OSME 5 C 41/2025-30

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o 15 945 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z částky 10 999 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 946 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 945 Kč od 28. 6. 2023 do 30. 9. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 946 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 10 999 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 16 % v částce 360 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 15 945 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne 6. 11. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaný se společností právnická osoba., IČ IČO dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ uzavřel dne 28. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, který měl být splacen nejpozději dne 27. 6. 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně Anonymizováno, na které si žalovaný vyplnil registrační formulář s uvedením osobních údajů. Žalovaný k ověření totožnosti provedl platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla vyhodnocena na základě lustrací ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Žalovaný úvěr čerpal, avšak poskytnuté finanční prostředky do data splatnosti nevrátil a dostal se tak do prodlení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu odeslanou dne 20. 9. 2024. Tato pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena dne 6. 9. 2024 na společnost právnická osoba., IČ IČO, a následně téhož dne na žalobkyni. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného č. č. účtu dne 28. 5. 2023 celkem částku ve výši 11 000 Kč. Žalovaný provedl platbu ve výši 1 Kč na účet právní předchůdkyně žalobkyně jako ověření totožnosti /viz potvrzení o provedení transakce na č. l. 12 spisu, potvrzení o platbě na č. l. 11 spisu, zpráva Anonymizováno. na č. l. 26 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2024 na žalobkyni, přičemž žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne 20. 9. 2024 /viz dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 13 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 14-15 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 16 spisu/. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 20. 9. 2024, dluh však neuhradil /viz předžalobní výzva na č. l. 16 spisu, podací lístek na č. l. 17 spisu/.

5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne 28. 5. 2023 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně soudu žádnou takovou smlouvu nepředložila. K důkazům byly založeny pouze listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru, kde jsou vyplněny osobní údaje žalovaného, avšak bez podpisu právní předchůdkyně žalobkyně i žalovaného, neboť tato smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS) /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 7 - 10 spisu/. Předloženými důkazy proto nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, neboť nelze dovodit vůli žalovaného být vázán podmínkami upravenými v textu předložených listin. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu žalovaného bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzených smluv, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami s tvrzeným obsahem. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

6. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena úvěrová smlouva (ve znění listin na č. l. 7 - 10 spisu) nemohl by jí soud posoudit jako platnou, když soud nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tvrdila, ale nedoložila k ní žádné důkazy.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

13. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala právní předchůdkyně žalobkyně částku 11 000 Kč. Žalovaný provedl platbu ve výši 1 Kč na účet právní předchůdkyně žalobkyně, měl tak povinnost právní předchůdkyni žalobkyně vydat plnění ve výši 10 999 Kč provedeného bez právního důvodu, o které se bezdůvodně obohatil. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2024 na žalobkyni, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla výzva k úhradě, odeslaná dne 20. 9. 2024, která se do dispozice žalovaného dostala dne 25. 9. 2024, což si soud ověřil na webových stránkách právnická osoba. webová stránka. Splatnost dluhu dle textu výzvy nastala do tří dnů od doručení této výzvy, tj dne 30. 9. 2024. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

14. Ve zbylém soudu nezbylo než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem, žalobkyně tak nemá nárok na úrok z prodlení předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení (výrok II. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 360 Kč (částka je zaokrouhlena na celé koruny), přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42 %). Jedná se přitom o řízení, které bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (což soud ověřil nahlédnutím do systému ISAS – např. sp. zn. 17 C 4/2025, 5 C 397/2024, 12 C 340/2024). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 945 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 300 Kč za výzvu k plnění a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1452 Kč ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.