestnému prohlášení, že nebude uplatňovat nárok z titulu absolutní neplatnosti kupní smlouvy a nárok na náhradu újmy způsobené jí na zdraví a majetku /viz korespondence na č.l. 24 spisu/.

Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum kupní smlouvu, na základě níž převedla, s právními účinky ke dni datum, vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovaného.

V souzené věci je nepochybné, že žalobkyně podala určovací žalobu ve smyslu § 80 o. s. ř. Předpokladem úspěšnosti určovací žaloby je mimo jiné to, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Podle ustálené judikatury je naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba o určení ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. (dnes § 80 o. s. ř., pozn. soudu) není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Stav ohrožení práva žalobce nebo nejistota v jeho právním postavení se totiž v takovém případě neodstraní toliko tím, že bude vyřešena předběžná otázka, z níž bez dalšího právní vztah (právo) významný pro právní poměr účastníků ještě nevyplývá, ale až určením, zda tu právní vztah nebo právo je či není (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 85/2008). Jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Odon 50/96).

Žalobkyně se v dané věci domáhá konkrétně určení, že shora specifikovaná kupní smlouva, na základě níž došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem z žalobkyně na žalovaného je absolutně neplatná. K naléhavému právnímu zájmu pak tvrdí, že tento vyplývá z nutnosti nápravy současného stavu, kterého nelze dosáhnout jiným způsobem.

Soud oproti žalobkyni na požadovaném určení naléhavý právní zájem žalobce nespatřuje. Především nutno konstatovat, že požadované určení má v daném případě charakter předběžné otázky. Její zodpovězení je sice významné, nicméně neřeší otázku existence vlastnického práva žalobkyně ve vztahu k předmětným nemovitostem. Žaloba o určení neplatnosti kupní smlouvy ve smyslu § 80 o. s. ř. není na místě, neboť nemůže, bylo-li by jí soudem vyhověno, vést k navrácení v předešlý stav, tedy k obnovení vlastnických poměrů panujících v době před účinností kupní smlouvy. Má-li právní otázka, o níž má být rozhodnuto na základě žaloby na určení, povahu předběžné otázky ve vztahu k jiné právní otázce, není dán, naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li přímo žalovat na určení existence nebo neexistence samotného práva nebo právního vztahu (srov. přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2948/2000). Jinak řečeno, v daném případě nemůže mít žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy naději na úspěch, neboť žalobkyně se může domoci svých práv žalobou na určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. Za dané situace nemá žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť jí nárokované určení má povahu„ toliko“ předběžné otázky.

Pro absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení byla proto žaloba zamítnuta, aniž by se soud nárokem žalobkyně po věcné stránce dále zabýval (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1772/2000).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle §§ 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně úspěšnému žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady představují náklady nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalobkyni uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.