OSME 8 C 95/2026-104

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 185 932 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 68 862 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 68 862 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 73 152 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 814 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 140,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 714 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 46,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 614 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 281,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 514 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 93,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 314 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 46,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 214 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 187,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 114 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 46,72 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 142 014 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 73 152 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 68 862 Kč od datum do zaplacení, dále částky ve výši 43 918,34 Kč, úroku ve výši 68,34 % ročně z částky 121 288,47 Kč od datum do datum ve výši 5 305,44 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 121 288,47 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 440 928 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 185 932 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z prodlení z částky 142 814 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 140,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 714 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 46,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 614 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 281,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 514 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 93,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 314 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 46,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 214 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 187,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 114 Kč ve výši 12 % ročně od datum do datum ve výši 46,72 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 142 014 Kč od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 68,34 % ročně z částky 121 288,47 Kč od datum do datum ve výši 5 305,44 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 121 288,47 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 440 928 Kč. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu poskytla finanční prostředky ve výši 125 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl žalovaný splatit ve 48 měsíčních splátkách po 8 723 Kč, přičemž v každé splátce byla zahrnuta také úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 1 068 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím tzv. produktu A, tedy výlučně elektronicky. Žalovaný nejprve požádal o úvěr a poskytl žalobkyni požadované doklady, včetně dvou osobních dokladů a potvrzení o bankovním účtu vedeném na své jméno. Po ověření jeho totožnosti a úvěruschopnosti mu byla na e-mailovou adresu zaslána smluvní dokumentace a na mobilní telefon byla odeslána zpráva s informací o jejím odeslání. Následně žalobkyně vygenerovala jedinečný podpisový kód, který žalovaný obdržel jako variabilní symbol při ověřovací platbě 1 Kč na jeho účet. Po potvrzení souhlasu s podmínkami úvěru prostřednictvím SMS a zadání podpisového kódu byla smlouva považována za uzavřenou. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Posouzení bylo provedeno na základě dokladů o příjmech žalovaného, výpisů z databází NRKI a SOLUS, interního scoringu a dalších informací získaných od žalovaného. Bylo zjištěno, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 37 173 Kč, měsíční výdaje ve výši 11 357 Kč a volné zdroje ke splácení ve výši 24 816 Kč po započtení rezervy. Dále bylo ověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, jeho doklad totožnosti byl platný a jeho zaměstnavatel nebyl v insolvenčním rejstříku. Žalovaný úvěr čerpal a po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátek z důvodu pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Takto došlo k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek č. hodnota. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a s úhradou splátek se ocitl v prodlení. Do zesplatnění žalovaný uhradil šest splátek po 8 723 Kč, jednu splátku po 500 Kč a dvacet pět splátek po 100 Kč. V důsledku prodlení delšího než 65 dní došlo dne datum k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný osm splátek po 100 Kč. Navzdory předžalobní výzvě žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl k jednání řádně předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalobkyně jakožto poskytovatelka nebankovních spotřebitelských úvěrů jednala se žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru. V rámci jednání vygenerovala Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. hodnota. Dle tohoto návrhu smlouvy měla žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr ve výši 125 000 Kč s tím, že celkově měl žalovaný zaplatit částku ve výši 367 440 Kč. Úvěr měl být sjednán na 48 měsíců s měsíční splátkou ve výši 8 723 Kč, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila 68,34 % ročně. RPSN odpovídalo 94,38 %. Bod 2.2. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že žalobkyně byla oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, tj. maximálně 440 928 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů zakotvila smlouva o úvěru, ve své části B) v bodu 6.1., povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů s tím, že tato smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení a že souhrn veškerých smluvních pokut, které je žalobkyně oprávněna takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dle bodu 6.2. části B) smlouvy o úvěru měla žalobkyně rovněž právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou každé splátky o délce 15 dnů s tím, že tato náhrada nákladů je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů pak smlouva o úvěru, v části B) v bodech 6.3. a 6.4., stanovila, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru, kdy se ke dni zesplatnění stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů, a kdy se ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění, stávají součástí nové jistiny úvěru splatné nejpozději ke dni zesplatnění. Žalobkyně pak měla, dle bodu 6.5. části B) smlouvy o úvěru rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Smlouva byla podepsána žalobkyní. Na místě podpisu žalovaného je uveden „jedinečný kód 4085550163“ s uvedením dne a času (datum, 15:20:53). Se smlouvou byl vygenerován také nepodepsaný předsmluvní formulář, Příloha č. hodnota k návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru, na které byl opět v místě podpisu žalovaného uveden „jedinečný kód 4085550163“ s časovým údajem datum, 15:20:54, dodatek č. hodnota k Návrhu smlouvy o úvěru, na kterém byl rovněž v místě podpisu žalovaného uveden „jedinečný kód 4085550163“ s časovým údajem datum, 15:20:53 a prohlášení klienta na kterém byl znovu v místě podpisu žalovaného uveden „jedinečný kód 4085550163“ s časovým údajem datum, 15:20:51 /viz výpis ze seznamu ČNB na č. l. 8, předsmluvní formulář č. l. 15-18, návrh na uzavření smlouvy na č. l. 9-11, příloha č. hodnota na č. l. 14, dodatek č. hodnota k návrhu na č. l. 12-13, prohlášení klienta na č. l. 20-21, informace o podpisu na č. l. 19, splátkový kalendář ke smlouvě na č. l. 45, prohlášení o politické exponovanosti na č. l. 80 spisu/. Totožným „jedinečným kódem 4085550163“ byla podepsána též Přihláška do pojištění - skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, a to s časovým údajem datum, 15:20:56 /viz informace o pojistném produktu na č. l. 22, informace o pojištění na č. l. 23 - 25, přihláška do pojištění na č. l. 26 - 27 spisu/. K výše uvedenému návrhu smlouvy eviduje žalobkyně údaje žalovaného, a to mj. telefonní číslo, dále e-mail a bankovní účet /viz údaje na č. l. 43, informace o klientovi na č. l. 33 spisu/. Žalobkyně odeslala dne datum na účet žalovaného 1 Kč pod VS var. symbol (tj. odpovídající jedinečnému kódu na listinách) s poznámkou, že se jedná o pojištěnou půjčku č. hodnota s podpisovým kódem a identifikací klienta pro poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyně. Informaci o odeslání platby žalobkyně zaslala i na evidované telefonní číslo tel. číslo tím, že VS má být použit jako podpisový kód pro odpovědní SMS. Z téhož telefonního čísla přišla SMS odpověď, že žalovaný souhlasí a s uvedením vs var. symbol. Tímto postupem mělo dojít k podpisu smlouvy /viz doklad o odeslání na č. l. 33 p.v., zaslaná SMS na č. l. 41, doklad o přijaté SMS na č. l. 41 p.v., informace o podpisu na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, když zásilka byla žalovanému dne 26. 8.2024 doručena/viz oznámení o schválení úvěru na č. l. 28, splátkový kalendář ke smlouvě na č. l. 45, dodejka na č. l. 29 spisu/. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému na bankovní účet finanční prostředky ve výši 125 000 Kč /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 42, potvrzení o platbě na č. l. 38 spisu/. V hodnocení klienta, které na místě podpisu žalovaného opět obsahuje pouze tentýž „jedinečný kód 485550163“, je uvedeno, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem ve výši 37 173 Kč, výdaje na bydlení ve výši 6 497 Kč, výdaje ve výši 4 860 Kč a celkové výdaje činí 11 357 Kč. U formy bydlení je zaškrtnuto,,jiné“ /viz hodnocení klienta na č. l. 34 spisu/. Dne datum byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 40 377 Kč, dne datum ve výši 38 727 Kč, dne datum ve výši 38 727 Kč a dne datum ve výši 34 066 Kč /viz potvrzení o platbě na č. l. 38 - 40, potvrzení o platbě na č. l. 91 spisu/. Žalobkyně disponovala kopií občanského průkazu žalovaného /viz kopie občanského průkazu na č. l. 30 - 31 spisu/. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). V registru SOLUS vycházel žalovaný s negativním výsledkem. V registru NRKI je uvedena v kolonce finanční instituce s žádostí uveden počet 4. Součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkového čerpání a úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací v roli žadatele a spolužadatele činil 10 510 096 Kč. Součet celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a celkového limitu kreditních karet pak činil 2 985 000 Kč. U dluhů po splatnosti je uvedeno 0 Kč /viz výpis z nebankovního registru na č. l. 35 - 36, výpis záznamů z registru SOLUS na č. l. 37 spisu/. Žalobkyně vyhotovila upravený splátkový kalendář k odkladu splátek a žalovanému sdělila, že došlo k odkladu splátek ke smlouvě č. hodnota /viz splátkový kalendář na č. l. 44, vyrozumění ke splátkám na č. l. 46 spisu/. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem 56 138 Kč. Žalovaný se s úhradou splátek se dostával do prodlení a neuhradil je. Žalobkyně proto zpracovala výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru datované ke dni datum a ke dni datum /viz karta klienta na č. l. 32, výzva k zaplacení na č. l. 47, výzva k zaplacení na č. l. 48 spisu/. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, vyhotovila žalobkyně oznámení o zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy datované dne datum /viz oznámení na č. l. 51 spisu, návrh na uzavření smlouvy na č. l. 9 - 11 spisu/. Žalobkyně odeslala žalovanému dne datum předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dluhu /viz předžalobní výzva na č. l. 49, podací arch na č. l. 50 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec výše uvedené částky 56 138 Kč uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobkyní smlouvu o úvěru na částku 125 000 Kč. V řízení však nebylo prokázáno, s jakým obsahem měla být tato smlouva sjednána. Provedenými důkazy totiž nebylo možné uzavřít, s čím přesně žalovaný vyslovil souhlas, když zaslal žalobkyni jedinečný kód, který měl uveden jako variabilní symbol v platbě od žalobkyně. Tento jedinečný kód byl totiž použit k potvrzení několika dokumentů a nelze tak jednoznačně uzavřít, že se všemi těmito listinami a s jejich předloženým obsahem vyslovil žalovaný souhlas. Předtím, než žalobkyně vyplatila částku 125 000 Kč na účet žalovaného, měla k dispozici hodnocení klienta, ze kterého vyplývalo, že je žalovaný zaměstnaný s příjmem 37 173 Kč a se zcela obecnými výdaji ve výši 11 357 Kč. Dále žalobkyně disponovala potvrzením o připsání částek na účet žalovaného v roce 2024, a to v měsíci květnu (40 377 Kč), v červnu (38 727 Kč), v červenci (38 727 Kč) a v srpnu (34 066 Kč). Dle výpisu z registru NRKI měl mít žalovaný 4 žádosti u bank a finančních institucí, součet zbývající částky, celkového čerpání úvěrového rámce a limitu karet vyplýval z registru NRKI. Žalovaný na dluh s výjimkou splátek v celkové výši 56 138 Kč ničeho neuhradil.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 125 000 Kč. V řízení však nebylo předně prokázáno, s jakým obsahem měla být smlouva o úvěru sjednána a zejména, že žalobkyně před vyplacením finančních prostředků řádně (s odbornou péčí) zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Co se týká ověření vůle žalovaného prostřednictvím „jedinečného kódu“ pak je třeba uvést, že jeden a tentýž kód byl použit k doložení podpisu vícero dokumentů, a to nejen samotného návrhu smlouvy, ale také dodatku č. hodnota smlouvy, který měl na smlouvu logicky navazovat a potvrzovat formu jejího uzavření, přičemž dle časového údaje měly být některé dokumenty podepsány ve stejný okamžik a některé v pozdější době. Nelze tedy nezmínit, že právě až dodatkem č. hodnota smlouvy by měl žalovaný souhlasit s formou uzavření samotného návrhu smlouvy/smlouvy o úvěru daným způsobem, kdy však by měl žalovaný dle předkládaného mechanismu vlastně takto potvrzovat již samotný návrh smlouvy/smlouvu o úvěru, na nějž však až následně navazuje předmětný dodatek. S ohledem na znění SMS zprávy, kterou měl žalovaný žalobkyni zaslat a která obsahovala sporný jedinečný kód, je pak nutné uvést, že z této SMS zprávy vůbec nevyplývá, s jakým případným zněním smlouvy měl žalovaný vyslovit souhlas. Jak SMS zpráva, tak kód jako takový, nejsou žádným způsobem pevně spojeny s vůlí žalovaného týkající se konkrétního návrhu smlouvy. Žalobkyně tedy disponovala údaji o žalovaném, které zanesla do návrhu smlouvy, avšak s ohledem na způsob uzavření nemohlo být postaveno na jisto, že žalovaný disponoval předloženým návrhem smlouvy. Soud proto dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru odpovídající znění tvrzenému žalobkyní.

16. I pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva byla z hlediska projevu vůle žalovaného, být takovou smlouvou vázán, řádně uzavřena, musel by konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti před poskytnutím úvěru řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. K tomu dále uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří /srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018/. V daném případě lze konstatovat, že byl ověřován příjem žalovaného, který byl na bankovní účet připisován v předchozích měsících. Byť není jednoznačně doloženo, že se jednalo o příjem žalovaného ze zaměstnání, odpovídá daná částka přibližně částce, která byla uvedena v hodnocení klienta, a to pouze s výjimkou měsíce srpna, kdy tato částka byla nižší.

17. Na kontrolu výdajů, a to i těch podstatných, pak bylo žalobkyní zcela rezignováno. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Výdaje žalovaného nebyly vůbec zkoumány a ověřovány, když se žalobkyně ani podrobněji nezajímala o výdaje žalovaného na bydlení, jako základní a podstatnou položku výdajů, kterou je vždy třeba pečlivě zjišťovat. Žalobkyně si vystačila s uvedenou částkou k bydlení ve výši 6 497 Kč a u výdajů klienta bylo vycházeno z životního minima. Dle hodnocení klienta nebyly blíže zkoumány ani žádné splátky a jejich výše či podobně, když žalovaný přitom zjevně čerpal další úvěry, jak vyplývalo i z výpisu z registru NRKI (a to nikoliv v zanedbatelné výši). Žalobkyně tedy neověřovala výdaje žalovaného na bydlení a ani žádné jeho jiné výdaje, když u nich toliko vycházela z částky životního minima. Žalobkyni přitom nic nebránilo v tom, aby si od žalovaného zajistila např. výpis z jeho bankovního účtu, který jí mohl poskytnout alespoň základní představu o pravidelných výdajích žalovaného. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná.

18. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný od žalobkyně obdržel 125 000 Kč, přičemž jí uhradil celkem 56 138 Kč. Stále je tak povinen vrátit žalobkyni rozdíl těchto částek, tedy 68 862 Kč (125 000 Kč - 56 138 Kč), o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty stanovené ve výzvě k úhradě dlužné částky. V daném případě bylo prokázáno, že výzva k úhradě dluhu byla žalovanému odeslána dne datum a do sféry dispozice žalovaného se v souladu s ustálenou judikaturou, dostala dne datum, kdy mu byla zásilka doručována /srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3144/2018 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1239/2016/. Tohoto dne se tak žalovaný mohl objektivně s obsahem zásilky seznámit. Za lhůtu bez zbytečného odkladu soud považuje lhůtu 3 dny, kterážto uplynula datum. Od následujícího dne, tedy od datum, je žalovaný v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

19. Ve zbývajícím rozsahu soud nárok žalobkyně zamítl, neboť v řízení nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, ani dřívější dojití výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.