OSME 6 C 92/2026-83
- Soud:
- Okresní soud v Mělníku
- Spisová značka:
- 6 C 92/2026-83
- Datum rozhodnutí:
- 2026-07-10
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSME:2026:6.C.92.2026.1
Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou, LL.M. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ zahraniční osoba registrovaná Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 23 420 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 420 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 544 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku: ⟪LB:lb_001⟫ - částku ve výši 20 000 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - zákonný úrok z prodlení vyčísleného ke dni datum na částku 1 193,58 Kč a ⟪LB:lb_003⟫ - zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 671 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne datum, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 23 420 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota včetně obchodních podmínek, ve znění dodatku ze dne datum, na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit se smluvním úrokem ve výši 276,43 % ročně nejpozději do datum. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila žalovanou v úvěrových registrech, nebankovních registrech, rovněž vycházela z klientských informací, bankovních registrů a interních kontrol nastavených pravidel. Pohledávka byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba, IČO IČO, a dále dne datum postoupena na žalobkyni.
2. Podáním ze dne datum (na č.l. 80) vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 4 544 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok a co do částky 3 420 Kč představující smluvní pokutu. Soud proto nejprve výrokem I. řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).
3. Předmětem řízení je tak nárok na zaplacení:
nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč,
zákonného úroku z prodlení vyčísleného ke dni datum na částku 1 193,58 Kč a
zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení.
4. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. hodnota včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 279,83 % ročně nejpozději do datum. RPSN činila 1 141,20 %. Následně strany dne datum uzavřely dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota, kterým byly změněny podmínky úvěru tak, že výše poskytnuté jistiny byla nově stanovena na 20 000 Kč, úroková sazba na 276,43 % ročně a RPSN na 1 181,20 % /viz smlouva o úvěru na č. l. 9-10, dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota na č. l. 15, obchodní podmínky na č. l. 16-23/. Totožnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila dne datum na základě dřívější registrace a prostřednictvím zaslaného ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalované č. č. účtu ve výši 0,01 Kč /výpis z běžného účtu na č. l. 63 spisu/. Žalované byla vyplacena na její účet dne datum částka 8 500 Kč, dne datum částka 5 500 Kč a dne datum částka 6 000 Kč /výpis z běžného účtu na č. l. 63 spisu/. Pohledávka vůči žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost právnická osoba dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a následně byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, přičemž tyto skutečnosti byly žalované oznámeny dopisem ze dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum na č. l. 40-52, společné prohlášení o uzavření dílčí smlouvy včetně seznamu postoupených pohledávek na č. l. 11-14 a č.l. 68, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum na č. l. 24-38, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 64 včetně podacího archu na č. l. 65 spisu/. Právní zástupce žalobkyně naposledy vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum, která jí byla odeslána dne datum /viz předžalobní upomínku na č. l. 66, podací arch na č. l. 67 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru včetně dodatku, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 20 000 Kč.
15. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, byla žalobkyně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazních prostředků prokazujících, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně následně doplnila tvrzení, že žalovaná byla prověřena v dostupných registrech, k tomuto tvrzení však nepředložila žádné důkazní prostředky. Svou neúčast u nařízeného jednání žalobkyně omluvila a k výzvě soudu již další důkazy nenavrhla. Za této důkazní situace soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Soudu proto nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované dostatečně nezkoumala a neposoudila. Žalobkyně má tak nárok pouze na zaplacení dlužné poskytnuté jistiny, v daném případě 20 000 Kč, soud proto návrhu vyhověl.
16. Byť je smlouva o úvěru jako celek neplatná, byla žalovaná při jejím uzavření seznámena s povinností vrátit poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do datum a této povinnosti si byla vědoma. Jelikož dlužnou částku do uvedeného data neuhradila, dostala se od datum do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 14,75 % ročně, jak bylo žalobou požadováno. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení vyčísleného ke dni datum částkou 1 193,58 Kč, aniž uvedla, za jaké období byl tento úrok vypočten. Pokud by byl úrok z prodlení počítán z částky 20 000 Kč od datum do datum při sazbě 14,75 % ročně, činil by 2 586,30 Kč. Je však věcí žalobkyně, v jakém rozsahu a za jaké období svůj nárok na úrok z prodlení v soudním řízení uplatní, pokud jej neuplatňuje za dobu před vznikem prodlení. Jelikož žalobkyní uplatněný nárok nepřesahoval zákonný rozsah jejího práva, soud žalobě v této části vyhověl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 671 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 171 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 1 200 Kč (3 úkony x odměna ve výši 300 Kč) a paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč). Advokát není plátcem DPH. Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
18. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.