OSME 7 C 47/2022-51

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o částka s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, přičemž uvedený úrok z prodlení od datum do datum stíhá výlučně první žalovanou, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. První žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, kterou odůvodnila následovně. Žalobkyně coby pojistitel uzavřela dne datum s jméno příjmení, narozenou datum, coby pojistníkem smlouvu číslo o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zn. Kia Rio, r. z. 7S4 2005 (dále i„ pojištěné vozidlo“). Na základě kupní smlouvy přešlo vlastnické právo k pojištěnému vozidlu na druhého žalovaného. Dne datum došlo k pojistné události číslo kdy první žalovaná řídila pojištěné vozidlo, aniž by měla řidičské oprávnění, a v průběhu jízdy v obec na Rašínově nábřeží narazila přední částí vozu do stojícího vozidla zn. Mercedes 230 E, r. z. 4A2 číslo (dále i„ poškozené vozidlo“), ve vlastnictví jméno příjmení. V důsledku dopravní nehody vznikla na poškozeném vozidle škoda, kterou uhradila žalobkyně v souladu se shora uvedenou pojistnou smlouvou, kdy výše pojistného plnění činila částka. Jelikož první žalovaná řídila pojištěné vozidlo bez řidičského oprávnění, je tato povinna žalobkyni regresní nárok ve výši částka uhradit podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., přičemž k úhradě tohoto dluhu je s první žalovanou solidárně zavázán i druhý žalovaný coby vlastník pojištěného vozidla podle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. Příslušenství sestává ze zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, přičemž první žalovaná byla k úhradě vyzvána ve lhůtě splatnosti do datum a druhý žalovaný ve lhůtě splatnosti do datum.

2. Žalovaní se ve věci nikterak nevyjádřili.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalobkyně coby pojistitel uzavřela dne datum s jméno příjmení, narozenou datum, coby pojistníkem, smlouvu číslo o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zn. Kia Rio, r. z. 7S4 2005, které toho času bylo ve vlastnictví jméno jméno, narozeného datum /viz pojistná smlouva na č. l. 34-35 Na základě kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla přešlo vlastnické právo k pojištěnému vozidlu na druhého žalovaného /viz kupní smlouva na č. l. 30 Dne datum došlo k pojistné události číslo – pojištěné vozidlo, které řídila první žalovaná, narazilo při jízdě do poškozeného vozidla zn. Mercedes 230 E, r. z. 4A2 číslo, ve vlastnictví jméno příjmení. Na poškozeném vozidle došlo k poškozené zadního nárazníku, zadního nosníku, pravých zadních dveří a pátých dveří /viz hlášení škodní události na č. l. 28, zápis o poškození vozidla na č. l. 32, potvrzení o účasti na dopravní nehodě na č. l. 38-39, fotodokumentace v elektronické databázi soudu příjmení, technický průkaz poškozeného vozidla na č. l. 42, nabídka vozů na č. l. 22-23, zpráva technika na č. l. 24-26, výsledek kontroly na č. l. 27 Výše škody způsobené na poškozeném vozidle činila částku částka, kterou žalobkyně poškozenému jméno příjmení uhradila z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to úhradou ze dne datum /viz vyčíslení skutečné škody na vozidle na č. l. 33, oznámení o likvidaci pojistné události na č. l. 43, výpis z interního systému žalobkyně na č. l. 29, kalkulace-posudek v elektronické databázi soudu CEPR/. V důsledku předmětné dopravní nehody byla první žalovaná shledána odpovědnou ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. /viz sdělení Magistrátu hl. m. Prahy na č. l. 21 Výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení postihu ve výši částka ve lhůtě splatnosti do datum /viz výzva k úhradě na č. l. 31 Naposledy byli žalovaní vyzváni k úhradě předžalobními výzvami zástupcem žalobkyně, a to první žalovaná výzvou ze dne datum /viz výzva na č. l. 40 včetně podacího archu na č. l. 37 a druhý žalovaný výzvou ze dne datum /viz výzva na č. l. 41 včetně podacího lístku na č. l. 36 Žalovaní netvrdili a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradili, nebo že by jejich dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.”), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“), a to ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, to je ke dni datum, kdy došlo k předmětné dopravní nehodě.

6. Podle § 3 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

7. Podle § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

8. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

9. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Podle § 3 odst. 3 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích řídit motorové vozidlo může pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel.

11. Podle § 10 odst. 1 psím. g) zákona o pojištění odpovědnosti má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění.

12. Podle § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

13. Podle § 2930 o. z. nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku.

14. Po právním zhodnocení skutkových zjištění shledal soud podanou žalobu za zcela důvodnou. V daném případě došlo při provozu na pozemní komunikaci s pojištěným vozidlem k dopravní nehodě, při které byla způsobena škoda na poškozeném vozidle ve výši částka. Jelikož tato škoda byla kryta zákonným rozsahem pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, žalobkyně coby pojistitel na základě sjednané pojistné smlouvy vyplatila pojistné plnění v této výši vlastníku poškozeného vozidla. Současně bylo prokázáno, že v době dopravní nehody pojištěné vozidlo řídila první žalovaná, která však toho času nebyla držitelkou platného řidičského oprávnění, za což byla následně i shledána odpovědnou mimo jiné ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Jelikož tak žalovaná porušila § 3 odst. 3 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích, vzniklo žalobkyni podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona o pojištění odpovědnosti ve spojení s § 2910 o. z. právo na regresní náhradu toho, co za žalovanou coby pojištěnou (srov. § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti) poškozenému plnila. Druhý žalovaný, který stejně tak jako první žalovaná, zůstal v řízení zcela pasivní, je pak k této náhradě společně s žalovanou solidárně zavázán podle § 10 odst. 3 zákona pojištění odpovědnosti ve spojení s § 2930 o. z. coby vlastník pojištěného vozidla. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu a soud žalobě zcela vyhověl a zavázal oba žalované společně a nerozdílně k zaplacení žalobkyni částky ve výši částka.

15. Jelikož žalovaní na základě výzev k úhradě dlužnou částku neuhradili (§ 1958 odst. 2 o. z.), má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení dle ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl i v rozsahu uplatněného příslušenství a žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, když žalobkyně v řízení prokázala, že první žalovaná byla k úhradě vyzvána ve lhůtě splatnosti do datum. Jelikož pak druhý žalovaný byl vyzván k úhradě až později, a to ve lhůtě splatnosti do datum, soud konstatuje, že povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení za dobu od datum do datum stíhá výlučně první žalovanou. K tomu soud dokazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž nastává splatnost dluhu, a tím i prodlení s jeho splněním u každého solidárně zavázaného dlužníka samostatně. Protože je však úrok z prodlení příslušenstvím jediné pohledávky, nevzniká každému ze solidárních dlužníků samostatná povinnost hradit úrok z prodlení, ale vzniká jim povinnost hradit rovněž úrok z prodlení společně a nerozdílně, ovšem pouze v rozsahu, v jakém jsou dotčení dlužníci současně v prodlení. Pokud by některý ze solidárně odpovědných dlužníků byl v prodlení a zbylí dlužníci v prodlení nebyli, jako je tomu v projednávaném případě, stíhá za dobu, po kterou je první z dlužníků sám v prodlení, povinnost hradit úrok z prodlení výlučně tohoto dlužníka (blíže srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 493/2013).

16. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Jejich zaplacení soud žalovaným uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., a to samostatnými výroky, kdy každý žalovaný je samostatně povinen uhradit žalobkyni polovinu náhrady nákladů řízení, neboť v daném případě jde o samostatné společenství ve smyslu § 91 odst. 1 o. s. ř. (blíže srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2005, sp. zn. 19 Co 440/2004, publikováno v SR číslo s. 227, eventuálně dále rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2887/2015).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím splněny řádně a včas, lze se jejich výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.