OSME 20 C 205/2026-31

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Dvořákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum nabyla od společnosti právnická osoba, IČ IČO, pohledávku za žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované částku částka. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr společně se smluvním úrokem ve výši částka, a to nejpozději do datum. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz, kde žalovaná vyplnila registrační formulář obsahující její osobní údaje a seznámila se se smluvní dokumentací. Poskytnuté finanční prostředky byly žalované dne datum převedeny na její bankovní účet. Žalovaná však svůj závazek ve sjednaném termínu nesplnila a poskytnutý úvěr ani sjednaný úrok dosud neuhradila, a to i přesto, že byla opakovaně upomínána a dne datum jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Pro případ, že by soud neshledal nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru důvodným, žalobkyně alternativně uplatnila nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající částce poskytnuté žalované.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavila, ačkoliv byla předvolána, a žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalované datum částku částka /viz výpis z běžného účtu na č. l. 12 spisu, zpráva AirBank a. s. na č. l. 27 spisu/. Žalovaná uhradila na poskytnutou částku minimálně částka, neboť dle výzvy ze dne datum činila dlužná jistina pouze částka /viz smlouva o úvěru na č. l. 7-11 spisu, upomínky k úhradě na č. l. 9 a 14 spisu/. V předložené smlouvě absentuje jakákoliv verze podpisu žalované, která by byla se smlouvou neoddělitelně spojena, a to ať již v elektronické či fyzické podobě. Ve smlouvě je pouze formou prostého textu uvedeno: „Datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: datum 17:21:33 Telefonní číslo tel. číslo které byl kód zaslán: 721569126 E-mailová adresa, na kterou byl kód zaslán: e-mail Datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: datum 17:21:54 Dne datum Klient: Jméno žalované“ /viz smlouva na č. l. 7-11 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 15 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 18 spisu/. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která byla žalované doručena dne datum /viz předžalobní výzva na č. l. 16 spisu, potvrzení o podání zásilky na č. l. 17 spisu, výpis sledování zásilek na č. l. 24 spisu/.

6. Soud tedy provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani podle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru předloženého znění. Žalobkyně sice soudu předložila listinu označenou „smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota“, kde jsou vyplněny osobní údaje žalované, avšak bez elektronického podpisu právní předchůdkyně žalobkyně i žalované, neboť tato smlouva v listinné ani elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Z předložené smlouvy pak nevyplývá ani to, že by se jednalo o kopii, která by byla podepsána fyzicky. Smlouva obsahuje pouze výše citovaný text v prosté formě, který však nelze žádným způsobem spojit s nezaměnitelně projevenou vůlí žalované být vázána smlouvou předloženého znění. Dle názoru soudu nelze ani z dalších předložených listin uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť nelze dovodit vůli žalované být vázána podmínkami upravenými v textu předložených listin o spotřebitelském úvěru. Skutečnost, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu žalované bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Žalobkyně uvedla, že k podpisu smlouvy mělo dojít prostřednictvím odeslání SMS informace o uzavření smlouvy na telefonní číslo tel. číslo žalovanou nebo odesláním peněžních prostředků na účet klienta. K doložení tohoto tvrzení žalobkyně ničeho nedoložila.

7. Nadto soud dospěl k závěru, že i kdyby byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, nemohl by ji soud posoudit jako platnou. Na základě předložených důkazů totiž nebylo možné učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ani netvrdila ani neprokazovala, přičemž pro svou nepřítomnost na jednání soudu nemohla být ani poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Nutno přitom zdůraznit, že společně s předvoláním k jednání byla vyzvána, ať se k jednání dostaví připravena tvrdit a prokázat jednak to, že smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela nezaměnitelně ztotožněná žalovaná, a jednak to, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením sporné smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

10. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované odeslala částka. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvu nelze považovat za uzavřenou, měla žalovaná povinnost právní předchůdkyni žalobkyně vydat plnění právě v této výši, neboť bylo provedeno bez právního důvodu. Z předložených důkazů vyplynulo, že žalovaná částečnou úhradu provedla, neboť dle vyčíslení obsaženého ve výzvě k úhradě činila dlužná jistina částka. Pouze tuto částku tak má žalovaná povinnost vrátit. Soud přitom považuje za vhodné doplnit, že z předložených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná uhradila částku vyšší, než částka. Pouze tato částka zcela vyplývá z předložených důkazů. Bylo přitom na žalované, pokud došlo k úhradám ve větším rozsahu, aby tuto skutečnost v řízení uplatnila. Žalovaná tak má povinnost vrátit rozdíl poskytnuté a prokazatelně uhrazené částky ve výši částka, o nějž se bezdůvodně obohatila. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva, která jí byla doručena ve středu datum. Splatnost dluhu podle textu výzvy nastala do tří dnů od doručení této výzvy, tj. dne datum (§ 607 o. z.). Od datum proto náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ze zbývající dlužné části jistiny. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

20. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem. Žalobkyně proto nemá nárok na úhradu již zaplacení části jistiny přesahující bezdůvodné obohacení, smluvního úroku ani na úhradu zákonného úroku z prodlení předcházejícího výše uvedené datum splatnosti bezdůvodného obohacení a z částky převyšující bezdůvodné obohacení (výrok II. tohoto rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměrný úspěch žalobkyně odpovídá úspěchu žalované, respektive proto, že žalovaná byla v řízení jen nepatrně úspěšnější ( 51,6 % oproti 48,4 %), přičemž jí žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.