OSME 12 C 205/2020-245

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Daniely Kulíkové a přísedících Miroslavy Pánkové a Ing. Zuzany Hönigové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_003⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a úhradu mzdy

I. Návrh, aby soud určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne datum je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba, aby soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobci na náhradě mzdy částku ve výši 1 185 184 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 107 744Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované ve výši 244 624,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne datum domáhal vůči žalované jako zaměstnavateli určení neplatnosti výpovědi a náhrady mzdy. V odůvodnění návrhu uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne datum uzavřené na dobu neurčitou vykonával pro žalovanou práci na pozici„ příjmení příjmení jméno příjmení“. Dne datum byla žalobci ze strany žalované doručena výpověď dle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) s tím, že byla přijata opatření k zajištění snížení nákladů a bylo rozhodnuto o snížení stavu zaměstnanců a zrušení pracovní pozice žalobce. Žalobce považuje výpověď za neplatnou, neboť má za to, že nebyly naplněny předpoklady ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce a žalobce se nestal nadbytečným. Poukazuje na skutečnost, že na obdobné pozici jako žalobce působilo několik dalších zaměstnanců, jímž v době doručení výpovědi žalobci běžela zkušební doba a pokud bylo cílem skutečně snížit náklady žalované, jejich propuštění by bylo ekonomicky výhodnějším postupem. Navíc zdůraznil, že žalovaná v době podání žaloby nabízí prostřednictvím příslušných webových portálů práci na pozici, kterou vykonával žalobce. Žalobce se dále domnívá, že výpověď byla ve skutečnosti pouze reakcí na jeho projevený nesouhlas s postupy přímé nadřízené spočívající v přidělování pracovních úkolů v době pracovní neschopnosti, pozdních večerních hodin a v průběhu víkendů a rovněž v neumožnění pracovat z domova v době šíření nemoci COVID-19. V důsledku přístupu přímé nadřízené k zaměstnancům došlo dle žalobce v krátké době k vysoké fluktuaci zaměstnanců, což nepovažuje za obvyklé. Ze všech těchto důvodů považuje výpověď za neplatnou a požaduje úhradu mzdy za období po uplynutí výpovědní doby.

2. Žalovaná se k návrhu žalobce vyjádřila v podání ze dne datum a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedla především, že nesouhlasí se závěrem žalobce o tom, že výpověď je neplatná pro nesoulad se zákonem. Potvrdila, že žalovaná učinila dne datum rozhodnutí o organizační změně a v důsledku toho dala žalobci dne datum výpověď, neboť se žalobce stal nadbytečným zaměstnancem. Jelikož pracovní poměr ukončil i druhý zaměstnanec působící na pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení /dále jen„ SKAM“ /, došlo k úplnému zrušení této pozice a žalovaná již nadále zaměstnávala pouze tzv. příjmení jméno příjmení s odlišnou náplní práce a nižším platovým ohodnocením. Zdůraznila, že organizační změna nemusí spočívat pouze ve snížení počtu zaměstnanců, nýbrž i ve změně jejich požadovaného kvalifikačního složení. Rozhodnutí, který ze zaměstnanců je pro žalovanou jako zaměstnavatele skutečně nadbytečný, považuje za výlučnou kompetenci žalované. K námitce žalobce k výběrovému řízení na pozici SKAM uvedla, že výběrové řízení bylo vypsáno pouze na pozici nižší a uchazeče s předpoklady na odbornější pozici odmítla. Pokud žalobce namítal, že v období šíření nemoci COVID-19 mu nebylo umožněno pracovat z domu, žalovaná k tomu upřesnila, že v období od datum do datum byl žalobce v pracovní neschopnosti a následně od datum do datum z domu pracoval a osobně byl na pracoviště přítomen pouze ve dnech datum a datum, kdy přebíral svou výpověď.

3. Soud vycházel ze zjištění mající základ v rozsáhlém dokazování ve věci, a to ze svědecké výpovědí p. jméno příjmení, která k věci uvedla, že pracuje u žalované jako personální ředitelka u žalované, a to již od datum. Vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců žalované spolupracuje s dalšími kolegy z personálního oddělení tzv. HR oddělení, např. s p. celé jméno svědka. Každá organizační změna žalované musí být s personální ředitelkou konzultována a z její strany odsouhlasena. Soud vycházel z její výpovědi, kdy uvedla, že organizační změny nejsou ničím u žalované neobvyklým, obzvlášť rok 2020 označila za velmi dynamický. Cílem zrušení pracovních pozic tzv. příjmení příjmení jméno příjmení byl denní a přímý kontakt nadřízené žalobce, p. příjmení, s klienty žalované právě v období počátku šíření nemoci COVID-19. Zmíněná pozice nebyla obsazena po dobu asi jednoho roku, následně sice byla znovu obsazena, avšak s jinou náplní práce. Od zaměstnance na pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení se na rozdíl od tzv. příjmení jméno příjmení očekávají manažerské schopnosti, neboť vede svůj tým tzv. příjmení jméno příjmení a souvisí s touto pozicí i vyšší platové ohodnocení. V době, kdy byla uveřejněna nabídka práce, na níž žalobce v žalobě poukazuje, svědkyně konzultovala s p. příjmení, že nelze obsazovat tuto pozici v době organizační změny, avšak byla za strany p. příjmení ujištěna, že obsazení pozice tzv. příjmení příjmení jméno příjmení není záměrem zmíněné nabídky práce. Pokud jde o namítanou nemožnost práce z domova, svědkyně uvádí, že zpočátku bylo takové rozhodnutí v kompetenci každého manažera. V případě žalobce byla svědkyně kontaktována žalobcem s tím, že mu práce z domova není umožněna a následně paní příjmení k tomu vysvětlila, že nedoporučuje tento systém práce s ohledem na obsah činností obchodního oddělení. V průběhu doby došlo k modelu, že na pracovišti zůstávalo osobně přítomno jen určité procento zaměstnanců. Přímou nadřízenou žalobce, p. příjmení svědkyně hodnotila jako razantní manažerku, obchodnici. Nebyla přítomna žádnému sporu žalobce s ní a nezaznamenala rozdíl v přístupu k žalobci a jiným podřízeným.

4. Soud z výpovědi svědka celé jméno svědka zjišťuje, že pracuje u žalované na pozici tzv. příjmení jméno příjmení, a to od února 2020, žalobce byl jeho nadřízeným. K organizační změně bylo svědkovi a jeho kolegům ze strany žalované sděleno, že pozice tzv. příjmení příjmení jméno příjmení byla zrušena, příslušné pracovní úkoly si převzala p. příjmení a té se svědek s kolegy také zodpovídali. K otázce možnosti práce z domova tzv. home office uvedl, že p. příjmení trvala na tom, aby zaměstnanci byli přítomni na pracovišti s tím, že se vyjádřila tak, že nemá jistotu, že zaměstnanci budou doma skutečně pracovat. Asi po půl roce poté se praxe změnila, dle svědka byla p. příjmení dostatečně razantně upozorněna ze strany vedení žalované, aby práci z domova podřízeným zaměstnancům umožňovala. V průběhu března ani dubna 2020 žalobce dle svědka neměl možnost pracovat z domova. Svědek nemá za to, že by se v důsledku organizační změny zrychlilo fungování obchodního oddělení a že by byla přínosem pro žalovanou. Není si současně vědom toho, zda došlo k jiným organizačním změnám v hierarchii obchodního vedení v průběhu roku 2020. Nevzpomíná si, že by byla inzerovaná volná pozice. K obsazenosti oddělení v období od března do dubna 2020 uvedl, že by dle jeho názoru bylo potřeba víc lidí.

5. Z výpovědi svědka celé jméno svědka vyplynulo, že pracuje u žalované od dubna 2020 na pozici tzv. příjmení jméno příjmení jméno s tím, že jeho náplní je konzultant pro obchodní oddělení. Dle svědka byl žalobce nadřízen zaměstnancům na pozici tzv. příjmení jméno příjmení a věnoval se konkrétnímu zákazníkovi – právnická osoba. S návrhem organizační změny přišla za svědkem p. příjmení s tím, že by chtěla oddělení řídit rychleji, a proto by chtěla odstranit pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení a oddělení řídit z její pozice napřímo. Z tohoto důvodu byla zrušena i pracovní pozice, na níž dříve působil p. celé jméno svědka. příjmení příjmení ukončila pracovní poměr u žalované na podzim 2020, přišlo nové vedení žalované a od datum se obnovila pozice tzv. příjmení příjmení jméno příjmení. V době výpovědi žalobci nebyly žádné pozice inzerovány. Svědek si není vědom toho, že by p. příjmení vyhledávala zaměstnance, avšak v minulosti se stalo, že našla osobu vhodnou pro nějakou pozici a svědek jí sděloval, že takto systém výběru nových zaměstnanců nefunguje. Svědek se snažil pro žalobce najít jinou pozici v rámci struktury žalované, avšak nepodařilo se mu to. Svědek nastoupil do zaměstnání u žalované na začátku dubna 2020, nepamatuje si tedy, zda žalobce byl v pracovní neschopnosti a kdy. Pokud jde o otázku umožnění práce z domova tzv. home office, toto rozhodnutí činili manažeři jednotlivých oddělení. příjmení příjmení měla za to, že jestliže budou zaměstnanci osobně přítomni, věci budou vyřizovány rychleji, než při telefonickém kontaktu. Někteří zaměstnanci se svědkem konzultovali možnost tzv. home office a svědek s kolegy proto apelovali na manažery, nechť tuto možnost zváží. K obnovení pozice tzv. příjmení příjmení jméno příjmení došlo v důsledku nové strategie, v současné době se tito zaměstnanci zaměřují na strategii budování, digitalizaci a rozvoj spolupráce s internetovými obchody. V současné době již tito zaměstnanci nemají žádného zákazníka, o kterého by pečovali.

6. Svědek celé jméno svědka k věci uvedl, že v období od datum do datum pracoval u žalované na pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení. Pracovní poměr ukončil ve zkušební době pro chování jeho přímé nadřízení p. příjmení a p. příjmení vůči jeho podřízeným a obchodním partnerům. Ke vztahům mezi žalobcem a p. příjmení uvedl, že docházelo ke sporům na poradách, kdy se žalobce dotazoval na systém vyplácení bonusů, které mohly být vypláceny, ale nebyly, a p. příjmení v návaznosti na tento dotaz přidělovala žalobci úkoly, jejichž splnění požadovala v nereálném čase. Svědek např. konzultoval některé kroky navržené p. příjmení s právním oddělením žalované, což mu následně vyčítala. Práce z domova tzv. home office byl oddělení p. příjmení umožněn jako poslednímu oddělení u žalované. Po vyvinutí tlaku na personální oddělení byla umožňována práce z domava po schválení p. příjmení. Důvody ukončení pracovního poměru svědek sdělil centrále žalované a dostalo se mu vyrozumění, že se to bude řešit.

7. Z výpovědi svědka celé jméno svědka vyplynulo, že v období od datum do datum pracoval u žalované na pozici tzv. příjmení jméno příjmení pharmaceutické divize obchodního oddělení. Jeho přímou nadřízenou byla p. příjmení. Dne datum proběhlo ze strany žalované se svědkem jednání, při němž bylo svědkovi nejprve navrženo prodloužení zkušební doby, poté práce na novou pracovní smlouvu a druhý den byl jeho pracovní poměr zrušen ve zkušební době. Dle svědka byly mezi žalobcem a p. příjmení pracovní spory. příjmení probíhaly za fyzické účasti zaměstnanců, práci z domova v době vládních opatření proti šíření Covid-19 tzv. home office zaměstnanci za působení svědka příliš neměli. Zpočátku byl s čerpáním tzv. home office problém, oddělení, v němž působil svědek, bylo jediné, kde všichni zaměstnanci docházeli na pracoviště osobně. Po dotazu na personálním oddělení byl svědek odkázán na svého nadřízeného, nicméně při další poradě p. příjmení konstatovala, že si někdo stěžoval a tedy, kdo chce, nechť si individuálně požádá o čerpání tzv. home office. I po schválení však bylo svědkovi doporučeno, aby se osobně účastnil porad, které probíhaly 3x týdně. Svědek dále uvedl, že nejprve si měl svědek vést své oddělení sám, později p. příjmení dávala svědkovi nesplnitelné úkoly, které dle něj pramenily z důvodu její nevědomosti. P. příjmení jednala i přímo se zákazníky, dle postoje kolegů to zřejmě bylo bez jejich vědomí.

8. Svědek jméno příjmení uvedl, že pracoval u žalované na pozici tzv. příjmení jméno příjmení, a to v období od března 2019 do června 2020. Jeho pracovní poměr byl ukončen ze dne na den s tím, že mu bylo umožněno ukončit pracovní poměr dohodou. Důvodem ukončení jeho pracovního poměru bylo vedení týmu nadřízenou p. příjmení. K jejímu vztahu k žalobci svědek uvedl, že když byl žalobce měsíc v pracovní neschopnosti, p. příjmení na poradě poznamenala„ pan celé jméno žalobce tu zase není“ a narážela na seznam jeho úkolů, které nebyly splněny. Svědek neví o tom, že by byl oficiálně informován o rozdělení práce po ukončení pracovního poměru žalobce, pouze mu bylo sděleno, že bude mít na starosti klienta anonymizováno. K pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení uvedl, že dle jeho názoru neměla pozice praktický význam, po jejím zrušení ubylo v týmu osoby a přibyla práce ostatním členům. Obchodní oddělení bylo tvořeno cca číslo lidmi včetně asistentek a za rok se vystřídalo cca 40 zaměstnanců, což vzhledem k jiným oddělením nebylo obvyklé. Praktiky p. příjmení svědek označil za neobchodní, neboť zaměstnanci přidělila úkol a poté jej splnila sama, aniž by to zaměstnanci oznámila. Ve vztahu k možnosti čerpání tzv. home office uvedl, že jeho oddělení bylo jediné, které zůstávalo na pracovišti osobně, někteří se obrátili na personální oddělení a v návaznosti na to p. příjmení oznámila, že všem plošně jej neumožní, ale na základě individuálních opakovaných žádostí jej povolí.

9. Ve věci byla vyslechnuta rovněž svědkyně jméno příjmení, která uvedla, že od srpna 2019 do datum pracovala pro žalovanou na pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení partner. Byla kontaktem pro manažery svěřeného oddělení, v jejím případě se jednalo o oddělení obchodní, kde působil žalobce. V průběhu dubna 2020 již pouze dokončovala některé projekty a o organizační změně a výpovědi dané žalobci nevěděla, neboť agendu si převzal nový kolega – p. celé jméno svědka. Na pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení byli dva zaměstnanci žalované, otázky týkající se této pozice byly předmětem diskuze po celou dobu jejího působení u žalované. Hovořilo se o možném navýšení počtu zaměstnanců na této pozici, ale i o případném zrušení této pozice za účelem zrychlení fungování, neboť manažerka, p. příjmení, věci ráda řešila napřímo. Výhrady p. příjmení vůči žalobci měla, byly pracovního charakteru a měla je vůči celému týmu, byla velmi ostrá, tvrdá manažerka. Vypověděla, že o organizační změně u žalované je oprávněna rozhodnout personální ředitelka žalované.

10. Žalobce k věci vypověděl, že k žalované nastoupil dne datum a výpověď mu byla doručena datum. V rámci své pozice byl přímo zodpovědný za koncového zákazníka anonymizováno a byli mu podřízeni tři pracovníci na pozici tzv. příjmení jméno příjmení a asistentka týmu. Jeho přímou nadřízenou byla p. příjmení. Druhým zaměstnancem na pozici jako žalobce byl p. celé jméno svědka. Organizační změnu s žalobcem nikdo nekonzultoval, přítomen předání výpovědi byl p. celé jméno svědka p. příjmení, kteří mu sdělili, nechť si přečte předložené papíry, z toho jeden byla informace o organizační změně a druhý výpověď. Jiná pozice u žalované mu nabídnuta nebyla. Žalobce byl v pracovní neschopnosti, a to od března do dubna 2020, po dobu 14 dnů z důvodu angíny. Po dobu pracovní neschopnosti s ním nadřízená řešila datum jeho návratu do práce, avšak žalobce byl schopen sdělit pouze datum příští návštěvy lékaře. Následně mu byly odebrány klíče od služebního vozidla, které byly žalobci navráceny až po návratu do práce. příjmení příjmení se k žalobci i k ostatním zaměstnancům chovala nevybíravým způsobem. Její výtky se netýkaly pouze pracovních záležitostí, nýbrž komentovala i věci osobní, např. vtipkovala na téma zdravotního stavu zaměstnanců, přičemž jmenovaní to vnímali jako ponižování. Pozice tzv. příjmení příjmení jméno příjmení byla obnovena po odchodu p.Kostlánové a p.Veléze od žalované. Před datem datum žalobce o zamýšlené organizační změně informován nebyl.

11. Soud na základě dokazování listinami dospěl k těmto dalším skutkovým zjištěním:

12. Žalovaná je právnickou osobou, akciovou společností, vzniklou dne datum, s původní právnická osoba, a.s. /viz úplný výpis z obchodního rejstříku žalované na č. l. 26-33 spisu/. Žalobce pracoval pro žalovanou od datum na pozici příjmení příjmení jméno příjmení /viz Pracovní smlouva ze dne datum uzavřená mezi žalobcem a právnická osoba, a.s. – pozice příjmení příjmení jméno příjmení na č. l. 10 spisu/. Struktura moderního trhu byla u žalované nastavena tak, že žalobce (a na totožné pozici i p. celé jméno svědka) byl jako tzv. příjmení příjmení jméno příjmení podřízen p. jméno příjmení na pozici tzv. příjmení jméno příjmení. Žalobci byli podřízeni tři zaměstnanci na pozici tzv. příjmení jméno příjmení /viz MT struktura – před organizační změnou na č.l. 57 spisu a organizační struktura obchodního oddělení na č. l. 20 spisu/. Dne datum bylo žalovanou přijato rozhodnutí o organizační změně ve struktuře komerčního oddělení, které za žalovanou podepsala jméno příjmení jako personální ředitelka žalované tzv. HR Director. Obsahem rozhodnutí bylo zrušení pracovní pozice Manažer pro klíčové zákazníky příjmení reportující přímo příjmení jméno příjmení s tím, že v důsledku tohoto rozhodnutí se stane pro žalovanou jako zaměstnavatele nadbytečným zaměstnanec celé jméno žalobce – žalobce /viz rozhodnutí žalované o organizační změně ve struktuře komerčního oddělení ze dne datum – zrušení pozice Manažer pro klíčové zákazníky senior na č. l. 11 spisu/. příjmení jméno příjmení byla ze strany žalované, za níž jednal Ing. jméno příjmení, člen představenstva, dne datum udělena plná moc k jednání za žalovanou v pracovněprávních vztazích a činila za ní veškerá právní jednání související se řádným zajištěním všech zájmů žalované v oblasti personalistiky/lidských zdrojů /viz plná moc udělená jméno příjmení ze dne datum na č. l. 113-114 spisu, nařízení generálního ředitele právnická osoba a.s. o pověření k právním jednáním v pracovněprávních vztazích ze dne datum na č. l. 111-112 spisu a smluvní a podpisový řád společnosti žalované ze dne datum na č. l. 117-121 spisu/. Dne datum byla žalobci dána výpověď z pracovního poměru, a to dle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť se stal nadbytečným zaměstnancem. Ve výpovědi bylo uvedeno, že opatření bylo přijato k zajištění snížení nákladů /viz výpověď z pracovního poměru ze dne datum z důvodu zrušení pracovního místa dnem datum, pro nadbytečnost dle § 52 písm c) zák.práce na č. l. 12 spisu/. Ke dni skončení pracovního poměru činil hrubý výdělek žalobce 107 744 Kč /viz potvrzení hrubého výdělku žalobce k datu ukončení pracovního poměru dne datum – 107 744 Kč na č. l. 16 spisu/. Zrušení pozice tzv. příjmení příjmení jméno příjmení, jíž vykonával žalobce, bylo ostatním zaměstnancům oznámeno dne datum e-mailem /viz emailová korespondence- datum oznámení o zrušení pozice příjmení příjmení jméno příjmení na č. l. 66-67 spisu/. Žalobce dne datum oznámil žalované, že výpověď považuje za neplatnou a sdělil jí, že i nadále trvá na tom, aby jej zaměstnávala a přidělovala mu práci dle pracovní smlouvy ze dne datum. Žalovaná však na dané výpovědi trvala i nadále /viz oznámení žalobce o neplatnosti rozvázání pracovního poměru a požadavek na trvání dalšího zaměstnávání žalovanou ze dne datum na č. l. 13-14 spisu a reakce žalované na oznámení žalobce ze dne datum – s podpisem Mgr. jméno příjmení, Legal Director na č. l. 15 spisu/. Po organizační změně bylo p. jméno příjmení na pozici tzv. příjmení jméno příjmení přímo podřízeno celkem 6 zaměstnanců na pozici tzv. příjmení jméno příjmení, kteří dosud byli podřízeni žalobci a celé jméno svědka, jakož i další zaměstnanci /viz MT struktura – po organizační změně na č. l. 58 spisu/. V lednu 2021 byli zaměstnanci na pozici tzv. příjmení jméno příjmení podřízeni panu jméno příjmení na pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení /viz MT struktura na č.l. 87 spisu/. právnická osoba pro žalovanou v době od 20. 6. do datum a v době od 8. 4. do datum inzerovala nabídku práce na pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení, resp. tzv. příjmení jméno příjmení. Na pozici tzv. příjmení příjmení jméno příjmení nabídka práce v období od březuna do června 2020 inzerována nebyla /viz čestné prohlášení společnosti právnická osoba ze dne datum na č. l. 52 spisu a zpráva společnosti právnická osoba na č. l. 101 spisu/. Společnost právnická osoba v období od března do června 2020 neinzerovala přímo nabídku práce pro žalovanou. Společnost však inzerovala na pracovním portále třetí strany webová adresa nabídku práce na pozici tzv. příjmení jméno příjmení v období od datum do datum na základě rámcové objednávky žalované po dohodě s p. příjmení /viz zpráva společnosti právnická osoba ze dne datum na č. l. 109 spisu, Rámcová objednávka žalované na pozici příjmení account manager ze dne datum na č. l. 136 spisu a emailová komunikace na č. l. 22-25 spisu/. V době šíření nemoci COVID-19 vydala žalovaná prohlášení, v němž doporučila zaměstnancům mj. pracovat z domova /viz prohlášení anonymizována dvě slova + překlad prohlášení na č.l. 17 -19, číslo spisu/. Žalobce byl od datum do datum v pracovní neschopnosti. V době od datum do datum žalobce pracoval z domova/viz docházkový list žalobce na č. l. 151-152 spisu, emailová korespondence mezi jméno příjmení a žalobcem na č. l. 159-160 spisu a e -mailová korespondence na č. l. 149 spisu/.

13. Navrhované důkazy výslechem p. jméno příjmení, jméno příjmení, zápisem z jednání vyšetřovací komise s p. příjmení a emailové korespondence zaměstnanců /svědků/, kteří byli vyslechnuti, nebyly provedeny, neboť k věci se mohli svědci vyjádřit při ústním jednání přímo a učinili tak, a zmiňovaný zápis a výslech jméno příjmení, a další listiny dokládající ekonomickou situaci žalované, osobní složky svědků celé jméno svědka, celé jméno svědka, celé jméno svědka, jméno příjmení a celé jméno svědka, zpráva personálního oddělení o stavu zaměstnanců, s tím, že se tyto odchylují od podstaty sporu, nejsou pro spor relevantní a soud považuje jejich provedení rovněž za neekonomické. Soud rovněž považoval za nadbytečné provádět důkazy navrhované žalovanou k jejímu návrhu na moderaci náhrady mzdy, a to kopii web stránek Linked in o pracovním poměru žalobce, výpis z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba, zprávou ČSSZ a VZP, když předpokladem pro přiznání náhrady je vyřešení otázky platnosti výpovědi, jíž soud právně hodnotí z provedeného dokazování za platnou.

14. Podle ustanovení § 50 odst. 1, 2 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.

15. Podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

16. Podle ustanovení § 69 odst. 1, 2 zákoníku práce dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.

17. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

18. Soud posoudil důkazy jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda byla žaloba podána včas. Z dokazování vyplynulo, že žalobci byla ze strany žalované dána výpověď dne datum, kdy mu byla i osobně předána. Tato skutečnost vyplývá jednak z výpovědi žalobce, z výpovědi svědků, jakož i oznámení žalobce o neplatnosti rozvázání pracovního poměru a požadavku na trvání dalšího zaměstnávání ze dne datum. Výpovědní doba byla stanovena do datum a žaloba byla soudu doručena dne datum. Žaloba tedy byla podána včas a soud se dále zabýval jednotlivými nároky žalobce.

19. Žalobce nejprve namítal, že jakkoliv žalovaná uvedla ve výpovědi jako důvod organizační změny snížení nákladů, dle jeho názoru byla pravým důvodem reakce žalované na jeho spor s přímou nadřízenou p. příjmení o možnosti pracovat z domova v dubnu 2020, kdy docházelo k šíření nemoci COVID-19. Z výpovědi jméno příjmení vyplynulo, že existence pozice tzv. příjmení příjmení jméno příjmení byla dlouhodobě předmětem jednání, v průběhu doby se uvažovalo jak o navýšení počtu zaměstnanců na této pozici, tak i o jejím úplném zrušení. Výpověďmi svědků jméno příjmení a celé jméno svědka bylo prokázáno, že s návrhem organizační změny přišla přímá nadřízená žalobce p. příjmení s tím, že chce s klienty jednat napřímo a pozice příjmení příjmení jméno příjmení je při jednání s nimi nadbytečnou. Výpověďmi svědků celé jméno svědka, celé jméno svědka a jméno příjmení bylo prokázáno, že p. příjmení po organizační změně skutečně převzala agendu žalobce, jednala napřímo se zákazníky, což mnozí zaměstnanci nesli s nelibostí a kritikou, pouze klienta anonymizováno dostal na starosti pan příjmení. Rovněž z výpovědi celé jméno svědka vyplynulo, že pracoval na stejné pozici jako žalobce, avšak pouze do datum, kdy pracovní poměr ukončil ve zkušební době. Listinou označenou jako organizační struktura po organizační změně bylo prokázáno, že pozice tzv. příjmení příjmení jméno příjmení nebyla po ukončení pracovních poměrů žalobce a celé jméno svědka již obsazena. Společnost právnická osoba sice nabízela na pracovním portálu webová adresa pracovní pozici označenou jako tzv. příjmení jméno příjmení v období od datum do datum, avšak svědkové p. příjmení a p. celé jméno svědka vypověděli, že záměrem nebylo znovu obsazovat zrušenou pracovní pozici, fakticky obsazena ani nebyla a nabídka práce vzešla právě od p. příjmení, která k tomu ani nebyla oprávněna. Obnovena byla pozice žalobce po roce s tím, že z výpovědi p. celé jméno svědka plyne, že náplň práce zaměstnanců na této pozici se nově již zaměřuje na trh s online obchody a náplň práce tak plně nekoresponduje s činností původní. Výpověďmi všech svědků bylo prokázáno, že p. příjmení měla ke svým podřízeným specifický přístup spojený s vysokými nároky a nestandardním způsobem zadávání pracovních úkolů, což vedlo ke stížnostem zaměstnanců, a to i v otázce čerpání tzv. home office v době šíření nemoci COVID-19. Současně však bylo prokázáno, že p. příjmení tímto způsobem přistupovala ke všem svým podřízeným, výtky v pracovních záležitostech měla vůči celému týmu a z výpovědi žádného svědka ani jiného důkazu neplyne, že by žalobce měl s p. příjmení osobní spor, který by měl eskalovat takovým způsobem, jak to tvrdí žalobce. Soud proto dospěl k závěru, že tato námitka žalobce zůstala pouze v rovině tvrzení a nebylo prokázáno, že by zde byl skrytý důvod výpovědi odlišný od důvodu uvedeného v doručené výpovědi. Naopak má soud za prokázané, že agenda žalobce byla přerozdělena mezi stávající zaměstnance a na straně žalované došlo skutečně ke snížení nákladů na mzdu žalobce. Jakkoliv od doručení výpovědi do rozhodnutí soudu došlo k obnovení pozice, bylo prokázáno, že pozice se názvem shoduje s názvem pracovní pozice žalobce, nově se však náplň práce neshoduje s žalobcovou, neboť došlo k rozvoji trhu s online nákupy potravin a nová pozice tomu byla přizpůsobena. Nadto, byla-li pracovní pozice obnovena až po roce, soud považuje tuto dobu za dostatečnou na zhodnocení dopadů organizační změny přijaté žalovanou a návrat k původní organizační struktuře po takové době považuje za součást manažerského rozhodnutí, nikoliv za obcházení výpovědního důvodu. Soudu nepřísluší hodnotit, zda organizační změna byla či nebyla pro žalovanou účelná, ekonomická, zda nebylo na místě jiné manažerské rozhodnutí. Zaměstnavatel není ze své pozice povinen přijetí organizační změny v obecné rovině jakkoliv zdůvodňovat, ač se tak obvykle děje, ani předem tyto důvody organizačních změn projednávat se zaměstnanci.

20. Soud se dále zabýval otázkou samotné organizační změny, která je pro důvody výpovědi pro toto rozhodnutí stěžejní, tedy otázkou 1) zda bylo rozhodnutí o organizační změně přijato a za 2) zda rozhodnutí bylo přijato k tomu oprávněnou osobou. Z výpovědi jméno příjmení i z listiny označené jako rozhodnutí žalované o organizační změně ve struktuře komerčního oddělení ze dne datum – zrušení pozice Manažer pro klíčové zákazníky senior plyne, že organizační změnu učinila p. jméno příjmení, která působila u žalované jako tzv. HR Director – personální ředitelka. Dalšími listinnými důkazy bylo prokázáno, že p. příjmení byla oprávněna takové rozhodnutí učinit, a to z rozhodnutí žalované zastoupené členem jejího představenstva. P. příjmení byla dne datum pro tyto případy udělena žalovanou plná moc. Z výpovědi p. příjmení a p. celé jméno svědka navíc vyplynulo, že toto rozhodnutí bylo otázkou diskuze, p. celé jméno svědka se zabýval i otázkou, zda pro žalobce není u žalované jiné pracovní místo, nejednalo se tedy o žádné svévolné rozhodnutí personální ředitelky. Soud dospěl k závěru, že p. příjmení jako personální ředitelka byla oprávněna rozhodnutí o organizační změně učinit.

21. Konečně se soud zabýval rovněž otázkou, zda byly při skončení pracovního poměru žalobce skutečně naplněny náležitosti ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Lze přisvědčit žalované, že jedinými předpoklady pro uplatnění tohoto výpovědního důvodu jsou existence organizační změny, nadbytečnost zaměstnance a příčinná souvislost mezi nadbytečností a organizační změnou. Soud již shora zhodnotil, že rozhodnutí o organizační změně bylo učiněno a bylo učiněnou osobou k tomu oprávněnou. Rovněž již soud vyložil, že nastaly okolnosti, v jejichž důsledku se žalobce stal pro žalovanou nadbytečným, neboť došlo ke zrušení jeho pracovní pozice, jeho agenda byla přerozdělena mezi jiné stávající zaměstnance a došlo k finanční úspoře žalované na prostředcích vynakládaných na jeho plat. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že žalobci byla po dobu výpovědní doby vyplácena náhrada na překážky v práci na straně zaměstnavatele a žádná práce mu již nebyla přidělována, neboť jeho pracovní pozice byla s účinností ke dni datum zrušena. V tomto konkrétním případě je dána i příčinná souvislost mezi organizační změnou a nadbytečností, neboť právě v důsledku organizační změny došlo ke zrušení pracovní pozice, což vedlo k nadbytečnosti žalobce. Soud proto uzavřel, že byly naplněny požadavky ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce a tento výpovědní důvod byl řádně naplněn.

22. Ze všech těchto důvodů soud dospěl k závěru, že výpověď daná dne datum žalovanou žalobci je platná a žalobu v tomto bodě zamítl.

23. Žalobce se dále domáhal náhrady mzdy za období po skončení pracovního poměru. V souladu s ustanovením § 69 odst. 1 zákoníku práce vzniká nárok na takovou náhradu v případě, že výpověď daná zaměstnanci je neplatná. Soud však shledal výpověď danou žalobci jako platnou a tedy nebyl naplněn ani základní předpoklad pro náhradu mzdy, jíž se žalobce domáhal. Soud se proto nezabýval konkrétní výší náhrady mzdy za nárokované období a žalobu i v tomto bodě zamítl, neboť nebyly splněny podmínky pro vznik tohoto nároku.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované jenž byla v řízení úspěšná, náhradu nákladů řízení, která sestává z odměny za 8 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 142 744 Kč dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a), 7 bod 5, § 12 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“) po 6 820 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum a účast při ústním jednání konaném dne datum), odměny za 10 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 1 220 184 Kč dle ustanovení§ 9 odst. 3 písm. a), 7 bod 6, § 12 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu po 13 220 Kč (vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, účast při ústním jednání konaném dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, účast při ústním jednání konaném dne datum a závěrečný návrh ze dne datum), odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 1 220 184 Kč dle ustanovení§ 9 odst. 3 písm. a), 7 bod 6, § 12 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu po 6 610 Kč, náhrady hotových výdajů za 19 úkonů právní služby po 300 Kč, cestovného dle ustanovení § 13 odst. 1 advokátního tarifu za cesty k soudu a zpět ve dnech datum, datum a datum při ujetí celkem 300 km a dle údajů vyplývající z technického průkazu (průměrná spotřeba 6,7/5,5/6,0 l číslo km) s náhradou za opotřebení vozidla ve výši 4,4 Kč/km a náhradou za pohonné hmoty ve výši 27,2 Kč (za cesty realizované 7. 9. a datum) a náhradou za opotřebení vozidla ve výši 4,7 Kč/km a náhradou za pohonné hmoty ve výši 36,1 Kč (za cestu realizovanou dne datum), celkem ve výši 1 899,02 Kč, náhrady za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč a 21 % DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 42 455,50 Kč, celkem 244 624,51 Kč.

25. Lhůta k plnění ve výroku III. byla určena podle ustanovení 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.