OSME 16 C 49/2026-91

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 92 018,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 78 789,26 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 78 789,26 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 13 228,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 87 347,63 Kč od datum do datum a z částky 8 558,37 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 765,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 92 018,22 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (Anonymizováno, IČO: IČO) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru „Anonymizováno Půjčka“ č. Anonymizováno, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky ve výši 9,99 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru a příslušenství. Pohledávka za žalovaným byla dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 87 347,63 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 670,59 Kč a úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od datum. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal při nařízeném jednání postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru č. Anonymizováno včetně smluvních podmínek a sazebníku, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 101 500 Kč, když z toho částka 1 500 Kč představovala úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr se sjednaným úrokem 9,99 % ročně a sjednanými poplatky splatit ve 48měsíčních splátkách po 2 574 Kč. Žalovaný uzavřením předmětné smlouvy o úvěru vyslovil souhlas s obsahem pojistné smlouvy č. č. účtu včetně pojistných podmínek, přičemž výše pojistného činila měsíčně 194 Kč. /viz návrh na uzavření smlouvy na č. l. 10-12 spisu, akceptace návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 13 spisu, informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 8-9 spisu, výpisy z úvěrového účtu na č. l. 14 spisu/. Žalovaný v žádosti o úvěr v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastní nemovitosti, má středoškolské vzdělání s maturitou, od Anonymizováno je zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele právnická osoba, jeho čistý měsíční příjem činil 34 172 Kč, minimální měsíční výdaje činily 15 777 Kč a pravidelné měsíční výdaje z úvěrových závazků činily 340 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti rovněž učinila dotaz do registru SOLUS a dotazy do NRKI/BRKI, vše bez negativního výsledku /viz záznam o digitální aktivitě na č. l. 16-23 spisu, odeslané údaje na č. l. 24-25 spisu, výpis ze záznamu SOLUS na č. l. 26 spisu/. Dne datum byly připsány peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč (již ponížené o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč) na účet č. č. účtu vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně a jehož majitelem byl žalovaný. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o úvěru plnil celkem 21 210,74 Kč /viz výpis z účtu č. l. 70-83 spisu/. Z důvodu prodlení žalovaného zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně zbývající část úvěru ke dni datum a současně vyzvala žalovaného k plnění /viz upomínky na č. l. 27-28 spisu, výzva k úhradě dlužné částky na č. l. 29 spisu, výzva k úhradě dlužné částky po splatnosti na č. l. 30 spisu, poštovní podací arch na č. l. 31 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 32 spisu, poštovní podací arch na č. l. 33 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum podaným k poštovní přepravě dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 34-50 spisu, jmenný seznam na č. l. 51spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 52 spisu a podací arch na č. l. 53 spisu/. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne datum, který byl odeslán k poštovní přepravě dne datum /viz výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 54 spisu a dodejka na č. l. 55 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum bezhotovostním převodem částku ve výši 100 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o úvěru plnil v celkové výši 21 210,74 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. Žalobkyně však soudu nepředložila žádné listiny k ověřování příjmové a výdajové stránky žalovaného (například pracovní smlouvu, výplatní pásky, platby za energie apod.), není tedy patrné, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalovaného. Z důkazů, které byly soudu předloženy, tak nemohl soud uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost řádně ověřit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána, což nebylo žalobkyní prokázáno ani po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. /viz protokol o jednání ze dne datum/. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení právnická osoba).

15. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, žalovaný na svůj dluh zaplatil 21 210,74 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši 78 789,26 Kč (100 000 Kč – 21 210,74 Kč), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla výzva k úhradě dlužné částky a oznámení o okamžité splatnosti úvěru ze dne datum, odeslaná téhož dne prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, podle které měl žalovaný dluh uhradit do datum, žalovaný je ode dne následujícího v prodlení. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od datum (výrok I. tohoto rozsudku).

16. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání úroků ani poplatků. Soud proto žalobu ve zbývající části včetně příslušenství, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

17. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle 160 odst. 1 o. s. ř.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 765,40 Kč, přičemž tato částka představuje 72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 681 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 92 018,22 Kč sestávající z částky 4 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 820 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 820 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada za 76 ujetých km (adresa a zpět) v částce 702,05 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.