OSMO 15 C 42/2020-33

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 76 347 Kč s příslušenstvím

I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 73 181,39 Kč s úrokem z prodlení z částky 41 425,91 Kč kapitalizovaným za období od datum do datum částkou 14 557,23 Kč, s úrokem z částky 41 425,91 Kč kapitalizovaným za období od datum do datum částkou 30 579,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 41 425,91 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 41 425,91 Kč od datum do zaplacení, částku 3 165,61 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 165,61 Kč kapitalizovaným za období od datum do datum částkou 1 094,97 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 165,61 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 787,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smluv o půjčce číslo ze dne datum a číslo ze dne datum uzavřených mezi právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem dne.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi právnická osoba a žalovaným písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč (viz smlouva o půjčce ze dne datum).

Žalovaný se zavázal vrátit uvedené společnosti poskytnutou půjčku a dále poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 8 360 Kč (jenž představuje součet kapitalizovaných úroků z půjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní zpracování půjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 70 Kč byla stanovena na den datum. Uvedené skutečnosti soud zjistil z uvedené smlouvy o půjčce.

Žalovaný dosud půjčku nesplatil, její výše aktuálně představuje částka 1 791,94 Kč a část souhrnného poplatku ve výši 1 373,67 Kč, když poslední splátku uhradil žalovaný dne datum.

Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi právnická osoba a žalovaným písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 43 000 Kč (viz smlouva o půjčce ze dne datum).

Žalovaný se zavázal vrátit uvedené společnosti poskytnutou půjčku a dále poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 35 947 Kč (jenž představuje součet kapitalizovaných úroků z půjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní zpracování půjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách po 1 316 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 1 303 Kč byla stanovena na den datum. Uvedené skutečnosti soud zjistil z uvedené smlouvy o půjčce.

Žalovaný dosud půjčku nesplatil, její výše aktuálně představuje částka 41 425,91 Kč a část souhrnného poplatku ve výši 31 755,48 Kč, když poslední splátku uhradil žalovaný dne datum.

Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, zjišťoval jeho příjmy a výdaje a bylo zjištěno, že rozdíl mezi běžnými měsíčními příjmy a běžnými měsíčními výdaji představuje částku 10 200 Kč. Informace poskytnuté žalovaným byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne datum. Žalovaným předložené doklady jsou uvedeny v části„ Ověřené dokumenty“ (Zákaznická karta ze dne datum).

Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o půjčce totožnost žalovaného z občanského průkazu, majetkovou situaci žalovaného ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek, dle kterých čistá mzda žalovaného činí 25 500 Kč měsíčně. Dále právní předchůdce žalobkyně ověřil výdaje žalovaného z předložených dokumentů a to nájemní smlouvy a SIPO, dle kterých žalovaný hradí měsíčně nájemné ve výši 6 200 Kč, dále hradí úhradu za telefon ve výši 1 000 Kč a splátky půjček ve výši 5 600 Kč. Další výdaje domácnosti činí měsíčně 2 500 Kč. právnická osoba tak vzniklo právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (viz čl. 11 smluvních podmínek).

Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy ve smyslu čl. 20 smluvních podmínek a žalobce má na základě smluvního ujednání obsaženého v čl. 3 věta první ve spojení s čl. 11 smluvních podmínek dále právo na úhradu úroků z půjčky ve výši 21 % ročně z nesplacené jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení.

Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvy o půjčce, na základě nichž převzal od právnická osoba částku 10 000 Kč a částku 43 000 Kč. Půjčky měl žalovaný splácet v pravidelných splátkách, a to včetně poplatků ve výši 8 360 Kč a ve výši 35 947 Kč. Žalovaný dosud půjčky nesplatil a žalobkyni tak vznikly shora uvedené nároky na zaplacení úroků z půjčky a úroků z prodlení.

Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle ust. § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření předmětné smlouvy o půjčce (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce žalovanému poskytl půjčky ve výši 10 000 Kč a ve výši 43 000 Kč, a to na základě smluv o půjčce uzavřených v souladu s ust. § 657 obč. zák. Poplatek za poskytnutí půjček byl sjednán v souladu s ust. § 658 odst. 1 obč. zák.

O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1879 o.z. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

Důsledně shora uvedenému soud žalobě vyhověl včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ust. § 517 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 787,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 054 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 347 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 2 090 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 350 Kč ve výši 2 383,50 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.