OSME 10 C 93/2025-37

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 21 489 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši částka a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky částka od datum do datum a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný jako podnikatel s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.openfactor.cz) dne datum smlouvu o úvěru č. Anonymizováno na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka jednorázově nejpozději do datum. Pro případ prodlení s úhradou byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny a poplatků po dobu prvních 90 dní a dále pak 0,1 % denně z dlužné jistiny a poplatků od 91. dne prodlení. Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze částka. Žalovanou částku částka tvoří dlužná jistina ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem částka, příslušenství se skládá ze smluvního úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni datum ve výši částka, a následně z běžícího smluvního úroku z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný jako podnikatel uzavřel s žalobkyní dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o podnikatelském úvěru č. Anonymizováno včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka jednorázově dle obchodních podmínek a sazebníku nejpozději do datum. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši částka za každou jednotlivou upomínku a pro případ prodlení s úhradou smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny a poplatků po dobu prvních 90 dní a dále pak 0,1 % denně z dlužné jistiny a poplatků od 91. dne prodlení. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku na č. l. 8-11 spisu, údaje z veřejné části živnostenského/obchodního rejstříku na č. l. 28 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, avšak svůj dluh neuhradil řádně a včas /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalovaného na č. l. 14 spisu, sdělení banky o majiteli účtu na č. l. 32-35 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 20 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb ve výši částka) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

11. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

12. Dle § 122 odst. 5 ZoSÚ se odstavce 1, 2 a 4 tohoto ustanovení použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

13. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

19. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným měla záměr uzavřít smlouvu o podnikatelském úvěru na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši částka s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka jednorázově nejpozději do datum, tedy za 20 dní od poskytnutí jistiny. S ohledem na veškeré parametry uvedené smlouvy jakožto i skutečnost, že uvedená smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) však soud uvedenou smlouvu považoval jako celek za neplatnou, jednak pro zjevný rozpor s dobrými mravy a jednak pro rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu ust. § 588 o. z.

20. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že poplatek za čerpání a sjednání úvěru v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či M. Škárová v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok celkem částka za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena za 20 kalendářních dnů. Výše úroků tak činí více než 43 % z jistiny za 20 kalendářních dní, což činí 785 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz), se pohybovaly ke dni okolo 14 % ročně, RPSN okolo 15. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako poplatek za sjednání a čerpání úvěru společně se sjednaným úrokem, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než padesátinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru.

21. Soud tak shledal smlouvu jako celek za neplatnou (dle ustanovení § 3, § 8, § 433 odst. 1, § 547 a § 580 odst. 1, § 588 odst. 1 věty první a § 1802 o. z.), neboť jí byl sjednán úrok vysoce přesahující obvyklou úrokovou míru, tedy úrok nemravný, zjevně se příčící dobrým mravům a do jisté míry také narušující veřejný pořádek. Je totiž třeba bezvýhradně trvat na tom, aby (hospodářsky) silnější subjekty nezneužívaly svého postavení tak, že s nimi (hospodářsky) slabší subjekt (třeba i podnikatel) uzavře smlouvu obsahující zcela nerovná a s požadavkem přiměřenosti rozporná ujednání prospěšná pouze silnějšímu a současně nevýhodná jen pro slabšího. Výsledně tak smlouva o podnikatelském úvěru nemůže obstát v testu proporcionality s přihlédnutím k zásadám a normám ochrany slabší smluvní strany (§ 433 odst. 1 o. z.), když žalobkyně jako poskytovatelka podnikatelských úvěrů zneužila své hospodářské postavení k vytvoření a využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Jednání žalobkyně přitom dosáhlo takové intenzity, že tím zjevně narušila dobré mravy i veřejný pořádek. Vzhledem k tomu, že bez ujednání o poplatku za sjednání úvěru by k uzavření smlouvy vůbec nedošlo, je smlouva neplatná jako celek (§ 576 o. z.).

22. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že ani v případě platnosti smlouvy by nebylo možné přehlédnout k ujednání o smluvním úroku z prodlení tak, jak je požadován, tedy ve výši 0,5 % denně po dobu 90 dní od prodlení a 0,1 % denně od 91. dne do zaplacení, které je v rozporu s ustanovením § 122 odst. 1 písm. b) ZoSÚ. Stejně tak by žalobkyni nemohlo příslušet právo na úrok z prodlení ze sjednaného úroku (označeného jako poplatek), neboť ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. zakládá nárok na úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny (viz rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

23. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku částka odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny.

24. Ohledně zbývající požadované částky odpovídající požadovanému smluvního úroku (ve formě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka), kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 460,92 a běžícího smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně od datum do datum a 0,1 % denně datum do zaplacení, však soud žalobě nevyhověl, neboť tyto nároky vyplývají z neplatné úvěrové smlouvy.

25. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.