OSME 19 C 110/2021-31

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost k zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za cestu, kterou žalovaná vykonala bez platného jízdního dokladu dne 25. 9. 2020 v 15.57 hodin linkou metra anonymizováno, tj. veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní v obec.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud učinil tento skutkový závěr: Žalovaná cestovala dne 25. 9. 2020 v 15.57 hodin linkou metra B provozovanou žalobkyní, přičemž v místě kontroly stanice ulice, se kontrolorovi neprokázala platným jízdním dokladem. Osobní údaje žalované, včetně jejího data narození, byly zjištěny z číslo obč. průkazu (zápis o provedené přepravní kontrole na čl. 15 spisu). Žalobkyně vydala Informace pro cestující, kde s odkazem na zákon číslo Sb., číslo Sb. uvádí, že přirážka k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu v základní (plné) výši činí dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně 1 500 Kč, při úhradě do 15 dnů činí 800 Kč (informace pro cestující na čl. 16 spisu; tarif PID, smluvní přepravní podmínky – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu). Žalovaná je vlastníkem číslo obč. průkazu (výpis z lustrace žalované v informačním systému základních registrů na č.l. 26). Doklad s číslo nebyl nalezen v databázi neplatných dokladů (viz databáze neplatných dokladů na stránkách Ministerstva vnitra). Žalovaná byla o zaplacení dlužné částky upomenuta dopisem ze dne 24. 11. 2020 (dopis na čl. 18 spisu, potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty na čl. 19 spisu).

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení:

6. Podle ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu je přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.

7. Cestující, který využije prostředku hromadné dopravy a neprokáže, že zaplatil řádně jízdné, je povinen podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, za použití smluvních přepravních podmínek, zaplatit jízdné spolu s přirážkou.

8. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč.

9. Soud měl v řízení za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 25. 9. 2020 k uzavření smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaná nastoupila do linky metra B. Žalovaná však nesplnila svou základní povinnost, a to zaplatit jízdné, a proto jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni kromě jízdného 24 Kč i přirážku 1 500 Kč stanovenou v přepravních podmínkách dopravce. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit částku ve výši 1 524 Kč.

10. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (tj. bezodkladně) se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobě i v této části.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.